V děsivé temnotě vzdálené budoucnosti není nic než válka… Ve jménu Boha-Císaře bojují miliardy proti silám Chaosu, mimozemským rasám i strašlivým odpadlíkům. V zázemí pak bdí nad čistotou lidského rodu a jeho odhodlání mocné řády inkvizice. Že někdy je třeba „očistit“ celou planetu? Když se kácí les, létají třísky…

Warhammer 40K: Inkvizitor Ravenor Morální relativismus je ve světě Warhammeru hřích a slabost obecně, v jeho science fantasy variantě W40K pak zvlášť. Tady se prostě na nějaké špatné podmínky v dětství nebo dobré srdce zloduchů nehraje a ani hrát nemůže – respektive může, ale končí to zásadně tragicky. Císař prostě moc dobře ví, proč je třeba utužovat režim, vedle kterého i největší pozemští diktátoři vypadají jako rozjuchaná partička hipsterů na rozverném teambuildingu. A ano, jako čtenáři to milujeme – v tom světě bychom žít nechtěli, ale je prostě fascinující.

Takže je jasné, že romány Dana Abnetta, což je takový Brouk Pytlík ve všech podobách Warhammeru – pokud by tedy měl Brouk Pytlík bolterovou pistoli, runový meč a řemeslné schopnosti Leonarda da Vinci a chrlil by tak pět knih ročně bez poklesu kvality – žereme i s navijákem. Třeba jeho echt military sérii Gauntovi Duchové (k té se dostaneme někdy příště), vedle jejichž osudů blednou i prvoválečné zbytečné masakry u Verdunu či na Sommě. Ale ta pravá paráda začíná až s jeho inkvizitorskými kousky.

Nejprve tu byla trilogie Eisenhorn – v podstatě komorní příběh o souboji jednoho čím dál méně ctihodného inkvizitora s jeho osobní démonickou nemesis, na jehož pozadí hynuly miliony a trpěly miliardy. Viz výše to o lesu. Jedním z těch, kdo to pořádně schytali, ale neodebrali se strážit po bok císařské emanace warp, byl i mladý učedník Ravenor. Ten skončil v něčem, co připomíná rakev, ale udržuje ho to naživu. On sám si myslí, že se osvobodil z pout těla – a dokázal si vybudovat slušnou kariéru, jak ukazuje právě román Ravenor (není těžké uhodnout, odkud se ten název vzal, což?).

Warhammer 40K: Inkvizitor Ravenor Ten se odehrává už v době, kdy je Gideon Ravenor slavným vyšetřovatelem a se svým týmem borců a borkyň (jejichž těla může s trochou snahy využívat pomocí jakéhosi dobrovolného posednutí) má za sebou už pěknou řádku úspěchů. Jenže nic je nemůže připravit na to, co rozpoutá zdánlivě tuctové pátrání po původu nové, warpem říznuté drogy. Ravenor a jeho parta brzy musí přijmout pomoc od podivné organizace ovládající nejednu planetu a jejího v lepším případě sadistického psykera (v tom horším je to sadistický psychopatický psyker, vyberte si).

Společně propátrají nejednu planetu a projdou nejednou drsnou šarvátkou – přičemž některé vypadají, že je psal Quentin Tarantino ve svém westernovém období, jiné zase jako něco, co se zdálo příliš přehnané scenáristům bondovek s Rogerem Moorem. A něco je prostě ryzí Warhammer. Je to šílená směs, ale taky šíleně opojná.

Hlavně proto, že umožňuje ukázat to, v čem jsou silní jednotliví Ravenorovi pomocníci, a nikdy se tak neopakují. A v druhém plánu si můžeme vychutnat spoustu detailů ze života Impéria. Není to tak hluboká exkurze do jeho útrob, jako byla trilogie Matthewa Farrera o Shiře Calpurnii (kéž by se tahle ostrá holka ještě někdy vrátila, kacířů a mutantů, kteří moc moc zlobili, je pořád kopa), takový Odkaz je pořád nepřekonaný, ale je to výživný, fakt moc a moc. Fajn je taky to, že Ravenor a jeho parta jsou dobře sehraní a Abnett v tom umí chodit, což poznáte nejen na jejich vzájemném špičkování, ale i ve chvílích, kdy jim jde o kejhák a nebojí se o ně jen jejich druzi, ale i vy, protože jsou prostě živí!

Warhammer 40K: Inkvizitor Ravenor Mírné zaškobrtnutí téhle jízdy přijde až v úplném závěru. Pár zvratů člověk zkousne a všechno je pěkně vyšponovaný na samou hranu propasti totálního zmaru, ale… některé scény ze začátku a prostředka byly prostě lepší a navíc se objeví sice maličký, ale pořád ještě dobře rozeznatelný deus ex machina. Na druhou stranu… Abnett si tu dobře připravil půdu pro pokračování (u nás vyjde ještě letos), v němž se Ravenor a jeho parta vrátí… inu, jak by řekli Monty Pythoni, když je nikdo nečeká. A i když inkvizici nikdo nečeká, inkvizice moc dobře ví, kdo byl hodný chlapeček nebo holčička a kdo si naopak zaslouží exkomunikovat a vyrvat mozek i s míchou zaživa z těla a ponořit je do kádí bolesti…

Sláva Císaři!

Dan Abnett: Ravenor

Obálka: David Mattingly

Překlad: Marek Hrnčíř

Vydal: Polaris, Frenštát pod Radhoštěm 2017

Počet stran: 352

Cena: 339 Kč

[review]


Reklama

Nejprve četl Rumcajse a Vinnetoua, pak objevil Conana a Zaklínače a nebylo co řešit. v současnosti se prodává coby nakladatelský a časopisecký redaktor. V mainstreamu předstírá, že je intelektuál, ale narve Warhammer kamkoliv. I do Kafky. Ovládají ho kočky a je na to hrdý.