David Petersen: Myší hlídka - Černá sekera

Dobrodružná cesta myších hlídkařů napříč planinami, přístavy i podzemními síněmi za legendární zbraní, která byla vyrobena za účelem pomsty. Zbraně, kterou musíte použít k zabití a musíte být ochotní zemřít, aby nepadla do špatných rukou. 

Černá sekera, třetí myší dobrodružství

David Petersen: Myší hlídka - Černá sekera Stát před volbou, kterou z knih o Myších Hlídkách si ponechat jako jedinou, přivinul bych k sobě pevně oběma rukama právě tuto, tedy Myší hlídka: Černá sekera. S Černou sekerou (jako sekerou i tajemným hrdinou zároveň) jsme se již setkali v Podzimu a Zimě roku 1152 myšího počítání, které končily předáním Černé sekery Čakanem hlídkaři Borisovi.

Tahle kniha je epický příběh z Čakanova mládí roku 1115, jde tedy o prequel ke dvěma zmíněným ze sklonku roku 1152, kterým jsme se již věnovali. Je to velmi hutný a samostatně stojící příběh, který v mnohém překvapí i zkušeného harcovníka, který už s Hlídkou leccos prožil.

Je to další kniha z komiksové série o Myších hlídkách a pokud jste ještě o nějakou z recenzí Myších hlídek zde (nebo dokonce o nějakou z knih samotných) nezakopli, stručně projděme formální skladbu a obsah, co vlastně dostáváte do rukou.

Jenom připomenu, že to je v pořadí třetí u nás vydaná kniha Myších hlídek po Podzimu 1152 (), Zimě 1152 () a zde jste mohli již číst i o čtvrté u nás vydané sbírce Legendy o myší hlídce: Kniha první a rozhodně tím nekončíme.

Komiksová kniha z universa polidštěných myší a jejích osudů ve středověku z ruky/pera Davida Petersena je vázaná v obvyklém čtvercovém formátu. Přebal Černé sekery zachycuje tři myší hrdiny Čakana se sekerou, Emu a Konráda před vchodem do Eršských síní (a berušky), zadní strana potom nějakou vznešenou lasicovitou šelmu, bez spojler alertu prozradím, že je to fretka.

Skvělá kompilace původních sešitů

David Petersen: Myší hlídka - Černá sekera Prolistování knihy ukáže příjemná překvapení. První je, že sešit Jaro 1153, který vyšel jako samostatný sešitek zdarma na Free Comic Book Day roku 2010, je zde použit jako prolog, takže je mile zachována kontinuita po Zimě 1152 , závěr a epilog je pro změnu Létem 1153. Toto ocení nejen čtenář chtivý návaznosti na předchozí díla, ale zjevně i odborníci, neboť Myší hlídka: Černá sekera se stala vítězem komiksové Harveyho ceny za nejlepší novou edici původních sešitových vydání pro rok 2014.

S Černou sekerou tak dostáváme i dokončení a uzavření Podzimu a Zimy 1152. Doplňující materiály přidané v kapitole Mapy, průvodce a různé zajímavosti jsou skutečně zajímavé. Mapy zcela nových krajů, Čakanův rodokmen, tapiserie s historií Sekery a další, vitráže a medailonky matron Hlídky a galerie ilustrací od vážených autorů a Petersenových přátel, mimo jiné i Mike Mignoly…

Kapitoly uvedené obrazem přes celou dvojstranu nechávají nahlédnout, na co se můžeme těšit na následujících stránkách a jsou opět připomínkou vysokého standardu, který nám knihy o Hlídkách nabídnou, úvod do kapitoly je potom vyveden středověkým iluminovaným textem odkazujícím na staré myší texty a legendy o skutcích držitelů Černé sekery. Jediná drobná výhrada je ryze praktická a míří ke zdobnému středověkému letteringu, kde jsou použity různé zdobné fonty podle toho, zda se jedná o vyprávění vzpomínek postav nebo průvodní slovo vypravěče, resp. matrony. Když dáte knihu do ruky dítěti na hranici cílové věkové skupiny, může se stát, že přijde a řekne vám, že je to moc hezký, ale špatně se mu to čte.

Od Okuje k Eršským síním

David Petersen: Myší hlídka - Černá sekera Někdy kolem roku 915 Okuj v hlubokém žalu ukoval Černou sekeru a předal ji některému z hlídkařů, aby pomstil smrt jeho rodiny. Černá sekera se potom předávala z generace na generaci a někdy kolem roku 1098 byla spatřena v rukou Bena, pokrevního příbuzného Emy a Čakana. Čakan je Hlídkař, který někde v ústraní Mrazovce plní svoje povinnosti, právě zde jej nečekaně navštíví jeho příbuzná Ema, která ho vyhledá, aby společně našli ztracenou sekeru. Ostatně, má s sebou dopis od matrony Ctislavy, která úkolu hledání Černé sekery dává vyšší prioritu než jeho hlídkařským povinnostem.

Pokynu matrony se neodporuje a začíná dobrodružství. Ema je postarší dáma, zvláštní tím, že rozumí řeči jiných druhů a to i těch nesrstnatých, což je svěží nejen proto, že je to skutečně vzácná dovednost, ale i tím, že Petrsen z ní dělá víc než jen ultimativní skill, ale je to vlastnost, kterou hrdinové nějak prožívají: “Lituji každého, kdo dokáže porozumět nářku zvířat, vinících ho ze své smrti.” a tak je to se vším.

Reklama

Svěží je i to, že jsou hrdinové na svých cestách zataženi na moře, do přístavu Škumpa, kde se spojí s novým společníkem Konrádem. Konrád je, řekněme, bezcharakterní chlastající hovado, který si cestou s Emou a Čakanem plní svůj vlastní cíl, což je rovněž osvěžující, zejména pro čtenáře, který může být unavený myší správňáckostí. Krom překvapení mořským dobrodružstvím je také zajímavé dobrodružství v Eršských síních, kde se setkáme s nečekaně silným charakterem krále fretčího rodu. To všechno a mnohé další jsou fenomény, které Černou sekeru činí nevšedním čtením a to i v kontextu ostatních knih o hlídkařích.

Vyprávění je provázeno odskoky, o kterých bychom mohli referovat jako o dokumentárních “mluvících hlavách” což bývá taková ožehavá záležitost v dokumentech, anžto mnohdy nudná. Jenže v tomto ilustrovaném komiksovém formátu tohle Petersen mistrovsky zvládl a při představování nových postav a historických souvislostí se můžeme opět nechávat překvapovat vyprávěními osvěženými úryvky z tapiserií či jiných zajímavých vizuálních prvků nebo pod dohledem soch nejslavnějších řemeslníků Přístavního cechu, Okuje, Zrače, Jiskry a Dlabače. Takto luxusně dostáváme naservírovaný metapříběh historie Černé sekery a vysvětlení, jak je to nebezpečné a tíživé břímě, protože “… zvířata srstnatá, která na všech čtyřech stojí a jimž z chřtánů se dere chraplavé vrčení, náhle žila ve strachu. Stejně tak tvorové pernatí a šupinatí třásli se před myší neznámou a před ostrou čepelí, jíž vládla…”

Stát se Černou sekerou

Pokušení použít Sekeru k získání a upevnění moci myšky čelily a my jej mohli prožít s nimi již v Podzimu 1152. Po přečtení Černé sekery lépe pochopíme, proč držitel Sekery musí být ochotný a schopný použít sekeru k tomu zabít a stejně tak zemřít nejen proto, aby nepadla do špatných, rukou. Smyslem osamělého života myši mající Černou sekeru v držení jsou tak nejen hrdinské skutky, ale i nalezení té správné myši, které ji bude moci předat a který se tak stane Černou sekerou včetně přijetí tohoto jména. A tak se znovu obloukem vracíme k Borisovi a věčné tajemné otázce, co bude dál. Protože příběh Černé sekery nekončí.

Pokud jedinou tak tuto

David Petersen: Myší hlídka - Černá sekera Jak bylo řečeno na začátku, můžeme i skončit tím, že Myší hlídka: Černá sekera, je z toho, co máme prozatím k dispozici, nejbarvitějším a nejpřekvapivějším uceleným příběhem. V druhém plánu se dozvídáme spoustu myšího moudra aplikovatelného i na život lidský. Jestli sbíráte knihy Myších hlídek, možná budete souhlasit, že tohle je majstrštyk. Pokud chcete mít alespoň jednu z nich, sáhněte právě po Černé Sekeře. Dostanete svět barevných krásně ilustrovaných a často nepředvídatelných charakterů, do kterého se budete rádi vracet.

Některé zajímavosti jsem zde poodhalil, na jiné se můžete těšit: Kuní rybáře, myší lov lišky, bárku ze želvího krunýře… a to jsem stále jen poodhrnul pár myších chlupů, věřte tomu, že Černá sekera toho skrývá v kožichu ještě mnohem více.

Opět platí totéž, co pro ostatní komiksy o Myších hlídkách: “Vhodné od devíti let, kniha obsahuje násilí srovnatelné s běžnými pohádkami” ale i s tímto ohledem prožijete lítost ze smrti, obavu o hrdiny, napětí, ale i radost a hlavně touhu otočit na další stránku anebo se těšit na další knihu o Myších hlídkách.

David Petersen: Myší hlídka – Černá sekera

Vydavatel: Nakladatelství Comics Centrum, 2017

Překlad: Jan Kantůrek

Počet stran: 216 barevných

Cena: 629 Kč

Reklama

Srdcař amatér, co přečetl Neználka už ve školce a potom pod peřinou vše, co bolševik umožnil. Vzpouru mozků, Kruanovu cestu, Galaxiu, Arnala... Dětská sobotní odpoledne jsem trávil s utěrkou u nádobí při poslechu rozhlasových her, kde královnou mých pozdějších vlhkých snů byla doktorka Draga Milčevová (O. Neff, Ano, jsem robot). Po převratu mi do života vstoupili třebas Tolkien, Vasmírná odyssea 2001, A.C. Clarke a Dračí Doupě, kterým jsem propadl a které tlačím i do svých dětí. A stále hledám a objevuji filmy, knihy, komixy, které o další krůček rozšiřují nekonečné hranice lidské fantazie.