Novodobý retrokult se vrací ve své třetí sérii a naši mladí hrdinové se musí opět spojit a bojovat proti zlu z jiné dimenze. Strhující, emotivní, akční, hláškami nabitý seriálový masterpiece je zpět. A je to opravdu skvělá zábava!
Když Netflix v roce 2016 přišel se svým původním seriálem Stranger Things, tetelil jsem se po jeho shlédnutí blahem. Ten seriál měl všechno, co se na obrazovce dlouho vidět nedalo a otevřel bránu dětským hrdinům v seriálech pro dospělé publikum, do které se svezlo například velmi úspěšný remake IT od Stephena Kinga.
Byla jen otázka času, kdy se dočkáme série druhé, která překvapivě udržela velmi vysokou kvalitu a ve své podstatě byla jen o pár drobných procent horší než série první. Spousta fanoušků si ovšem u druhé série stěžovala, že ustoupila hororová atmosféra do pozadí a mně osobně třeba vadila rozvleklejší a celkem zbytečná linka s El. I přesto byla druhá série Stranger Things opravdu výborná a bylo jasné, že nás čeká série s pořadovým číslem tři.
Na tu jsme si museli ovšem počkat celé dva roky a v roce 2019 jsme se konečně dočkali. A nutno říct, že ze sebe bratři Dufferovi vydali opravdu maximum a vpálili do nás prvotřídní atmosférickou podívanou nabitou hláškami, akcí, humorem a skvělými hereckými výkony.
Zpátky v Hawkins
Děj nás opět zavede do malého amerického městečka Hawkins, které se oklepává ze strašlivých událostí, které muselo prožít a vypadá to, že je vše na nejlepší cestě vrátit se do starých kolejí.
I když ne vše je tak růžové, jak by se zdálo. Ve městě postavil místní developer obří obchodní centrum, do kterého proudí stovky lidí, aby si užívali této nové neotřelé sociální zábavy – nakupování. Na to ovšem dojíždí malí podnikatelé s drobnými obchůdky na hlavní třídě městečka, která je liduprázdná a obchůdky jeden po druhém musí zavírat. A obyvatelé města konečně mohou řešit normální problémy.
Ale jak už to tak bývá, tak ani obchodní centrum ve městě Hawkins nemůže být jen obyčejné obchodní centrum. Jak se ukáže, tak je to jen zástěrka tajné ruské organizace, která hluboko pod centrem provádí pokusy s branou do jiné dimenze, kterou se v minulých sériích naši hrdinové tak pracně snažili zavřít.
I ve třetí sérii se vrací všichni naši staří známí hrdinové, i když staří není v tomto případě úplně přesné označení. Dětští i dospělí představitelé pořád drží hereckou laťku velmi vysoko a i nové přírůstky v řadách hrdinů zapadnou, jakoby byly v seriálu již od začátku.
Ve své podstatě lze třetí sérii Stranger Things rozdělit na tři hlavní dějové linie plus několik menších. Pojďme se na ně tedy trochu podrobněji podívat.
Mladí hrdinové vs. Mindflyer
V té první dějové lince se vše točí kolem Eleven (úžasná Millie Bobby Brown) a jejích kamarádů. Zhruba první třetinu seriálu tak sledujeme dětské prepubertální dění na obrazovce, které je ale naštěstí vyváženo příjemným vtipem a vy se chtě nechtě začnete s dětskými představiteli sžívat. El s Mikem (Finn Wolfhard) zažijí první lásku i zklamání, a i když to není úplně tak jejich vina, tak se to s nimi táhne už celou sérii.
Společně s Lucasem (Caleb McLaughlin), Max (Sadie Sink) a Willem se opět postupně zapletou do nešťastného dění v městečku Hawkins.
Poté, co Rusové znovu zkouší otevřít bránu do jiné dimenze, Will (Noah Schnapp) znovu ucítí přítomnost Mindflyera (česky asi Mozkožrout, ale úplně to nesedí). V prvních několika případech tomu Will nepřiklání moc velkou pozornost, ale když se ve městě začnou opět dít divné věci, zjistí že se Mindflyer opravdu vrátil a má jediný úkol. Zabít Eleven.
K tomu, aby dosáhl Mindflyer svých cílů, si zvolil nového hostitele. Tím se nestal nikdo jiný než městský hezoun a grázl Billy (Dacre Montgomery) – bratr Max. Po sérii incidentů ho Mindflyer posedne/ovládne a začne jeho prostřednictvím ovládat obyvatele města, aby nezbyl vůbec nikdo, kdo by mu v cestě zabránil a taky, aby narostl do monstrózní velikosti.
Zpracování Mindflyera bylo opravdu skvělé a rozhodně dávám „palec hore“ za to, že se tvůrci nebáli více či méně krvavých a místy i nechutných scén. Roztékání lidí ve sliz a následné přelévání v jeho podstatu, bylo opravdu pro fajnšmejkry. Nemluvě o vybuchujících krysách.
Místy jsem se nemohl ubránit dojmu, že se třetí série Stranger Things dost inspirovala knihami či filmy typu Invaze nebo Zloději těl. A musím přiznat, že to rozhodně nebylo na škodu.
A čím více se blížilo finále, tím začínalo být dění na plátně zajímavější a hlavně zábavnější. Tentokráte je Mindflyer velké sousto i na mocnou Eleven a všichni musí spojit síly, aby dokázali opět přežít.
Musím ještě vyjádřit svou spokojenost nad tím, že tvůrci po dvou sériích nechali konečně chudáka Willa na pokoji a nechali posednou někoho jiného. Za prvé, bylo super sledovat Willovu superchopnost vycítění Mindflyera, když byl na blízku, a za druhé si nemohli zvolit lépe než hostitele udělat z Billyho. Jeho představitel se s tou rolí popral skvěle a byl opravdu slizce nechutný a celou dobu seriálu jste měli někde vzadu v hlavě ten neodbytný pocit, že byste ho chtěli přetáhnout něčím těžkým a železným.
Joyce a Jim
Další důležitou dějovou linkou je příběh Joyce Bayersové (Winona Ryder) a Jima Hoppera (David Harbour).
Joyce by ráda chvíli žila klidný život, a po tom, co málem ztratila syna Willa a v předchozí sérii opravdu ztratila svou lásku Boba (Sean Astin), jen tak přežívá a přemýšlí o tom, že se i se syny odstěhuje z města pryč. Otevření nového nákupního centra tomu jen nahrává, protože do obchodu, kde pracuje, nezabloudí téměř žádní zákazníci.
Naproti tomu městský šerif Jim Hopper má zcela jiné starosti. Poprvé zjišťuje, jaké to je být otcem dcery, která s někým začne randit. A zvládá to, řekněme, s přístupem a vervou sobě vlastním. Za pomocí piv se udržuje, aby nedostal infarkt dřív, než malého Mika zabije sám osobně.
Celkově scény, kdy jako otec přehnaně reaguje na zamilovanost této ústřední dvojice, jsou k popukání, ale co je důležitější a hlavně nečekanější, tak právě jeho postoj k lásce mladé dvojice a řeč, kterou si pro ně připraví, ale nikdy nevyřkne.
Kdo by to byl řekl, že z takové nevinné věci, jako otcovská láska a averze na prvního nápadníka dcery v počátku seriálu, se vyklube naprosto skvělý vodopád dojemných emocí, který završí tuhle sérii k dokonalosti. Díky tomu nás v samotném finále této série čeká pár minut nabitých emocemi a patosem. Ale právě a hlavně díky tomu, to celý seriál posune zase o kus dál, protože se vám zaryje hluboko pod kůži. Tyhle emoce třeba zoufale chyběly druhé sérii.
Jim se také stále neúspěšně snaží Joyce pozvat na rande a ta se pořád nemůže rozhoupat. A dříve než to stihne, tak už jsou vtaženi vírem událostí do kolotoče záhad a tajemství.
Po své ose začínají rozplétat záhady ruské organizace pracující na otevření brány, se kterou spolupracuje i místní starosta.
Při svém vyšetřování se jejich cesty střetnou s ruským vědcem Alexejem (Alec Utgoff), který jim následně bude pomáhat s nalezením a zlikvidováním přístroje, který má bránu do jiné dimenze otevřít.
Problém nastal ve chvíli, kdy Joyce s Hopperem zjistili, že Alexej neumí ani slovo anglicky. Vezmou ho proto k Jimovu starému známému Baumanovi (Brett Gelman). Vyšinutý konspirační teoretik totiž mluví plynně rusky a až s jeho pomocí se Alexej zapojí do víru událostí.
Z této linky ještě prostě musím vypíchnout jednu postavu a to Grigoriho (Andrey Ivchenko). Rusák jak poleno, který zkombinoval Ivana Draga a hlavně Terminátora, byl v celém seriálu jako pěst na oko. V podstatě šlo o ruského supervojáka, který všechny zmlátí a střílí na potkání a moc toho nenamluví.
Zmrzlináři ze Starcountu
Třetí hlavní dějová linie se odehrává vesměs v nově postaveném obchodním domě Starcount a musím říct, že mě bavila ze všech nejvíc.
Poté, co se Dustin (Gaten Matarazzo) vrátí z několikatýdenního tábora zpátky do Hawkins, se lehce rozhádá se zbytkem party, protože každý řeší svoje problémy a nikdo mu nevěnuje pozornost. Všem na potkání vypráví, že má novou přítelkyni Suzie, ale nikdo mu to moc nevěří. Když se mu nikdo moc nevěnuje, tak vyrazí do Starcount navštívit jednoho ze svých nejlepších kamarádů – hezouna Steva.
Hezoun Steve (Joe Keery) si přes léto našel práci v místní zmrzlinárně a s jeho pohlednou střeštěnou kolegyní Robin (Maya Hawke) zde prožívá nejlepší časy svého života. Jejich rozhovory byly jedna z nejzábavnějších věcí na celém seriál,u a i když i tady v takovém seriálu přišla řeč na LGBT doznání, nepůsobilo to nijak násilně a dialogově to dávalo smysl.
A ve chvíli, kdy se do všeho vmísí Dustin s tím, že zachytil tajnou šifrovanou ruskou komunikaci a společně všichni začnou rozplétat tajemství Rusů v Hawkins a jejich obchoďáku, to začne být opravdová zábava.
Při infiltraci tajné ruské základny se k nim přidá ještě mladá panovačná černoška Erica (Priah Ferguson), která nechce zůstat pozadu proti svému bratrovi Lucasovi. Řeknu vám, že jsem už dlouho neviděl tak protivnou a zároveň chytrou a inteligentní holku na televizní obrazovce.
Tahle linka o infiltraci základny, zajetí a následném útěku, mne opravdu bavila asi nejvíce z celého seriálu. A to navzdory opravdu zvláštním, až absurdním situacím. Například jsem se opravdu musel s úsměvem povznést nad to, že čtveřice teenagerů se nepozorovaně proplíží přísně střeženou základnou, a když je následně chytí a zdrogují (tohle byl fakt úlet :D), tak se jim podaří stejně utéct.
Nemluvě o tom, že nechápu, jak je možné, že během jednoho roku dokázalo celé ruské komando a vědci postavit a udržovat v provozu tajnou základnu hluboko pod povrchem Hawkinsu.
Aby toho nebylo málo, tak Dustin nakonec všem dokáže, že jeho přítelkyně Suzie není vymyšlená a společně nám předvedou asi nejlepší scénu z celého seriálu. Zpěv písně Neverending story s prostřihy na dramatické dění ve finálové epizodě, byl jako vánek v letním horkém dni a opravdu to vskutku neortodoxně osvěžilo celý díl. Za tohle obrovská pochvala. Samotnou scénu jsem si poté ještě x-krát pouštěl na stránkách Netflixu.
Retro jízda snů
V neposlední řadě ještě stojí za zmínku menší dějová sublinka, kde se Jonathan Bayers (Charlie Heaton) a Nancy Wheeler (Natalya Dyer) v roli novinářů vydávají po stopách nevysvětlitelných úkazů a to je postupně dovede k ostatním skupinkám aby se potom všechny linky a všechny postavy spojili do grandiózního finále aby bojovali znovu a určitě ne naposled proti silám zla z jiné dimenze.
Celá série opět působí velmi kompaktně a uceleně. Což je rozhodně velké plus. Návrat k osmi dílům po vzoru první série se vyplatil a při stopáži do hodiny na jeden díl a hodina a půl na díl poslední byly všechny epizody narvány k prasknutí. Stejně jako v přechozích dvou sériích se jede tak, aby to co v dané sérii začalo, tak tam také skončilo. Díky tomu je celý seriál mnohem zábavnější a nenechává moc nezodpovězených otázek. Ale i přesto si nechává opět otevřená vrátka, aby se naši hrdinové mohli znovu vrátit ve čtvrté sérii. A nepochybuji o tom, že bude.
Jednou z největších předností Stranger Things všeobecně je skvostný retro kabátek, který celému seriálu neuvěřitelně sedí a dává mu fakt šmrnc. A retro je to jak prostředím, tak i zpracováním a stylem kamery. Prostě osmdesátky jak vyšitý.
Stejně jako v předchozích sériích zde najdeme spoustu popkulturních narážek a hlášek. Ať už jde třeba o debaty nad kvalitou nového receptu Coca Coly, Ramba, Terminátora, nebo opravdu ikonická návštěva kina, kde zrovna promítají horkou novinku Návrat do budoucnosti od Roberta Zemeckise. Stejně tak všichni Rusové byli hrozně přehnaní a všichni vypadali jako typický filmový archetyp správného Rusa s přízvukem.
Jeden podstatný rozdíl a hlavně jedno obrovské plus vidím v tom, že v běžných filmech, ve kterých se popkulturně hláškuje a odkazy se to jen hemží, se děj odehrává v přítomnosti nebo budoucnosti a jen jsou to odkazy na spoustu věcí a kultovek z minulosti.
Obrovská deviza Stranger Things tkví v tom, že se to odehrává live v minulosti a pro dění ve filmu je to jejich přítomnost. Takže všechny charaktery se s těmi věcmi setkávají jako s novinkami, ne jako s relikviemi a symboly doby minulé. Když se nad tím zamyslím tak si nic podobného nemůžu ani vybavit. I v tomto je Stranger Things opravdu exkluzivní.
Nesmím také zapomenout na vskutku epesní soundtrack, který jen libozvučně doplňuje dění na obrazovce a úvodní znělka se vám prostě zaryje pod kůži.
Herecký ansábl funguje naprosto skvěle a chemie mezi jednotlivými herci je vynikající. Ani ta Winona Ryder už tolik nepřehrává jako v předešlých sériích.
Od tvůrců je také super že se nebojí odpravit i důležité postavy, což v minulých sériích nebylo úplně zvykem.
Nakonec musím zkonstatovat, že dvouleté čekání se vyplatilo a tvůrci to zvládli s noblesou a bravurou a na rozdíl od poslední řady Game of Thrones si troufám říct, že fanoušky nezklamali. Možná také proto, že nebyla kladena taková očekávání a nebyl na nich takový tlak fanoušku, ale i přesto klobouk dolů před tím, co si pro nás připravili.
Seriál je tak dobrý a tak skvěle atmosferický po všech směrech, že mu drobné nedostatky a nelogičnosti rádi odpustíte a budete se opravdu bavit.
No a vzhledem k tomu, že se třetí série Stranger Things stala rekordně nejsledovanější televizní show na kanále Netflix a za čtyři dny promítání ji vidělo přes 40 milionů lidí je už teď jasné, že nás čtvrtá série nemine.
A mě nezbývá než se těšit a držet palce, aby to dopadlo stejně dobře jako série třetí.
Stranger Things – 3. série
Tvůrci: Matt Duffer a Ross Duffer
Režie: Bratři Dufferovi a další…
Hrají: Winona Ryder, David Harbour, Millie Bobby Brown, Finn Wolfhard, Gaten Matarazzo a mnoho dalších….
