Počinů s tématikou řecké mytologie není v poslední době mnoho, a to ať jde o filmy velkého plátna nebo o čistě televizní tvorbu. O to větší očekávání jsou, když už se něco takového objeví. A asi nikdo nečekal, že když už se objeví kvalitní seriál s touto tématikou, tak bude animovaný.
Blood of Zeus přišlo jako rána z čistého filmového nebe a po vzoru velmi úspěšné Castlevanie přináší divákovi neotřelý, zajímavý a velmi zábavný pohled na dávné příběhy a legendy z dob hrdinů a bohů.
Hrdina proti své vůli
Není bastard jako bastard, aneb levoboček nemusí být vždycky nikdo. Tak by se asi ve zkratce dal popsat hlavní hrdina Heron (Derek Phillips).
Žije v ústraní malého městečka ve starobylém Řecku, stará se o svou matku a chodí do hor kutat rudu.
Za tu pak ve městě dostane pár drobných a kopu posměšků a urážek, protože ve městě všichni ví, že je nemanželský syn a myslí si, že on i jeho matka jsou prokletí.
Nikdo však netuší, že jeho otec není jen tak nějaký náhodný člověk, ale sám vládce Olympu a bůh hromu osobně Zeus. A netuší to ani sám Heron.
Jednou avšak na město zaútočí démoni a Heron se projeví jako výborný válečník při obraně města.
Všimne si toho lovkyně démonů Alexia (Jessica Henwick), a tak částečně proti jeho vůli vtáhne Herona do boje na život a na smrt se silami temnot.
Při tomhle dobrodružství utrpí Heron nejednou ztrátu a zažije nemalou bolest, ale vše ho jen posílí na cestě za záchranou světa.
Démoni z temnot
V prvních několika dílech se jako hlavní padouši tohoto seriálu ukáží tajemní démoni.
Neuvěřitelně rychlí, nadlidsky silní a odhodlaní zabít vše živé, co chodí po povrchu planety Země. Jejich zrod byl naprosto fantasticky vykreslen v jednom z flashbacků.
Obecně obsahuje Blood of Zeus několik výborných flashbacků, které dokonale vykreslují zrody a osudy hrdinů i padouchů, jejich motivace a pohnuté osudy.
A ač se zdá příběh seriálu vcelku jednoduchý, tak právě díky těmto flashbacků do sebe začne všechno zapadat a divák postupně zjišťuje, jak moc je vše promyšlené do naprostého detailu.
V čele temných démonů stojí Seraphim (Elias Toufexis) a nutno říct, že je to neuvěřitelně silný záporák s výbornou motivací, a způsob jakým se odkrývá jeho osud je prostě skvělý.
Flashback s jeho zrozením diváka přibije do židle, a to prostě chcete. Taková nálož emocí v animovaném seriálu je prostě bomba.
Sluší se ještě dodat, že démoni mají k dispozici také samotného pekelného Cerbera a jiná další monstra.
Mimo jiné se v seriálu objeví Kentauři, Minotaur, Hypogryfové, Pegas a mnoho dalších. Každý z nich dokonale propracován a měl v seriálu svoji roli.
Božská práce
Naprosto nejlepší věc na seriálu Blood of Zeus jsou řečtí bohové a jejich vztahy.
Seriál přináší divákovi neobvyklý náhled na životy a rozepře samotných vládců Olympu a čím více seriál postupuje kupředu, tím více prostoru je tomuhle tématu věnováno. A prostě to stojí za to.
Vyberu jen pár těch nejlepších, kteří mi utkvěli v hlavě.
Diův syn Hermes (Matthew Mercer) je tu prostě a jednoduše „fakt hustej“. Zpracování jeho běhu a jeho schopností je ultimátní. V podstatě každá scéna, ve které byl je strašná pecka!
Výborný je tu také Hefaistos a jeho obří roboti a výtvory. Jeho mechanická létající sovička potěší nejedno divákovo oko.
V Blood of Zeus se objeví také Diovi bratři Poseidon a Ares, obzvláště druhý jmenovaný předvede, že není žádné ořezávátko a bojovat s ním prostě nechcete.
V neposlední řadě je tu samotný Bůh hromu Zeus (Jason O`Mara). V seriálu má poměrně velký prostor a je to jenom dobře.
Je tu nejenom vykreslený jako neporazitelný válečník a obávaný vládce Olympu, ale také jako osoba, která dělá chyby a bojuje se svými démony. Chtě nechtě se nad ním začíná zatahovat obloha a jeho osud se pomalu ale jistě blíží.
Záměrně jsem si nakonec nechal Diovu drahocennou choť Heru (Claudia Christian). Ta totiž hned po Diovi hraje v seriálu prim a to, co předvádí, je ďábelské.
Ač by se mohlo zdát, že hlavní roli mezi záporáky budou hrát Seraphim a jeho démoni, není to pravda. Každým dílem se začne víc a víc ukazovat, že to největší zlo číhá někde jinde.
Hera se ukáže jako totální zákeřný padouch. Hnána pomstou se nebojí těch největších zrad a útoků a připraví všem v seriálu to pravé peklo na Zemi.
V základech se začne otřásat samotný Olymp a díky Heře jsou i bohové na pokraji zániku své existence.
Tady se prostě ukazuje, co všechno může dokázat zhrzená žena, a je důležité, aby si z toho všichni muži vzali ponaučení, protože po takové zradě může ze všeho živého a krásného zůstat jen popel a zkáza.
Souboj Titánů
No a aby toho nebylo málo v těch osmi dílech, tak se v seriálu objeví i Titáni. Starodávná obří monstra, která chtějí zničit Zemi a dobýt Olymp.
Nutno říct, že tady se nebavíme o Titánech, které znáte z televize a filmů jako je Souboj Titánů.
Tady se Titáni spíše blíží japonskému anime Attack on Titan.
Je jich sedm a každý jeden z nich je jedinečný a je fantasticky zpracovaný. Jejich individualita a jedinečné schopnosti jsou tady do detailů propracované. Každý z nich má své specifické útoky a způsoby boje, které přímo oplývají originalitou.
Největší devizou Titánů je jejich vzhled. S tím si tvůrci pohráli úplně do maxima a popustili uzdu své kreativitě a fantazii. Tahle gigantické monstra by hravě strčila do kapsy kdejaké jiné filmové monstrum, ba i samotnou Godzillu.
Není anime, jako anime
Ačkoliv je Diova Krev na Netflixu vedená jako anime, stejně jako Castlevania to není úplně pravda, a po vzoru anime si nechává hlavně silný a propracovaný příběh, ve kterém mají všechny hlavní postavy velmi silné motivace, které jsou velmi poctivě vykresleny.
Co se ale týká animace, tak se to anime nepodobá skoro vůbec a spíše to směřuje k západní animaci.
Animace obecně je jedna věc, se kterou má seriál trochu problém. V některých momentech může přijít divákovi nekvalitní, ale vzápětí se na obrazovce objeví naprosto fantastické souboje, Titáni, nebo pádící Hermes. Tahle nevyváženost bohužel v divákovi zanechá trošku rozpolcené pocity.
Hudba je v seriálu skvělá a dokonale podtrhuje dění na obrazovce. Dobové a naléhavé skladby jsou velmi citlivě složeny a zanechají v divákovi hlubokou stopu, která podtrhává sílu emocí, které vám Blood of Zeus servíruje.
Blood of Zeus má velmi rychlý spád. Pomalejší je pouze začátek prvního dílu, ale pak se děj začne hnát dopředu neskutečným tempem a při osmi dílech po dvaceti minutách se tu opravdu hodně tlačí na pilu.
Ani nevíte jak a jste v naprosto EPICKÉM finále, kdy budete jen sedět s otevřenou pusou a hltat dění na obrazovce.
Seriál uběhne tak rychle, že po jeho skončení zalitujete, že nemá ještě více dílů. Co je ale podstatné, tak i v tak malém počtu dílů, které jsou ke všemu ještě velmi krátké, dokáže diváka neustále překvapovat a přinášet nové a zajímavé věci a zvraty.
Za zmínku ještě určitě stojí úvodní titulky, které jsou pokaždé stejné a zároveň pokaždé jiné. Ve spojení s již zmiňovanou výbornou hudbou je to dokonalý otvírák každého dílu.
Nakonec ještě zmíním moudro, které vyřkl Zeus, když se ho ptali, proč bohové nesestoupí na Zemi a nepomohou lidem v jejich trápení a boji.
Zeus na to odvětil, že jen skrze útrapy lidstvo vzkvétá a roste, kdyby na zem přišli bohové a bojovali boje, které si má lidstvo vybojovat samo, tak by potom lidé zůstali slabí a zranitelní.
Jako celek Blood of Zeus rozhodně patří k nejlepší animované tvorbě, kterou originální produkce Netflixu divákům přinesla.
Má to spád, je to akční, výborně propracované a proklatě zábavné. Můžu doporučit všem fandům řecké mytologie a to nejenom té animované.
Blood of Zeus / Diova krev
USA, 2020, 4 h 6 min (Minutáž: 26–38 min)
Tvůrci: Charley Parlapanides, Vlas Parlapanides
Režie: Shaunt Nigoghossian
Scénář: Charley Parlapanides, Vlas Parlapanides
Hudba: Paul Edward-Francis
Hrají: Claudia Christian, Jason O’Mara, Derek Phillips, Elias Toufexis, Jessica Henwick, Chris Diamantopoulos, Adetokumboh M’Cormack, Mamie Gummer, Melina Kanakaredes, Fred Tatasciore a další
