MVDr. Dana Krejčová (* Brno) je překladatelka fantasy, komiksů a televizního dabingu z angličtiny. Mezi autory, které překládá soustavně, jsou David Gemmell, Robert Jordan, Steven Erikson a Bryan Talbot. Přeložila také science fiction román Roberta A. Heinleina Hvězdná pěchota. Ve volném čase je také nadšenou chovatelkou psí smečky rasy Shelburne Red Cidabro.

[miptheme_quote author=”Dana Krejčová” style=”text-left”]Myslím, že fantasy i scifi, jsou-li dobře napsané, nastavují čtenáři mnohem ošklivější (tedy přesnější) zrcadlo naší společnosti, než byť mnohem drsnější detektivky, no a romantika zase naopak odvádí od toho, že vás ve frontě na banány předběhla tlustá bába a ještě na vás křičela. U fantasy a scifi musejí čtenáři taky obvykle zapnout víc mozkových buněk, a už pan Werich říkal, že myšlení bolí.[/miptheme_quote]

Dano, jak se máte a co právě teď aktuálně překládáte?

Mám se pracovně podzimně, právě jsem s vypětím všech sil dodělala Eriksonův Pád světla a chystám se na Esslemontův Assail, abych nevypadla ze cviku.

Jak jste se jako vystudovaná veterinární lékařka dostala k profesi překladatelky. A když tu otázku zvednu ještě o jeden stupínek, veterinární lékařka a překladatelka fantasy literatury?

Čerstvě vystudovaná veterinární lékařka dělala postgraduál, a asi všichni víme, jak jsou dobře placení PhD (na tom se nic nezměnilo), takže když se naskytla příležitost něco přeložit (podotýkám, že divoké devadesátky, tehdy to bylo s překladateli složité, nebyl google, kde by si každý našel, koho potřebuje, a tak vůbec, temný dávnověk prostě), tak jsem to zkusila. A pak se tak nějak vyvrbilo, že jsem u toho nakonec zůstala (a chvíli studovala i fildu, ale to už mě moc nebavilo). Táta chtěl jít studovat žurnalistiku, ale strana a vláda rozhodla, že na to nemá vhodný kádrový profil, nicméně oba jeho rodiče novináři byli, takže láska k jazykům se u nás tak nějak pěstovala od mala, i když dědu zastřelili nacisti a babička pak odskákala komunisty. A za fantasy může sir Tolkien, samozřejmě, těm chlupatým nožičkám prostě nešlo odolat.

Můžete našim čtenářům přiblížit práci překladatelky, co vše vaše práce obnáší? Je rozdíl mezi překladem fantasy literatury a třebas severské detektivky?

Překladatel musí hlavně umět výborně jazyk, do kterého překládá (a mít výborného redaktora 🙂 ). Překvapivě není úplně podstatné, aby jazykem, ze které překládám, sám mluvil (zde chci poděkovat Honzovi Kantůrkovi za pomoc a podporu v mých začátcích, ty debaty u něj o překládání mi moc daly a moc mi chybí). Rozdíl mezi žánry je v podstatě jen v jiných reáliích, někdy je pomalu na vraždu to nastudovat (já teda severskou detektivku ještě nepřekládala, ale jednu z louisianských bayou ano, a bylo docela náročné se zorientovat v tamním nářečí, i když autor příliš nepřeháněl, aby mu rozuměli i jeho ostatní Američané), na druhou stranu, když člověk překládá dlouho z jednoho prostředí, je osvěžující si střihnout knížku odjinud.

Takže, pokud někdo ovládá jazyk, nebo si to aspoň myslí, a chtěl by přejít třebas z práce redaktorky v novinách nebo grafika v reklamce na překládání, jak na to?

Asi nejjednodušší je poslat rozumně formulovaný dotaz na nakladatelství, nebo ještě lépe, zjistit si, kdo je v nakladatelství osoba zodpovědná za překladovou literaturu, a obrátit se na ni. Existují nakladatelství vstřícnější vůči začínajícím překladatelům beletrie. Bohužel jsou taky nakladatelství, která berou každého, kdo se namane, ale jejich jednání nebývá příliš seriozní. Úplně nejlepší je mít dneska už vystudovanou translatologii na FF.

Překládáte i komiksy, tam to asi bude snazší, už kvůli objemu textu, nebo se mýlím?

Snazší to není, každé má svoje. V komiksu mnohem víc záleží na přesnosti vyjádření. Pokud v textu jsou nějaké zrady v podobě nepřeložitelných slovních hříček a idiomů doprovázených obrázky, které by bylo možné v normální knize přeložit jinak, v grafickém románu je to vzhledem k doprovodným obrázkům často mnohem větší kokosový ořech.

Jak si vybíráte knihy, které dostanete nabízené k překladu?

Já tak nějak skončila u dlouhých cyklů (Kolo času, Malaz a předmalazský svět), takže si moc nevybírám, jsem ráda, že stíhám ty dva pány E + E dneska.

Prý jste pro české čtenáře objevila mého oblíbeného Davida Gemmella. Jak se takový objev povede?

Konečně se k nám v dřevních dobách kapitalismu začaly dovážet i jinojazyčné knihy a dokonce se i prodávaly normálně v obchodech. Jenže obvykle se daly sehnat tak čtyři díly z pěti, a já chtěla něco, co bude samostatný román (tenkrát ty knížky stály stejně jako dneska, ale ta kupní síla byla poněkud horší, že), no a v jednom brněnském knihkupectví (funguje překvapivě dodnes) měli několik Gemmellů a jeden z nich byl, představte si, úplně samostatný román! Tak jsem si ho koupila, nadchla se a vnutila ho tehdejšímu brněnskému nakladatelství Návrat. Sice jako první gemmellovka nakonec vyšla (celkem logicky) Legenda, ale na toho Světlonoše nakonec taky došlo. Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec.

Jaký je váš nejlepší překlad a naopak nejhorší, na který byste nejraději zapomenula. A proč?

Tohle asi neumí zhodnotit. Rozhodně bych některé věci dnes přeložila jinak, už jenom proto, že moji oblíbení autoři podávají vysvětlení po troškách a knihy v češtině vycházejí poměrně brzy po jejich vydání v Americe (mluvím o Malazském světě), takže se leccos dozvím až při přeložení ne následující, ale třeba až třetí knihy v pořadí, a jejich veselé odpovědi, že sami nevědí, že jim to prostě dobře zní, nebohému překladateli příliš nepomohou.

Kolik přeložíte knih ročně? Je to vlastně práce na uživení? Na zaplacení nájmu, nebo dokonce na koupi domu, luxusního auta apod.?

To se nedá tak říct, překládání je úplně stejné jako třeba pečení housek. Jednou vám ta mouka nakyne líp, jindy hůř 😀 Jednou je překlad jednodušší, lépe vám sedne, jindy se potíte nad každou větou. O luxusní auta jsem se nikdy moc nezajímala, potřebuju auto, do kterého naložím smečku psů nebo sekačku na trávu. Ale uživit se tím očividně lze – aspoň jsem teda zatím hlady neumřela (a doufám, že při tom ještě chvíli zůstane).

Sledujete svou „konkurenci“? Je nějaký cech překladatelů? Vnímáte nějaké své kolegy a jejich práci? Inspirujete se od nich?

Existuje Obec překladatelů, ale spíš se někteří známe podle oborů a jazyků. Česky se snažím číst spíš původní práce, pokud to jde, radši čtu originál. Ale s pár kamarády překladateli si navzájem radíme, každý se orientuje v trošku jiném oboru, takže když dojde na nějaké složitější termíny, víme, na koho se obrátit.

Jak to vidíte s fantasy a scifi literaturou v Česku? Jací jsou čtenáři?

Já moc číst nestíhám obecně, ale co sleduji prodeje knih, tak vidím, že trh je nevypočitatelný a sázka na jistotu je vždy podepřená silnou mediální masáží. Jinak u nás je často oblíbené dílo, které ve světě takový úspěch nemá, a třeba pecka na americkém trhu u nás propadne.

Takže kvalita sama o sobě neprodá? Jsou nutné podstatné investice do reklamy a marketingu?

Bohužel je to tak. Často se nakonec ukáže, že to byla jen prázdná reklamní bublina, ale zjevně dokáže oblbnout dost lidí, aby se všechno zaplatilo. Nedejbože když ještě vznikne hollywoodský film, to je pak úplně jedno, jaké má dílo kvality 🙂

Proč podle vás uspěje v mainstreamu detektivka nebo romantická kniha a scifi a fantasy jsou stále považovány za okrajový žánr, byť se prodejem těmto knihám mohou směle rovnat?

Myslím, že fantasy i scifi, jsou-li dobře napsané, nastavují čtenáři mnohem ošklivější (tedy přesnější) zrcadlo naší společnosti, než byť mnohem drsnější detektivky, no a romantika zase naopak odvádí od toho, že vás ve frontě na banány předběhla tlustá bába a ještě na vás křičela. U fantasy a scifi musejí čtenáři taky obvykle zapnout víc mozkových buněk, a už pan Werich říkal, že myšlení bolí.

Myslíte, že se nějak český čtenář fantastiky vyvíjí? Případně jak?

Mysím, že dnešní český čtenář už tolik neváhá sáhnout po českém autorovi, i když třeba teprve začíná (ten autor, ne čtenář, samozřejmě).

Čím myslíte, že je to způsobeno?

Protože je těch dobrých českých autorů čím dál víc a čím dál víc se vydávají, takže to není takový hazard něco zkusit.

Jakou předpovídáte fantastice u nás budoucnost? Kudy se bude ubírat?

Tak to upřímně vůbec netuším 🙂 Ale doufám, že se neztratí.

Nechybí vám nějaké aktivity z minulých let? Nezasloužila by si česká scéna scifi a fantasy třeba nějaký kulturní akt ala vyhlášení cen? Více prostoru v mainstreamových médiích?

Česká scifi a fantasy scéna má Akademii science fiction, fantasy a hororu, kde se na knižním veletrhu v Praze vyhlašují nejrůznější ceny. A ano, mainstream by mohl pomalu vytáhnout hlavu z reklamních bublin a podpořit i domácí autory, ne jen těch pár již zaběhaných a vybraných, ale na druhou stranu to bez propagace ze strany autorů asi těžko půjde. A jedna věc, ve které dost nakladatelství u nás ještě má mezery, je právě reklama. Dřív vycházel seznam vydávaných knih (pravda, nebylo jich tak moc), dneska zjsitit, co kdo vydává, a hlavně kdo vůbec něco vydává, je složité. Existují internetové stránky, které s tímto pomáhají, samozřejmě, a většina stálých čtenářů ví, kde hledat. Ale ti noví mnohdy dlouho tápou.

Určité zpopularizování scifi a fantasy mezi mladými je nyní přítomno v pojmu young adult. Co si o tom myslíte?

Pokud je to dobře napsané, je úplně jedno, pro koho je kniha primárně určená (často to jsou jenom škatulky v nakladatelství, protože škatulek jest zapotřebí, bez nic to nejde). Jak říkával pan Werich blahé paměti, píšu pro chytré děti a chytré dospělé, a tak by to mělo být.

Co čtete, když nepřekládáte? Také fantasy a scifi nebo něco zcela jiného?

Cokoliv zajímavého. Posledně to byla Encyklopedie růží, ale momentálně čtu znovu celý Amber hezky v jednom kuse.

Jaký názor máte na české začínající autory? Vidíte zde srovnání se staršími etablovanými bardy?

Nemám načteno tolik, abych mohla zrovna tohle posoudit.

Co fantastika a e-knihy nebo audioknihy? Má to podle vás budoucnost?

Určitě. Když tu byl na návštěvě můj oblíbený Kevin Hearne, moc si pochvaloval, že se v Německu prodá spousta jeho audioknih, protože je poslouchají kamioňáci na cestách po Evropě tam a zpátky. I když si o kamionové dopravě myslím svoje, tak dobře udělaná audiokniha má v dnešní uspěchané době určitě své místo. A e-knihy taky, místa je málo a knih vychází spousta. I když já teda stále radši papír.

Cítíte se jako celebrita české fantastiky? Je zde někdo, komu byste podobnou roli připjala?

Hahaha, teď jste mě pobavil s celebritou. Ale myslím, že pro českou překladovou fantastiku udělal stále nejvíc již výše zmiňovaný Jan Kantůrek. Spousta dnešních hvězd u něj čerpala, možná ne vyloženě vědomosti (spousta z nich už dnes má ty správné školy, samozřejmě), ale jeho úžasný přístup, optimismus a nadhled.

Co děláte, když neděláte. Anebo, jak relaxujete, jak trávíte svůj nepracovní čas? Co to je „nepracovní čas“ 🙂 ?

No, když teda zrovna nepřekládám, protože mozek odmítá spolupracovat, jdu se smečkou na procházku.

Je něco, co byste vzkázala svým čtenářům, kteří hltají vaše překlady?

Velké poděkování.

UložitUložit

UložitUložit

Reklama

Reklama