NANITS Chronicles cover
Zdroj: Robert Kaločai

Představte si vizi: Píše se rok 2045 a svět zasahuje infekce flua, virového onemocnění, které během dvou měsíců nabývá rozměrů pandemie. Dejme tomu, že budeme tenhle obrázek roku 2045 prozatím považovat za nějaké sci-fi, které se nás netýká.

Zkusme jinou vizi: Píše se rok 2020, před pár měsíci investoři zařízli digitální komiksový projekt NANITS Universe, na kterém jeho tvůrci strávili několik předchozích let.

Obojí je nepříjemné. Pozitivním závěrem je však to, že světlo světa spatřil produkčně nadupaný komiks NANITS Chronicles, coby prozatímní interpunkce ve světě Nanits.

NANITS Universe dříve produkovalo aplikaci pro tablety s dávkou paralaxových a ozvučených komiksů, jejichž středobodem byly právě NANITS Chronicles. Snad zmíněnou interpunkcí nebude velká tečka ale jenom prozatímní čárka slibující pokračování.

NANITS Chronicles obálka
Zdroj: Nakladatelství Epocha

Autoři měli myšlenku postupně vydávat a čtenářům nabízet příběhy ze světa po pandemii flua. Měli rozpracovaných několik dějových linek a neuvažovali o tom, že by měl zatím končit.

Přemýšlejí v multimediálním 3D, ale najednou, poté, co se otřepali z toho, že investoři dali projektu vale, potřebují vše svázat do zhruba jedenapůlkilové knihy, přeupravit, a ukončit patřičně rázným cliffhangerem.

Je to výzva, zapomeňme na 3D paralax, zapomeňme na zvukovou stopu, zapomeňme na RGB barevnost, jsme svědky vylívání celé vaničku s aplikací a držme palce, aby dítě nevyklouzlo rovněž.

Dítě žije a máme velikou komiksovou knihu s pestrobarevným přebalem tvořenou pěti kapitolami, jejíž náplní jsou multižánrové příběhy, na jejichž osudech poznáváme dění světa v budoucnu uchváceného pandemií a následně i všemocnou korporací NFO. Příběhy jsou drsné, doporučené pro čtenáře 13+ (násilí, jazyk).

Téma se zdá být vizionářské, v některých momentech až historicky popisné, nicméně kořeny příběhu jsou v minulosti a když se téma rodilo v hlavě Roberta Kaločaie, neměl nikdo o pandemiích ani tucha, jedině fantazie. Tudíž veškerá podobnost s realitou je čistě náhodná.

Otevřeme knihu. Jde rovnou na věc a jakmile otočíte dva černé listy, jste vrženi do krevního řečiště, kde se prohání viry flua a před vámi je pět jasně rozdělených kapitol:

Prolog

Epidemie flua je po nějakém čase pod kontrolou pomocí sloučeniny NANITS, která potlačí nejen flua, ale vede k zářným zítřkům a léčí i spoustu dalších neduhů včetně rakoviny.

Potíž NANITS v krvi je v tom, že je to předplacená služba čínské korporace NFO, kterou když příjemce neplatí tak nefunguje a byznys kolem ní je obrovský, až smrtelný.

Bují černý trh, rostou segregovaná gheta, stanné právo je na denním pořádku a společnost se dělí na plnohodnotné uživatele schopné si předplatit vyšší a vyšší verze NANITS a na ty, kteří mají prostředky na předplatné velmi omezené.

Aby toho elitářství nebylo málo, na Marsu vzniká kolonie New Home, kde je v klidu od pozemského nepokojného bytí vyvíjeny další upgrady NANITS, jimiž by měla být “podarována” celá pozemská populace. K tématu povinné distribuce NANITS na Zemi, se koná kongres CES 2177.

2177

Na kongres CES z Marsu přilétá mladá nadějná vědkyně Nia. Sledujeme skvěle výpravný proces před přistáním na Zemi, u kterého fanoušci scif-fi spokojeně mlasknou, lesk konference samotné a fajnové vykreslení života smetánky v roce 2177. Něco se ale pokazí a mladé nedějné vědkyni Nie z Marsu se radikálně změní život.

Když píšeme “něco se pokazilo” otevíráme prostor pro akční scény, lámané kosti, krev, výstřely, náhodné nehody a další věci, které necháváme na čtenářově zjištění.

Intermezzo

Dějová odbočka, která chtěla být rozvedena v aplikaci pod názvem NANITS Chronicles: Dark World. Intermezzo je návrat do beznaděje roku 2055, kdy flua kosila lidstvo po milionech a v této neutěšené situaci v neutěšeném kraji Nového Mexika se odehrává něco, co je kategorizováno jako postapo western.

Představte si vizi: S postřelenou hlavou se probíráte uprostřed pouště…
Rozplétání, kdo komu, co a proč je náplní dramatické ilustrace toho, jak těžce se žilo v padesátých letech jednadvacátého století. Nejtemnější a trošku nepřehledná část, co do vybarvení i co do vyznění, která je plná akce a drsných hlášek.

2225

Přivádí na scénu pořádného akčního badass poldu Frinkla v koženém plášti, který je postrachem padělatelů NANITS na černém trhu. Padělky nanits zabíjí, ale kdo poznal beznaděj nevyléčitelné choroby, platí cenu za útěchu nadějí.

Naděje umírá poslední, ale Frinklova žena, jako jedna z prvních v téhle komiksové přehlídce Frinklova akčního umění a temných zákoutí věčně propršené cyberpunkové Šanghaje 23. století.

Frinkl v téhle akční exhibici prostřelených a jinak perforovaných hlav systematicky likviduje padělatele i jejich pohůnky, až ho scénář zavede za hranu zákona a ke skupině Hippokrati, kterou potřebuje, aby se dostal ještě dál.

Epilog

Epilog je stručné a jasné uzavření první knihy a velikým lákadlem na knihu další, kterou jsou autoři ochotni vypustit do světa, pokud se NANITS dostatečně rozšíří.

Kniha NANITS Chronicles je vyzdvihována pro její skvělou produkci a mezinárodní úroveň. Jistě, 400 stran kvalitního papíru napuštěného špičkovou barvou je kalibr, který snese srovnání se světovou špičkou. O tom, jak NANITS Universe vznikalo a o který významný práh se již otřelo, jsme psali dříve.

Nadšení z knihy není ale o formě. Tím, že Epocha přinesla tak kvalitní produkt, předpokládám, že splnila zadání a nevím, co by na tom ve světě, kde se věci dělají řádně a správně, mělo být k pozastavení.

To, co dělá z NANITS potenciální ozdobu knihovniček komixových fandů, se dělo v produkci pod taktovkou art directora Michaela Petruse a scénáristy Roberta Kaločaie. Jednak Kaločaiův vizionářský scénář, který se nedržel při zdi, dále kresby a provedení, které šlo doslova za hranice.

Angažmá na Slovensku žijícího ilustrátora a koncept artisty Briana Terrera, kterého posléze vystřídal Felipe Arciniegas (mimo jiné autor obálky knihy), chilského Gabriela Ibarry Nuñeze a španěla Davida Antóna Gomise (pod pseudonymem Pusto) se ukázaly jako vynikající volby.

Koloristy potom byli art director Michael Petrus, Ondřej Hrdina a tandem s Nuñezem tvoří kolorista Daniel Rosa Durán. Každá z hlavních tří knih, z nichž se tenhle epos skládá, má svoji atmosféru odpovídající žánru, ale nikdy nejde s kvalitou rapidně dolů.

Kreslíři odvedli skvělou práci. Řekli jsme, že Nuñezovy kresby, tedy Duránovy barvičky, jsou temné, řekněme i tmavé, ale vzhledem k tomu, že se děj odehrává v Novém Mexiku a Nuñez je takřka krajan (jasně, v měřítcích Jižní Ameriky, ale spíš než lokální berme v potaz kulturní příslušnost), přidává příběhu přesně to, co potřebuje, autentické reálie a atmosféru.

Pusto překonal sám sebe. Jeho obvyklá tvorba je spíše jednodušší než jakou nám nakládá v NANITS, ale jím představený cyberpunk roku 2225 je atmosférický a epický jak má.

Kresby a výtvarné provedení jsou na takové úrovni, že jsou schopny utáhnout knihu a čtenářovu pozornost samy a může se nezřídka stát, že k textu, rozumějme bublinám, se čtenář občas vrátí z povinnosti, kterou ke knize cítí, aby ji pochopil beze zbytku.

Někdy loví zpětně v textu jména potav, protože typickým hrdinou je generický plusminus třicátník s bujnou kšticí, ostrým pohledem, bradou a žvýkacími svaly, na které by se měl vydávat zbrojní pas. Potkáte jich několik, jen na titulce jsou dva takoví. Spojit si takto generickou tvář se jménem může být výzva, kterou kniha nedá zadarmo.

Na konci knihy jsou otištěny původní titulní stránky, které se do knihy nevešly a ochutnávka konceptů. Pro ty, kteří koncept artu holdují, je možno stihnout si pořídit limitovanou edici s Art Bookem.

Před prohlížením Art Booku složí dychtivý čtenář bobříka obratnosti, při snaze vytáhnout Art Book z kartonového přebalu a při té příležitosti se má možnost potýkat i s bobříkem slušné mluvy. Když zdolá tyto nástrahy, otevře se mu možnost nahlédnout pod pokličku, jak se rodily charaktery, designy některých užitných předmětů jako jsou třebas raketoplány a zbraně, prostředí apod. Artbooky jsou číslované a podepsané některými z autorů.

Edice je limitovaná. Takže víte jak, kdo dřív …

Kdo si NANITS Chronicles pořídí, jistě získá kvalitní knihu srovnatelnou se zahraničními měřítky, neotřelým a rozmáchlým příběhem, s postavami, které jsou zajímavé a stojí za pozornost. Dobrá forma a obsah určitě platí bezezbytku pro čtenářstvo, které o NANITS slyší poprvé.

Komiks, který nesnese srovnání se svým starším já

Názor na knihu se může lámat v té chvíli, kdy měl čtenář co do činění s původní elektronickou verzí.

Předně. Konverze do tiskové verze z barevného profilu určeného pro display dopadla nejlíp jak mohla. Co je však potřeba dodat, že původní tabletová verze byla skutečně optimalizována pro obrazovku a ne pro knihu, kdyby tomu tak bylo, některé věci by mohly být řešeny jinak už od začátku.

Nebudu zatěžovat technickými detaily, ale obrázky optimalizované pro RGB (obrazovkový profil) do CMYK (tiskový profil) mění svoji kvalitu. Obrazovka mírně září pracuje se světlem zkrátka jinak než papír, kde se část efektů ztratí. Pokud se budeme bavit konkrétně, vezměme Pustoův cyberpunk laděný Ondřejem Hrdinou do tyrkysové a fialové, což jsou vždy barvy, které v tiskovém profilu nutně ztratí.

Ilustrace z prostředního Intermezza jsou tímto technologickým problémem o chlup tmavší než na obrazovce, kde již tak byly o dost ponurejší než v sousedních kapitolách, dostáváme tak příběh “černej jako krtci” doslova a do písmene. Toto celé ale není chyba, jde o technologickou záležitost, kde kniha naráží na mantinely tištěného media jako takového a lepšího výsledku těžko dosahovat.

Jedině je možné spekulovat, zda by přehlednosti a prosvětlení pomohlo, kdyby jednotlivé stránky knihy zůstaly bílé, jak se na správný papír sluší a nebyly nutně do posledního místa vyplněny černým tiskařským suknem.

Ze stejné kategorie je absence paralaxu. Kdo paralax v aplikaci zažil, chtěl by víc. Soucítím s autory a věřím, že některá rozhodnutí jak oželet geniální nápady a celé obrazy, které na paralaxu fungovaly, musela být krvavá.

Navíc, pixely jsou “zdarma”, na rozdíl od papíru, takže některé prostorově náročnější věci, které umožňoval tablet, byly komprimovány ve prospěch úspory našich lesů a posunutí děje o krok dále.

K production values, kterými kniha oplývá, je nutné přidat i vážnost jakou autoři kladli na vykreslení světa, na funkční a smysluplný lore jako takový, design jednotlivých objektů, které svět tvoří, kompozice akčních scén, barevné ladění nálad a geniální nápady pomrkávající na diváka jsou tím, co činí tento komiks mimořádným.

Můžeme štkát nad tím, jak chybí hraní si s paralaxem, ale na druhou stranu, konečně čtenáři dostanou uzavřený dějový oblouk. Zbývá mnoho nezodpovězeného a jakkoli jsou kapitoly samostatnými celky, vyvolávají dostatek chuti se dozvědět více a zakousnout se do načatých dějových linek o kousek dále.

A kniha, která ztrácí jedině při srovnání se svou původní elektronickou verzí, to je skutečné světové unikum.

Nakonec je možné se vrátit k úplným počátkům. Celý svět NANITS se zrodil jako nápad na film v hlavě scénáristy Roberta Kaločaie, filmem rozumějme epický blockbuster.

Vznik komiksu a opuštění filmového konceptu bylo jenom vedlejším produktem autorova vnitřního lamentu nad stavem české filmové produkce. Komiks vznikl a příběh se hlásí o své slovo v knižní podobě.

Určitě nikoho nenapadlo, že s aplikací a komiksem v jeho interaktivní podobě budou tvůrci klepat na dveře komiksových gigantů a vážně s nimi diskutovat o spolupráci a obchodních modelech.

Určitě autoři podobně klepou na zahraniční vydavatelství a kniha se možná dočká i anglické či španělské varianty.

Pokud čtenáře NANITS Chronicles (kniha první) zaujmou, mohou se těšit na příslib pokračování knihy druhé a hlavně se nevzdat snu o epickém filmovém blockbusteru.

Robert Kaločai & Michael Petrus: NANITS Chronicles

Vydala: Epocha 2021

Ilustrace: Brian Terrero, Gabrielo Ibarra Nuñez, Pusto, a další…

Počet stran: 400

Cena: 626 Kč


Reklama

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost
80 %
Zpracování a cena
90 %
Styl a žánr
100 %
Cíl knihy a splnění
100 %
Srdcař amatér, co přečetl Neználka už ve školce a potom pod peřinou vše, co bolševik umožnil. Vzpouru mozků, Kruanovu cestu, Galaxiu, Arnala... Dětská sobotní odpoledne jsem trávil s utěrkou u nádobí při poslechu rozhlasových her, kde královnou mých pozdějších vlhkých snů byla doktorka Draga Milčevová (O. Neff, Ano, jsem robot). Po převratu mi do života vstoupili třebas Tolkien, Vasmírná odyssea 2001, A.C. Clarke a Dračí Doupě, kterým jsem propadl a které tlačím i do svých dětí. A stále hledám a objevuji filmy, knihy, komixy, které o další krůček rozšiřují nekonečné hranice lidské fantazie.