Když v roce 2013 vyšel Kostičas, první z plánované sedmidílné série, mnozí se těšili na nového Harryho Pottera. Už druhý Vidořád z roku 2015 ukázal, že se autorka Samantha Shannon vydává jinou cestou – a třetí pokračování A zrodí se píseň to jen potvrzuje.
Na začátek si dejme menší rekapitulaci Vidořádu. Protože tahle hrdinka není jen tak někdo. Přežila dlouhé měsíce v zajateckém táboře pro jasnovidce. Přežila i krvavý souboj s někdejšími spojenci, z nějž vzešla jako triumfující Kmotryně londýnského jasnovideckého podsvětí. Přesto je dnes devatenáctiletá Paige Mahoneyová v neustálém ohrožení.
Zjišťuje, že stabilizace roztříštěného podsvětí bude složitější, než se zdálo. Otočila se totiž zády k bývalým přátelům a na svobodě číhají pomstychtiví nepřátelé. Paige navíc netuší, že její vláda může být už brzy v troskách. Totalitářský Scion, proti němuž bojuje, má v rukávu skutečné eso – technologii, která by pro komunitu jasnovidců a pro svět, v němž žijí, znamenala zkázu…
Velký příběh se nekoná
Zpětně se omlouvám Sarah J. Maas, o jejíž sérii Skleněný trůn (obzvlášť, pokud jde o první dva díly) jsem si svého času myslela (i psala) nehezké věci. Protože v porovnání s třetím dílem Kostičasu je to učiněná literatura.
Takhle: na A zrodí se píseň vlastně není nic špatně. Děj se vyvíjí, hrdinka dělá rozhodnutí, občas se daří, občas se nedaří, a protože jsme v young adult sérii, dočkají se fanynky i dlouhých pohledů, temných mužů a nelehkých emočních bouří v hlavědevatenáctileté holky.
Potud dobrý. Jenže… i když by autorka očividně moc chtěla psát velký příběh o lidské svobodě, zlém impériu a o tom, jak přirozená (nebo nepřirozená) je nenávist, výsledek je mnohem banálnější.
Akční jízda se nekoná
Začněme s formou. Čert vem místy neobratná vyjádření, protože – hej, tohle není Proust a v rámci young adult jsme zvyklí na ledacos. Problém je, že čtení třetího dílu kostičasové série už zkrátka nudí.
Představte si, že vám někdo ukáže dobrou středoškolskou slohovku – a oznámí, že ji máte zrecenzovat. Těžký, co? V podobné situaci jsem právě teď já. Protože místy A zrodí se píseň nic jiného než slohovou práci (i když docela dobrou) nepřipomíná.
Ukazuje se to v hlavně v emočně vypjatých a dynamických scénách. Zatímco třeba taková Richelle Mead, abychom zůstali v rámci žánru, umí podobné scény napsat tak, že při nich nervozitou málem spolknete vlastní žaludek, u kostičasové série jde o výrazně poklidnější (a nezáživnější) čtení.
I když k tomu především druhá půlka knihy vysloveně vybízí, žádná akční jízda se tu prostě nekoná. Bohužel. Důležité posuny v ději autorka odškrtává jedinou větou, aby se vzápětí na několika stranách věnovala popisu podnebí v Manchesteru. A zatímco hrdinka neustále všechny „krotí svým duchem“, ostatní vidoucí se raději omezují na osvědčené „hrození pěstmi“. (Mimochodem, tohle bych moc chtěla vidět v reálu. A ne, Tři veterány tím fakt nemyslím.)
„Tak tohle nikdo nečekal“
Přesto je třeba jednu věc autorce přičíst k dobru: na rozdíl od minulého dílu dávají dějové zvraty smysl. Hrdinka dělá rozhodnutí, která k jejímu charakteru patří (a ano, občas jsou pěkně blbá a mladičká Paige za ně musí nést, často dost bolestivé, následky), a především druhá polovina knihy tak získává slušný spád.
Co ovšem (v rámci kostičasové série už tradičně) pokulhává, je popis světa. Samantha Shannon se zkrátka, věrna univerzální odpovědi „protože proto“, s realističností a uvěřitelností scenérie autoritářského Scionu příliš netrápí. A tak čtenáři nezbývá než se podivovat nad tím, že i v době skutečných technologických zázraků zůstávají hlavním nástrojem komunikace tištěné noviny nebo že k úspěšné propagandě stačí jeden proslov a pěkná písnička k tomu. Takže… vítejte v roce 2059. Asi.
Mimochodem, patříte-li k těm, kdo milují dobře vykreslené a zajímavé padouchy, v A zrodí se píseň si moc srandy neužijete. Hlavní záporáky Samantha Shannon usilovně tlačí do obvyklých žánrových klišé a, ano, dojde i tradiční padoušský monolog na závěr. Když během něj hrdinka zjišťuje (zřejmě jako úplně poslední ze všech), že její protivníci nejsou pouze brutálními, krvelačnými stroji, ale mají vlastní promyšlený plán, nezbývá než si říct: „Šokující. Tak tohle jsem teda váááážně nečekala.“
Zázvorové bulky
Tady je třeba zdůraznit jednu věc. I přes všechny výtky se čtenáři, kterým třetí díl kostičasové série sedne, určitě najdou. A nebude jich málo. Protože tahle knížka má všechno, co průměrné young adult dílko potřebuje: zakázanou romanci, výjimečně nadanou a výjimečně odvážnou hlavní hrdinku, jednoznačně definované zlo i černobílý svět, který mnoho vysvětlení nepotřebuje. Připočtěte k tomu originální systém jasnovidectví (nad kterým jsem se rozněžňovala už v recenzi prvního dílu) – a máte knihu, která všechny fanynky i fandy žánru určitě potěší.
My ostatní se musíme smířit s tím, že ne všechno musí dávat smysl. A taky že až budeme dělat revoluci, nesmíme při tom zapomenout neustále „uždibovat zázvorové bulky“ a „usrkávat čaj“. Protože, očividně, bez zásoby zázvorových bulek a horkého čaje prostě revoluci neuděláte.
Devatenáctiletá Paige Mahoneyová zázvorové bulky ani čaj nezanedbává, a tak se jí snad v její revoluci bude dařit. Má na to ještě další čtyři díly. A kdo ví? Třeba z toho nakonec vzejde něco, z čeho budeme mít všichni skutečnou čtenářskou radost.
Samantha Shannon: A zrodí se píseň
Vydal: Nakladatelství Host, 2017
Překlad: Lenka Kapsová
Počet stran: 424
Cena: 332 Kč
[review]
