Populární spisovatelka Robin Hobb o novém románu Joea Abercrombieho Půl krále tvrdí (alespoň podle přebalu knihy), že to je kniha, kvůli které nepůjdete spát. No, má pravdu. Ať už to řekla, či nikoliv, novinka znovuzrozeného vydavatelství Laser je prostě výborná a drsná fantasy.
Když se to vezme kolem a kolem, tak první díl trilogie Moře střepů nazvaný Půl krále může spadat do žánru young adult fantasy, i když to tak není. Tato myšlenka stojí na reálném základu – hlavní hrdina Jarvi je ještě chlapec, byť balancující na hraně dospělosti. Narodil se však se znetvořenou a nefunkční rukou, což ve světě, kde se schopnost třímat v jedné ruce meč a v druhé štít bere jako úplný základ k tomu, aby vás vůbec považovali za lidskou bytost, není zrovna plus.
Jarvim tak všichni, včetně jeho vlastní rodiny, pohrdají a on sám se potácí ve slepé uličce při hledání svého místa pro život. Zahořklý, cynický, kromě perfektních znalostí a logického myšlení, prakticky neschopný.
V drsném stylu, ale účelně
Jelikož tuto knihu napsal Joe Abercrombie, je to čtení pro všechny věkové kategorie, protože se tu nejrůznější hnusárny, podrazy a strádání dějí malému klukovi a ne dospělým. Opravdu od Půl krále nečekejte nějaké jednání v rukavičkách.
Autor nemilosrdně žene mladého Jarviho z průšvihu do průšvihu a urozený mrzák v jednom kuse trpí, zázrakem přežívá, znovu trpí, aby pak skončil v pěkně divokém plot twistu, který sice mnozí vytuší už dlouho dopředu, ale stejně to bude požitek si ho přečíst.
Text je drsný, to ano, ale čistě účelně. Autor se ani zdaleka nevyžívá v podrobných popisech vyhřezlých vnitřností a krvi řinoucí se z proseknutých hrdel, že by se z toho čtenáři zvedl kufr. To by bylo příliš laciné. Naopak, strohost jeho vyprávění a odvaha domýšlet každý čin do jeho důsledků způsobují lehké mrazení v zádech. Abercrombie je nemilosrdný, nešetří nikoho a nic a jeho svět není černobílý.
Každé rozhodnutí něco stojí. Co je dobré pro jednoho, je špatné pro druhého. Vždyť to znáte. Příkladem za všechny může být otrokářský skladník Ankram, který vypadá a chová se jak hajzl, ale když na to přijde, vlastně vše dělal kvůli své ženě a dítěti, které najednou pravděpodobně zemřou. Díky tomu je svět Moře střepů bohatý, plastický a skutečně živý, i když je vlastně krutě strohý.
Staronový svět…a hotovo
Abercrombie si pro Půl králem načatou trilogii vymyslel úplně nový svět. No, dobře, nový není ani za mák. Mohl by rovnou říci, že se odehrává ve Skandinávii mezi vikingy a vyjde to úplně nastejno. Severské prostředí obohatil o základní mytologii – zmíní panteon bohů, naznačí, že tu původně žili elfové, a že byli obávaní a drsní, a ustavičně hovoří o smrti jako o projití Posledních dveří.
To je trefné. Obecně to jsou ale drobečky, které příběhu nijak nepřekáží, ale ani jej nijak extra neobohacují. Abercrombie se nový svět ani nesnaží moc popsat, většinu vysvětlujících pasáží volí tak, aby nevyvstávaly nové otázky. Prostě to tak je, a hotovo. Díky tomu nezaniká děj, který si vystačí svou podstatou.
To ale nic nemění na tom, že jak kulisy, tak příběh jsou naprosto tradiční, ohrané, skoro by se dalo říci klišé. Když to shrneme, tak kralevic v severních zemích jde za pomstou. Kde my jsme to už jenom četli?
Abercrombie nepřináší nic přehnaně originálního, vlastně on není originální ani za mák. Jenže dokázal tento notoricky známý a stereotypní příběh o přerodu chlapce v muže prostřednictvím krutých ran osudu převyprávět tak čtivě a živě, že se prostě od stránek nebudete moci odtrhnout.
Ruku na srdce, generický příběh o pádu do hlubin a postupném se škrábání zpět na vrchol patří mezi ty čtenářsky nejvděčnější. Každý rád fandí svému milovanému hrdinovi, který s vypětím všech sil a užitím všech stále rostoucích schopností postupně vítězí. Abercrombie to ví a čtenáři dává přesně to, co chce číst. S Jarvim se vůbec nemaže, ale to vlastně s nikým, o to je požitek z další perspektivy knihy intenzivnější.
Stereotypní příběh, který ale funguje
Vypravěčský styl není vůbec ukecaný. Autor vyprávění udržuje na velmi krátké uzdě a jen vyjímečně se pouští do bohatších slovních obratů. Když to ale udělá, opravdu to stojí za to. Podobně je na tom samotný příběh. Abercrombie žene příběh mílovými kroky dopředu. Nikde se nezastavuje a nezdržuje vysvětlováním, vedlejšími dějovými linkami či duchaplnými dialogy.
Díky tomu se mu daří udržovat napětí i atmosféru na maximu po celou knihy. Jeden překonaný problém střídá nová krize, Jarvi musí bojovat stále víc, používat naučené znalosti i svoji chytrost a doufat, že to nějak zbastlí.
Ve vyprávění se však velmi často opakují nejrůznější myšlenky. Třeba „Proč zabíjet, co můžeš prodat?“ Ostatně, tato myšlenka skvěle zachraňuje Jarviho ze zdánlivě neřešitelných situací a zároveň skvěle odpovídá cynickému pojetí celého románu a podtrhuje jeho atmosféru. Autor tuto a několik dalších ústředních myšlenek používá opakovaně v celém románu.
Pokaždé se ale objeví v nové situaci a pokaždé dokáží překvapit. Jak je příběh neoriginální, tak tento vypravěčský prvek příjemně obohacuje celý text.
Nečekejte však nějaké skryté morální poselství jak v Asimovově Nadaci, že věda a obchod překonají hrubou sílu. Houby, chytrost je vám na houby, když vás právě probodávají. Čili od začátku do konce knihy se z Jarviho nikdy nestane nepřekonatelný bijec, jako když se v RPGčku dost naexpíte a zbytek kampaně jen odklikáte. Tady jde o kejhák pořád, i po návratu domů. Hlavně po návratu domů…
První část trilogie, samostatná kniha, spokojený čtenář
I když je Půl krále teprve první díl trilogie, skvěle funguje i jako samostatná kniha. Autor totiž napsal ucelený příběh, který má začátek, strhující průběh, i pěkně překvapivý a rozhodně prudce originální konec. Z většiny závěrečných stránek cítíte malé cestičky, kudy se bude pokračování ubírat, takže po dočtení víte, na co se těšit, ale zároveň nebudete naštvaní nemilosrdným cliffhangerem. Naopak. Příběh celou dobu graduje do překvapivého finále a toho se i čtenáři dočkají.
Půl krále rozhodně doporučuji přečíst všem fandům fantasy. Pro mě osobně je to příjemné překvapení, které jsem doslova zhltl na jeden zátah. Hlavní hrdina i parta jeho přátel působí uvěřitelně a hlavně – získají si vaše sympatie. Každý je trošku jiný, všichni jsou ale podobně cyničtí. Při čtení jejich dialogů nebudete vědět, zda se máte smát nebo se bát.
Uštěpačné věty hrdinů nejsou cynické jako třeba ty Kotletovy, kterými se snaží čtenáře pobavit. Abercrombiemu se další navodit takovou atmosféru, že jim budete věřit. Žádné umělé drsňáctví, ale když hledíte tváří tvář smrti a nechcete u toho brečet, cynismus je to, po čem sáhnete.
Příkladem může být například tato pasáž:
„Jarvi tedy zavřel oči a zavzpomínal na otce, jak ležel bledý a studený na kamenné desce. ‚Je mrtvý.‘
‚To mě mrzí,‘ uslyšel hluboký Džaudův hlas.
‚To je dobře, že aspoň někoho.‘“
Už si rozumíme, že vás autor opravdu nechce rozesmát?
Abercrombie patří mezi skvělé spisovatele a Půl krále to potvrzuje. Kdo by rád okusil jeho styl a ještě tak neučinil, začátek nové trilogie je skvělá příležitost. Krátké, úderné a čtivé. Naopak pro autorovy fanoušky bude tento román tolik potřebnou dávkou jeho oblíbeného stylu, protože jejich oblíbený spisovatel je rozhodně nezklame.
Joe Abercrombie: Půl krále (série Moře střepů)
Vydal: Nakladatelství Laser, 2018
Překlad: Roman Tilcer
Počet stran: 328
Cena: 269,-
