Tulák, dobrodruh a příležitostný hazardér Harald se vrací na sever do Norska. Má v plánu si odpočinout od útrap života, chlastat a vyhýbat se komukoliv živému v okolí. Je to prostě vlk samotář, jak se patří… Ale okolnosti se seběhnou trochu jinak a brzy se vše topí v chaosu a krvi.

Když jsem pár týdnů zpátky četl recenzi mého kolegy Ondry, sršel jsem nadšením stejně jako on. Severská fantasy s unikátními postavami, která se valí jako balvan za Indiana Jonesem? Kniha, která má spád a nedá vám spát? To prostě musím mít! Jenže jak už asi tušíte, můj názor bude trochu odlišný…

Nechápejte mě špatně, je tu dost věcí, s kterými souhlasím, ale i takové, se kterými ne. To nejdůležitější je (jak už napsal můj kolega), že je dobře, že se mezi staré vlky jako je Žamboch, Kulhánek či Šlechta dere mladá krev. Potřebujeme každého talentovaného autora, který by podpořil fantasy tvorbu u nás a Martin Sládek talent rozhodně má… jen by ho měl trošku lépe využít…

Ne tak úplně originální hrdina…

Hlavní hrdina Harald je tulák, dobrodruh, hazardér, děvkař a ochmelka v jednom. Prostě sympaťák jen pohledět. Mohutný, drsný a nekompromisní wicht … počkat, cože?!

S náhrdelníkem na krku, lovec vlkodlaků a jiných nadpřirozených bytostí, vládnoucí uměním… ok, teď začínám mít pocit, že tohle jsem už někde slyšel… hm … Harald = Geralt?! Jop už to tak vypadá, zaklínač ze severu…

Nechápejte mě špatně, Harald není Geralt, tedy ne doslovně. Je totiž trošku méně, jak to říká dnešní generace… „COOL“? Více smrtelný? Méně sympatický? Bohužel tak trochu od všeho ano.

Když jsem začal číst, myslel jsem si, že mě čeká unikátní hrdina. Člověk, který mi přiroste k srdci svou osobností a skutky. Bohužel jsem se dočkal člověka, který právě díky své podobnosti s tak populárním hrdinou jako je Geralt nemá šanci. A ne, nekritizujte mě. Tahle volba nebyla má, ale autora.

Nevím, jestli jen prostě chtěl vzdát hold tvůrci Zaklínače, nebo prostě jen chtěl využít pár podobných prvků, ale nedopadlo to dobře. A právě to, je můj největší problém s celou knihou.

V celé knize totiž budete Haralda srovnávat s Geraltem a to chtě nechtě. Ve výsledku zjistíte, že vám jsou sympatičtější vedlejší postavy a to je tak trochu špatně. Proč nemohl být Harald prostě jen drsným vikingským samotářem? Drtičem hlav, zabijákem z Blavikenu… errr chci říct zabijákem ze severu… prostě drsným bojovníkem? Stačilo by vypustit wichty, umění a jim podobné věci. Nechat tu severskou magii, bohy, krev a vnitřnosti a všichni bychom byli spokojeni.

Cesta za pokladem…

…není bohužel to jediné co vás zde čeká (přitom je to na knize asi to nejlepší). S Haraldem se totiž seznamujeme ve chvíli, kdy se vrací na sever do své domoviny a potkává Berit, norskou válečnici pronásledovanou hordou krvelačných Dánů.

Tak trošku klišovitý začátek s holkou v nesnázích známe už z řady knih…, ale vězte, že se díky tomu staneme součástí něčeho mnohem většího. Staneme se totiž součástí výpravy za pokladem na dně moře, výpravy, která změní život všem včetně Haralda samotného. A nebýt pár zbytečných odboček, neměla by žádnou chybu!

Tentam je totiž neoriginální hrdina, připravte se na válečné vřavy plné krvavých bojů, sympatických vedlejších postav (Hidde a Berit, Björn Berfkinnsson či Stylvar) a zvratů, které nebudete čekat ani v těch nejšílenějších představách. A právě ty vedlejší postavy a odskoky od hlavního hrdiny jsou to, co vás nutí číst dál. Chcete totiž vědět, co se stane s Berit, kdo je vlastně Hidde a jak to dopadne s Björnem či Stylvarem a dalšími.

Musíte číst dál a nepřestanete, dokud se nedostanete až na konec knihy. Ve výsledku zjistíte, že Harald vám až tak nevadí, je vám totiž víceméně fuk. Vždyť tenhle příběh má tolik jiných a zajímavějších postav a příběhů. Sládek je totiž dobrý právě v příbězích samotných postav a i přesto, že vás sem tam zarazí, co s nimi udělá, musíte uznat, že má talent.

Každá postava tu má své důvody pro to, co dělá. Každá postava je vykreslena tak, abyste s ní soucítili a chápali ji. Každá postava je smrtelná a v pouhém okamžiku o ni můžete přijít a to je to, co Sládkovi nikdo nemůže vytknout. Sever je přece jen drsným místem a bez desítek mrtvých by to nebyl TEN Sever.

Trošku snad jen zamrzí to, že se kniha netočí jen kolem oné cesty za pokladem. Čeká vás tu i tradiční krevní msta a další věci, kterých jste se nevědomky stali součástí. Nechápejte mě špatně, ale autor by prostě udělal lépe, kdyby do toho nezaplétal střet dvou králů a podobné záležitosti. Možná tím chtěl jen poukázat na to, že Harald i jeho spolubojovníci jsou součástí něčeho mnohem většího, ale myslím si, že to vůbec nebylo třeba.

Co s tím?

Můžete si myslet, že na knihu dštím jen síru, ale tak to opravdu není. Myslím si jen, že by si Martin Sládek měl uvědomit, že není třeba kopírovat slavné postavy, ale prostě vytvářet své vlastní.

Tolik potencionálu, který jsem viděl u Hiddeho či Cuthbertha jsem nezažil už dlouho. K tomu tu máme skvělou dějovou linku, detailní a uvěřitelný popis prostředí, krvavé (a poutavé) boje a spoustu dalších skvěle napsaných věcí. Že tu chybí troška toho sexu a pár maličkostí? Věřím, že to teprve přijde v dalších knihách!

Můj verdikt?

Hladová smečka je vskutku zajímavým čtením… na jednu stránku tu máme ne tak úplně zajímavého ústředního hrdinu, na tu druhou o to zajímavější dějovou linku a vedlejší postavy. Pokud vám tedy nevadí lehké kopírování či vzdávání holdu jiným autorům (každý to pojmenuje po svém) neměli byste si ji rozhodně nechat ujít.

Pokud už ale nestojíte o dalšího “Zaklínače”, klidně se podívejte po něčem trošku jiném, ikdyž by to byla asi trošku škoda. Potenciál tu je a já knihu doporučím už jen kvůli vedlejším postavám!

Martin Sládek: Hladová smečka

Obálka: Michal Suchánek

Vydalo: Mystery Press, 2018

Počet stran: 288

Cena: 279 Kč

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit


Reklama