Impérium má problém: jeho císař očividně ztrácí příčetnost. Nepřátelé jsou při tom všude včetně řad nejbližších – a není to jen konstrukt zvrácené mysli. Cesty hrdinů úvodního dílu plánované tetralogie Jiskra v popelu se již dávno rozešly. Každý nyní musí stát sám za sebe a přežít. Smrt totiž číhá před branami.
Nový díl, nový vypravěč
Jiskra v popelu představila dva hrdiny: válečníka Eliase a učeneckou dívku Laiu, kteří se nejprve každý sám, později společnými silami rozhodli postavit Impériu. Ve druhém díle, Plameni v temnotě, se do role vypravěče vtěluje také Helena, Eliasova spolužačka ze Šerosrázské akademie, které se dostalo té nemilé cti stát se císařovým Krkavcem.
Jejím úkolem je chránit Impérium a plnit nesmyslné a mnohdy kruté příkazy císaře Marka. Po událostech, kterými druhý díl vrcholí, se tak nelze divit, že ve třetí knize již nevystupuje jako Helena. Helena zemřela. Její roli přebírá pravý, citů zbavený Krkavec.
Sabaa Tahir se však rozhodla i tentokrát přidat nový úhel pohledu, nového vypravěče, jehož očima můžeme tento krutý a rozvrácený svět pozorovat: Temnonoše. Srdce mnohého fanouška jistě zaplesá, vždyť Temnonoš procházel příběhem od jeho samého počátku. Tato radost však nebude mít dlouhého trvání. Tajemná bytost se totiž zapojuje pouze na začátku knihy a potom až v jejím závěru, kdy uvádí do pohybu soukolí, kvůli kterému celá tato tetralogie vznikla.
Jedinou zásadní novinkou v tomto ohledu je tak právě změna Heleny v Kravce a také daleko silnější pocit, že jednání jednotlivých postav nebude mít dopad ani tak na ně samotné, jako spíš na všechny lidi okolo. V případě Heleny, pardon, Krkavce, je to její sestra Livie, kterou se krutý vládce rozhodl pojmout za manželku. Uděláš chybu? Zaplatí tvá sestra. Tato pachuť se line celým příběhem, každičkým rozhodnutím, které musí mladá vůdkyně imperiálních armád učinit.
Mládí vpřed! Anebo?
Záměrně uvádím, že je mladá, protože v knize nastávají situace, kdy příliš nechápu autorčin záměr vyslat do náročné situace relativně nezkušenou osobu. Už od prvního dílu, kdy se Zkoušek, ze kterých vzešel císař a jeho Krkavec, mohli účastnit pouze čerství absolventi Šerosrázu (představte si spíš maturanty než inženýry), pochybuji o účelu tohoto rozhodnutí.
Opravdu je to řízení osudu, které se vyjeví ve finále poslední knihy, nebo se prostě jen autorka potřebovala vměstnat do žánru new adult fantasy, ve kterém by čtyřicátníci prostě nebyli těmi správnými akčními hrdiny? Helena si tak zákonitě musí rozbít nos při srážce s realitou, s bitvou, kterou na první pohled nezvládá, přestože ji všichni příčetní kolem ní varují, ať neskočí své sokyni na špek.
Kam se mezi tím poděli Elias s Laiou, které jsem si tolik oblíbila v Jiskře v popelu? Elias má důležitý úkol, který nezvládá (podobnost s osudem Heleny je čistě náhodná). Stal se Strážcem duší, jehož úkolem je převádět duše zemřelých na onen svět. Jednak ale výcvik neměl šanci dokončit a jednak neustále odbíhá pomáhat Laie. Rozpolcen mezi povinnostmi tak nezvládá pořádně ani jedno a potřebuje opravdu hodně nepříliš záživných stránek na to, aby pochopil, že si prostě musí vybrat a že vlastně příliš možností volby nemá.
Laia se oproti tomu opět hodně nacestuje. Její bratr je zachráněný, na jejich hlavy je však vypsaná odměna – jsou to děti Lvice, slavné velitelky odboje, a tak musí být zlikvidováni dřív, než si je učenecký lid stihne oblíbit a obsadit do vedoucí role nového odboje. Jediné, co Laia ví, je, že musí najít Včelaře, který bude vědět, co a jak. Tento překvapivý spojenec však tlačí sourozence přesně do toho, čeho se oni obávají a co od nich pravděpodobně očekává osud – tedy že Darin bude vyrábět skvělé a pevné zbraně, zatímco Laia se stane pravou nástupnicí své matky a povede odboj.
Lvice však není mrtvá, jak se mnozí domnívali, a toto zjištění bude pro Laiu opravdu překvapivé. Pro čtenáře už tolik ne, Sabaa Tahir těch indicií trousí tolik, že jistou spojitost prostě nešlo přehlédnout.
Trilogie ve čtyřech dílech
Smrt před branami jako celek nese ve své první polovině některé rysy vycpávkového druhého dílu trilogie. Kdybyste tetralogii měli rozdělit na třetiny, druhá kniha a první polovina třetí by tvořily právě tuto vatu tam někde uprostřed, ve které se spíš rozvíjí intriky a drobné detaily v pozadí, než samotná akce. Je třeba dostat postavy z bodu A do bodu B, kde se mají všechny opět potkat, a tomu je nutné podřídit všechno, bohužel občas na úkor čtivosti.
Prokousat se začátkem však za to stojí, jelikož si autorka ve druhé půli knihy připravuje velmi dobře zkypřené bitevní pole pro (doufejme) závěr své série. Postavy se vyvíjejí, musí se vzdávat svých představ o hezkém životě, o lásce a mnohdy se musí vzdát samy sebe.
Ačkoli je pod všemi třemi knihami série podepsaná stejná překladatelka, Petra Johana Poncarová, projevila se na nich změna redaktora. Nepodařilo se totiž udržet jméno jedné z poměrně důležitých postav – Markova bratra, který je v prvním díle po většinu doby živou bytostí, v dalších dvou knihách duchem, který chodí nového císaře strašit.
A zatímco v Jiskře v popelu se jmenuje Zak, tedy Zacharias, do Smrti před branami vstupuje jako Zachariáš. Jistě, jsou to jen detaily, ale od očekávané knihy, jež má na Goodreads hodnocení 4,25 z 5 možných, a ze série, které se chopilo vydavatelství Host, které si obecně své tituly hýčká, bych přeci jen očekávala větší preciznost.
Věrnost až do konce?
Jiskra v popelu byla skvělá kniha, která mohla stát sama o sobě. Její pokračování zatím těchto kvalit nedosahují. Je tak otázkou, zda má cenu se do takto rozsáhlého počinu (díly mají téměř 500 stran) pouštět, dokud není na obzoru závěr série, který by naznačil, zda se úsilí vyplatilo.
Čtvrtý díl je prozatím naplánován na rok 2020, čeští čtenáři si pravděpodobně počkají ještě pár měsíců navíc. Také samozřejmě hrozí, že se počet pokračování rozroste (kdo z českých fanoušků by nevzpomínal na Mycelium, že?). V současné době se tak jedná opravdu spíše o kousek pro skalní zastánce týmu Jiskra, kterým nevadí pomalejší start a časté přesuny protagonistů. Ten závěr za to totiž stojí.
Sabaa Tahir: Smrt před branami
Vydal: Nakladatelství Host, 2018
Překlad: Petra Johana Poncarová
Počet stran: 479
Cena: 399 Kč
