Čtvrtý díl druhé rady seriálu Mandalorian nemohl začít hůř. Předchozí epizoda diváky vysloveně nadchla příslibem brzkého objevení vesmírných kouzelníků se světélkujícími hůlkami, tedy Jediů. Jaké pak bylo rozčarování, když to stříbrohelmatý Mando na půl cesty za nimi stočí na Nevarro, aby tam opravil svoji vesmírnou kocábku.
Zní to jako natahování děje? Jistě. Carl Weathers v režisérské židli s výkonným producentem a scénáristou Jonem Favreauem očividně nechtěli, aby byl seriál tak rychlý. Proto vymysleli tuhle příběhovou odbočku.
Naštěstí se jim to povedlo tak, aby byl divák opět spokojený, byť to ještě po deseti minutách děje vypadalo na strašný propadák. Deset minut z dílu Mandaloriana přitom znamená skutečně notný kus vysílacího času.
Když Mando se zeleným skřítkem dosednou na povrch Nevarra, už na ně čekají dva staří známí.
Greef Karga má vousy a Cara Dune je stále ta stejná neohrožená rebelka a bojovnice, která neváhá postavit se jakémukoliv nepříteli.
Mando navlečený o zbroje i s raketovým batohem na zádech vedle ní vypadá jako tintítko.
Je pak velká škoda, že populární drsňačka kvůli mizerné choreografii úvodního boje připomíná spíš Dolpha Lundgrena ve fenomenálně osmdesátkových Masters of the Universe.
Slyšel jsem, že máte základnu, mohl bych ji vidět?
Příběh čtvrtého dílu „The Siege“ (Obležení) se dá popsat naprosto jednoduše. „Jestli chceš opravit svoji loď, musíš nám pomoci s jednou malou imperiální základnou, co nám stojí za humny.“
Mando se moc nerozmýšlí a kývne. Posadí skřítka do školy, nechá ho, ať tam žere jedovatě zelené sušenky a vyrazí si dobýt jednu pevnost, než pojede dál. Tím končí zhruba desátá minuta, ale díl seriálu se stále nemůže rozeběhnout.
Dialogy skřípou, postavy na sebe jen tak koukají, a co se propracovanosti děje týče, no, opakovat, že je plochý, jak naděje státního rozpočtu na vyrovnané hospodaření, tu už nebudeme.
Navíc ta strašně drsná a tajná základna je chráněná… vlastně úplně nijak.
Ústřední trojice hrdinů, kterou doplňuje modrý mimozemšťan rasy Mythrol, zajede speederem ke dveřím, ani se neobtěžuje zaťukat a rovnou se hodlá dovnitř dostat silou.
Sorry jako, ale tohle je vysloveně scénáristická demence. Jasně, stormtroopeři jsou hloupý kanónenfutr, co se nedokáže trefit ani do pisoáru. To dávno víme a na internetu je to téměř samostatný a svébytný žánr vtipů a memů.
Jenže tady ze skály trčí nikým nehlídané, nesledované ani nezajištěné dveře, a když je naši hrdinové násilím otevřou, ani to nespustí alarm?
Nedostatek logiky celé scény tvůrčí tým rychle přejde a zamete pod koberec velmi vybranou a vkusnou nabídkou plejády akčních sekvencí a oživení mnoha ikonických i neznámých zbraní ze Star Wars univerza.
Dlužno podotknout, že autoři opět házejí easter eggy jako konfetami, takže po zbytek tohoto dílu už budou diváci jen koukat s otevřenou pusou a ukazovat na televizní obrazovku s ještě větší intenzitou než Leonardo DiCaprio ve snímku Tenkrát v Holywoodu.
Notnou dávku stopáže dílu na scéně Mando úplně chybí. Ale je to jedno. Gina Carano a Carl Weathers jej pohodlně zastupují a divák jim fandí stejně, jako oblíbenému lovci lebek ve stříbrné zbroji.
Blastery dělají peeeew
Začne se střílet a v roli nepřítel stojí ikoničtí bělostní stormtroopeři jejichž plastové brnění rachtá a neumožňuje mnoho pohybu přesně tak, jako v původních Hvězdných válkách.
Za hromového rachotu blasterů procházejí naši hrdinové základnou v sekvencích, které připomínají záznam počítačové střílečky, kterou hraje něčí mamka na konzoli.
Ale je to fuk, blastery dělají peeew a je to zábava. Ano, je.
Nepřestane mě fascinovat, že mnoho scén v tak krátkém a dějově téměř plytkém seriálu prostě nefunguje, ale v celkovém hodnocení je každý díl vždy nadprůměrný a prostě skvělý.
Během kratičké cut scény, jak z nějaké počítačové hry, se kupředu posune i příběh.
Mando a jeho souputníci poodhalí tajemství, proč služebníci padlého Impéria chtěli a stále zoufale chtějí zeleného skřítka do svého vlastnictví.
Tady mezi všemi těmi bohatými easter eggy, kde nechybí ani legendární ovládací panel klíčového zařízení na základně, k němuž je možné se dostat jen po uzounké lávce nad bestiální propastí.
To slovo na „m“
V seriálu totiž postavy pronesou téměř zakázané slovo a to slovo je „M-count“.
Pro běžného fanouška Hvězdných válek, který se párkrát koukne na filmy, ale dál se o univerzum Star Wars zajímá jen vlažně, to bude prostě jen slovo, které vysvětluje důvod imperiálních plánů na využití krve „Baby Yody“.
Pro kované Star Wars fanoušky znamená „M-count“ jasný odkaz na prokleté „midichloriany“, jejichž prostřednictvím Geroge Lucas vysvětlil v Epizodě I: Skrytá hrozba, jak funguje Síla, čímž skutečně nas*al tisíce fanoušků.
Nyní se ukazuje, že i Mandalorian bude pracovat s verzí, že uživatelé kosmické Síly musejí mít v krvi vyšší koncentraci těchto částic. V táboře věrných fanoušků Hvězdných válek tak zní poplach, ale upřímně řečeno, je to vlastně fuk.
Pro nás, běžné konzumenty produktů Star Wars, je to jen pojem, kterým tvůrci vysvětlují fungování nepopsatelné a neviditelné věci. A taky… blastery dělají peeew. To už jsem říkal?
Jakmile totiž skončí cut scéna, děj opět nabere klasické obrátky a nanovo se spustí divoká bojová sekvence, kde nebudou chybět ani imperiální antigravitační motorky, na kterých se proháněl Luke s Leiou v šesté epizodě Návrat Jediho.
Také velmi monumentálním způsobem vzlétnou i stíhačky TIE fighter a prchající hrdinové je budou sestřelovat laserovým dělem, jehož zaměřovací systém tvůrci Mandaloriana přímo obšlehli ze čtvrté epizody, kde Luke a Han sestřelují imperiální stíhačky na palubě Milenial Falconu.
Povedl se tedy čtvrtý díl druhé řady seriálu? Jasně! Je plný akčních scén, odkazů na původní filmovou ságu a dokonce prozradí nevídaně mnoho informací o ději, které slibují opravdu mnoho.
Oproti předchozímu dílu malinko ztrácí, protože úvodní třetina je prostě nijaká, ale stejně je to nadprůměrná podívaná.
Takže nezbývá doufat, že tímhle dílem už skončily sliby a začne se plnit. Na scénu už musí přijít Boba Fett, Ashoka Tano a už musí zabzučet „Black Sabre“. Odkazy na ně nás Favreau krmí již měsíc a kde nic tu nic.
Mandalorian, 2. řada – 4. díl
Režie: Carl Weathers
Scénář: Jon Favreau
Hudba: Ludwig Göransson
Hrají: Pedro Pascal, Gina Carano, Carl Weathers, Rosario Dawson, Michael Biehn, Temuera Morrison, Katee Sackhoff, Timothy Olyphant a další
