V sobotu 22. září proběhl v Městské knihovně v Praze již podvanácté tradiční CONiáš. Stálo za to ho navštívit? Letošní (ne)tuctový CONiáš nesl podtitul Hrdinové a toto téma se odráželo nejen v komunikaci před akcí, ale také v samotném programu.

Jako první na otázku „Kdo jsou to hrdinové“ odpovídala Františka Vrbenská svou dvacetiminutovou přednáškou, která celou akci otevírala. V prvním bloku přednášek se posléze postupně vystřídali autoři Alžběta Bílková (kniha Z kouře a popela), Martin Sládek (kniha Hladová smečka) a Zuzana Hartmanová (kniha Noční labuť), kteří představovali své stávající i nově chystané projekty.

Vzhledem k tomu, že se jedná o autory mladé a převážně debutující, nebylo v sále zrovna narváno, což byla ale škoda. Třeba právě Martin Sládek mluvil příjemně a vtipně, takže jeho dvacetiminutovka uplynula jako voda.

Než se program přesunul ke druhému bloku přednášek, proběhl křest knihy a audioknihy Tři kapitáni Michaela Bronce, Vašek Štupalský promluvil o filmových hrdinech a pak přišla na řadu i Martina Jurigová s přednáškou o hrdinství opravdovém a ryzím. Právě ta poslední zmiňovaná přednáška o Doktorech bez hranic byla hodně zajímavá a příjemně demonstrovala, že CONiáš není jen akcí o knihách, filmech nebo popkultuře, ale také o skutečném světě.

Druhý blok přednášek pak zahájila Lucka Lukačovičová, která ve své přednášce zúročila bohaté znalosti světové mytologie, a na historickou notu zahrál i Tomáš Bandžuch hovořící o hrdinech první republiky.

Jan Kravčík z nakladatelství Gorgona se ve své dvacetiminutovce dotkl edičního plánu a chystaných projektů a nové i realizované projekty představil také Tomáš Pipota z knihovny v Dobříši. Druhý blok pak končil přednáškou Jirky Hiemera, který se podělil o svou vizi pro novou Akademii science fiction, fantasy a hororu.

Ve tři hodiny pak přišel na řadu Karel Sikar Doležal s jednou ze svých zábavných přednášek na téma „deset typů něčeho“, tentokrát hrdinů, kterým byste nejraději dali pár facek, a jako tradičně dokázal, že si svých šedesát minut před publikem nejen zaslouží, ale i poctivě odpracuje.

Následovala beseda se zahraničním hostem, chorvatskou spisovatelkou Annou-Marijí Posavec, jejíž kniha Vincent bude vycházet jako e-kniha právě pod záštitou knihovny. Autorka ve své vlasti vydala knih hned několik, včetně sbírky erotických povídek, a očividně ji návštěva Česka těšila, protože kromě tlumočených odpovědí rozdávala úsměvy na všechny strany.

Poslední přednáškový blok pak patřil trojici autorů, kteří mají jako společný jmenovatel především velký talent. První z nich, Pavel Bareš, jehož úspěšnou dystopii Projekt Kronos čeká v následujícím roce pokračování, zužitkoval na podiu své zkušenosti z koncertů a pokusil se zapojit publikum do svého vyprávění o každodenním hrdinství.

Po něm to rozjela Kristýna Sněgoňová, dlouholetá matadorka literárních soutěží, jejíž prvotina vyjde před koncem roku v nakladatelství Epocha. Už od první chvíle bylo jasné, že její přednáška bude stát za to, a brzy se ukázalo, že pokud jí jednou nevyjde kariéra spisovatelky, stand-up komedie bude jasná volba. Na závěrečných dvacet minut ji pak vystřídal ostřílený veterán Pavel Renčín, který přišel představit svůj nový počin Klub vrahů, a jehož autorské čtení by bez potíží dokázalo utáhnout i delší časovou dotaci.

Závěrečná hodina conu pak jako tradičně patřila křtům nově vydaných knih a her. Nejprve přišla řada na Ludmilu Müllerovou a její prvotinu Případ ztraceného hledače, poté si převzal štafetu tým karetní hry Medvěd Wrr, kterou si mohli návštěvníci ozkoušet celý den u vchodu, a pak přišla na podium Jitka Ládrová, aby s autory pokřtila již třetí sborník ze soutěže Zpívající věže, tentokrát pod názvem Lovci lidí.

Kromě přednáškové linie mohli účastníci ozkoušet i program doprovodný, a sice výměnu fantastických knih, Retro hernu nebo různé deskové hry.

Reklama

Podvanácté a pořád stejněnově

CONiáš pořádal organizační tým Soni Hadravové, z něhož nejvíce trčí oblíbený knihovník a spisovatel Míla Linc, a spousta prvků i přednášejících tak působila známým dojmem – ať už moderátor Martin D. Antonín (rok od roku zábavněji chaotičtější), partnerské nakladatelství Straky na vrbě nebo hosté a přednášející, kteří se objevují pravidelně i na jiných českých conech.

I když má con v knihovně domáckou atmosféru, kde se velká část osazenstva zná mezi sebou, rok od roku dokazuje, že je připravovaný se zřetelem na lidi mimo komunitu – a letos těch změn tímto směrem proběhlo hned několik.

V první řadě a asi nejvýrazněji jsme to mohli poznat na struktuře programu – až na pár výjimek dostali přednášející dvacet minut, z nichž pět odkrojilo vždy krátké představení a uvedení příslušného hosta.

Že je to příliš málo?

Jak se to vezme. Dvacet minut sice nenabízelo přednášejícím mnoho prostoru k rozvedení nějaké hluboké myšlenky, ale k představení své osoby, knihy nebo jednoduchému úvodu do problematiky to až na výjimky stačilo.

A nejen, že díky tomu přednášková linie běžela svižněji a dynamičtěji, ale zvládli se tak prostřídat hosté, na které by za jiných okolností nezbyl čas.

Osobně mě hodně potěšila přednáška Martiny Jurigové o činnosti neziskové organizace Doktoři bez hranic – a to kvůli tomu, že poskytovala širší pohled na průvodní téma Hrdinové. Přednášky o hrdinech knih nebo románů jsou totiž zajímavé a někteří autoři je pojali netradičněji, bylo však příjemné vidět, že i organizátoři hledali cesty, jakými program osvěžit a vymanit ze škatulky čistě literárních přednášek.

Podobně sympatická mi byla i beseda s chorvatskou Annou-Marijí Posavec. Byť autorka nemá v Česku velkou komunitu fanoušků a nepatří ani k velkým hvězdám literárního nebe v globálním měřítku, je vždy zajímavé poslechnout si někoho čerstvého „zvenčí“, kdo má jiný náhled na věc.

Novinkou bylo také zavedení VIP vstupného, které kromě drobných dárků a bonusů dávalo vstup zdarma na celou akci včetně večerního promítání filmu.

Rezervy by ještě byly…

Osobně vidím rezervy CONiáše v části mimo hlavní program. Doprovodné aktivity se letos sestávaly z výroby vlastní placky, zapůjčení deskových her, Retro herny a výměny knih pod záštitou knihovny. Všechno jsou to příjemné činnosti, jen škoda, že knihovna, která pořádá každoročně velké množství her, workshopů a prakticky zaměřených dílen, nezkusí jít touto cestou i v průběhu CONiáše.

Na druhou stranu, kdo ví? Třeba se nějakých praktických her v průběhu conu dočkáme už za rok. Téma bude horor, což úplně vybízí k zajímavým věcem…

Pár slov na závěr

CONiáš je úžasná akce, která už dvanáct let oslovuje mladé i staré čtenáře. Sdružuje skvělé lidi, kteří společně vytvářejí zajímavý program, každoročně přichází s drobnými úpravami, které reagují na aktuální dění a zpříjemňují účastníkům život, a přinášejí jeden víkend v září radost těm, kdo se zastaví.

Takže pokud jste ho nestihli letos, stavte se za rok 21. září. Bude to děs a hrůza (v tom nejlepším slova smyslu).

Reklama

Knihomolka, fantazák, autorka, královna sarkasmu, fotografka, markeťák, věčný snílek. Dlouhodobě pomáhá s během webu triumvirat.cz, který se zaměřuje na rady pro začínající autory. Miluje čokoládu a Firefly.