Plamen v temnotě začíná uprostřed akční vřavy, ze které se oba protagonisté musí probojovat na svobodu. Elias, jak už jej známe, hrozně nerad zbytečně zabíjí, ale tady jde nejen o jeho život, ale i o ladný krček jeho společnice. Elias a Laia se tak rázem stávají nejhledanějšími uprchlíky před zákonem v celém Impériu a fakt, že sami a dobrovolně míří do místa, kam by je stejně zavřeli, pokud by ovšem rozkaz nového císaře nezněl: „Přivést a popravit veřejně,“ je spíš ironií osudu.
Elias a Laia, hrdinové Jiskry v popelu, prchají ze Šerosrázu a míří na sever. Jejich cílem je vězení, kde drží Laiina bratra. A protože dvojici sotva zletilých hrdinů lze jen stěží považovat za ideální tým pro osvobození domnělého vlastizrádce z nejstřeženějšího místa v Impériu, budou potřebovat posilu. Jenom to v tuhle chvíli ještě nevědí.
Impérium především
Máme tu tedy nového císaře a jistě je vám nyní jasné, že Elias to není. Zkoušky, které jsou ústředním tématem prvního dílu, vyhrál někdo jiný, některý z jeho spolužáků. Vzpomínáte ještě na blonďatou Helenu, na kterou jsem upozorňovala v minulé recenzi? Tak ta to také není, pro mnohé bohužel, protože takový příběh by bylo v jistém ohledu snazší číst.
Nový císař je totiž tyran vyžívající se v zabíjení a do značné míry šílený pod tíhou skutků, které musel při zkouškách vykonat. Zkrátka panovník, jakého byste si přáli (takový ten typ jako Joffrey Baratheon). Helena, která si od zkoušek odnesla ono pomyslné stříbro, nyní trpí pod jeho krutou rukou jako osobní Krkavec, tedy pobočník pro zvláštní úkoly a veškerou špinavou práci. Její hlavní a jediný úkol je jasný: najít a přivléct zrádce Eliase k císařovým nohám.
Morální rozpory, které Helena řeší ve vztahu ke svému dlouholetému příteli, k němuž cítí víc, než jen kamarádskou náklonnost, však nejsou tím jediným, čemu čelí. Teoreticky by měla být nadřazená všem vojákům a centurionům včetně velitelky Šerosrázu, má však problém si u nich vydobýt autoritu. U velitelky proto, že ta ženská si prostě dělá, co chce, u ostatních kvůli tomu, že je dívka. Také Helena se musí uchýlit k některým nepěkným praktikám, protože se to od Krkavce očekává a protože to s těmi namyšlenými chlapy jinak nejde.
Třetí do party
Jediný způsob, jak se tohle všechno dozvědět, když oba vypravěči prvního dílu zmizeli kamsi do dáli, bylo podívat se Heleně do hlavy. Ano, hádáte správně – z Heleny se stává třetí vypravěčka a její dějovou linii lze bez stopy ironie označit za to nejkrutější, ale zároveň nejzajímavější, co tento díl plánované tetralogie nabízí.
Eliase totiž hned na začátku potká jedna nemilá patálie, se kterou se potýká po celý zbytek knihy, Laiu zase dožene její třetí vrchol milostného trojúhelníku, kvůli kterému se ze sebevědomé dívky, kterou z ní udělala první kniha, opět stává nerozhodná a nesebevědomá bytost. Ať udělá cokoli, ať se rozhodne jakkoli, vždycky za to bude potrestaná. Přitom v zásadních okamžicích tuto možnost volby nemá.
Mám pocit, že co se Eliase a Laii týče, autorka se snažila o několik dějových zvratů a velkých odhalení, z nichž žádné nepůsobilo dostatečně ohromujícím dojmem. Rozhodně ne vedle krutostí, kterými prochází Helena. Zajímavým a velmi nevtíravým způsobem však Sabaa Tahir zakomponovala prvky magie, které se týkají všech tří hlavních postav, i když každé z nich úplně odlišným způsobem.
Hlavním tématem Plamenu v temnotě jsou však dilemata. Elias váhá, zda podlehnout své náklonnosti k Laie, protože by ji tím mohl zbytečně zraňovat. Dále řeší časovou otázku – kolik času zbývá jemu samotnému a kolik Laiinu bratrovi ve věznici? Laia si není jistá, komu může věřit. Poznat v tom všem mumraji, kterým procházejí, skutečného spojence od domnělého, je nesnadný úkol. Navíc si začíná sama uvědomovat, že kvůli cestování s družinou jiných lidí zpohodlněla a její hlavní cíl jí začíná unikat. Helena zase stojí na rozcestí mezi povinností vůči rodině a Impériu a svým citům k Eliasovi.
Prokletí druhých dílů
Dějové linky tří vypravěčů se opět rozcházejí, ačkoli se ještě na konci Jiskry v popelu nacházeli Elias, Laia i Helena na jednom místě. Autorka tak může obsáhnout větší plochu jak geografickou, tak i politickou. Jak tomu ale často bývá u příběhů, jejichž hrdinové putují z bodu A do bodu B, aby tam něco vykonali, zejména ve střední části se ani Sabaa Tahir nevyhnula jisté rozvláčnosti, která do té doby akční děj zpomalí.
Místo hltání stránek, abyste se podívali na situaci očima druhého vypravěče, se tak snadno můžete dostat do stavu, kdy vyhlížíte novou kapitolu s nadějí, že se konečně něco v ději výrazně posune. Zatímco Jiskra v popelu byla svižnou a akční knihou, v Plamenu v temnotě jde více o politiku, intriky a důsledky osobních rozhodnutí. Bohužel se při tom z do té doby oblíbených hrdinů stávají postavy více méně průměrné.
Svěží vítr v podobě Heleny s sebou přináší také nový pohled na to, jak může vypadat závěr knihy a příslib do dalšího dílu. Protože stejně jako zde máme více vypravěčů, najdeme v Plamenu v temnotě i více dějových vrcholů. Ten Helenin je epický, krutý a dokonale vystihuje to, co se stane, když se špatně rozhodnete zejména v souvislosti se sadistickým vládcem. Vedle toho Elias s Laiou jen tak lehce dohořívají, a tak se i má očekávání ve třetím dílu, Smrti před branami, budou více týkat Heleniny linky, než této původní ústřední dvojice. A to je hrozná škoda. Plamen v temnotě se tak bohužel zařadí mezi mnoho dalších druhých dílů delších sérií, které lze označit spíše za vycpávkové.
Mezi vydáním prvního a druhého dílu v českém překladu této série uplynul asi rok a půl, stejná doba pak dělí druhý a třetí díl. Na ten závěrečný si ale budeme muset počkat o něco déle. Jeho anglický originál má zatím očekávaný termín vydání v dubnu 2020.
Sabaa Tahir: Plamen v temnotě
Vydal: Nakladatelství Host, 2017
Překlad: Petra Johana Poncarová
Počet stran: 472
Cena: 349,- Kč
