V nedaleké budoucnosti, kde je běžné vylepšit si tělo novými orgány, zabudovanými zbraněmi, nebo větší výdrží a rychlostí. Kde váš život vesměs ovládají stroje a dělají vše pro pohodlí lidí, kteří jsou čím dál línější, a proto vítají jakékoliv technologické zjednodušení jejich života.  Auta i domy naprosto automatizované, avšak podléhající lidské vůli. Ovládání všeho pouze hlasem.  Společnost ovládají obří korporace vyrábějící tyto vylepšení a stroje.

Není tak těžké si to představit, že? V první chvíli jsem se neubránil srovnání s herním světem Deus Ex a jeho augmentacemi.

John Wick motiv deja vu

Tak přesně v takovém světě žije a pracuje obyčejný automechanik Grey Trace (Logan Marshal-Green). Člověk, který se snaží pokud možno všemu technologickému vyhýbat a rád žije postaru a dělá věci vlastníma rukama. Opravuje v garáži stará americká nadupaná auta.

Žije klidný život s krásnou ženou Ashou (Melanie Vallejo), která je zaměstnaná u obří korporace COBOLT, která vyrábí a aplikuje lidské vylepšení a snaží se technologicky dohnat konkurenční společnost vedenou záhadným miliardářem Eronem (Harrison Gilbertson).

Greyova žena se po vzoru například Johna Wicka, nebo Kill Billa, stane motivem pomsty hlavního hrdiny. Po autonehodě a následné vraždě Ashi, se musí Grey po zranění míchy dívat na smrt jeho nejmilovanější. Následně Grey zůstane několik měsíců ochrnutý. Stroje za něj doma společně s jeho matkou zvládají veškerou práci a Grey zarmoucený ztrátou Ashi se utápí v depresích, které vyvrcholí pokusem o sebevraždu.

Tu přežije a následně se na scéně opět objevuje podivín Eron a nabídne Greyovi řešení jeho problému v podobě čipu umělé inteligence zvaném STEM. Grey nejprve odmítá, ale po neúspěšném policejním pátrání po vrazích jeho ženy a pocitu bezmocnosti nakonec na Eronovu nabídku přistoupí.

A tady to začne být opravdu zábava.

Parádní béčko jako řemen v hávu áčka

Měl jsem tenhle film v hledáčku poměrně dlouho, protože mám rád podobné snímky. Možná i proto jsem odolal vábení si australský počin od Leigha Whannella (Insidious 3) stáhnout a podívat se na něj doma. Dlouho odkládaná návštěva kina se na konec opravdu vyplatila, protože to opravdu stálo za to a já jsem se skvěle bavil a párkrát jsem v ze sebe v kině vypustil i nadšené waaaaau.

Dostal jsem super šílený béčko v naprosto pohlcujícím áčkovém hávu. Film je místy opravdu tak příjemně cynicky absurdní, že mi nejednou přikouzlil potutelný úsměv na rtech.

V podstatě celý proces seznamování se Greye se STEMEM je vážně zábavný a předávání si kontroly nad tělem mezi sebou přináší mnohé skvělé momenty filmu.

Tady musím opravdu zmínit a pochválit, že se Whannell vůbec s ničím nemazal a jednotlivé souboje byly výborně zpracovány, včetně finálních fatalitek. Ty byly opravdu skvostné. Jak první, tak druhá, tak i ty další…

A nanoboti v kýchnutí jednoho vylepšeného vojáka společnosti COBOLT? Ano prosím, to by šlo…

Pro neschopnost policie pohnout s případem vraždy Greyovi manželky se společně se STAMEM (Simon Maiden) rozhodne převzít spravedlnost do vlastních rukou a cesta za krvavou vendetou může začít.

Ani o pohyb navíc

Výborně zpracovaný byl pohyb Greyova těla. STEM fungoval jako most mezi jeho nervy a mezi jeho mozkem a tak veškeré rozkazy, které posílal z mozku do jeho těla byly plněny. Ale byly plněny s přesností umělé inteligence. Ať už šlo o nalévání sklenky whiskey, nebo o chůzi a pohyb jako takový. STEM neudělal ani o milimetr delší pohyb než bylo nutné.

Díky tomu byly i velmi kreativně zvládnuté souboje. Díky tomu, že Grey předává kontrolu nad tělem v bojových situacích tak v podstatě jen jeho hlava přihlíží tomu všemu, co sám působí a dělá ostatním a jeho často zoufalý až nepřítomný pohled byl opravdu zábavný. Tady bohužel nacházím jeden trochu větší nedostatek. A to, že akčních scén není mnoho. Se schopnostmi STEMA, které Grey získal byste chtěli vidět mnohem více.

Tady musím opravdu vyzdvihnout práci kamery, protože ta jen výborně podtrhovala vše co se na plátně dělo a spousta záběrů byla opravdu řemeslně zvládnuty.

Film má fantastickou atmosféru a celé zpracování blízké budoucnosti je  velmi uvěřitelně zpracováno.  Například externí záběry na město byly opravdu dech beroucí.

Všudy přítomné hučení a naléhavý hudební motiv každých pár minut jen umocňoval pocit syrovosti a reálnosti atmosféry.

Tom Hardy bez Toma Hardyho

Celý film stojí a padá s hereckým výkonem Logana Marshal-Greena, který byl opravdu na jedničku. Hrál celou roli opravdu s drsňáckým nadhledem a dámy, nutno si to přiznat, jeho look ala Tom Hardy je asi to jediné, co vás na tenhle film s náma chlapama může dostat.

Celý film na nic nečeká a při stopáži 100 minut krásně odsýpá. Člověk se nestihne ani chvíli nudit. Skvělých momentů bylo ve filmu celkem dost.

Upgrade má i spoustu malých i větších vizuálních vychytávek a opravdu kreativních nápadů, což na svěžesti filmu jen přidává.

Celý film vrcholí poměrně povedeným, avšak ne nečekaným závěrem, který celý děj vcelku jasně uzavře. I přes některé šíření informací na webu si nemyslím, že nás čeká díl druhý. A kdyby ano, dle mého to bude volné pokračování na podobné téma ale s jiným ústředním hrdinou.

Celé je to takové…

Bladovsky undergroundovské…

Blade Runnerovsky zvukově naléhavé…

Terminátorsky osudové…

Matrixově akční…

Kill Billovsky syrové…

Sečteno a podtrženo. Upgrade se řadí mezi to nejlepší, co nám australská produkce mohla nabídnout. Je originální, kreativní, svižný a hlavně zatraceně zábavný! Vizuálně i zvukově je to pecka. Mohlo být více akce a asi bych se nezlobil třeba ještě za dalších 10 minut stopáže. Upřímně řečeno to asi není film, na který chcete jít s přítelkyní, ale spíše takový film ve stylu chlapi sobě.

Jan Šnajder
Řídím se heslem kdo si hraje nezlobí. Milovník her, knih, filmů, seriálů, komiksů, Japonska. A vlastně všeho spojeného se sci-fi a fantasy. Ve svém věku jsem stále duší kluk, který miluje toulky po fantastických světech všeho druhu. Když pominu Harryho Pottera, se kterým jsem vyrůstal, tak mě ke čtení dotlačila kniha Neila Stephensona - Sníh a Roberta Fabiana – Mariňáci. Tyto dvě knížky v podstatě nasměrovaly můj literární život tím správným směrem a rád se k těmto dílkům vracím dodnes. Když pominu tenhle soubor nerdích vlastností, tak mám svoji taneční skupinu a hraju poloprofesionálně bowling. ?