Zlobili jste? A jak moc? Možná je načase začít se bát. Protože peklo, které vykreslil Roman Bureš ve svém Inferiu, na vaše pozemské hříchy nezapomíná. A stonásobně vám je vrátí.

Zapomeňte na pekelný oheň a všudypřítomný zápach síry. Protože tohle peklo rozhodně není další variací na laskavou českou pohádku. Ale místem, které vás skutečně donutí začít si dělat seznam svých hříchů. A stát se vegetariánem. Pro jistotu.

Lidé jako dobytek

V Inferiu totiž lidé dávno nejsou lidmi. Ale bučícím, tupým dobytkem, který se rodí v samotné zemi. Takže zatímco den za dnem bez oddechu vykonávají tu nejtěžší práci, bez jídla, pití a odpočinku, démoni z nich odkrajují kusy masa i celé končetiny. A nijak přitom nešetří – všechny rány se totiž lidskému dobytku vždy nakonec zacelí a usekané končetiny dorostou.

„Došel k samičce člověka, zaklekl jí krk a odřízl jednu mléčnou žlázu. Člověčice u toho vřeštěla jako pominutá. ‚Zvykneš si,‘ konejšil ji. ‚Však ono ti doroste.‘“

V posledních letech se navíc dobytek v zemi rodí rychleji než kdy dřív. A zdá se, že do Inferia konečně přišla doba skutečného blahobytu. Proroctví o tom, že lidé spáchají zlo tak veliké, že to neunese samotná obloha, tak nikoho z démonů ani v nejmenším neznepokojuje. Co by asi tak tupý lidský dobytek mohl provést?

Pak se ale, za přispění dvou nic netušících mladých démonů, nebeská blána skutečně protrhne. A z podivného „nebe“ ohraničeného ostnatými dráty, z „nebe“, ve kterém dobytek nosí oblečení a podivná štípající žihadla, a kde nápis nad branou hlásá „Arbeit macht frei“, se do Inferia nahrnou lidé jako hejno rozzuřených sršňů. 

A prastarý pekelný řád se začíná otřásat v základech. Schyluje se totiž k nejepičtější bitvě všech dob. Kdo z ní vyjde jako vítěz: Satanova legie, nebo mocné Waffen-SS? A komu vlastně budete chtít fandit?

Střet kultur

Inferium, které vydalo nakladatelství Epocha v roce 2019, očekávali fanoušci Romana Bureše s napětím. Není divu. Jeho předchozí trilogie Propast času, kterou mezi lety 2015 a 2018 vydal Knižní klub, zapůsobila na české sci-fi a fantasy scéně jako velmi příjemné zjevení. 

Roman Bureš v ní přišel s originálním konceptem. Představil svět, ve kterém se zhroutil čas – a hlavní hrdinka, studentka z 21. století, se přes noc propadla do světa, ve kterém se za humny prohánějí středověcí rytíři, mamuti i nacistické tanky. 

Jak se zdá, koncept střetu odlišných kultur si Roman Bureš zřejmě oblíbil. Situaci, v níž se mocná německá armáda střetává s víc než rovnocenným soupeřem, popsal už před lety právě v prvním díle Propasti času. A vrací se k němu i v Inferiu. Tentokrát je to ale jiné. Jednoznačné „dobro“ a „zlo“ v Burešově novince totiž rozhodně neplatí.

Peklo, které bolí

Inferium – pekelnou krajinu a domov démonů, kde člověk není ničím jiným než bučícím dobytkem – Bureš poprvé představil už ve své povídce O lidském dobytku, která vyšla v povídkové antologii Ve stínu říše v roce 2017. A právě „peklo“, které v románu Inferium Bureš popisuje, je zřejmě nejsilnějším motivem celého románu.

Na první pohled přitom příliš originálně nepůsobí – vždyť představu pekla jako místa, v němž hříšníci slouží jako základní stavební kámen celé pekelné ekonomiky, v českém prostředí představil už Štěpán Kopřiva ve svém Asfaltu z roku 2009. Na druhý pohled ale zjistíte, že se o žádnou kopírku ani v nejmenším nejedná.

Reklama

Tam, kde Kopřivovo peklo působí bizarním, místy až groteskním dojmem (připomeňme, že jde o industriální zónu, v níž jsou mrtví postupně rozebíráni na součástky), tam je totiž Burešovo Inferium mrazivě syrovou krajinou, o které téměř bolí číst. A která (ať už záměrně, nebo ne) ve čtenáři rozbrnkává i skryté vegetariánské strunky. Protože ruku na srdce: zkuste si dát pečené koleno poté, co jste četli tohle.

Precizní práce s postavami

Srovnání s Kopřivou (sice také skvělým, ale rozhodně jiným) tak v Burešově případě pokulhává. A nejen, pokud jde o samotný svět, ale i když dojde na autorský styl.

Tam, kde se Kopřiva opírá o typickou „kulhánkovštinu“ a akci, Bureš mnohem víc vsází na samotný příběh. S akcí jako takovou přitom šetří, na škodu to ale není – o to větší prostor v Inferiu dostávají postavy a rozvíjení jejich vzájemných vztahů. A přestože se některé stránky nebezpečně blíží prvoplánovému melodramatu, Bureš své postavy vede precizně a onu kritickou mez, za kterou čtenáři začíná být za jednotlivé hrdiny trapně, nikdy nepřekročí. 

Samotný příběh vychází z tradičních vypravěčských postupů: je lineární a až na pár překvapení zásadní zvraty nečekejte. Komplexní a propracované postavy ho ovšem neustále posouvají dál.

Alternativní historie

Inferium navíc není jediným „peklem“, které Bureš ve svém nejnovějším románu představuje. Proti Satanovým legiím totiž stane mocný protivník – nacistické jednotky Waffen-SS. Na stránkách Inferia se tak míhají skutečné historické postavy: velitel z Osvětimi Rudolf Höss, velitel Waffen-SS Heinrich Himmler nebo třeba šílený doktor-experimentátor Mengele.

Inferium tak píše jakousi alternativní historii – historii světa, ve kterém Němci na sklonku války objevili způsob, jak uniknout neodvratitelné porážce z rukou Spojenců a Rusů. Kdo ze střetu dvou mocností vyjde vítězně? A jak svět, ve kterém se otevřela díra do samotného pekla, nakonec skončí? 

Roman Bureš: Inferium

Vydal: Nakladatelství Epocha, 2019

Obálka: Žaneta Kortusová

Počet stran: 408 / brožovaná

Cena: 269 Kč

Reklama