Roman Bureš: Říše cover
Autor: Samurai Mujuru

Napadlo vás někdy, jak by vypadaly dějiny 20. století, kdyby nacistické Německo vyhrálo válku? Český autor Roman Bureš si tuhle otázku položil ve své novince s názvem Říše. Ve dvou rozsáhlých novelách v ní představuje vlastní vizi alternativní historie, která čtenáře zavede nejen do střední Evropy, ale i daleko na východ…

Nejdřív Hitler dobyl Evropu. Když se v roce 1941 s armádou německých tanků vrhl na Rusko, každý předpokládal, že skončí stejně jako každý, kdo se o to bláhově pokusil před ním – přemožen dvěma zdánlivě neporazitelnými vládci ruské Sibiře, mrazem a hladem. 

Roman Bureš: Říše obálka
Autor: Lukáš Tuma, Žaneta Kortusová

Nestalo se tak. Na severu Němci vyhladověli Leningrad, na jihu po obrovských ztrátách Hitler nechal Stalingrad zaplavit Volhou. Moskva se (společně se Stalinem) vypařila v žáru atomového hřibu.

Na pomoc Evropě nepřispěchali ani nerozhodní Američané. A když se do války konečně zapojili, bylo už pozdě. Hitler v roce 1945 zvítězil – a svou vizi nové Evropy začal uskutečňovat okamžitě.

Zahájil stavbu Hitlerova valu, známého pod názvem Zeď, který přetnul euroasijský kontinent od severu k jihu.

A zatímco z východních oblastí se stala divočina zpustošená jadernými i biologickými zbraněmi, na západní straně zdi Hitler začal budovat nový světový pořádek.

Jedna kniha, dvě povídky

Právě do tohoto světa Roman Bureš uvádí své hrdiny. V první povídce z roku 1979 to je  mladý Alex, chlapec z oblastí za Zdí, u nějž se vlivem jaderných mutací projevují telekinetické schopnosti. Podaří se vojákům jednotky SEAL vyrvat ho ze spárů Němců? A zabrání jeho unikátní schopnosti třetí světové válce?

Druhá povídka, která se odehrává o 16 let dříve, se soustředí na osud manželského páru, který žije ve stále se zmenšujícím protektorátu Čechy a Morava – a to v době, kdy nastupující první muž Říše Reinhard Heydrich konečně dostane příležitost vyřídit si s nenáviděnými Čechy staré účty…

Výborná expozice

Roman Bureš není na české fantasy scéně žádným nováčkem. Fanoušky žánru oslovil především svou vynikající trilogií Propast času, výborné ohlasy ale měl i jeho další fantasy román Inferium, ve kterém proti sobě postavil satanské hordy a nacistické Waffen-SS.

U tematiky druhé světové války zůstal i ve své novince s názvem Říše, kterou vydalo nakladatelství Epocha. Ve dvou novelách v ní představuje svou vizi alternativní historie, ve které nacistické Německo vyhrálo válku.

Nejde tedy o klasický román, pozornému čtenáři ale neunikne, že spolu obě povídky víc než pouze okrajově souvisí a obsahově dohromady tvoří kompaktní celek. 

Formálně se od sebe přitom v mnohém liší. První povídka z roku 1979, která se točí kolem 17letého telekinetika Alexe, na první pohled působí jako klasická akční fantastika. Ve skutečnosti ale víc než jako klasický příběh, funguje jako rozsáhlá expozice. Roman Bureš v ní totiž opět ukazuje, v čem je jako autor silný – v tvorbě propracovaných, originálních světů.

Jeho alternativní nacistická Evropa tak je uvěřitelným, živoucím místem, který zároveň v mnohém čerpá z reálií, které dobře známe i z našeho světa – Bureš je ale, podobně jako kdysi v Propasti času, chytře upravuje pro potřeby svého nového, alternativního světa (jako když například „jeho“ Sex Pistols zpívají „God Save the King and his fascist regime“, což je v kontextu nového Burešova světa dost vtipné).

Reklama

Citlivé rodinné drama

Druhá povídka, které té první časově předchází, ovšem výrazně mění tempo a styl. A tam, kde jste v první půlce Říše pouze tušili výbornou knihu, tam jste si už teď naprosto jistí.

„Vlak projíždí Florencí a blíží se k nádraží K. H. Franka – největšímu pražskému železničnímu uzlu. Na okamžik spatříme Žižkovský památník. Na podstavci stojí jedna z největších bronzových soch Evropy: pevně rozkročený Adolf Hitler, který s otcovskou přísností shlíží na jedno ze svých měst.

Ruku má položenou na zátylku věrné fenky Blondi – největší bronzové sochy psa na světě. Za nimi se vypíná stometrový stožár s obří vlajkou. I tím se snažili Pražané zlomit rekord, škarohlídi však namítají, že nejvyšším stožárem pro nacistickou vlajku zůstane Eiffelovka.“

Je otázkou, zda Burešovi ve druhé povídce tolik svědčí to, že vsadil (u něj vcelku netypicky) na ich formu, nebo to, že jde o intimní rodinný příběh. Svou roli v celkovém vyznění určitě hraje to, že v druhém příběhu zpracovává typicky české téma (ve kterém se autor čtenáře nebojí zavést do Lidic – do Lidic, které v této verzi historie, zatím, existují). 

V příběhu o tom, kde končí a kde začíná skutečná odvaha a láska, se navíc Burešovi daří nesklouzávat do melodramatu a klišé. Jde o vkusně a citlivě podaný příběh, který osobně považuji za to nejlepší, co jsem od Romana Bureše zatím četla.

Povinnost (nejen) pro fanoušky

Finální verdikt? Říše obsahuje dvě povídky – a zatímco ta první je hodně dobrá, ta druhá vysloveně skvělá. Celkový dojem z knihy navíc podtrhuje i precizní redakce a korektury.

Proto platí, že považujete-li se za fanoušky Romana Bureše, měla by pro vás být Říše naprostou povinností. A pokud mezi ně zatím nepatříte, možná byste měli pouvažovat, zda to nezměnit – třeba tak, že půjdete a přečtete si jeho Říši.

Roman Bureš: Říše

Vydal: Nakladatelství Epocha, 2020

Ilustrace: Žaneta Kortusová

Obálka: Lukáš Tuma, Žaneta Kortusová

Počet stran: 400 / brožovaná

Cena: 335 Kč

Reklama