Nad Úřadem pro paranormální výzkum a obranu se stahují mračna. Démoni z minulosti kapitána Daimia, Liz Shermanové a Abea jakoby číhali za každým rohem a ústředí úřadu hrozí stát se místem strašlivého krveprolití.
Jednou z velkých předností série Ú.P.V.O. je pozvolný, ale velice hluboký a propracovaný vývoj postav. Byli jsme svědky toho, jak celý kolektiv vznikal, prošli jsme si jeho otřesy a ztrátami a díky tomu jsme, jako čtenáři, naladěni na jednotlivé charaktery a jejich strasti.
Vražedné místo nás po bouřlivých událostech Zahrady duší přivádí zpět do ústředí úřadu, kde bychom čekali přeskupení a oddech pro naše hrdiny. Opak je však pravdou, protože v tomto svazku se z domácího prostředí úřadu stane gigantická past plná nástrah a nebezpečí na každém kroku.
Hned na prvních stránkách nás čeká podivuhodná zpráva – médium Johann Kraus přijal za své jedno z uměle vytvořených těl viktoriánských kyborgů. A tak se náhle z ektoplazmatické formy muže v podivném skafandru stává gigantická a usměvavá hora svalů, což je ovšem začátkem jeho nových problémů.
Jak se asi může cítit člověk, který strávil mnoho let v nehmotné formě a najednou se mu dostane daru čichu, chuti a hmatu? Z rozvážného a přemýšlivého muže je náhle požitkářské gigantické děcko, jenž představuje nesnadnou výzvu pro Kate Corriganovou, která se snaží tým udržet pohromadě.
Zkoumání rukopisů a nápisů souvisejících s žabím kultem najednou nevypadá tak lákavě, když se můžete věnovat jídlu a pomýšlet na to, jaké to asi je, dotýkat se druhých. Johannova linka v sobě umně kombinuje humor a jistou dojemnost a z hlediska vývoje postav patří k vrcholům celého svazku.
Ačkoliv Abe Sapiens v dopise nadřízenému vyjadřuje důvěru ve svůj tým, celková situace nevypadá nejlépe. Liz Shermanová se nachází na pokraji zhroucení a stále ji pronásledují vize s tajemným cizincem (o němž čtenář, dodržující doporučené pořadí četby, již ví své). V důsledku toho je konstantě nevyspalá a strašlivé vize o konci světa spojené s cizincovými varováními vedou k tomu, že není schopná se komukoliv svěřit a zdá se, že nikomu ze svých kolegů nevěří.
Jedinou útěchou se jí stává nová posila týmu – Egypťanka Panya, která byla zachráněna Abeem v minulém dílu. Ačkoliv je Panya připoutána na lůžko a setrvává v karanténě, služby po jejím boku přinášejí Liz nezbytnou úlevu, protože Panya jediná je schopná, alespoň částečně, proniknout její neprostupnou ochranou vrstvou a skutečně si s ní promluvit.
Aby problémů nebylo málo, do coloradského ústředí je převezen Wendigo, tedy strašlivá stvůra z algonkinské mytologie, o jejímž chycení vyprávěl Abe ve svazku Univerzální stroj. Bývalý smrtelník Daryl Tynon je po mnoha letech již naprostou zrůdou, ve které již nic lidského nezbylo a jeho příjezd do Colorada podnítí řadu událostí. Děsivý chlad severoamerického mýtu se totiž má setkat s běsnící zuřivostí jihoamerické džungle.
Do centra pozornosti se zde ovšem dostává především kapitán Benjamin Daimio (jak je ostatně patrné již z obálky). Příběhů o kapitánově minulosti jsme již slyšeli několik a zde se nám konečně začne skládat celistvější obrázek o záhadách, které kapitána obklopují.
Hned na prvních stránkách je Daimio konfrontován zbytkem týmu, který vyhrabal znepokojivá fakta o kapitánově původu. Jeho babička totiž byla nechvalně proslulá špionka známá pod jménem Karmínový lotos. Působila na straně Japonců za druhé světové války a dle svých slov, na ni kapitán není příliš pyšný.
Tím však zdaleka nekončí výčet kapitánových kostlivců ve skříni. Tajemný Číňan, který se zjevoval již v minulých dílech, aby dal kapitánovi masáže, se ukáže i zde, a to ke své vlastní smůle. Stane se totiž první obětí velkého krveprolití na půdě úřadu.
Síla Wendiga značně vzrostla. A tak netrvá dlouho a překoná zdi svého vězení a začne se prohánět chodbami. Zdá se, že však není jediným monstrem, které zde vraždí. K dovršení všeho je agent Kraus nezvěstný (jen čtenář ví, že si užívá v baru v nedalekém městečku) a po skladech a kancelářích se potuluje neznámý sabotér. Celý příběh je skvěle vystupňovaný a čeká nás především napětí a akce provázena nemalým množstvím krve.
Vražedné místo rozhodně dostává svému jménu a na poměry série jde o značně násilný díl plný krve a explicitního násilí.
Síla příběhu tkví také v tom, že se odehrává v již poměrně důvěrně známém prostředí, které se ale transformuje v bojiště srovnatelné s těmi z války s žabími monstry. Jednotliví protagonisté čelí svým osobním problémům, které s nimi prožíváme již dlouhou dobu, a tak je Vražedné místo skvělou odměnou pro zaujatého čtenáře celé série. Lizina paranoia, Klausovy problémy, či Daimioova minulost jej zkrátka nemohou nechat chladným.
Výtvarná stránka opět v podání Guye Davise je tradičně výtečná. Wendigo pro nás není ničím novým, ale ono druhé tajemné monstrum a jeho transformace jsou skvělou podívanou. Stejně tak i Liziny apokalyptické vize a příběh kapitána Daimia.
Obzvláštní pozornosti se v tomto svazku dostane násilí – krev, vnitřnosti a podivné zrůdy jsou zde doplňky, které pomáhá stupňovat napětí a vzbuzovat hrůzu. Je zkrátka patrné, že vyzrálý tvůrčí tým v sestavě Davis a Arcudi (na nimiž Mignola drží ochranou ruku) je ve světě Ú.P.V.O. jako doma, svým postavám se věnuje s příkladnou péčí a mají v zásobě nejednu neotřelou zápletku.
Vražedné místo je dalším skvělým přídavkem do knihovny Ú.P.V.O. a Hellboyova univerza vůbec. Tentokrát je zde především něco, co potěší oddané čtenáře – vývoj postav, rozplétání jejich minulosti a důvěrně známé prostředí (byť místy krví změněné k nepoznání).
Navíc, jak říká doktorka Corriganová a jak naznačuje tajemný cizinec z Liziných vizí – boj ještě zdaleka není u konce. Vražedné místo představuje krvavé a násilné intermezzo v tomto boji. Takové, které nám toho nejvíc řekne právě o bojovnících.
Mike Mignola & John Arcudi: Vražedné místo
Vydal: Nakladatelství Comics Centrum, 2017
Ilustrace/foto: Guy Davis
Překlad: Jan Kantůrek, Alexandra Niklíčková, Ladislav Niklíček
Počet stran: 144
Cena: 419 Kč
