CONiáš: Městská knihovna žije, a to na plný plyn fantastikou v podobě nejlepšího knihovnického conu

V sobotu 22. září proběhl v Městské knihovně v Praze již podvanácté tradiční CONiáš. Stálo za to ho navštívit? Letošní (ne)tuctový CONiáš nesl podtitul Hrdinové a toto téma se odráželo nejen v komunikaci před akcí, ale také v samotném programu.

Jako první na otázku „Kdo jsou to hrdinové“ odpovídala Františka Vrbenská svou dvacetiminutovou přednáškou, která celou akci otevírala. V prvním bloku přednášek se posléze postupně vystřídali autoři Alžběta Bílková (kniha Z kouře a popela), Martin Sládek (kniha Hladová smečka) a Zuzana Hartmanová (kniha Noční labuť), kteří představovali své stávající i nově chystané projekty.

Vzhledem k tomu, že se jedná o autory mladé a převážně debutující, nebylo v sále zrovna narváno, což byla ale škoda. Třeba právě Martin Sládek mluvil příjemně a vtipně, takže jeho dvacetiminutovka uplynula jako voda.

Než se program přesunul ke druhému bloku přednášek, proběhl křest knihy a audioknihy Tři kapitáni Michaela Bronce, Vašek Štupalský promluvil o filmových hrdinech a pak přišla na řadu i Martina Jurigová s přednáškou o hrdinství opravdovém a ryzím. Právě ta poslední zmiňovaná přednáška o Doktorech bez hranic byla hodně zajímavá a příjemně demonstrovala, že CONiáš není jen akcí o knihách, filmech nebo popkultuře, ale také o skutečném světě.

Druhý blok přednášek

Druhý blok přednášek pak zahájila Lucka Lukačovičová, která ve své přednášce zúročila bohaté znalosti světové mytologie, a na historickou notu zahrál i Tomáš Bandžuch hovořící o hrdinech první republiky.

Jan Kravčík z nakladatelství Gorgona se ve své dvacetiminutovce dotkl edičního plánu a chystaných projektů a nové i realizované projekty představil také Tomáš Pipota z knihovny v Dobříši. Druhý blok pak končil přednáškou Jirky Hiemera, který se podělil o svou vizi pro novou Akademii science fiction, fantasy a hororu.

Ve tři hodiny pak přišel na řadu Karel Sikar Doležal s jednou ze svých zábavných přednášek na téma „deset typů něčeho“, tentokrát hrdinů, kterým byste nejraději dali pár facek, a jako tradičně dokázal, že si svých šedesát minut před publikem nejen zaslouží, ale i poctivě odpracuje.

Následovala beseda se zahraničním hostem, chorvatskou spisovatelkou Annou-Marijí Posavec, jejíž kniha Vincent bude vycházet jako e-kniha právě pod záštitou knihovny. Autorka ve své vlasti vydala knih hned několik, včetně sbírky erotických povídek, a očividně ji návštěva Česka těšila, protože kromě tlumočených odpovědí rozdávala úsměvy na všechny strany.

Autorské talenty na podiu

Poslední přednáškový blok pak patřil trojici autorů, kteří mají jako společný jmenovatel především velký talent. První z nich, Pavel Bareš, jehož úspěšnou dystopii Projekt Kronos čeká v následujícím roce pokračování, zužitkoval na podiu své zkušenosti z koncertů a pokusil se zapojit publikum do svého vyprávění o každodenním hrdinství.

Po něm to rozjela Kristýna Sněgoňová, dlouholetá matadorka literárních soutěží, jejíž prvotina vyjde před koncem roku v nakladatelství Epocha. Už od první chvíle bylo jasné, že její přednáška bude stát za to, a brzy se ukázalo, že pokud jí jednou nevyjde kariéra spisovatelky, stand-up komedie bude jasná volba. Na závěrečných dvacet minut ji pak vystřídal ostřílený veterán Pavel Renčín, který přišel představit svůj nový počin Klub vrahů, a jehož autorské čtení by bez potíží dokázalo utáhnout i delší časovou dotaci.

Křty knih a her

Závěrečná hodina conu pak jako tradičně patřila křtům nově vydaných knih a her. Nejprve přišla řada na Ludmilu Müllerovou a její prvotinu Případ ztraceného hledače, poté si převzal štafetu tým karetní hry Medvěd Wrr, kterou si mohli návštěvníci ozkoušet celý den u vchodu, a pak přišla na podium Jitka Ládrová, aby s autory pokřtila již třetí sborník ze soutěže Zpívající věže, tentokrát pod názvem Lovci lidí.

Kromě přednáškové linie mohli účastníci ozkoušet i program doprovodný, a sice výměnu fantastických knih, Retro hernu nebo různé deskové hry.

Podvanácté a pořád stejněnově

CONiáš pořádal organizační tým Soni Hadravové, z něhož nejvíce trčí oblíbený knihovník a spisovatel Míla Linc, a spousta prvků i přednášejících tak působila známým dojmem – ať už moderátor Martin D. Antonín (rok od roku zábavněji chaotičtější), partnerské nakladatelství Straky na vrbě nebo hosté a přednášející, kteří se objevují pravidelně i na jiných českých conech.

Změny v programu

I když má con v knihovně domáckou atmosféru, kde se velká část osazenstva zná mezi sebou, rok od roku dokazuje, že je připravovaný se zřetelem na lidi mimo komunitu – a letos těch změn tímto směrem proběhlo hned několik.

V první řadě a asi nejvýrazněji jsme to mohli poznat na struktuře programu – až na pár výjimek dostali přednášející dvacet minut, z nichž pět odkrojilo vždy krátké představení a uvedení příslušného hosta.

Že je to příliš málo?

Jak se to vezme. Dvacet minut sice nenabízelo přednášejícím mnoho prostoru k rozvedení nějaké hluboké myšlenky, ale k představení své osoby, knihy nebo jednoduchému úvodu do problematiky to až na výjimky stačilo.

A nejen, že díky tomu přednášková linie běžela svižněji a dynamičtěji, ale zvládli se tak prostřídat hosté, na které by za jiných okolností nezbyl čas.

Osobně mě hodně potěšila přednáška Martiny Jurigové o činnosti neziskové organizace Doktoři bez hranic – a to kvůli tomu, že poskytovala širší pohled na průvodní téma Hrdinové. Přednášky o hrdinech knih nebo románů jsou totiž zajímavé a někteří autoři je pojali netradičněji, bylo však příjemné vidět, že i organizátoři hledali cesty, jakými program osvěžit a vymanit ze škatulky čistě literárních přednášek.

Podobně sympatická mi byla i beseda s chorvatskou Annou-Marijí Posavec. Byť autorka nemá v Česku velkou komunitu fanoušků a nepatří ani k velkým hvězdám literárního nebe v globálním měřítku, je vždy zajímavé poslechnout si někoho čerstvého „zvenčí“, kdo má jiný náhled na věc.

Novinkou bylo také zavedení VIP vstupného, které kromě drobných dárků a bonusů dávalo vstup zdarma na celou akci včetně večerního promítání filmu.

Rezervy by ještě byly…

Osobně vidím rezervy CONiáše v části mimo hlavní program. Doprovodné aktivity se letos sestávaly z výroby vlastní placky, zapůjčení deskových her, Retro herny a výměny knih pod záštitou knihovny. Všechno jsou to příjemné činnosti, jen škoda, že knihovna, která pořádá každoročně velké množství her, workshopů a prakticky zaměřených dílen, nezkusí jít touto cestou i v průběhu CONiáše.

Na druhou stranu, kdo ví? Třeba se nějakých praktických her v průběhu conu dočkáme už za rok. Téma bude horor, což úplně vybízí k zajímavým věcem…

Pár slov na závěr

CONiáš je úžasná akce, která už dvanáct let oslovuje mladé i staré čtenáře. Sdružuje skvělé lidi, kteří společně vytvářejí zajímavý program, každoročně přichází s drobnými úpravami, které reagují na aktuální dění a zpříjemňují účastníkům život, a přinášejí jeden víkend v září radost těm, kdo se zastaví.

Takže pokud jste ho nestihli letos, stavte se za rok 21. září. Bude to děs a hrůza (v tom nejlepším slova smyslu).

Čtěte dál

Mohlo by vás zajímat