Minulost občas straší každého z nás. Na Sheilu právě vycenila zuby zvlášť ošklivě: mrtvým exmanželem i jeho novou manželkou. Nutnost postarat se o pohřeb muže, který se z životní lásky postupně změnil v noční můru je ale pouhý začátek jejích potíží. Ještě totiž neví, co se jí zabydlelo v domě.
Zelená je barva naše
Může se tělo stát lesem? To je první otázka, která napadne Sheilu v momentě, kdy na pitevním stole spatří tělo svého exmanžela Davea, probodané stébly vysoké zelené trávy.
Prvek vegetace, zeleně, všudypřítomného rostlinstva, atmosféra džungle prochází jako leitmotiv celou knihou. S názvy té spousty rostlin, kterými si Sheila po rozvodu s Davem postupně naplnila prakticky celý dům, si dala práci nejen autorka Anya Martinová, ale i překladatel Roman Tilcer. Tráva navíc není jen ta, která roste, ale i ta, kterou Sheilu zásobuje věrná kamarádka Felecia na povzbuzení dobré nálady.
To, co se v jejím domě pomalu začíná dít, tak Sheila zprvu vcelku logicky přikládá následkům kombinace stresu a přílišné konzumace voňavého kuřiva. Brzy to ovšem nabude značně hmotné podoby, a věci se začnou poněkud vymykat kontrole. Poněkud hodně.
S pudinkem v posteli…
Asi nemá příliš smysl chodit dlouze okolo horkého špenátu, když to navíc zjistíte bez servítků už v předmluvě: Tráva je především novelou o setkání a milostném vztahu s monstrem.
Sheila si z márnice při identifikaci exmanželovy mrtvoly přiveze nezvaného hosta, nebo spíše neznámou entitu, ze které se vyklube jakási měňavkovitá a o dost víc slizká varianta Bažináče. Tato entita je inteligentní, v zásadě mírumilovná a podobně osamělá jako ona, avšak rozhodně ne neškodná. Sheila s ní prožije vášnivý románek, pak se ovšem idylka začne kazit.
Pod pojmem „románek“ si přitom kromě jisté formy telepatického spojení představte hlavně sex. Sex, který autorka popisuje explicitně, na mnoha stránkách, a v detailech, bez kterých bych se i obešla, jednoduše proto, že zelený sliz vážně není můj typ. Odvaha se jí rozhodně upřít nedá, a díky tomu také určitě nejde o čtení, které by bylo vhodné pro děti nebo příliš prudérní jedince.
Tenhle sex s pudinkovou měňavkou je pravděpodobně tím, o čem se bude v souvislosti s Trávou nejvíce mluvit i psát. A bude to trochu škoda, protože tohle dílo je zajímavé i mnoha jinými věcmi, především pak hlavní hrdinkou.
Sheila totiž není zrovna typická naivní holčička, která okouzluje nebo se nechá okouzlit příšerou. Tráva není nějaká červená knihovna, a na hlouposti typu Stmívání také rovnou zapomeňte. Sheile je přes čtyřicet, od rozvodu s násilnickým alkoholikem Davem žije sama, a i když se snaží věřit, že se s minulostí vyrovnala, pod povrchem si až příliš mnoho věcí jen namlouvá.
Jak postupně odkrýváme víc a víc detailů z jejího minulého života, roztáčí se emocionální vír, který nakonec přivádí k otázce, kdo je tady tím skutečným monstrem? Člověk, který Sheilu dvacet let deptal, a teď se mu ještě musí postarat o poslední záležitosti, nebo příšera z bažin, jejíž potřeby jsou víceméně přímočaré?
Sheiliny reakce jsou po většinu času uvěřitelné a její chování věrohodné. Místy suše humorný tón s narážkami na některá známá SF/F díla, jak ta očekávaná (Bažináč), tak ta nečekaná (Blade Runner, Zakázaná planeta) pobaví, scény typu Daveova pohřbu naopak opravdu bolí.
Uvědomíme si při nich, jak moc některé věci nebo zničené vztahy člověka poznamenají, i když před okolím usilovně předstírá opak. Jak těžké je se jich zbavit, a jak málo skutečného pochopení od ostatních v nouzi dostaneme. Nakonec většinou na vše zůstaneme sami, anebo jen s hrstkou skutečných přátel.
Pokud někde, právě tady vidím hlavní kvalitu Trávy.
… a mrtvolou ve sklepě
Naneštěstí se Anye Martinové nepodaří tuto kvalitu udržet. Pro zhruba první dvě třetiny novely lze mít jen minimum výtek, což ale skončí ve chvíli, kdy Sheilin souložník poprvé ukáže zuby i svou pravou přirozenost.
Zvrat je vymyšlený a načasovaný precizně, jenže Sheilina následná reakce je všechno, jen ne adekvátní nebo alespoň věrohodná. Dosud pečlivě budovaná psychologie hlavní postavy se hroutí, děj se stává zbrklým a v závěru také nedotaženým. Po přečtení posledních vět není jasné, jak to vlastně skončilo, napadají mě nejméně tři možnosti, což jen prohlubuje rozpaky. Zvraty „na poslední řádce“, o jaký se tu snad autorka pokoušela, musí být k dobrému fungování jednoznačné.
Ve skutečnosti je pointa pochopitelnější po přečtení jejího doslovu, což však není dobře. Doslov nemá doplňovat bílá místa a emoce v ději. Toto je pravděpodobně největší výtka, jakou k Trávě mám: Z určité části je promarněnou příležitostí.
Vyšší růst by neškodil
Samotná Tráva je poměrně útlá novela, která původně vyšla jako pouhý jeden příspěvek v antologii. Má sice oficiálně 150 stran, ovšem zabírá ani ne stovku – zbytek vyplňují už zmíněná předmluva, doslov a ukázka z druhé knihy nakladatelství Medusa, Té, co jde první od Livie Llewellynové. Neobvyklým doplňkem je autorčin playlist doporučovaných hudebních skladeb k četbě.
Nezastírám, že rozsahem jsem byla poněkud zklamaná: Když si koupím knihu, neočekávám, že celou jednu třetinu zabere vlastně něco úplně jiného než příběh. Poněkud doufám, že toto vyzobávání novel ze sborníků a jejich samostatné publikování coby knih se nestane úplně běžným zvykem.
Lehce kontroverzní obálka Jeanne D’Angelo (vážně je tam… to, co tam je?) přitáhne pozornost už na první pohled. Na druhý zaujme kombinace lesklého a matného povrchu, které fotky jen tak nezachytí, ale lidské oči ano. Přiměla mě knihu naklánět a jen sledovat odlesky. Už dlouho jsem u obálky neztratila tolik času, toto provedení považuji za velice zdařilé.
Na závěr
Tráva je první česky vydané dílo Anyi Martinové (mimo ni napsala už jen jednu divadelní hru a hromadu povídek do různých časopisů a antologií), a také první knihou maličkého nakladatelství Medusa. To si založil český překladatel Roman Tilcer (např. velmi oceňovaný Chmurný válečník), aby v něm vydával kvalitní díla, o nichž však věří, že nemají příliš šanci být publikovaná jinak.
Anya Martin: Tráva
Vydal: Nakladatelství Medusa, 2021
Překlad: Roman Tilcer
Obálka a ilustrace: Jeanne D’Angelo
Počet stran: 152
Cena: 279 Kč
