Osamělý myší kupčík se zrním putuje lesem, aby dotáhl svou káru s nákladem z Mělkého Kořenova do Kůrové Kamenice, což, jak snadno můžete ověřit v mapách, je cesta vedoucí přes Měděný les a Hustojilm, a stejně tak zjistíme, že to je pěkný flák cesty. Tohohle kupčíka mají najít naši tři hlídkaři. Následuje řada nebezpečných příhod, ze kterých je patrné to, co patrné být má.
Poté, co jsme se pověnovali Legendám o Myší hlídce: Knize první, můžeme se vrátit k ostatním knihám komixů o Myších hlídkách tak, jak nám je David Petersen zamýšlel servírovat, počínaje událostmi zachycenými ve svazku Myší hlídka: Podzim 1152.
Myš by nikdy neměla pozvednout meč proti jiné myši…
Dlouho mi dětinsky vtalo hlavou, proč David Petersen nezačal svoji sérii komixů o světě drsného myšího středověku v cyklu Myších hlídek nějak logicky, jako třeba Jaro 1101, nebo když už, tak alespoň Jaro 1152, že bychom s těmi myškami ten rok tak nějak prožili společně. Navíc jaro je takové nadějné, s příslibem. Bulvární novináři by mohli pátrat po tom, jestli kniha nazačíná podzimem na památku Petersonova psa Autumna.
Ale „seriozním studiem“ dostupných zdrojů o Myších hlídkách, které u nás doposud vyšly, jsem dospěl k “odbornému” závěru, že to bylo jednoduše proto, že až Podzim roku 1152 Myšího věku byl tím, kdy poprvé pozvedla myš tlapku proti myši a kdy se zachvěly kořeny myší existence a bezpečnosti, tedy Myších hlídek. Nechybělo mnoho a jistota, že prosté myšky na svých cestách myšími teritorii budou vždy a bezpodmínečně ochráněny hlídkaři, mohla padnout.
Začínáme podzimem 1152, jednoduše řečeno proto, že na jaře ani 1152 ani 1101 se prostě nestalo nic převratného. Jistě se udávala mnohá hrdinství, dobrodružství, pravděpodobně i křivdy a nepravosti, ale myší svět se neotřásal v základech a nikdo nezpochybňoval, že stateční hlídkaři ochotní a schopní nasadit svůj život pro tu poslední myšku putující Myšími teritorii jsou tou nejlepší správnou cestou a jak udržet bezpečí a řád. Až do podzimu 1152, kdy byla pozvednuta Černá sekera (na jejíž osud se podíváme v samostatné knize později) a bylo třeba chránit Opevněnou Hůrku s nasazením životů v boji myši proti myši.
Kmotříčku , kmotříčku, Winter is coming!
Pojďme udělat takovou dohodu: Nebudeme knihy komixů Myších hlídek s ničím srovnávat, ano? Je to vyřčené stigma, nenaplněné očekávání nebo i nespravedlivý odsudek. Slyšel jsem leccos: Hned na klopě přebalu jsem se dočetl: “Kniha, která je směsí Pána prstenů a Stuarta Littla” (prýže citováno z Variety) a teď mi povězte, co si má počít jedinec, který nemá rád Stuarta Littla a miluje Pána Prstenů anebo (jsou-li zde tací) naopak? Z takhle kreativního copywriterského přemetu se jednomu ohrnou víčka naruby. Jenom dám ještě k dobru, jak jsem někde zaslechl, že prý je to jako Hra o trůny, protože to končí přicházející zimou. Tak určitě, Karafiátovým Broučkům také přichází zima, a nenechte se vysmát tím, že je přirovnáte ke Hře o trůny… Kmotříčku, kmotříčku, Winter is coming!
Co se skrývá pod podzimně zbarveným přebalem
Ještě jsme nazaklapli knihu pojednávající o historii podzimu 1152. roku myšího počítání, a už si necháváme zalézat za nehty mráz zimy.
Tedy zpět ke knize. Pokud Podzimem začínáte, vězte, že držíte vázanou knihu čtvercového formátu 21,5cm x 21,5cm a další díly jsou formátu stejného, nemusíte se tak obávat, že vám budou myšky dělat v knihovně neplechu.
Na podzimně zbarveném přebalu na nás číhají vyzbrojeni tři členové Myší hlídky: Nejmladší hlídkař Boris, rozvážný Justýn a srdnatý Straš. Jsou to sice myšky, ale tihle chlupáči se tváří tak, že by je do Disneylandu jako atrakci, se kterou si rádi uděláte selfíčko, asi nevzali. Dívají se urputnýma, podezřívavýma očima někam, kde zjevně číhá nějaké nebezpečí. V tlapkách odhodlaně třímají zbraně a na zádech jim splývají pláště, odznak Myší hlídky, podle jejichž barvy se i sami hlídkaři poznávají.
Plášť Myší hlídky může v jejich životech přinést mnohou výsadu avšak i nebezpečenství, ale pro laskavého čtenáře je to rozhodně veliká výhoda a jednoduchá pomůcka vedoucí k přehlednosti v ději a orientaci, kdo je kdo.
Když začneme listovat, projdeme několik ilustrací, poděkování a obsah, kde zvíme, že po samotném příběhu nás čekají ještě nahlížení do mapek, přiblížení myších řemesel a osad Kůrová Kamenice a Opevněné Hůrky, pro fanoušky potom doporučuji obrázky kolegů kreslířů, s některými se ještě setkáme například v Legendách a to očekávám, že nejen v těch prvních.
Nakonec ještě nějaké nezmíněné výjevy z osudů hrdinů této knihy od autora Davida Petersena samotného. Každá kapitola je uvedena ilustrovaným úvodním textem se shrnutím kontextu děje a moudrem či citací starých myších letopisů.
Myší hlídky jsou oceňované knihy, konkrétně Podzim 1152 v roce 2008 získal cenu Willa Eisnera v kategoriích Nejlepší reprint a Nejlepší dětská kniha.
V USA poprvé Podzim 1152 vyšel v roce 2006, u nás potom v roce 2016.
Dobrodružství s každým zašustěním stránky
Osamělý myší kupčík se zrním putuje lesem, aby dotáhl svou káru s nákladem z Mělkého Kořenova do Kůrové Kamenice, což, jak snadno můžete ověřit v mapách, je cesta vedoucí přes Měděný les a Hustojilm, a stejně tak zjistíme, že to je pěkný flák cesty. Tohohle kupčíka mají najít naši tři hlídkaři. Následuje řada nebezpečných příhod, ze kterých je patrné to, co patrné být má. Totiž, že obdrží-li člen Hlídky nějaký úkol, ani smrt mu nezabrání v jeho dokončení.
Dostaneme přehlídku myšek končících v hadí tlamě či žaludku, myšek bojujících s kraby rybářským hákem a kusem provazu, myšek v ohni a myšek bojujících proti sobě. S řinčením středověkých zbraní sledujeme příběh zrady a spiknutí, znovuobjevení dávného artefaktu a konce, který slibuje nejen příchod zimy, ale i dalších predátorů a protivníků, s nimiž se budou hlídkaři muset vypořádat.
Na každém rohu potkáváme nového epického hrdinu či hrdinku různých charakterů. Charaktery jsou, krom špičkové kresby, hlavní devizou komixů o Myších hlídkách. Jak jsem již naznačil, již tři hrdinové Boris, Justýn a Straš jsou každý jiný nejen co do vykreslení fyzického, ale po chvíli nahlédneme do jejich vlastností tak, že je poznáme nejen podle barevného pláštíku, ale i podle toho, jak jednají.
Přitom jsou stále uvěřitelně oddaní věci Myší hlídky a tato pevná konzistence vlastností, myší houževnatosti a současně pestré palety individualit je významnou kvalitou celé série knih. Dává tak čtenáři prostor nesouhlasit, předjímat, očekávat, držet palce a nakonce i být překvapený.
Neposlední nevšední věc, kterou chci vypíchnout jsou soubojové scény. Známe to, u akčních filmů se hodnotí, jak byly provedené akční sekvence jak moc CGI nebo neCGI, uvěřitelnost choreografie… U knihy to nebývá zvykem, ani u komixů. V Myších hlídkách se můžete těšit na celé stránky soubojů téměř beze slova se vzácně použitými citoslovci, ale zato s jasně promyšleným cílem každého okénka je nám na odiv stavěna udatnost myšek, kde každá bestie je dostatečně bestiální a bojový um hlídkařů a jiných hrdinů je dostatečně úctyhodný, abychom nedutali, civěli na stránky a s každým zašustěním při přemítnutí doufali ve šťastný konec.
Myší hraničáři a mnohem více
A Davidu Petersenovi, kreslíři a autorovi celé myší ságy, můžeme být vděčni za to, že tento svět stvořil. Po tomto prvním díle můžeme očekávat další, které nás budou zavádět na jiná místa, k jiným postavám, za jinými dobrodružstvími a dalším tvorům, které bude třeba přemoci fištrónem, odhodláním a silou anebo s nimi spolupracovat, kde vzniknou svazky, mnohdy nečekané a podivné.
Myší teritoria mají různá zákoutí a myši svůj boj o přežití vedou na pobřežích i hladinách vod, skaliscích i planinách, v neproniknutelných hvozdech a houštinách, všude je místo pro skutky Myší hlídky a dlouho bude o čem vyprávět. Můžete doufat, že hrdiny, se kterými se setkáte, nepotkáváte naposledy a velmi často se stane, že v různých částech knih o Myších hlídkách potkáte někoho, o kom si řeknete, že jste jej už přeci někde…
Proto se vyplatí mít všechny svazky po ruce a vzhledem k tomu, že vyprávění nám Petersen servíruje nechronologicky v pořadí 1152, 1115, 1150 myšího počítání… a kdo nelení a googlí, ví, že můžeme očekávat třebas roky 1153 či 1149 (mimochodem, roku 1149 se Boris, náš nejmladší hlídkař, stal členem Hlídky. Jsem zvědav, jestli se tam s ním setkáme) může být, že se potkáte i se známými, kteří mohli v tomto díle klidně i umřít. Těšíte se? Říkám vám, jestli jste ještě žádnou z knih o Myších hlídkách vy ani vaše děti neotevřeli, těšíte se málo!
Protože, když Myší hlídky otevřete, nestanou se jen knihou na poličce, ale můžete vstupit do jiného světa, kdykoli se vám po myších hrdinech zasteskne a narozdíl od epických románů, v tomto obrázkovém eposu můžete jenom tak zalistovat a zase objevit něco nového. Mimochodem v Podzimu 1152 jsem až napočtvrté objevil například to, že zásobárna v Opevněné Hůrce má nad klenbou dveří, kterými z ní hlídkaři vychází, psáno: “Pouze co potřebuješ, ani o chlup víc”. Nejenom proto knihy o hlídkařích rádi otevíráme, ať už je nám kolik chce.
David Petersen: Myší hlídka Podzim 1152
Vydavatel: Nakladatelství Comics Centrum, 2016
Překlad: Jan Kantůrek
Počet stran: 204 barevných obrázků
Vhodné pro děti: 9+
Cena: 490,-
