Podzim roku 1152 myšího počítání skončil sice uspokojivě, padouch byl potrestán, ale pro vzpouru hlídkaře Půlnoce nebylo myším jak dokončit zásobování Opevněné Hůrky před přicházející zimou, a tak jsou různé družinky hlídky vyslány do dalších končin Myších teritorií, aby zajistily, alespoň to nejnutnější. 

Zima přichází

Po podzimním představení myšího veškerenstva v komixu Myší hlídka: Podzim 1152 je čtenář do zimního dílu uveden dostatečně mrazivou obálkou, kde se myšáci Boris s Čakanem brodí sněhem. Ihned je vržen do silné vánice a dobrodružství známých: Borise, Justýna, Straše, Sariky a starého Čakana, matrony Gvendolíny a dalších postaviček, které si můžeme a nemusíme pamatovat z dřívějška, nebo na ně ještě narazíme v dalších knihách. V Zimě příznačně z některých stránek sálá zuby rozdrktávající chlad a z jiných ponurá temnota, kterými hrdinové procházejí na své cestě.

Do rukou se čtenáři dostane přesně to, co čeká. Což je dvojsečná zbraň, neboť se to týká i toho dobrého, co Petersenovo hlídkařské universum přináší, i toho horšího.

Obsah chladivého dílu

Pokud jste si další komix Davida Petersena Myší hlídka: Zima 1152 právě koupili a máte za sebou horečné strávání ochranné folie, držíte v rukou známý čtvercový formát, vázanou knihu s modře chladivým přebalem, který na zadní straně přechází v temnou zlověstnou sovu, od níž lze očekávat, že hlídkařům řádně “zatopí” (Kéž by, trocha tepla by se hodila.).

Prolistování knihy rovněž splní očekávání.

Projdeme stručný úvod ke knize od Jamese Guerneyho (autora a ilustrátora Dinotopie), poděkování a obsah, v němž zvíme, že po samotném příběhu nás čeká ještě nahlížení do mapek, přiblížení myších řemesel, průvodce Smrkovou Skrýší a Temným Vřesovcem a na konci obrázky kolegů kreslířů převzatých z původních sešitů, z nichž je Zima 1152 složena.

Každá kapitola je i zde uvedena ilustrovaným úvodním textem se shrnutím kontextu děje a úryvkem z díla Jasny Písmačky.

Třícestný děj

Děj se rozvětví do třech linií, když v Opevněné Hůrce řešíme záhadu otravy velitele stráží Rybáka a kdesi na okraji Myších Teritorií putuje družinka, která ze Smrkové Skrýše vyzvedla nějaké dodatečné zásoby.

Cestou zpět se cesta zkomplikuje a družinka se rozdělí. Dobrodružství nám tak může nabídnout další nahlédnutí do myšího světa, setkáme se s novými zvířecími druhy, které mohou být nepřátelské, s některými se dá dohodnout či se dají ochočit.

Podíváme se do zajímavého prostředí starých podzemních lasiččích síní, poznáme, co znamená, když myším mrznou nejen tlapky, ale i chlupy všude, kde to jen jde. Myší odvaha, chytrost a odhodlání bude opět vítězit nad dravostí, krutostí, nepřízní osudu a prostředí. Opět se můžeme těšit na nápaditě rozkreslené bitvy a souboje, osudy a vztahy postav se rozvinou dále.

O napětí nebude nouze, protože jak říká sova z přebalu: “Tohle skončí smrtí!” a o moudrosti sov se toho povídá mnoho. Můžeme se tak s dychtivostí čtenáře, jenž chce být překvapován, nechat provázet zimní krajinou anebo temnými kouty a vodami podzemí.

Jenže!

Jenže, třebas to, že někdo otrávil Rybáka, naznačuje, že Půlnocovo povstání z podzimu má svoje dozvuky a i když je tato zápletka nějak rozuzlena, zůstávají neuzavřené otázky. Navíc se objevují další (napadají mne tak čtyři) otevřené linky, do kterých by čtenář chtěl nahlédnout a veliký otazník se vznáší nad tím, jestli se o osudu oblíbených hrdinů dozví něco dále.

Černá sekera, která je přislíbena jako další kniha na poslední stránce Zimy 1152, je prequel, nikoli pokračování. Koncem Zimy 1152, zdá se, další osudy našich chlupatých dobrodruhů zamrznou.

Rád se budu mýlit, ale vypadá to, že definitivně. Můžeme se sice těšit na nějaké další Legendy, o prvních jsme již psali, na události okolo válek s lasičkami z roku 1149 myšího počítání. Ale Jaro 1153, které by se nabízelo jako chtěné pokračování, vyšlo jako patnáctistránkový sešitek v rámci Free Comic Book Day v roce 2010.

Poznámka: Free Comic Book Day je takový květnový Černý pátek (v tomto případě první sobota v květnu) na komixovém trhu v Severní Americe. Cílem FCBD je nalákat ke komixům nové čtenáře. Vydavatelské domy nabízejí promo ke svým komixům, speciální sešity zdarma, propagují nové komixy a filmy. Premiéru ve Spojených Státech mívají komixové filmové trháky. 

Tím jen chci říct, že Myší hlídka: Jaro 1153 byla prodána jako reklamní tahák (a jako takový je to i útlounkých pár listů) a těžko očekávat její nějaké obsáhlejší zpracování a vydání. Bylo by to milé překvapení, navázat tam, kde za Strašem a Borisem zaklapnou dveře nyní, ale když zkusíme dohledat, co dělá Davida Petersen, vypadá to, že se od něj v nejbližší době dočkáme sešitků spíše o zmutovaných želvách než hrdinských myškách.

To není dobrá zpráva pro fanoušky příběhů Myší hlídky, kteří by stáli o skutečnou velkolepou ságu z Myších teritorií. Zatím dostali jenom něco přes čtvrt roku z bohaté myší historie. Ve spleti spinoffů a prequelů, kterých se ještě dočkáme zřejmě nebude prostor pro vybudování kompaktního silného příběhu, který by byl srovnatelný s velkými ságami.

Promo dělané Myším hlídkám se však tváří tak, že velikou epickou ságu dostáváme. Vypadá to ale spíše, že Podzim a Zima roku 1152 myšího počítání čtenáře hlavně navnadily k tomu, aby sáhnul po dalších příbězích a všemu možnému merchendasingovému zboží, které trademark Myší hlídky nabízí.

A snad přijde i film

Od roku 2016 se vážně hovoří o filmu Myších hlídek, zmiňováno je jméno Wes Ball (Režisér ne zase tak dobře hodnocené trilogie Labyrint pro teenagery), který mluví o záměru stvořit 3D CGI animovaný film ve stylu Planet opic nebo disneyovské Knihy džunglí z roku 2016.

Zní to zajímavěji než nápad stvořit klasický animák. Nechme se překvapit, ale očekávám opět halasné marketingové pištění o snímku podle knih oceňovaných Eisnerovou cenou (ano i Myší Hlídka: Zima 1152 byla společně s Podzimem 1152 oceněna v roce 2008 Esinerovou cenou jako nejlepší dětská kniha).

To bude pravda, jenom se obávám, že k tomu dostaneme i porci řečí, které se v souvislosti s hlídkmi objevují již teď, že je to epická sága… A tam bychom měli být případně v odsudku opatrní, protože podle všeho, kde jiní autoři začínají své eposy rozevlávat na křídlech fantazie a spletitých osudů, Peterson za hrdiny zavírá dveře. Je to trošku nečekané, až nepříjemné.

Podzim a Zima 1152 tvoří kompaktní celek, jedno za devatenáct a druhé bez jednoho za dvacet, když přečtete první, budete chtít druhé a to druhé bez prvního je jen polovičaté, do té míry je to skvělé provedení a jako fanoušek si dovedu představit, že by vydání dalších pokračování mohlo být očekávanou událostí a z hrdinů celebrity, v dohledné době však místo pokračování dostaneme další knihy, které se točí okolo dobrodružství roku 1152 myšího počítání.

Svět myší hlídky, jakoby se odehrával v cihle děrovaného ementálu. Do téhle děrované cihly sejra nám Petersen dovoluje nahlížet, avšak pokaždé, když nás nějaký děj, cesta, nebo myšák či myška zaujme a chceme jej sledovat, schová jej autor z našeho zřetele a nechá nás nakoukávat na něco jiného. Celá strategie postupného uvolňování jednotlivých knih o hlídkařích mne vede k následující fantazii.

Jako bysme viděli Petersonovi pod ruce, kde se misí diář, kalkulačka, kontrakty a složenky (skicák s myškami se pro tuto chvíli krčí někde v koutě) a nad tím tenhle vousatý chlapík usilovně přemýšlí jak nejlépe a důstojně dosáhnout uspokojivé výslednice zmíněných propriet. Podařilo se mu to a rozhodně nechci vyvolat dojem nějakého škarohlídství vůči marketingu či složenkám, jenom předestírám, že toto krásné, originální a milé dílo o srdnatých a odvážných tvorečcích, kteří si nás snadno získají není tak velkolepé jak se může zdát.

Ale co víme? Možná jednou nepřijde jaro, ale hned léto 1153 nebo nějaký další rok, kdy se Boris, Straš či Justýn se Sarikou objeví v ještě epičtější roli a kulisách, anebo jen budou dál prostě pokračovat ve svých cestách, tak jak to mají jejich fanoušci rádi.

David Petersen: Myší hlídka 2 – Zima 1152

Vydavatel: Nakladatelství Comics Centrum, 2016

Překlad: Jan Kantůrek

Počet stran: 192 barevných

Cena: 489,-

Milan Kovář
Srdcař amatér, co přečetl Neználka už ve školce a potom pod peřinou vše, co bolševik umožnil. Vzpouru mozků, Kruanovu cestu, Galaxiu, Arnala... Dětská sobotní odpoledne jsem trávil s utěrkou u nádobí při poslechu rozhlasových her, kde královnou mých pozdějších vlhkých snů byla doktorka Draga Milčevová (O. Neff, Ano, jsem robot). Po převratu mi do života vstoupili třebas Tolkien, Vasmírná odyssea 2001, A.C. Clarke a Dračí Doupě, kterým jsem propadl a které tlačím i do svých dětí. A stále hledám a objevuji filmy, knihy, komixy, které o další krůček rozšiřují nekonečné hranice lidské fantazie.