Yoon Ha Lee: Nemrtvá zbraň cover
Zdroj / Autor: Adam Burn

Nemrtvá zbraň začíná na výsledku připravovaného plánu generála šaos Jedaa. Říše je zničena, jenže jeden relikt minulosti přežil: Nirai Kujen, nesmrtelný a téměř všemocný hexarcha, který se rozhodně nehodlá s novými pořádky smířit. On a Jedao mají spolu navíc až příliš mnoho nevyřízených účtu. Poslední hra v Mašinerii říše bude osobní.

Status quo

Yoon Ha Lee: Nemrtvá zbraň obálka
Zdroj: Nakladatelství Host

Zatímco první a druhý díl na sebe bezprostředně navazovaly, tentokrát děj vykoná skok o celých devět let. Ty stačily, aby se přehnal nejhorší chaos a situace se jakž takž stabilizovala.

Na troskách starého hexarchátu vznikl Kompakt, federace dodržující Čerisin nový kalendář, jejíž hlavou se stal bývalý zničený jestřáb kel Brezan s podporou šaos Mikodeze, a Protektorát.

Ten se drží původního hexarchátního kalendáře a vládne mu protektor-generál kel Inesser, poslední z vysokých generálů, která přežila zničení kelského velení.

Mezi oběma uskupeními vládne napjaté příměří, prokládané jen občasnými potyčkami.

Velkou válku si žádná ze stran nemůže dovolit, ekonomicky ani vojensky, protože většina kelů se sice přidala k Inesser, ale Kompakt drží více bohatých planet a šaosové jsou rovněž silní spojenci.

Klidu však bude brzy konec: Devět set let starý hexarcha Nirai Kujen stále žije a hodlá zatočit s oběma stranami. Kromě armády kelů přinucených k poslušnosti si vytvořil obrovskou bioloď vybavenou zcela novou zbraní, ale hlavně novou, prakticky nezničitelnou kopii šaos Jedaa, který má tažení velet.

Dříve či později se nevyhnutelně střetne s Čeris, nosící v hlavě stále Jedaovy vzpomínky.

Je možné vyhrát nad svou vlastní replikou? A co když dokonalá nemrtvá zbraň začne příliš přemýšlet?

Až na krev

Trojka v zásadě pokračuje ve stylu „Krkavčí lsti“, což znamená, že od velké military se příběh posunul ke špionážně psychologické space opeře. Děj je převážně zaměřen na „Jedaa B“, který se zvolna orientuje v situaci a zjišťuje, že v podstatě není nic než Kujenův nástroj na špinavou práci, a také na Brezana.

Ten si v pozici vůdce Kompaktu upíjí kalich hořkosti počínaje bolestným konfliktem s vlastní rodinou, protože obě jeho sestry se připojily ke kel Inesser, a konče krutými rozhodnutími, kterým se prostě nemůže vyhnout.

Lee stále bodá do živého a nijak své hrdiny nešetří. což dokazuje Brezanova epizodka s mrtvolnými písmomalíři  nebo Jedaův patologický vztah se svým zástupcem kel Dhannethem, jemuž se Kujen vydatně pohrabal v hlavě.

Vidonské kalendářní obřady pěkně zblízka

Naprostá bezohlednost, se kterou se většina postav knihy chová nejen k druhým, ale především sama k sobě, místy překonává leckterý horor, anebo se mu minimálně blíží. Sarkastický humor, s jakým hlavně Jedao své akce v duchu komentuje, ten dojem ještě zesiluje.

Ochota jít až na krev, protože smrt je z dostupných alternativ nakonec vlastně ta lepší, se mísí s děsivým odhodláním ke všemu. Čím víc budete o některých i zdánlivě „nevinných“ pasážích knihy přemýšlet, tím méně veselo vám bude.

Samostatnou kapitolou je pak Nirai Kujen. Už dlouho tu nebyl záporák, který by v sobě spojoval tak nenuceně elegantní charisma a neokázalou, zato naprostou amorální krutost. Zapomeňte na padoušské proslovy nebo ďábelský smích.

S Nirai Kujenem byste si klidně zašli na skleničku, vedli úžasnou konverzaci o matematice – a nestačili se divit, co by se dělo pak. Navíc pohled do jeho minulosti skrze deníkové záznamy, které ukradla Čeris, přidává jeho postavě až tragickou hloubku.

Příběh architekta zla, netvora přeskakujícího devět století mezi cizími těly, se náhle mění v příběh geniálního chlapce, který se dobrovolně zřekl vlastního lidství, aby dokázal žít v nelidském světě – a pak ten svět učinil pro všechny ještě nelidštějším.

Jenže ty konce…

Po většinu děje „Nemrtvá zbraň“ připomíná vlak, který nabírá stále větší rychlost, zatímco kdesi vpředu koleje končí bezednou propastí. Čtete, protože prostě nemůžete přestat, a jak stránky ubíhají, ta propast je pořád blíž. Pak ale přijde… a najednou je to jen rozbahněný rybníček, do kterého vláček pokojně zahučí, zastaví a je po všem.

Řekněme to přímo: Yoon Ha Lee zakončení závěru své trilogie nezvládl. První, a bohužel ten menší problém je, že kniha působí zbrkle useknutá. Zatímco předchozí dva díly byly velmi pečlivě „dohrávané“, tentokrát se finále zužuje prakticky jen na postavy Jedaa a Čeris.

Všichni ostatní, Brezan, Chirujev, Inesser, končí prakticky úplně zazdění. Takto se uzavírají knihy, po kterých následují ještě aspoň dvě pokračování, ale rozhodně ne závěr série.

Druhý, a horší problém je, že autor na konci popřel větší část dojmu, který předtím budoval. Poslední zrada, nůž vražený do zad těmi, kteří byli dosud nejsympatičtější, je nelogická, a čiší z ní levný záměr: Když máš moc postav, prostě je pozabíjej. Na logiku už se hledět nemusí, stejně je konec.

Až příliš melodramatický závěr kolem Jedaa pak všechno jen korunuje a Mikodezův pragmatický cynismus to nezachrání, je ho totiž příliš málo.
Pokud se na knize něco zoufale, těžce nepovedlo, je to právě její zakončení.

Co za námi zůstává

Celkově si stále myslím, že „Mašinerie říše“ je snad vedle „Impéria Rádč“ Ann Leckie nejoriginálnější space operou, jakou jsme měli možnost číst za mnoho let. Ano, nejčistší military je první díl, dále se od něj už odklání ke kombinaci špionážního a psychologického románu, ale to ničemu nevadí.

Lee předložil originální svět s fascinujícími novými pravidly. Jeho schopnost práce s postavami, tvrdost, se kterou neváhá vláčet je tím nejhorším a pak jim ještě přidat, je ve SF tohoto typu zřídka vídaná. Skepse vůči utopicky naivním vizím dokonalých společností je rovněž na zamyšlení.

Nakonec nejsympatičtější postavy nejsou idealističtí hrdinové revolucí, ale více či méně psychopatičtí pragmatici, kteří dobře vědí, k jakým koncům ty revoluce s nejlepšími úmysly vedou.

Dana Krejčová pak předvádí jednu ze svých nejlepších prací na poli překladu – počínaje úžasným nákladem novotvarů, které muselo být peklo vymýšlet, a konče stylem sarkastického humoru v dialozích.

Ačkoliv tedy se zakončením „Nemrtvé zbraně“ rozhodně nejsem spokojen, celou trilogii „Mašinerie říše“ mohu jen doporučit.

Yoon Ha Lee: Nemrtvá zbraň

Vydal: Nakladatelství Host, 2021

Překlad: Dana Krejčová

Počet stran: 423 / brožovaná

Cena: 303 Kč

Reklama

Reklama

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost
85 %
Zpracování / cena
85 %
Styl a překlad
90 %
Cíl knihy a splnění
80 %
Spisovatel. Autor beletrie žánrů science fiction a fantasy. Jeho první povídky se začaly objevovat v časopisu Ikárie roku 2002 (Devatenáctka). Dvojnásobný vítěz soutěže Ikaros o nejlepší českou SF povídku. Autor románů ze série Agenta JFK a Agenta X-Hawka, fantasy knihy „Dračice“(spo­lečně s Janou Vybíralovou) a série Algor (opět společně s JV).