Je tomu deset let, co se objevil v kině svěží a neotřelý zombie film, který měl jasná pravidla přežití, a který bavil více, než se původně čekalo. Kromě již zmiňovaných pravidel přežití zabodovala hlavně ústřední čtveřice herců v čele s výborným Woodym Harrelssonem, kteří si role zabijáků nemrtvých žroutů mozků náležitě užívali.
A právě k výročí deseti let vzniku prvního dílu, se do kin přiřítil díl s pořadovým číslo dvě a s podtitulem Rána jistoty (anglicky double tap), která je mimo jiné také jedním z pravidel přežití ve Spojených Státech Zombiestických.
Rodinná zábava v Oválné pracovně
Zombieland 2 znovu na nic nečeká a odstartuje opět ve velkém stylu, kdy se naše čtveřice rozhodne prostřílet do samotného Bílého domu, kde se rozhodnou mít po nějakou dobu svůj domov. A tvůrci hned ze startu také ukážou, že likvidace nemrtváků na všechny způsoby bude jednou z hlavních předností filmu, stejně jako tomu bylo v jedničce.
Po tom, co se hrdinové dostanou dovnitř a zabydlí se v samotné Oválné pracovně Bílého domu, následuje jedna z nejlepších pasáží filmu, kdy si jen oživujeme vzpomínky na to, jací naši hrdinové byli před deseti lety a zjišťujeme, že se moc nezměnili.
Stala se z nich taková ujetá americká rodinka, která si užívá každý okamžik života. Užívají si střelbu, vraždění zombíků, slaví Vánoce v červenci a všechno to vyvrcholí tím, když Columbus požádá Wichitu o ruku. Ta, je tak zaskočená, tak zpanikaří, že se hned ráno vrátí ke svému zlozvyku. S Little Rock se sbalí a bez rozloučení zase zmizí a nechá nebohého Columbuse a Talahasseho na pospas sobě samým.
Ale jak už to tak bývá, věci se nevyvíjí přesně tak, jak si dámy představovaly a Little Rock Wichitě uteče se zhuleným sluníčkářem. Neštastné Wichitě nezbyde nic jiného, než se vrátit zpět a požádat o pomoc svoje staré známé. Společně se pak vydávají po stopách Little Rock a Elvise Pesleyho hledat bájný Babylon. Místo, kde vám nikdo nechce sežrat mozek a kde všichni žijí v míru a pokoji.
Osvědčená parta
Ve druhém dílu Zombielandu se vracejí všichni čtyři hlavní hrdinové.
Columbus, kterého si zahrál Jesse Eisenberg, se nezměnil vůbec. Pořád je takový trochu uťáplý trouba, který se jen snaží přežít a drží se vlastních pravidel pro přežití. Ty se z původních třiceti dvou, které jsme mohli zaznamenat v díle prvním, rozrostly za těch deset let na úctyhodných sedmdesát šest. Ale ve filmu jich moc nových zmíněno není, jen se tam mluví o tom konkrétním čísle.
Columbus je také čím dál tím víc zamilovaný do nádherné Wichity, jejíž roli opět ztvárnila charismatická Emma Stone. Ani Wichita se se v podstatě vůbec nezměnila, jen musí projít všemi nástrahami druhého dílu, aby si uvědomila, že Columbus je opravdu ten, koho si chce vzít a strávit s ním zbytek života.
Zpět je i Woody Harrelsson alias Talahasse, který se tak trochu vžil do otcovské role Little Rock a snaží se na ni pořád dohlížet a učit ji novým věcem. Pořád je to sarkastický zabiják zombíků a pořád baví z celé bandy asi nejvíc. Díky němu se opět vrátí i nejlepší zabití týdne, roku, ba i století, když ve finálním fightu nekompromisně odpraví stádo krvelačných bestií se stylem sobě vlastním a konečně se dočká svého vysněného ocenění za zabíjení nemrtvých.
Největší proměnou prošla Little Rock. Už to není ta malá holčička, jakou byla v prvním díle. Mlátí s ní puberta a zoufale ji chybí vrstevník, se kterým by mohla sdílet svoje strasti a pocity. I to je jeden z důvodů, proč se na všechny vykašle a uteče, když potká batikovaného sluníčkáře s kytarou. Little Rock si opět zahrála Abigail Breslin, které si svou puberťačku rozhodně užívá.
Všeobecně za těch deset let všichni čtyři hrdinové i herci znatelně zestárli, ale na Columbusovi a Talahassem to nebylo tolik poznat. Emma Stone dozrála za ta léta do ještě větší krásy a Abigail Breslin zase dospěla do dospělé ženy.
Ve filmu se objevilo i několik nových postav. Za zmínku stojí hlavně dvě.
Tou první je Madison (Zoey Deutch), na kterou Talahasse s Columbusem narazí chvíli po útěku druhé poloviny jejich prapodivné rodiny. S Madison se seznámí v obchoďáku, kde přežívala v mrazáku a žila ze zásob v nákupního centra. Madison je příkladný prototyp té nejhloupější a nejnaivnější blondýnky, na kterou můžete ve světě narazit.
Přesně ten typ, na který vzniká spousta vtipů. Místy už to bylo i přehnané, ale díky ní bylo ve filmu spoustu zábavných situací. Asi nejvtipnější bylo Talahasseho vysvětlení toho, jak mohl někdo jako Madison sama přežít tak dlouho: „Zombie jedí mozky, ona žádný nemá a proto žije tak dlouho…“ Zoey Deutch Madison propůjčila opravdu delikátní a nádherný vzhled, takže netrvalo dlouho a Wichita měla velkou konkurentku. Kdo by také odolal takové nevinné duši, jakou Madison byla. Columbus tedy rozhodně ne…
Druhým charakterem, o který se rodinka rozrostla, byla Nevada. Tu potkají hrdinové po cestě do Babylonu. Nevada žije v muzeu samotného krále Elvise, kterého Talahasse nadevše miluje a dočkáme se kromě mnoha, ale opravdu mnoha relikvií a narážek na samotného Krále, ale také zpěvu v podání Woodyho Harrlesona. Netrvá dlouho a Talahasse propadne kouzlu Nevady, a zamiluje se až po uši. Nevadu si zahrála moje oblíbenkyně Rosario Dawson, kterou můžete znát hlavně z Netflixovských Marvel seriálů jako sestřičku Claire, která dávala superhrdiny do kupy poté, co dostali nakládačku.
Zábavné, ale už neoslní
Dlouho jsem přemýšlel, proč má dvojka vlastně název Rána jistoty, ale po shlédnutí filmu byla odpověď nasnadě. Tvůrci vsadili na jistotu ve všech ohledech a nepřišli s ničím novým. Což vyloženě nemusí být nutně špatně, ale když to srovnám třeba se sedmými Star Wars, kde J.J. Abrams sice vykradl Novou naději, ale udělal to s takovým stylem a tak skvěle, že pozvedl celý film úplně někam jinam.
To se ale bohužel tvůrcům dvojky Zombielandu moc nepovedlo, a tak jsme dostali sice svěží a zábavný film, jako byla jednička, ale zároveň už se snadno ztratí v záplavě jiných filmů. Svoje kvality nesporně má, ale v podstatě nejde o žádné, které bychom už neviděli v prvním díle. Škoda.
Rána jistoty byla doslovná a to je velká škoda. Těšil jsem se, že dvojka přinese zase něco originálního a svěžího jako přinesl díl první. Vždyť ani těch pravidel už tam nebylo tolik zvizualizováno, jako v prvním díle a to byla jedna z nejlepších věcí na Zombielandu.
Kamera a celková kompozice scén byly opět na výborné úrovni. Přibylo daleko více zabití zombíků a hlavně krve, což jsem přijal vzhledem k průměrnosti filmu s radostí.
Co bylo ale výrazně horší než v prvním díle, tak to byla hudba. V jedničce skvěle doplňovala dění na plátně, ale ve dvojce se to moc nedaří a přijde mi jako by se vybrané songy nebo skladby k tomuhle filmu prostě nehodily.
V potitulkové scéně se znovu dočkáme Billa Murrayho, ale tentokrát v plné parádě likvidujícího zombáky s humorem a grácií sobě vlastní.
Jako celek Zombieland 2 není vůbec špatný a při stopáži 99 minut v pohodě odsýpá, ale na rozdíl od prvního dílu zapadne do zapomnění průměrných filmů. Je to škoda, protože jednička byla opravdu super a moc rád bych chtěl říct, že dvojka je aspoň stejně tak dobrá jako jednička.
Zombieland: Rána jistoty
Akční / Komedie / Horor
USA, 2019, 99 min
Režie: Ruben Fleischer
Scénář: Rhett Reese, Paul Wernick, Dave Callaham
Kamera: Jung-hoon Jung
Hudba: David Sardy
Hrají: Jesse Eisenberg, Woody Harrelson, Emma Stone, Abigail Breslin, Zoey Deutch, Rosario Dawson, Avan Jogia, Luke Wilson, Thomas Middleditch, Bill Murray, Dan Aykroyd A DALŠÍ
