Právě dnes se odehraje premiéra krátkého hudebního filmu, který odvypráví příběh inspirovaný nejen H. P. Lovecraftem, ale i dystopickými vizemi G. Orwella, čímž došlo ke spojení dvou zcela různých pojetí zla a neodvratnosti do jednoho díla. Ať už je vám bližší kosmická hrůza Necronomiconu nebo děsivý mechanismus totalitní společnosti, neměli byste si nechat tento výtvor ujít. Aby se vám lépe vklouzlo do příběhu, přinášíme shrnutí všech doprovodných příběhů, které ohlašovali příchod YIDHRY.
Dlouhodobá spolupráce dvou těžko uchopitelných hudebních seskupení na české scéně, tedy Jednoho kmene a Postcards From Arkham, vyústila na desce ve skladbách Prologue a Yidhra.
Tyto dvě písně sahající žánrově od rituálního ambientu Jednoho kmene až k black metalu otevírají zbrusu novou desku od P. F. Arkham, která sbírá pozitivní recenze a chválu u neortodoxních posluchačů „divnohudby“.
Příběhy
Část 1. Vyšetřování Damiana Miroslawského
Telefon nepřestával zvonit a komisaři přišlo, že každé další upozornění toho stroje na příchozí hovor je více a více afektované. Ve skrytu duše jej nechtěl zvednout. Nechtěl řešit kupící se problémy, ale neměl na výběr.
Svraštil lysé čelo do vlnobití vrásek, nechal ten hysterický přístroj ještě dvakrát zacinkat, aby se neřeklo, a poté energicky zvedl sluchátko.
„Miroslawski,“ pronesl stroze a nechal chvíli mluvit hlas na druhém konci.
„Cože? Zopakujte to, je vás špatně slyšet. Ano, vím, že telefonní spojení po celém městě vypadává!“
Jako na souhlas v místnosti zablikala žárovka. Její světlo chvíli živořilo nedostatkem proudu, ale nakonec přece jen dosáhlo plné sytosti.
„Ano, je to dozajista akce Protistátu, ale kvůli tomu mi snad nevoláte. Pokročili jste nějak? Dobře, jak jen to bude možné, přineste mi veškeré záznamy. Ale potřebuji toho víc, rozumíte?! Jak bude opět schopen vypovídat, ozvěte se mi.“
Part 2. – Z deníku Mateusze Pálského
Uzavřeli jsme se do vlastní iluze, která nás postupně požírá, a my upadáme a degradujeme stejně, jako upadá a degraduje svět kolem nás. Svět, který bezostyšně vykořisťujeme. Labyrint lží, vystavěný kolem naší vlastní holé existence, musí být zbořen! Tato fikce skutečného světa musí být vypnuta jako všudypřítomná obrazovka každodenně nás krmící vykonstruovanými informacemi, jimž se bojíme neuvěřit.
Co však zmůže osamocený člověk proti systému, který jako dokonalý funkční stroj eliminuje jakoukoliv abnormalitu? Je zde nějaká šance?
Dřív jsem nevěřil, že by šlo cokoliv změnit. Jestli by bylo vůbec možné cokoliv udělat, aniž by to systém evidoval a okamžitě zjednal nápravu. Ba co víc, věřil jsem, že vývoj věcí v rukou systému je tou jedinou možnou a správnou cestou. Nikdy víc!
Vidím konečně možnost na změnu. Stejně jako stroj, také tento systém je odkázán na práci svých jednotlivých součástek – lidí. A to je ono! Slabina systému je ve správném fungování těch součástek. Ty se časem opotřebují, neudrží pozornost, udělají chybu, aniž by snad chtěly, z rutiny, z nudy, z bezbřehé šedi a stejnosti dní.
A ta chyba, byť malá a drobná, jen takové přehlédnutí, je šance pro nový začátek. Omylnost každého z nás je pojistka proti dokonalé totalitě. Nevyhnutelná chyba je zrnko písku, jež způsobí lavinu řetězících se událostí, která zapříčiní neodvratný pád stávajícího uspořádání. Ano, čteš dobře, Miroslawski, váš neodvratný pád! A já jsem to zrnko.
Part 3. – Výslech čísla 2
Měl to být standardní úkol eliminace vadného subjektu. Takových už jsme měli stovky. Podklady jsme obdrželi od komisaře Miroslawského i s přibližnou lokalizací a trasováním subjektu. Týkalo se to hlavně archivu v důlním městě Nacín a přilehlého okolí. Doprava mezi jinými městy byla dlouhodobě monitorována a tu subjekt nevyužíval. Bylo tedy na místě předpokládat, že o sledování ví a snaží pečlivě dodržovat své zvyky, aby nebudil pozornost.
Zpráva dále obsahovala osobnostní profil, který definoval, že vadný subjekt není nijak výrazně rizikový a jeho doposud sledované činnosti nebyl přidělen bezpečnostní koeficient vztahující na ozbrojené jedince nebo skupiny. Nebyl u něj veden ani psychotický protokol, který by naznačoval nevyzpytatelné jednání nebezpečné sobě i blízkému okolí. Subjekt byl podle všeho jedinec dobrovolně izolovaný od okolní společnosti bez partnerských, přátelských či rodinných vazeb.
Z tohoto důvodu bylo k eliminaci sestaveno družstvo třech čísel. Trvalo však kupodivu velmi dlouho, než se nám podařilo korelovat aktuální trasování subjektu oproti předchozímu manuálu. Ukázalo se, že predikovat jeho pohyb bylo velmi náročné. Z nevysvětlitelných příčin byl vždy o krok před námi, a to po celou dobu sledování. Jako by se čas a prostor ohýbaly v jeho prospěch.
Part 4. – Výslech čísla 2 (pokračování)
Při prohledávání opuštěného Institutu Nikolaje Konstantinoviče Roericha mi přišlo, jako by z nenadání prudce klesl atmosférický tlak. Dýchalo se mi nečekaně obtížně a trpěl jsem závratěmi. Vybavení mě začalo tížit neúměrně své váze a pohyb vpřed byl krok od kroku náročnější a únavnější.
Poté vše okolo notně potemnělo a zešedlo. Přičetl jsem to na vrub onomu náhlému zvláštnímu stavu a zkontroloval jsem měřicí přístroje. Přísahal bych, že jsme byli pod účinky některého z nervových plynů, ale naměřené hodnoty vykazovaly naprostou až abnormální čistotu okolního vzduchu. Také další dvě Čísla nasazená na tento úkol vypadala postižena stejnou slabostí.
Přes zevrubnou přípravu jsme navíc začali ztrácet orientaci. Kdybych se tomu odvážil uvěřit, tvrdil bych, že se prostor institutu začal samovolně měnit a ohýbat. Toho dne se totiž se stala ještě celá řada věcí, kterým bych se zdráhal kdykoliv jindy uvěřit, a přitom jsem je viděl na vlastní oči. Na tyto moje oči! Šílené obrazy, které nám vykreslily halucinace, mi budou žrát příčetnost kus po kuse až konce života. Byly to však jen nehmotné iluze.
Ta opravdová hmotná a děsivá skutečnost přišla až za doprovodu tlumeného mumlání nesrozumitelných vět samotným Pálským. On totiž chtěl, abychom jej našli. Byla to past.
Part 5 – Slova příchodu
Ya uln Yidhra!
Yidhra nog Shugg sll’ha!
Shugg sll’ha c syha’h li!
Yidhra nnn nilgh’ri!
