Sir Edward Grey, lovec čarodějnic Jejího Veličenstva, opustil anglické břehy a vydal se do Spojených států. V Utahu je rok 1880 divoký a britský gentleman tento fakt brzy zakusí na vlastní kůži. Lovce čarodějnic tentokrát čekají přestřelky, přepadení, opuštěné doly, indiánské legendy, umrlci a jiné pekelné stvůry.
Z viktoriánského Londýna se tak dostává do světa, který je mu ještě méně nakloněn, než celý East End dohromady a čtenář se může těšit na slušnou porci poctivého westernu se vším všudy.
Sira Edwarda Greye zanáší přes Velkou louži stopa jistého pohřešovaného lorda Glarena, která končí v městě jménem Reidlynne. Tento zapadákov mu poskytne přivítání zcela v duchu tradičních westernů. Kradmé pohledy, posměch, výhružky a v zásadě nezbytná přestřelka, kde Sir Edward Grey ukáže své nemalé pistolnické schopnosti, ale zároveň si zajistí de facto vyhoštění z městečka.
Pomocnou ruku mu podá trapper Morgan Kaller, který mu i vysvětlí, kde udělal ve své imperiální nabubřelosti chybu a proč se takové chování sem do Utahu zrovna moc nehodí. Kaller se stává Greyovým nepostradatelným průvodcem po americkém Západě, který pro Sira Edwarda Greye představuje svět v mnohém diametrálně odlišný od zemí britské koruny.
Protože stopa lorda Glarena vedla do Reidlynne, je Sir Edward nucen městečko pozorovat z povzdáli a zjistit od Kallera co se dá. Ukáže se, že dříve prosperující hornické městečko momentálně zažívá těžké časy, které byly dovršeny neblahou událostí. Před několika měsíci se totiž odehrál podivný incident v místním kostele, kdy se na nedělní mši zamkly dveře kostela a po sérii šílených výkřiků se kostel otevřel zcela prázdný. Dle Kallerových slov tehdy „Satan vykopnul pánaboha z vlastního baráku“.
Po této události to šlo s městečkem od desíti k pěti a bují zde hazard, pitky a násilnosti. Podivné věci se dějí i u místního indiánského kmene Pajutů, kde Eris, dívka s nekalou čarodějnickou minulostí, leč líbezným vzezřením a hlasem, vykládá místním o křesťanské spáse prošpikované indiánskou symbolikou.
Morgan Kaller a jeho záhadný společník Izák podají Siru Edwardovi pomocnou ruku i z toho důvodu, že jej znají prostřednictvím šestákových románů, které o „Lovci čarodějnic Jejího Veličenstva“ začaly vycházet (s bombastickými názvy jako ‚Sir Grey a upíři v Soho‘) a Sir Edward jim za nabízenou pomoc řekne něco o sobě, a tak i čtenáři poodhalí něco ze svého původu a o svém úplně prvním případu.
Situace se pro naše hrdiny stává stále více a více komplikovanou, protože přes pekelná psiska a oživlé mrtvoly pistolníků i spořádaných občanů vychází najevo, že Eris, dívka, která se snaží ovládnout kmen Pajutů, nekalými prostředky manipuluje s indiánským zásvětím a ovládá podivné síly.
V příběhu nechybí opuštěné doly, rokování u táboráku, jízda na koni, výše zmiňované zombies, indiánské legendy, šamani a pochopitelně záplava vypálených kulek. Ztracen navěky je zkrátka plnohodnotný, možná by se dalo říci až archetypální western, kde nechybí žádné nezbytné propriety a dočkáme se i něčeho navíc.
Krom toho, ačkoliv se jedná o víceméně uzavřenou epizodu, jde i o pozvolný posun ve vývoji samotného Edwarda Greye, který musí poněkud otupit svůj křesťanský zápal a učinit svou horlivou křesťanskou mysl o něco přístupnější jiným myšlenkovým a spirituálním proudům. Jaká bude jeho další cesta zde však naznačeno není a čtenář si musí na trnité osudy tohoto gentlemana ještě počkat.
Celý nápad vzešel z hlavy Johna Arcudiho v rámci spolupráce s Mikem Mignolou na sérii Ú.P.V.O. jako spíše jakási abstraktní touha udělat „něco westernového“ a jako takový byl poměrně dlouho u ledu. Ale protože dobré nápady umírají jen neochotně, napadlo Mignolu oslovit Arcudiho ke spolupráci na druhém svazku Lovce čarodějnic. Dobrodružství Sira Edwarda Greye se přeci odehrávají na konci devatenáctého století, tak proč jej prostě neposlat s nějakým úkolem do Ameriky?
A tak začalo vznikat Greyovo westernové dobrodružství, které mělo navíc to ohromné štěstí, že k němu byl přizván legendární komiksový výtvarník John Severin, který měl na svém kontě legendy westernového komiksu a patřil k titánům nakladatelství EC Comics.
Severin již dříve pracoval na příběhu Žabí válka ze série Ú.P.V.O. a spolupráce na Greyovi se ukázala být velice plodnou. John Severin je totiž ve westernu jako doma a vše působí naprosto přirozeným a nenuceným dojmem a na čtenáře okamžitě dýchne vůně kůže, střelného prachu, koní a prach z prérie.
Severin suverénně servíruje bohatě propracované charaktery včetně mnohých doplňků, nadpřirozené elementy a krajinné prvky a vše je krásně propojeno v celek, který má až nostalgický nádech. Po práci na tomto svazku byl Severin Mignolou osloven k další spolupráci v rámci tohoto světa, totiž k ilustrování komiksu Sledgehammer 44. Bohužel se nedostal dále než k návrhu několika prvních stran, protože v průběhu prací umírá a Lovec čarodějnic zůstává tak jeho posledním vkladem do Mignolova světa.
Lovec čarodějnic: Ztracen navěky je úctyhodným pokračováním dobrodružství Sira Edwarda Greye, fanoušci viktoriánské okultní detektivky přijdou sice zkrátka, ale změna prostředí ze světa plynových lamp do náručí divokých prérií rozhodně není na škodu.
Stejně jako předchozí díl je i Ztracen navěky zdatným žánrovým kouskem, kterému nechybí napětí, vtip ani estetická libost. Jistá naivita je zde spíše než na škodu důležitým rysem žánru a nepůsobí nijak rušivě. Ztracen navěky je zkrátka místy až staromilská pocta jednomu žánru s nepostradatelnými okultními prvky.
Zcela jej vystihuje již úvodní Severinova kresba – Sir Edward Grey drží pistoli, z níž bylo právě vystřeleno, zastřelený pistolník se sune pod stůl a rukou vylévá panáka whiskey a v pozadí se ve změti okultních symbolů svíjí indiánský duch.
Pokud ve vás tento obraz probouzí chuť na panáka a partii pokeru, je tato kniha jednoznačně pro vás. Pokud ne, stejně není radno opomenout tento povedený kousek z Hellboyova univerza.
Lovec čarodějnic 2: Ztracen navěky
Scénář: Mike Mignola, John Arcudi
Kresba: John Severin
Vydal: Nakladatelství Comics Centrum, 2019
Překlad: Alexandra Niklíčková
Počet stran: 144 stran
Cena: 419 Kč
