Také vás občas napadne, jak krásné by bylo, kdyby na sebe lidé konečně začali být aspoň trochu hodní? Romana Bureše to očividně napadlo. Jenže jak ukazuje ve své Planetě idiotů, i všeobjímající lásky se někdy můžete nepěkně přejíst…
„Když nastal konec světa, nebyla to žádná hollywoodská kosmická šupa, žádný asteroid nebo supervulkán – apokalypsa přišla se širokým úsměvem na tváři, byla nenápadná, plíživá a lidstvo ji vlastně ani nepostřehlo.“
Česko, rok 2021. Svět se pomalu vzpamatovává z koronavirové pandemie a zdá se, že se vše konečně začíná vracet do starých kolejí. Ba co víc – tyhle koleje jsou nablýskané, plně funkční a září optimismem, nadějí a novými začátky.
Svět totiž, zdá se, zachvacuje všeobjímající láska. Číňané soupeří s Američany, kdo z moře vyloví víc plastů, drogové kartely zakládají neziskovky na pomoc drogově závislým. Na Blízkém východě konečně vládne mír, Asad pod tíhou výčitek svědomí páchá sebevraždu, Tálibán uzavírá mírovou smlouvu s Kábulem a otvírá školy pro dívky a Židé, muslimové a křesťané se na Chrámové hoře společně modlí.
V Česku zatím Andrej Babiš ničí řepková pole, zachraňuje motýle (tentokrát doopravdy) a Ivana Bartoše označuje za svého dlouho ztraceného syna. Lidé se na sebe usmívají, do práce jezdí na kole – a na zdech domů se stále častěji objevuje nápis „Miluj svoji Matku“…
Zavedený autor
Fanoušci české fantastiky už Romana Bureše několik let dobře znají. Poprvé na sebe výrazně upozornil díky úspěšné trilogii Propast času z let 2015 až 2018, ve které přišel s originálním konceptem – čas se zhroutil a hlavní hrdinka, studentka z 21. století, se přes noc propadla do světa, ve kterém se za humny prohánějí středověcí rytíři, mamuti i nacistické tanky.
Nápady ale Burešovi nedošly ani dalších letech. Nejprve proti sobě v Inferiu z roku 2019 postavil satanské hordy a nacistické Waffen-SS, a poté, v roce 2020, si v knize Říše položil otázku, jak by to mohlo dopadnout, kdyby tenkrát druhou světovou válku vyhráli Němci.
Planeta idiotů, kterou Burešovi v roce 2021 opět vydalo nakladatelství Epocha, za autorovými předchozími úspěšnými romány nijak nezaostává. Ani v nápadech, ani ve zpracování. Naopak – v mnoha ohledech je dokonce předčí.
Svižný styl
Na Planetě idiotů je dobrých (a dokonce skvělých) hned několik věcí. Jednou z těch, kterých si všimnete už po pár řádcích, je spád. Jednoduše řečeno – tahle knížka se čte skvěle. Bureš tentokrát sáhl po ich formě, a jak dokázal už v Říši, ich forma mu sedí. Jeho vypravěč je autentický, civilní a pro trefnou poznámku nebo vtip nejde daleko, a také díky tomu si rychle oblíbíte nejen vypravěče samotného, ale i dobře napsané vedlejší postavy.
Bureš ale v Planetě idiotů není jen trefný nebo vtipný. Umí napsat scény, ze kterých vám nebude dobře, a taky scény, ze kterých se vám v těle rozbuší všechno, co se rozbušit dá – to když ona tajemná „Matka“ začne naplno ukazovat, co všechno dokáže.
Fajn bonusem je zasazení knihy do současného Česka. Kromě Andreje Babiše se v ní objeví nejen další čeští politici, ale třeba i Jaromír Soukup (a to v naprosto znepokojivé poloze, kterou už nedostanete z hlavy – a věřte, že pochopíte, až se k němu dostanete).
Jiný než ostatní
Hlavní devizou Planety idiotů je ale samotná Matka. Bureš její identitu do poslední chvíle tají, pozorný čtenář ale brzy pochopí, o koho ve skutečnosti jde. Obzvlášť, pokud tento pozorný čtenář už nějakou tu knihu od Bureše přečetl.
Stejně jako v Propasti času nebo třeba Inferiu, i v Planetě idiotů totiž Bureš působí nejen jako zkušený a zábavný vypravěč, ale také jako „angažovaný“ autor (snad mi tohle slovo odpustí), a to v nejlepším slova smyslu. Právě to je něco, co Bureše odlišuje od jiných současných českých autorů sci-fi – umně využívá příběh k tomu, aby v druhém plánu varoval, upozorňoval a poukazoval, to všechno nenásilně a tak, že pokud nechcete, ani si toho nevšimnete.
Možná i díky tomu je Planeta idiotů tak skvělé čtení. Nejde totiž jen o zábavnou knihu, kterou sfouknete za dva večery, ale taky o příběh, ve kterém můžete najít něco víc. Pokud tedy chcete. A pokud nechcete, prostě si jen užijete víc než tři sta stránek svižně odvyprávěného příběhu.
Mimochodem, až se mě zas někdo z řad lidí nepolíbených současnou sci-fi literaturou zeptá, po kterém českém autorovi sáhnout, nebudu s doporučením váhat ani minutu.
Roman Bureš – Planeta idiotů
Vydal: Nakladatelství Epocha, 2021
Obálka: Jiří Arbe Miňovský
Počet stran: 328
Cena: 251 Kč
