Čtyři po půlnoci – první souborné vydání čtyř napínavých novel představí rozličné příběhy Stephena Kinga.
Časožrouti
Vítejte na palubě letu číslo dvacet devět společnosti American Pride. Pohodlně se usaďte a usněte, jinak zmizíte. Kapitán Engle se po příletu z Tokia těší jen na nerušený spánek. Místo toho ho čeká let přes státy za bývalou manželkou, která tragicky zesnula. Když se ho v letadle probudí křik slepé dívky zjistí, že většina cestujících zmizela a na palubě se nachází pouze ten, kdo se zrovna probudil. Pohotově se chopí pilotování, zatímco cestující řeší, co se stalo.
Pestrá směsice pasažérů si vystačí diskutováním na dlouhé hodiny a dělají příběh daleko zajímavějším, než je díky záhadné zápletce. Situace se komplikuje, nouzové přistání nic neřeší naopak vyhrocuje. Přeživší brzy zjistí, že čelí další hrozbě, před kterou není úniku.
Novelka je nejdelší ze všech čtyř, ale čte se naprosto báječně. Spousta neznámých vtáhne čtenáře toužícího po odpovědích do děje a nenechá jej vydechnout. Silným plusem jsou výrazné postavy, ty nejhlavnější vykreslené precizně a věrohodně.
Dialogy jsou vzhledem k časové tísni a napětí někdy až příliš zdlouhavé, ale nelze říct, že by nudily. Naopak zvyšují napětí. Drobné detaily a trefné zmínky skvěle nahrazují typicky zdlouhavé popisy a posouvají tempo na vyšší příčku.
Příběhu nechybí děsivá fantaskní hrozba, před kterou je třeba se zachránit. Ačkoli čtenáři připadá, že cestující jsou ve slepé uličce, tak dedukce rozdílných postav je chladnokrevná a logická. Ve správnou chvíli přijde zázračné uvědomění, a to hned několikrát. Ale jen v jednom případě působí jako deus ex machina, jinak je v kontextu příběhu naprosto logický.
I když se postavy občas mírně pletou jmény, jejich specifika, vyjadřování a mluva udržují v čtenáři ucelený dojem z věrohodné živoucí persony. Konec je na Kinga až překvapivě pozitivní a koledoval by si o drobný epilog k uzavření všech dopadů děje. Bohužel chybí.
Skryté okno do skryté zahrady
Povídka s příchutí thrilleru, kde se vám představí čerstvě rozvedený spisovatel Mort Rainey ve své největší tvůrčí krizi, která se zpočátku jeví jako největší problém. Až do doby, než se mu u dveří objeví jistý John Shooter s nařčením z plagiátorství. Oba muži zjišťují, že skutečně napsali téměř totožnou povídku a nyní je třeba dokázat, kdo z nich ji napsal dříve.
Mort je přesvědčen, že autorství je na jeho straně a může to snadno dokázat. Aspoň to si myslí, než se začnou dít skutečně zvláštní věci. Kingovi se podařilo čtenáře vodit za nos tam a zase zpátky a hrát si s ním dle libosti téměř do samotného konce. Postavu Morta skvěle vybudoval a jen drobné náznaky ukazovaly, co by mohlo do celé záhady vnést světlo. Dávkování informací v závěru trochu pokulhávalo, protože to zásadní si autor nechal pro sebe. Přesto hlavní odhalení mohlo vést k tomu, že Mort určité vzpomínky cíleně potlačoval.
Všechny pušky na zdi na konci zdárně vystřelili a charakter hlavního hrdiny byl skvěle vykreslen. I když si čtenář celou dobu trhal vlasy a nabádal jeho postavu, aby udělala přesně to, co celou dobu odmítala, dokázal pochopit jeho rozhodnutí. Stejně jako v případě Časožroutů si povídka vystačí jen s drobnými popisy a její hlavní plus je napětí a očekávaní rozuzlení celé zápletky.
Policajt z knihovny
Copak se vám může stát, když pozdě vrátíte knížku do knihovny? V té lepší verzi zaplatíte pokutu. Tou horší verzí vás provede ten nejpovolanější – Stephen King. Zprvu tuctový příběh sleduje realitního agenta Sama, který se snaží svůj nudný projev na společenské sešlosti oživit knihami o řečnění z knihovny. Uspěje a naprosto zapomene, že vypůjčené knihy musí vrátit.
Kdo ale nezapomíná, je knihovnice Ardelia Lortzová. V jejím podání ožívá stereotypní představa knihovny a pro Sama nemůže být větší šok, než když odhalí, že taková knihovna a knihovnice ve skutečnosti neexistují. Ale neexistovali nikdy? Detektivní pátrání ho seznámí s dávnými událostmi, na které by tamější město nejraději zapomnělo. Rozehrává se boj o čas a záchranu vlastního života.
Povídka vzbuzuje rozporuplné pocity, sám King přiznává, že se dost možná nepovedla a já s ním v tomto případě souhlasím. Ačkoliv je jeho příběh napínavý i hororový, ze začátku je hlavně suchý a vleklý. V půlce se to zlomí a čtenář je zmítán mezi náhlou Samovou proměnou, detektivním pátráním a hororovou hrozbou jakéhosi emocionálního vraždícího upíra.
Na přetřes přijde velmi brutální trauma z dětství, alkoholismus, dávné tajemství a dojde i na zkratkovité řešení zápletky pomocí snů.
Povídka je doprovázena spousty poznámek překladatele, které objasňují kulturní náležitosti nebo místní celebrity a někdy už jich je přehršel, v jednom případě je poznámka chybně uvedená a kopíruje jednu z předešlých.
Knihovní policie je zajímavé téma vázající se k unylým zaprděným knihovnám a nerudným knihovnicím, které se už můžou vyskytovat skutečně snad jen v hororu, ale celé to působí jako překombinovaný výlet na tripu.
Sluneční pes
Nejkratší povídka přenese čtenáře do Castle Rocku, kde ožívají postavy, jimž vedlejší kulisy tvoří známější obyvatelé Kingova oblíbeného fiktivního městečka.
Když Kevin dostane k patnáctým narozeninám vytoužený polaroid, záhy zjistí, že něco je špatně. Místo fotky z oslavy se na snímku objevuje pes a s každým dalším záběrem se zdá, že se pohybuje. Kevin vyhledal místního všeuměla Tátu Merrilla, ale protřelému obchodníkovi jde hlavně o vlastní prospěch a obavy chlapce ho pranic netrápí.
Příběh plyne pomalým tempem a zaobírá se detaily, které utíkají od hlavní příběhové linky. Nelze Kingovi upřít literární um, když z prostého prodeje filmu udělá napínavé dějství o sedmi stranách. To, co v předešlých povídkách nikomu nechybělo se dvojnásob vrátilo v této povídce.
Námět je originální, ale pravá hrůza nedostala prostor, aby skutečně vystoupila. Zde hrají prim originální postavy, tak živé, že na vás dýchne pach zatuchliny z domova dvou starých dam. Perlička na konci zanechává čtenáře v marném očekávání pokračování.
Dá se říci, že první dvě novely jsou podařenější a čtivější než poslední dvě. Každému příběhu předchází krátká autorova předmluva, v níž čtenáři přibližuje situaci, která předcházela konkrétnímu námětu. Jsou to zajímavé postřehy ze zdánlivě obyčejných okamžiků, ale stačí kotel představivosti a z malé inspirace dokáže King vytřískat zápletku. I na malém prostoru ožívají skvělé postavy a vznikají nápady, některé lepší než ty druhé, ale tak už to bývá.
Kniha je opatřena přebalem, který vzbuzuje očekávání, jež temný obsah knihy naplní. Lebka na hodinách se tam možná jen zatoulala, aby čtenáře nenechala na pochybách, že i u těchto novel se bude bát. V celku jde o dobrý počin, který po skvělém začátku trochu přibrzdí, ale i tak ukojí většinu čtenářů.
Stephen King: Čtyři po půlnoci
Vydal: Pavel Dobrovský – BETA s.r.o. (2023)
Překlad: Ivan Němeček
Počet stran + vazba: 748 / hardback
Cena: 540 Kč
