A protože všichni víme, že české slovo „konec“ vychází původně z latisnkého slova „spoilus“, hezky tohle okno zase zavřete, pokud si nechcete nechat vyzradit celý konec Infinity War. Hotovo? Jsme tu všichni zasvěceni? Výborně!

Pokud jste četli mou recenzi na poslední Avengers, víte, že jsem z kina odcházel spokojený.  Měl jsem sice pár výhrad, ale kolem a kolem šlo o výživný akčňák, který dobře rozdělil svou stopáž mezi všechny hrdiny a příjemně navázal na předchozí „díly“ našeho oblíbeného marveláckého „seroše“. Ještě spokojenější jsem ale byl, když jsem dopsal svou recenzi, poslal ji do redakce a mohl se konečně svobodně podívat na internety a zjistit, co si o tom filmu vlastně mysleli ostatní.

A upřímně jsem se nestačil divit, kolik lidí bylo z konce Infinity War, ehm, odpusťte mi ten výraz, v p*deli. Protože zatímco mě zanechal závěr filmu na jazyku hořkou, neupřímnou pachuť, jiné končiny internetu z něj budou skákat na židlích zřejmě ještě týden po předpremiéře.

Vision je mrtvý! Loki je mrtvý! A Black Panther a Spider-man a všichni…! Jak to mohli udělat?!?!?

No… právěže nemohli.  A to je ten problém.

Všichni jsou mrtví, Dave

Stížnosti na MCU se běžně točí kolem několika omílaných témat: slabí záporáci, příliš vzájemně podobné scénáristické šablony a – co pro nás teď bude nejdůležitější – nedostatečná imerze.

Pro ty z vás, které to cizí slovíčko na závěr zaskočilo, rychle vysvětlím: marvelácký filmový vesmír má natolik silnou meta-nadstavbu, že je těžké se opravdu ponořit do filmů samotných. Jde o nejpropagovanější filmy dnešní doby: vždyť si kolem premiéry nemůžete ani odskočit na titulku Seznamu, abyste nezakopli o dvě recenze, jeden spoilerový rozbor a třídílný seriál o historii celého tohohle filmové projektu.

I pokud netrávíte každou bdělou hodinou googlením „mindblowing MCU trivia“, dost možná víte, že Black Panther byl navzdory k takřka výhradně afroamerickému obsazení kasovní trhák, že Infinity War zákonitě bude trhat rekordy a že to Marvel po čtvrtých Avengers rozhodně nehodlá prostě jen tak zabalit. Zkrátka, všichni, kdo na tyhle filmy chodíme, jsme si natolik vědomi, o jak ohromnou finanční mašinu jde, že nikdy nemůžeme úplně zapomenout, že to, co se stane v těch filmech, je udáváno tím, co v našem světě vydělává prachy.

Právě proto měla být Infinity War taková pecka. Všichni jsme věděli, že tady půjde do tuhého, že tu přinejmenším pár postav zařve, a proto jsme byli tak natěšení, protože teď už jsme opravdu měli důvod se o naše oblíbené hrdiny bát.

A protože vy, kdo čtete, jste už film viděli (nebo jste prostě přeskočili anotaci, ehm?!), tak si můžeme na rovinu říct, že těch postav tu zahynula rovná polovina.  A polovina, to sakra není málo, tak na co si tu teda proboha stěžuji?

Smrt nesmrt

Jeden z mých oblíbených youtuberů, Cosmonaut Variety Hour, ve svém zhodnocení Infinity War pronesl větu, se kterou sice vůbec nesouhlasím, ale dovedla mne k myšlence o sepsání celého tohohle článku. Zněla zhruba takto: „Ve Spideyho sólovce se o hlavního hrdinu bát nebudete, protože víte, že neumře ve vlastním filmu. Ale tady? Tady Spider-man, sakra, umře!“

No… Jo. Ale jak nejspíš polovina z vás už ví, Spideyho druhá sólovka je naplánovaná na červenec 2019. Čtvrtí Avengers na květen. Což znamená, že trailery na druhého Spideyho uvidíme dávno předtím, než se ve čtyřce Avengers dozvíme, jak to, že je vůbec naživu. A myslete si o mně, že jsem blázen, ale něco mi říká, že film se Spider-manem v názvu bude živého Spideyho potřebovat. (Šušká se, že by se dvojka mohla odehrávat v Praze, mimochodem. Maximální těšing!)

A Spidey není jediná frančíza, která má už pokračování naplánované. Co Strážci galaxie? Nebo Black Panther, po kterém se na konci Inifnity War taky zapráší (moc brzo?), ale jestli si myslíte, že Marvel svůj největší sleeper hit nechá odejít takhle, tak musíte být z jiné planety.

Jak z toho ven?

Nechci Marvel podceňovat. Není pochyb o tom, že tomuhle očividnému problému věnovala spousta hlavounů spousta času, a pokud opravdu přišli s nějakým řešením, beztak si na jeho odhalení budeme muset rok počkat. Zatím ale, odkud stojím já, moc východisek vidět není. Jasně, může dojít na alternativní universa, ale řekněte sami, necítili byste se pak, coby divák, podvedeně?

A může dojít i na nového hrdinu nosícího stejnou masku – například o Milesi Moralesovi už jsme v  Homecomingu slyšeli – ale např. právě u toho Spideyho je Tom Holland potvrzený v hlavní roli. A, a, no, dobře, mohl by to být trik, možná nás chce Marvel obehrát a bude nás krmit falešnými informacemi, a, a, a… a už mi upřímně dochází konspirační teorie.

Navíc, pokud jste už někdy někoho viděli ve filmu umřít, tak vám přeci musí být jasné, že tohle nebylo ono. Základním pravidlem scénáristiky je nezabíjet postavu, která má stále co na práci. A ano, taková Hra o trůny má třeba na zabíjení hrdinů monopol, ale i tam si můžete všimnout, že nikdy nedojde na smrt, která by více dveří zavřela, než otevřela.

A i v tak temném seriálu, jako je GoT, se umírá se ctí. Tedy, ne se ctí uvnitř příběhu, to ani náhodou, to vlastně většinou právě naopak; ale kamera se zpomalí, hudba nahodí tklivou melodii, znáte to: médium vám zkrátka dá čas na to se emočně vypořádat s tím, že ten který hrdina / parchant / obojí zároveň se právě definitivně odebírá na onen seriálový svět.

Smrt postavy je ve filmu prostě velká věc a jako takovou je ji záhodno patřičně vyždímat. Ale to se v Infinity War neděje. Zčásti prostě proto, jak je ten film narvaný událostmi. Vždyť u Lokiho smrti jsem před filmem plánoval brečet jako želva, ale jediné, co mi v tu chvíli problesklo hlavou bylo: „Hej, co je, ještě jsem si ani neotevřel popcorn,“ a šup šup, už jsme s Hulkem letěli na Zemi za zbytkem Avengerů.

Infinity War je tak nacpaná a tak rychlá, že se ani nestíhá pozastavovat nad úmrtím opravdu důležitých postav. A v samotném závěru to dospěje do opravdového extrému, kdy se nám představitelé vlastních sólovek rozpouští před očima během pár vteřin a… sorry, nevěřím tomu. Ani za mák nevěřím, že tohle byl konec Black Panthera a Strážců Galaxie a i když alespoň Spideyho držel Tony za ruku a jo, to bylo alespoň trochu dojemný, ne, nevěřím tomu, že takhle měl Spidey umřít: ne ve finále příběhu, který se ho prakticky netýkal, a už vůbec ne, když se mám příští léto těšit na jeho další film.  Zato Iron-Man s Capem, o jejichž hercích víme, že by svoje kostýmy rádi pověsili na hřebík, ti to přežili. Pročež je nám všem jasné, že konce čtyřky se nedožijí. A jedeme nanovo…

Mně se Infinity War líbila. Opravdu. Ale neotřásla se mnou, ne tak, jak jsme nejspíš všichni doufali, že to může jen a jen ona dokázat. Což, když se na to tak zpětně dívám, od nás nejspíše bylo pošetilé. Ale teď, když vím, kolik z těch zpráchnivělých postav, které to odnesou v posledních dvou minutách filmu, se během čtyřky nutně musí vrátit, upřímně pochybuji, že se vrátí sami. A tak z kina odcházím z pocitem, že vlastně neumřel nikdo, že to jen film se mi snaží věšet bulíky na nos, že ano, umřela jich spousta, ale jo, to určitě…

Hrozně rád se nechám za rok překvapit. A opravdu doufám, že tohle v Marvelu nepodcenili a že z toho vybruslí s grácií a ne nějakým útrpným držkopádem. Protože je jedna věc nenechat ve svých filmech umírat postavy, které vám vydělávají nejvíce peněz. Ale je věc ty postavy s vážnou tváří zabíjet jen jako, když všichni v sále vědí, že to přece není doopravdy…

NepřehlédněteVíce článků od redaktora