Nikdo ale neví, že vynechal v životopisu pár věcí. Jako třeba fakt, že ho ze sirotčince vytáhl slepý ninja stařík a trénoval ho na nezlomného válečníka. Nebo že když pověsí sako právníka večer po práci na hřebík, tak v černé masce pobíhá po městě a bojuje s bezprávím.

Říká se, že dvakrát to téže řeky nevstoupíš. Jsem rád, že to byla pravda i tentokrát. Netflix si na začátku nedal úplně snadný úkol. Jeho hlavouni se rozhodli, že na svou streamovací službu přivedou k seriálovému životu další marvelácké hrdiny.

K udělání díry do světa potřebovali něco šťavnatého, chytlavého, vychytaného, promyšleného a zároveň se spojit s momentální mánií Marvelu.

Proto mě na začátku upřímně trošku vyděsila volba hrdiny, se kterým šli s kůží na trh. Lidé totiž ještě stále měli v paměti kolosální průser v čele Benem `tvářím se furt stejně` Affleckem v podobě ďábla z Hells`s Kitchen. A po takových bolestivých zážitcích divák neodpouští a jeho paměť je sloní.

Já osobně jsem seriál dokonce několik měsíců odkládal. O to větší bylo moje překvapení, když jsem všech 13 epizod první série Daredevila doslova prolétl za jediný den. Dostal jsem naprostý nářez akce a zábavy, promyšlený a vypracovaný do posledního detailu, který měl neuvěřitelnou atmosféru a působil neskutečně realisticky.

Díky tomuto seriálu jsem vlastně začal sledovat veškeré Marvel počiny od Netflixu. A vzhledem k tomu, že se nám kvapem blíží třetí série Daredevila, která náš čeká již 19.října, neváhal jsem a rozhodl jsem se podívat znovu na sérii první.

Den versus noc

Když bylo Mattu Murdockovi 9 let, přišel při nehodě o zrak. Nedlouho poté se z něj stal sirotek a byl úřady přemístěn do sirotčince. Jelikož byl chytrý a pilně studoval, nakonec se dostal na univerzitu a stal se z něj právník. To je oficiální verze, kterou znají všichni v Mattově okolí.

Nikdo ale neví, že vynechal v životopisu pár věcí. Jako třeba fakt, že ho ze sirotčince vytáhl slepý ninja stařík a trénoval ho na nezlomného válečníka. Nebo že když pověsí sako právníka večer po práci na hřebík, tak v černé masce pobíhá po městě a bojuje s bezprávím.

Nikomu také neřekl, že díky havárii, která mu způsobila oslepnutí, získal zvláštní schopnost vnímání. Za pomocí ostatních vjemů a smyslů dokáže jistým netopýřím způsobem vidět. Daredevil sám to vysvětluje, že vidí něco jako svět v plamenech. Vidí a cítí věci kolem sebe. Dokáže poznat jestli někdo lže podle tlukotu srdce, co člověk jedl, nebo kdy se naposled myl. Díky zlepšeným smyslům a tréninku dokáže Matt neobyčejné věci.

Matt (Charlie Cox) společně se svým nejlepším přítelem Foggym Nelsonem (Elden Henson) odmítnou místa v prestižní advokátní kanceláři, protože se jim nelíbila klientela, kterou společnost zastupovala. Chtěli dělat věci správně podle zákona, a čistě. Proto založili svoji malou firmu Nelson & Murdock, rozhodnutí bojovat proti bezpráví.

Hned jejich první případ rozběhne sérii událostí a seznámí je se sympatickou Karen Page (Deborah Ann Vall), která posléze začne pracovat v jejich firmě jako asistentka a brzy se stane nedílnou součástí životů obou právníků.

Všichni tři společně s reportérem Benem Urichem (Vondie Kurtis-Hall) z novin Bulletin začnou odkrývat a dávat dohromady složitou skládanku vydírání, korupce, obchodu s drogami, vražd i něčeho mystického na pozadí, a události nabírají čím dál více na intenzitě a všechno kolem právnického dua dostává pořádné grády.

Padouch na výslunní

Jedním ze základních stavebních kamenů úspěchu Daredevila je obsazení a hlavně herecké výkony.

Netflix vsadil v té době na poměrně neznáme herce a jeho tah vyšel více než na výbornou. Chvíli sice trvá, než si uděláte přehled o tom kdo je kdo, protože hráčů je v Hell`s kitchen opravdu hodně, ale jak si zvyknete a přidáte si jejich postupnou eliminaci, tak si v tom přehled rychle uděláte. Plus ty nejzásadnější postavy jsou již velmi svědomitě vykreslovány od začátku.

Charlie Cox zahrál roli slepého mstitele naprosto skvostně a i přes činy, které v průběhu celého seriálu dělá, mu prostě věříte, že je Matt opravdu slepý. Jeho nepřítomné výrazy a obličeje jsou naprosto věrné situacím. Musel také určitě projít dost tvrdým tréninkem, protože to, co předvádí za akci na obrazovce, opravdu stojí za povšimnutí.

Karen Page je skvěle zahrána Deborah Ann Vall. Neústupná blondýnka, která bojuje za to, co je správné a pravdivé, a nehodlá přestat do chvíle, než bude ve městě vládnout zase právo a zákon.

Sama musí projít několika těžkými zkouškami a obzvláště ke konci se opravdu povedla emoční hra následků jejích činů. Zároveň výborně stmeluje a tlumí vztah mezi Mattem a Foggym, který také prochází zrovna ne lehkým obdobím.

V Daredevilovi si svoji premiéru odbude i zdravotní sestřička Claire Temple, která dá Matta nejednou dokupy, když dostane nakládačku. Také spolu zažijí krátký románek, ale jako jediná ví, kdo je Matt ve skutečnosti, a to co Matt dělá, jim nakonec nedovolí mít spolu vážnější vztah.

V průběhu seriálu se na scéně také objeví záhadný Stick (Scott Glenn), který se ukáže být tím, kdo Matta za mlada trénoval na válečníka. Udělá Mattovi trošku guláš v hlavě a zase zmizí. Ale můžete si být jisti, že ho ještě uvidíme.

A dostávám se ke zlatému hřebu seriálu a to je hlavní padouch.

Hned na začátku musím říct, že jsem v seriálu asi nikdy neviděl takto propracovaného a zmáklého padoucha. Wilson Fisk jinak známý jako Kingpin (Vincent D`Onofrio) je ztělesněním badass padoucha se stylem, zásadami, určitou dávkou krutosti, ale hlavně emocí, které naprosto fenomenálně vysvětlují Fiskovy pohnutky a také jeho činy.

Jeho obrovská hra k přeměně města v něco lepšího zakrývá celou čtvrť Hell`s Kitchen. Uplatil všechny od médií, přes soudy a policii, až po pouliční gangy. Jeho spolupráce s místními frakcemi a gangy je do puntíku promyšlená a postupně eliminuje všechny hrozby. Vše ze stínu a nikdo neví, že Kingpin existuje.

Je společníkem několika frakcí, které postupně vyřazuje ze hry tu příjemnějším způsobem. Tu za se ne tak přívětivým. Z jeho společníků stojí za zmínku hlavně Madam Gao a její obchod s heroinem, která se objevuje v mnohých další Marvel seriálech od Netflixu.

Nikdy jsem neviděl, že by si seriáloví tvůrci tak dali záležet na vykreslení nějakého záporáka. Věnovali mu na obrazovkách možná více, než samotnému Daredevilovi, ale výsledek je naprosto odzbrojující.

S Fiskem nejen, že soucítíte, ale hlavně k němu cítíte bázeň a respekt. D`Onofrio zahrál naprosto geniálně lehce vyšinutého muže s komplexem z mládí, který si celý život budoval vše od nuly. K tomu připočtěme obrovské množství emocí, které projevuje svým zvláštním způsobem. Dokonce jeho love story.

A v neposlední řadě také fakt, že dokáže vzít věci do vlastních rukou a pořádně si je zašpinit. To vše dělá z Wilsona Fiska asi nejlepšího padoucha z televizních obrazovek vůbec. (Ok, ok, přijde ještě Punisher, ale to je příběh sám o sobě…a navíc se objeví v sérii Daredevil číslo dvě).

Kámen po kameni

Daredevil se těší tomu, že nemá svůj úspěch založený jen na jednom základním kameni, na obsazení. Je nutné zmínit další, stejně důležité faktory, které tento seriál tlačí nahoru.

Jedním z nich je rozhodně práce s kamerou. Kolikrát to byly opravdu originální a povedené záběry. Například souboj ve sklepě při záchraně malého kluka, celý natočený na jeden záběr bez střihu, byl naprosto fenomenální. Nebo scéna, kde slepý čínský pašerák zpívá čínskou píseň a kolem něho se otáčí kamera, také stojí za zmínku.

Soubojové choreografie jsou na prvotřídní úrovni. Tady bych trošku vyčetl, že 90% soubojů se odehrává ve tmě, nebo velmi tmavých prostorech. Ano, je to dáno tím, že Daredevil je noční strážce, nicméně to kolikrát trošku škodí finálnímu zážitku a přehlednosti bitek.

Zvuk a hudba jsou zvládnuty taky na jedničku. Hudební motivy a podklady jsou precizně zakomponovány do děje, přidává to už tak skvělému zážitku něco navíc.

Co se ještě opravdu povedlo, tak je rozhodně úvodní znělka, která je jak po vizuální, tak po zvukové stránce, naprosto kolosální. Tak naléhavá a zároveň úderná. Řekl bych, že jsem od dob Hry o trůny tak dobrou úvodní znělku neviděl.

V neposlední řadě je tu něco, čím se nemůže chlubit moc seriálů, a ještě k tomu ze světa komiksových hrdinů, a to je Daredevilova autentičnost. Celý seriál od úvodní znělky, až po finální titulky, je neuvěřitelně autentický, realistický a atmosfericky velmi tíživý.

Sázka se vyplatila

Netflix dokázal téměř nemyslitelné a na Daredevilovi udělal tu pomyslnou díru do světa. Přesvědčivě a s plnou parádou si otevřel dveře do světa komiksových seriálů a získal si přízeň milionů diváků.

Vytvořil seriál, který je promyšlený od začátku do konce, nemá velké scénáristické chyby, ani většinou nepoužívá klasické klišé berličky. Postavil proti sobě opravdu silné hráče, kde protivník je ještě silnější než hlavní hrdina. Kde si uděláte pouto více se záporákem, než s Ďáblem z Hell`s Kitchen.

Seriál, kde Daredevil dostane nejednou nařezáno tak, že si myslíte, že už to přece nemůže rozchodit. Ale jak se říká nejen u Murdocků doma – „Není důležité kolikrát dostaneš nakládačku a padneš na kolena, ale kolik toho dokážeš přijmout a kolikrát dokážeš zase vstát!“

V kulervoucím finále se dočkáme závěru, kdy poprvé vidíme Matta Murdocka jako pravého Daredevila v jeho rudočerném kostýmu. A je opravdu na co koukat.

Jsem rád, že jsem si na Daredevila udělal čas i podruhé, protože je to opravdu epochální seriálový zážitek.

Všem, co seriál ještě neviděli to opravdu doporučuji. Věřte, že čekání se vyplatilo a uvidíte něco super.

Marvel’s Daredevil
Akční / Krimi / Mysteriózní
USA, 2015 – 2018, 36 h 47 min (Minutáž: 49–61 min)

Režie: Farren Blackburn, Phil Abraham, Adam Kane, Ken Girot… (více)

Předloha: Stan Lee (komiks)

Scénář: Drew Goddard, Marco Ramirez, Steven S. DeKnight, Do… (více)

Kamera: Matthew J. Lloyd, Martin Ahlgren, Christopher LaVasseur

Hudba: John Paesano

Hrají: Charlie Cox, Deborah Ann Woll, Elden Henson, Vincent D’Onofrio, Jon Bernthal

Reklama

Reklama

Řídím se heslem kdo si hraje nezlobí. Milovník her, knih, filmů, seriálů, komiksů, Japonska. A vlastně všeho spojeného se sci-fi a fantasy. Ve svém věku jsem stále duší kluk, který miluje toulky po fantastických světech všeho druhu. Když pominu Harryho Pottera, se kterým jsem vyrůstal, tak mě ke čtení dotlačila kniha Neila Stephensona - Sníh a Roberta Fabiana – Mariňáci. Tyto dvě knížky v podstatě nasměrovaly můj literární život tím správným směrem a rád se k těmto dílkům vracím dodnes. Když pominu tenhle soubor nerdích vlastností, tak mám svoji taneční skupinu a hraju poloprofesionálně bowling. ?