Yoon Ha Lee: Krkavčí lest cover
Autor. Nakladatelství Host

Do Hexarchátu se valí obrovská invaze kacířských Hafnů a šaos Jedao pokračuje ve své hře proti všem. Hexarcha Mikodez má pro změnu plné ruce práce, aby udržel říši pohromadě… kdyby se ovšem až příliš často nevnucovala otázka, zda její udržování ještě stojí za to.

Válka nikdy nekončí (a s ní hromada spoilerů!)

Liščí gambit, úvodní část trilogie Mašinerie říše, považuji za nejoriginálnější military sci-fi, jakou jsem za dlouhé roky četl. Krkavčí lest pokračuje v podstatě přesně tam, kde první část skončila, takže začíná obrovská invaze Hafnů avizovaná v prvním dílu, proti kterým je i Hexarchát se všemi vidonskými vymoženostmi vlastně liberální idylka.

Po událostech v Pevnosti rozsypaných jehel je velením obranného roje z nedostatku lepších možností (či spíše z neochoty kelského velení je použít) pověřena generál kel Chirujev.

Těsně před odletem se však v přestrojení za kurýra zjeví šaos Jedao, toho času stále v těle kel Čeris. Díky formačnímu instinktu v podstatě bez námahy ovládne roj a změní válečné tažení ve svérázný soukromý podnik.

Nabízí se otázka, s kým, jak anebo zda vůbec hodlá bojovat, takže není divu, že hexarchátní velení se zoufale snaží získat roj zpět.

Do akce na Jedaovo zavraždění je vtažen zničený jestřáb, podplukovník Brezan, přičemž stranou nezůstává šaoský hexarcha Mikodez, ale také nirai Kujen. Ten sice po událostech prvního dílu po anglicku zmizel, ale zpovzdálí stále tahá za nitky.

Druhé kolo kruté partie, kde je obětování nějakého toho tisíce lidí jen nepodstatná poznámka pod čarou, začíná.

Méně matematiky, více lidí

Yoon Ha Lee: Krkavčí lest obálka
Autor: Nakladatelství Host

Pokud vás v prvním dílu doháněla k šílenství matematická terminologie a „kalendářní magie“, určitě potěší, že v Krkavčí lsti obojího ubylo. Jistě, kalendář a machinace okolo něj jsou stále klíčovým prvkem, ale po smršti Liščího gambitu už není tak těžké se orientovat.

Lee navíc provádí zajímavý úkrok stranou, kdy po většinu knihy není vůbec jasné, zda osobnost kel Čeris ještě existuje, pouze předstírá, že je Jedaem a využívá jeho vzpomínek, nebo byla naopak pozůstatky Jedaova ducha úplně vymazána.

Stejně tak už kniha není výrazně orientována pouze na jedinou vojenskou akci. Boj s Hafny je tentokrát jen jednou z linií, více prostoru dostává svérázný šaoský hexarcha Mikodez a také anabáze kela Brezana a andanské agentky Cej. Ta je navíc zdrojem většiny humoru, kterého pozoruhodně přibylo.

Čeho naopak ubylo, jsou pasáže s inteligentními stroji Služebníky, což je škoda, nicméně několika se přesto dočkáme.

Poslušnost bez důvěry, povinnost beze cti

Zatímco ústředním prvkem Liščího gambitu byla teorie her, Krkavčí lest se zabývá hlavně formačním instinktem, neurochirurgickou a hypnotickou procedurou, která kelské vojáky nutí k bezvýhradné poslušnosti nadřízenému důstojníkovi. Na formačním instinktu v podstatě závisí celá kelská armáda a Lee názorně ukazuje, jaký dopad to přináší.

V Krkavčí lsti vidíme armádu, jejíž důstojníci nenávidí své velení, a velení, které se nejvíce bojí těch přespříliš schopných.

Vidíme armádu, kde byla věrnost i čest zredukována na slepou poslušnost. Kelové se drží zuby nehty svých tradic, svých rituálů i drobných radostí, ale většina nakonec stejně jako Chirujev dojde k závěru, že bez možnosti výběru je jedinou důstojnou volbou smrt.

Pojem „sebevražedný jestřáb“ náhle dostává zcela nový, tragický význam. Jen kdyby se aspoň nabízela šance zemřít za něco lepšího, než je úlová mysl kelského velení…

Navenek věci fungují jako hodinky. Každý poslouchá, protože prostě nemůže neposlechnout. Když se ale ve zdánlivě dokonalém stroji zasekne kolečko, náhle po říši poletuje flotila řízená největším masovým vrahem v dějinách a nejlepší, co dokážou hexarchové vymyslet, je genocida Čerisina národa a zoufalý pokus o úkladnou vraždu.

Autor navíc názorně ukazuje, jak věci došly tak daleko: Prostě se jen moc dlouho sahalo po nejsnazších řešeních, spočívajících zpravidla v tom, že problematický element byl popraven, umučen nebo prohlášen kacířem. Vnutit někomu poslušnost je snazší než získat důvěru, košile byla vždy bližší kabátu.

Díky tomu má Jedao vlastně velice snadnou práci – zejména poté, co vyjde najevo skutečný rozsah jeho plánů.

Padesát odstínů mizérie

Kel Chirujev si z dětství táhne vzpomínku na otce, kterého její vidonská matka popravila za kacířství přímo před jejíma očima. Šaos Mikodez, jediný hexarcha, který netouží po nesmrtelnosti, zápasí s následky závislosti na stimulantech i bezbřehou nudou. Kel Brezan prochází trpkou krizí loajality.

Žádná z postav, kterou v knize sledujeme, nemá důvod být se svým životem spokojená, a to bez ohledu na postavení, jaké má. Stejně jako v prvním dílu, ani v Krkavčí lsti nejsou v zásadě žádné vyloženě zlé postavy.

Dokonce i Hajoret Kujen, který má asi nejblíže roli ústředního záporáka, dosáhl za devět století své postmortální existence jisté moudrosti, která ho činí aspoň trochu sympatickým navzdory tomu, že ze samozřejmosti, s jakou si pohrává s mozky lidí, mrazí.

Lee stále chrlí občas i notně bizarně krvavé nápady (na hafnské „zvědy“ jen tak nezapomenete) a své hrdiny nijak nešetří.

Dokáže navíc vymyslet opravdu cizí společnost, dotáhnout do konce, jak by kupříkladu mohla fungovat rodina za předpokladu, že si každý může změnit pohlaví stejně snadno, jako obarvit vlasy, případně nemít vůbec žádné.

Dokonce i na sex tentokrát dojde, byť se obávám, že svérázný vztah Mikodeze s bratrem Istradezem, dobrovolně upraveným na jeho dvojníka, někteří čtenáři tak snadno nestráví.

A stejně jako v minulém dílu, i tentokrát si Dana Krejčová hraje s překladem, vymýšlí originální novotvary pro hexarchátní lodě i zvláštním způsobem poetické názvy formací, jídel a manévrů. Zejména sarkastický Mikodezův humor jí vyloženě sedne.

Lepší nebo ne?

Na tuto otázku je obtížné odpovědět. Osobně mám výhrady pouze k pojetí finále. Zatímco linie s Hafny končí ve dvou třetinách knihy, dohrávka Jedaova velkého plánu s kelským velením působí až moc rozvláčně.

Nemohl jsem se zbavit dojmu, že autor už je v duchu u třetího pokračování, které se patrně ponese ve znamení účtování s nirai Kujenem.

Pokud se vám líbil Liščí gambit, věřím, že Krkavčí lest vás nadchne. Má všechno, co první část, a ještě dost navíc. Pokud vás v prvním dílu odrazovala přemíra matematiky, ve druhém to bude o něco snazší. Větší zaměření na postavy činí příběh výrazně pestřejším i komplexnějším.

Na druhou stranu, pokud vám celý svět přišel nenapravitelně zmatený a podivný, Mašinerie říše nejspíš ani tentokrát nebude pro vás. Já se ovšem už nemohu dočkat zakončení v Revenant Gun.

Yoon Ha Lee: Krkavčí lest

Vydal: Nakladatelství Host, 2020

Překlad: Dana Krejčová

Počet stran: 359 / měkká vazba

Cena: 297 Kč

Reklama

Reklama

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost
95 %
Zpracování a cena
90 %
Styl a překlad
100 %
Cíl knihy a splnění
95 %
Spisovatel. Autor beletrie žánrů science fiction a fantasy. Jeho první povídky se začaly objevovat v časopisu Ikárie roku 2002 (Devatenáctka). Dvojnásobný vítěz soutěže Ikaros o nejlepší českou SF povídku. Autor románů ze série Agenta JFK a Agenta X-Hawka, fantasy knihy „Dračice“(spo­lečně s Janou Vybíralovou) a série Algor (opět společně s JV).