Ďábel z Hell`s Kitchen je zpět a ještě ve větší formě, než naposledy. Spolu s ním se na scéně objevuje další, naprosto dokonale zpracovaný a promyšlený, padouch nepadouch Punisher. Nejenom, že je opravdu na co koukat, ale série číslo dvě nenaplnila očekávání, ona je dost přesvědčivým způsobem překonala.

Netflix si první sérií Daredevila nejenom otevřel dveře do světa komiksových seriálů, ale i získal miliony fanoušků po celém světě. Sám na sebe tak upletl bič, protože laťku nastavil pekelně vysoko.

Ve dne slepý právník a v noci bdělý strážce dostal zpracování, které si zasloužil. Společně s Kingpinem rozjeli v první sérii velkou hru a ve dvojce šlo ještě více do tuhého.

Brutální trojaktovka

Celá série by se dala rozdělit na tři akty. První část je věnovaná hlavně novému chlápkovi na scéně. Frank Castle aka Punisher (Jon Bernthal) naskočí do děje v plné parádě a zanechává za sebou mafiány v hlubokých tratolištích krve.  Postupem času se odkrývá, že ne všechno je černobílé a že v případu Franka Castla se pod povrchem skrývá více, než jen psychopat, co likviduje na potkání kriminálníky.

Postupně se seznámí s ústředním triem hrdinů z první série, kdy dostane pěknou nakládačku od Rudocha, jak mu sám říká, a jak ho Matt Murdock dostane za mříže, tak se s ním setkává i bez masky, když na popud Karen přemluví Foggyho, aby ho zastupovali u soudu.

V druhém dějství se vrací na scénu náš starý známý slepecký ninja Stick (Scott Glenn), a společně s ním se objevuje i mega drsňačka Elektra Nachios  (Elodie Yung), která se velmi zdatně zapojila do plejády opravdu povedených charakterů Netflix Marvel Universe. Zde na scénu začíná prosakovat organizace Ruka v čele s naším starým známým Nobuem z první série. Ten prevít prostě nechce umřít.

Zároveň sledujeme velmi povedeně zpracovaný soudní proces lid versus Frank Castle, kde se Foggy opravdu překoná, a vzhledem k časté absenci Matta v podstatě u čehokoliv, co se zrovna děje, je nucen celou kauzu řešit sám s Karen.

To, a Foggyho vědomí faktu, co Matt ve skutečnosti dělá po nocích, postupně rozloží jak jejich společnou firmu Nelson & Murdock, tak i jejich vztah dvou blízkých přátel. Matt svým chováním od sebe postupně odhání všechny blízké, a hlavně se v něm znovu rozhoří city k Elektře, se kterou se poznal už kdysi během studia na škole.

Třetí dějství už se věnuje převážně otevřené válce partičky kolem Daredevila s Rukou, a to vše se prolíná s rozplétáním tajemství kolem Punishera.  K tomu všemu Punisherovy činy nezůstanou bez povšimnutí u vlivných lidí, a to zejména u mistrovského Wilsona Fiska, který i z vězení je schopen připravit velké věci. Vše přejde v opravdu velkolepé finále, které je napěchované akcí, ale i emocemi, přímo k prasknutí. Poslední díl je prostě monstrózní.

Znovu a ještě lépe

Vše, co na první sérii bylo skvělé, zůstalo. Dokonce je tam všeho ještě více. Akce, emoce, prvotřídní herecké výkony, děj a hlavně kvalitní a promyšlený padouch.

Všechny známe postavy prošly a procházejí propracovaným vývojem.

Charlie Cox, který ztvárnil Daredevila dovedl své slepecké schopnosti k dokonalosti a je velmi příjemné sledovat odkrývání jeho tajemství a vzpomínek s příchodem Elektry do hry.

Právě Elektra, kterou si zahrála opravdu charismatická Elodie Yung, a která ji propůjčila opravdu sexy přízvuk, se ukáže jako Mattův kryptonit. I přes křivdy, které oba v mládí rozdělily, k ní Matt chová velmi vřelé city a postupně jejich láska hoří více a více a Daredevil je ve finále to poslední, co drží Elektru na straně světla a důvodem, proč se snaží bojovat s temnotou ukrytou hluboko v ní. Temnotou, která nás připravuje na velké věci v seriálu the Defenders.

Dost prostoru je ve druhé sérii věnováno i Foggymu Nelsonovi, který se projeví jako velmi schopný právník a jeho práce na případu lid versus Punisher nezůstala nepovšimnuta. Foggy dostane nabídku místa v právní kanceláři pod vedením naši staré známe z Iron Fista Hogarthové (Carrie Anne Moss).

To prolínání charakterů mezi jednotlivými seriály marvelovského universa na Netflixu je obecně perfektně vymyšlené a moc mě baví.

Mimo Hogarthové se zde objevuje znovu i sestřička Claire Temple (Rosario Dawson), která prostě přitahuje problémy kolem lidí se zvláštními schopnostmi. I ona zakusí krutost Ruky a je poté nucena opustit svoji práci v nemocnici. Vydá se tedy cestou pomoci lidem v nouzi po své vlastní ose.

Obrovským progresem, jak hereckým, tak emočním prošla Karen Page (Deborah Ann Woll). Vzhledem k tomu, že se již na počátku setká s Punisherem a hned pozná, že není všechno pravda, co se povídá, dostává zabrat už od samého začátku. A to po všech stránkách.

Několikrát se ocitne v přímé palebné linii při různých konfliktech. Do toho se stane přímo třecí plochou, která odnáší spory a hádky mezi Mattem a Foggym. Rozpad práce a hlavně zájem na tom, aby společnost Franka neodsuzovala jako psychopatické monstrum, ji přivede na dráhu reportérky.

Po vzoru Bena Uricha, od kterého se leccos naučila, se z ní stane neohrožená reportérka vrhající se po hlavě do všemožných nebezpečí, jen aby vynesla pravdu na povrch.

Wilson Fisk  (Vincent D`Onofrio) se vrací opět v pekelné formě. Na obrazovce se sice neobjeví příliš často, ale každá jeho scéna stojí za to. Během chvíle má pod palcem celý nápravný ústav a intrikuje velké věci z pohodlí své vyladěné cely.

Ale i přes nesporné kvality nechme teď Kingpina stranou. Protože dostal více než vyrovnanou konkurenci.

Ave PUNISHER

Frank Castle aka Punisher je ještě větší terno než Fisk. Jon Bernthal se pro tuhle roli narodil. Už ve Walking Dead byla škoda, že ho zasekli tak brzo, ale to co předvedl tady…. No, uctivá poklona a klobouček.

Vdechl Frankovi naprosto neskutečný charakter. Jeho cesta za pomstou je ztvárněná naprosto bravurně a to nejlepší si v celé sérii urval suverénně pro sebe.

Jeho motivy jsou od začátku velmi jasné a Frank si jde velmi tvrdě za svým. Je přesvědčen, a nutno říct že oprávněně, že justiční systém nefunguje jak má. Ba co více, že ani Daredevilova cesta není plně funkční. Považuje Mattovu práci za nedodělanou, za poloviční. Protože i když Daredevil kriminální živly dostane do chládku, tak stejně časem vylezou ven a znovu páchají zlo.

Tím se dostávám k první nezapomenutelné scéně, která mi utkvěla v paměti. První rozhovor na střeše, kde Punisher drží Matta řetězem přivázaného ke komínu a konfrontuje ho s jeho myšlenkovými pochody a přesvědčením, je opravdu něco.

Dialog mezi nimi je opravdu excelentní a Frank Matta důkladně rozebírá a dává jeho víře a přesvědčení opravdu zabrat. Jeho výrok „Jen jedna špatná noc, nebo rozhodnutí tě dělí od toho, aby jsi byl mnou…“  byla chvíle, kdy se nad tím člověk opravdu musel zamyslet.

Ale to není všechno. Punisher nám přinesl ještě dvě dech beroucí scény.

Tu první vlastně ani ne Punisher, jako jeho představitel Jon Bernthal. Jeho monolog na konci dílu číslo čtyři, kdy ho dopadl Daredevil a společně sedí opření o náhrobky a Frank vypráví svůj příběh.

To bylo čiré herecké umění. Tolik emocí. Ty prýštily z obrazovky v neuvěřitelném množství a celý příběh a celá scéna, kdy i tvrďákovi Mattovi ukápne slza, byl prostě FENOMENÁLNÍ!!! Tohle byla jedna ze scén, díky které Franka prostě nejde nepodporovat a nemít ho rád.

Ta třetí scéna, která mi utkvěla v živé paměti, byla Frankova bitka ve vězení. Nečekal bych, ale upřímně bych ani nevěřil, že Marvel dovolí něco takového a přinese na obrazovky naprosto nefalšovanou brutalitu v podání nedostižného Punishera. Tolik akce, tolik krve, a vše tak zatraceně dobře natočené a sestříhané.

Tady se to prostě s ničím nesere. To se jinak říct nedá. Nemůžu uvěřit, že je to ten samý Marvel, který nás zásobuje pestrobarevnými filmy na plátnech kin, protože tohle předvedli v podstatě jen Logan nebo Deadpool. Ale rozhodně ne takhle a s takovou finesou a grácií. Ultimátní bitka.

Celým svým hereckým výkonem a skvěle napsaným charakterem nebylo nad čím přemýšlet. Punisher si vyrval z producentů svou sólovku. Ale o té až jindy…

Finální verdikt

Nejenom, že jsem dostal vše co jsem očekával, ale ještě mnohem více.

Úvodní znělka zůstala, a stále je v kombinaci s hudbou, tak vyladěně tísnivě naladěná. Nepřeskočil jsem ji ani jednou.

Kamera a střih byly na velmi vysoké úrovni již dříve, ale zejména střih je snad ještě lepší než předtím.

Dostali jsme nové hráče, kteří stojí za to. Dostali jsme bitvy, krev, intriky, tajemno. Dostali jsme emoce, které byste v seriálu tohoto typu prostě jinde nečekali.

Když si k tomu přidám závěrečné finále, které bylo dech beroucí, a hlavně snad trojitý cliffhanger, kde se připravily události na další tři seriály z dílen Netflix a Marvel, tak jsem dostal naprosto fenomenální počin.

Nečekal jsem to, ale druhá série Daredevila stoupla ještě o schod výše a zaslouží si skoro plnou palbu. V podstatě si nevybavuji ani jednu věc, kterou bych chtěl seriálu vytknout. Ani těch soubojů ve tmě už není tolik (i když jich je stále dost).

Možná bych poprosil pro příště více Kingpina. Ale třetí série začíná již dnes. Tak tam se snad dočkáme znovu.

Jan Šnajder
Řídím se heslem kdo si hraje nezlobí. Milovník her, knih, filmů, seriálů, komiksů, Japonska. A vlastně všeho spojeného se sci-fi a fantasy. Ve svém věku jsem stále duší kluk, který miluje toulky po fantastických světech všeho druhu. Když pominu Harryho Pottera, se kterým jsem vyrůstal, tak mě ke čtení dotlačila kniha Neila Stephensona - Sníh a Roberta Fabiana – Mariňáci. Tyto dvě knížky v podstatě nasměrovaly můj literární život tím správným směrem a rád se k těmto dílkům vracím dodnes. Když pominu tenhle soubor nerdích vlastností, tak mám svoji taneční skupinu a hraju poloprofesionálně bowling. ?