Internetová televize Netflix vydala pokračování Statečného srdce. No, dobře. Pokračování je to spíš volné, ale jejich Outlaw King je kvalitní historický nářez plný bitev, strádání a řádného skotského odporu proti anglickým uchvatitelům.

William Wallace a Robert Bruce

Děj dvouhodinového historického snímku zasadil jeho režisér a scénárista David Mackenzie do Skotka na začátek 14. století. V té době vrcholila rebelie Skotů proti anglickému králi Eduardovi I.

Snímek se však vůbec nezaměřuje na to, co k tak zuřivému odporu milovníky dud a ovcí vedlo, rovnou je staví před hotovou věc, že lidový vůdce povstání William Wallace byl poražen, zrazen, popraven, rozčtvrcen a jeho ostatky vystaveny.

Právě pohled na jeho čtvrtku visící na sloupu přiměje významného skotského šlechtice Roberta Bruce, aby porušil vynucený vazalský slib Eduardovi I. a pustil se do boje o svobodu Skotska nanovo. 

Snímek je zatím dostupný bez českého dabingu, takže jistě zaujme, že herci nemusejí mluvit se silným skotským přízvukem. Občas, trošičku, jej všichni ti, kdo by měli být Skoty, naznačí, ale režie je do toho nenutí.

A to je sakra dobře, protože většina z nás, kdo viděla a slyšela Statečné srdce v originále, si dosud vybaví skotský akcent Australana Mela Gibsona a přeběhne jim mráz po zádech. 

A když už jsme u toho Statečného srdce, ve snímku Outlaw King nikdo nenosí kilt! Už jen za toto rozhodnutí by tvůrci měli dostat Oskara. Skotové se v tomto filmu oblékají tak, jak se asi jejich předci ve 14. století oblékali. Filmové oblečení, boty, účesy i zbroje velmi věrně simulují realitu.

Pod kroužkovou zbrojí nosí vojáci prošívanou zbroj, šlechtici oblékají dlouhé tuniky skoro až na zem, meče vypadají jako opravdové meče. No, radost pohledět.

Hluboké studánky 

Kapitán Kirk, vlastně Chris Pine, v novém snímku předvedl, že dokáže hrát jen tím, že kouká do kamery. Jde mu to. Hloubka jeho modrých očí je snad bezedná a kamera s tím hodně počítá. Výraz Pineovy tváře se moc nemění, ale přesto v pár detailech dokáže vyjádřit takové emoce, které se k dané scéně hodí (nebo se tváří furt stejně a divák si je tam domyslí).

Ať tak či onak, jeho obsazení do hlavní role skotského rebela a budoucího krále byl výborný tah.

Diváci jsou zvyklí, že bude hrát divokého rváče s klukovsky nevinným výrazem, a on se vtělil do role přemýšlivého, stoického a emočně chladného pětatřicátníka. Když je potřeba, dokáže tasit dýku, nebo zařvat a povzbudit své muže, ale zároveň většinu filmu jen stojí a kouká. A kouká tak dobře, se mu to diváci vyčítat nemohou. 

Výborně mu sekunduje jeho filmová manželka Florence Pugh, která z toho mála prostoru, který byla tehdejší dobou (a tedy i filmem) povolen ženám, vytěžila maximum. Neztratí se výborně pomstychtivý a mocichtivý Eduard v podání Stephena Dillaneho i vlastně jediný rodilý Skot v castingu Tony Curran, který má sice jen pár replik, ale stojí za to. 

Snímek nehýří divokými efekty, naopak se filmaři snaží velkou většinu natočit „naživo“ a zároveň scény nepůsobí lacině. Naopak jsou velmi sugestivní. Z pohledu na bláto v němž čvachtají kožené boty Robertovy vás studí nohy, když začne téct krev, cítíte ji v nose. 

Opět tu musím zdůraznit velký důraz na uvěřitelnost. V boji sice působí divně, jak hrdina s mečem hladce protíná kroužkovou zbroj, ale to jsou věci, které odborníka dráždí a laik je ani nepostřehne. Důležité je, že Outlaw King se snaží vypadat maximálně efektivně a skutečně tak vypadá.

Bojových scén není mnoho, ale stojí za to. Především závěrečná bitva u Louden Hill stojí za opakované zhlédnutí. Mackenzie tu spojil všechno dohromady a představuje divákům především krev a bláto promísené do naprosté dokonalosti. 

Už jsme viděli

Jakkoliv však Outlaw King exceluje v detailech a postavách, příběh budí rozpaky. Můžeme jej totiž označit za naprosto tuctový. Kdybychom totiž nakreslili mezi dvě slova názvu šipku, tedy Outlaw –> King, dostali bychom tím přesný popis děje.

A příběh, jak se psanec stal králem, nebo obecněji, jak se opovrhovaný hrdina sebral, odrazil se ode dna a navzdory mnoha úskalím dosáhl vrcholu, je notoricky známý už stovky let.

Na jednu stranu to je dobře. Příběh šlape, modrooký Chris Pine se rozhodne bojovat za správnou věc, a tak bojuje, i když ho to stojí pozemky, hrad, příbuzné a většinu přátel. Jeho nepřátelé jsou totiž „klasicky“ zlí a neváhají párat břišní dutiny visících královských bratrů. Nic z toho není samoúčelné a přesně sedí do „temného středověku“, kde si každý musel vydobýt své místo silou a mečem. 

Divák je tak přikovaný do křesla a fandí sympatickému hrdinovi, který se nechová jak pičus, ale jeho motivace je uvěřitelná a srozumitelná. I když si maličko ušpiní ruce. Jenže má to háček. Tohle všechno už jsme viděli mnohokrát. A to třeba ve Statečném srdci, nebo v Pánovi prstenů, pokud zabrousíme do literatury, tak třeba v Půl krále od Abercrombieho nebo Princi Bajajovi. Všechny tyto příběhy vycházejí ze stejného základu. A každý jej nějak upravuje, vylepšuje a posouvá. Mackenzie při psaní scénáře na archetypu tohoto příběhu nezměnil vůbec nic. 

Dobrý film, ale jen dobrý

A zase jsme u toho. Na jednu stranu je to dobře, že moderní autor neprzní historický příběh divokými variacemi na téma „hele jaké umím počítačové triky“ nebo „vsaď se, že do Skotka dostanu japonské samuraje a dva černochy“, ale na druhou je to škoda, protože v této „čisté“ podobě je příběh Outlaw King prostě okoukaný.

Divákům nenabídne žádné překvapení, protože se odvíjí v tak známých mantinelech, že už ze začátku každé scény velice snadno odhadnete, jak dopadne. 

Jak je příběh generický a jeho tvůrci dbali na historickou přesnost, tak film prostě v ničem nevyniká. Tedy závěrečná bitva ano, ale k té je třeba dospět. 

Čili ano, Outlaw King je dobrý film. Ale jen dobrý. Herci odvedli skvělý kus práce, maskéři a tvůrci kostýmů se snažili, aby se herci mohli obléknout do velmi uvěřitelných šatů a zbrojí a scénář dokáže diváka provést od začátku do konce, aniž by nějak zakolísal. 

Filmový kritik ve mně mručí, že jednotlivé části filmu jsou sice fajn a epické záběry dokáží posadit na zadek (hlavně výjezd rytířské jízdy), ale chvílemi to celé bylo docela nuda.

Milovník historických filmů mě mě nadšeně huláká, že to byl požitek vidět konečně jednou snímek z historie,  která se předlohy téměř přesně drží a daří se ji bez zádrhelů předělat do koukatelného filmu. 

Outlaw King si rozhodně pusťte. Nebudete litovat, byť někteří z vás nebudou tak moc nadšení. 

Outlaw King
Velká Británie / USA, 2018, 121 min

Režie: David Mackenzie

Scénář: David Mackenzie

Kamera: Barry Ackroyd

Hrají: Chris Pine, Aaron Taylor-Johnson, Billy Howle, Florence Pugh, Tony Curran, Stephen Dillane a další


Reklama

Mám rád fantastiku všeho druhu, ale opravdu s gustem si vychutnám dobrý horor, kyberpunk nebo oddechové akční sci-fi. Jelikož mám rád i publicistiku, stále mě baví psát recenze, reportáže i rozhovory. Doufám, že to někoho baví i číst… Nicméně jednou jsem už byl dokonce citovaný v diplomové práci jako zdroj!