Televizní seriál Star Trek se zrodil v první polovině 60. let v hlavě losangeleského policisty a vizionáře Gena Roddenberryho. Snil o společnosti, která dávno překonala nesmyslné rasové rozdíly a malicherné starosti všedních dní. Jakožto autor scénářů k policejním seriálům té doby měl cestu ke studiím poměrně otevřenou, ale protlačit do ní čistokrevný sci-fi seriál nebylo vůbec snadné. Pilotní díl mu sice přiklepli, ale kapitán Pike (dnes jedna z nejpopulárnějších postav) neuspěl a vzápětí seriál ihned zrušili. Vyšlo to až na druhý pokus a Star Trek vyletěl ke hvězdám.
Na celé tři nesnadné roky, po kterých byl pro nízkou sledovanost ukončen. Všechno se ale změnilo, když seriál v 70. letech nakoupily kabelové stanice. Nesčetné reprízy běžely v kteroukoli denní dobu – Star Trek najednou mohly sledovat děti po škole, hospodyňky, rodiče večer nebo po práci, zkrátka všichni a kdykoli.
Animovaný přídavek z let 1974 a 75 poptávku neuspokojil a už toho léta se začal chystat celovečerní film. Mělo jít do značné míry o remake s novou lodí (tehdejší design použil aktuální seriál Star Trek: Discovery) a podtitulem Planeta Titánů. Z plánu kvůli kreativním rozdílům nakonec sešlo, ale ne na dlouho – jen do 25. května 1977
Druhý pokus pro seriál
Fenomenální úspěch Epizody IV, tehdy ještě známé jen jako Star Wars, rozhodl o všem. Paramount něčemu takovému potřeboval konkurovat a zjistil, že vlastní práva na jeden takový podobný zapadlý sci-fi seriál. Hned 17. června bylo oznámeno, že se Star Trek vrací.
Star Trek: Fáze II, jak byl pojmenován, se dostal až do produkční fáze – postavil se můstek, strojovna, do role Ilii dorazila sličná Miss India a Miss Universe Persis Khambatta a Spock byl nahrazen vědeckým důstojníkem Xonem [Zonem], protože Leonard Nimoy neměl o další seriál zájem.
Začíná se točit film
Paramount se však rozhodl, že scénář pilotního dílu od Alana Deana Fostera by se více vyjímal jako celovečerní snímek, a tak se koncem roku začalo pracovat na přestavbě konceptu seriálu pro stříbrné plátno.
Studiu se podařilo na režii zajistit tehdejšího hitmakera Roberta Wisea, autora muzikálů West Side Story a Za zvuků hudby. Ten byl z nabídky na sci-fi nadšený a chápal příležitost jako skvělou možnost stvořit umělecký počin a vyjádřit svou kreativitu a nápaditost. …Která se ale velmi podobala vizi Stanleyho Kubricka a zlí jazykové často a rádi tvrdili, že stvořil druhou Vesmírnou odyseu.
Děj, který není zrovna perlou v galaxii
Přestože mezi poslední klapkou seriálu a premiérou filmu uběhlo 10 let, v ději jsme poskočili dopředu jen o dva roky, a to do června 2271, kde je Enterprise po osmnácti měsících náročných modernizací připravena znovu se vydat tam, kam se dosud nikdo nevydal.
Posádka zůstala až na dva své velitele celistvá. Post vědeckého důstojníka obsadil Vulkánec Sonak a do kapitánského křesla usedl mladý a ambiciózní kapitán Willard Decker, syn komodora Matthewa Deckera, kterého známe z epizody původního seriálu „The Doomsday Machine“ (Stroj zkázy).
Jak to tak bývá, nic nejde podle plánu. Čerstvě povýšený admirál Kirk hledá jakoukoli skulinu, aby se mohl vrátit na můstek Enterprise – své lodi, kam patří. Krátce poté, co takovou skulinu objeví a obratně využije, komandér Sonak hyne bolestivou smrtí při nehodě transportéru a loď se rázem ocitá bez vědeckého důstojníka.
Mezitím se Spock (film už pro Leonarda Nimoye přijatelný byl) na Vulkánu snaží oprostit i toho zbytku emocí, které ještě má, a podstupuje rituální cestu Kolinahr.
Těsně před jejím úspěšným dokončením ale zaslechne volání z dalekého vesmíru – vědomí, kde by žádné být nemělo – od stejného obřího oblaku, který překročil hranice Federace a „vymazal z existence“ tři křižníky Klingonské říše a federační základnu. Tedy kromě volně poletujícího astronauta, který byl chudák odmrštěn kamsi do prostoru.
Hlavní riziko představuje fakt, že obří mrak – měří v průměry dvě astronomické jednotky, tedy 300 milionů kilometrů – tvářící se jako putovní mlhovina, směřuje přímo k Zemi.
Na vyzkoumání a vyřešení této záhady je spěšně vyslána právě stěží dokončená modernizovaná Enterprise. Kapitán Decker je admirálem Kirkem necitlivě spraven o své degradaci na prvního důstojníka a může se vyletět.
Následuje 90 minut vizuálních orgií!
Ve kterých se toho ale věru moc neděje a kostru příběhu doplňují spíš jednotlivé situace, jako je přílet Spocka, epizodka s červí dírou, únos kormidelnice Ilii a její nahrazení identickou sondou, nebo výlet s jetpackem mimo loď.
To vše se odehrává mezi pestrobarevnými průlety dalšími útrobami mraku, který si dle oné sondy s podobou Persis Khambatty, říká V’Ger [vídržr].
Konec přináší uspokojivé, a jak jinak než vizuálně krásné rozuzlení poměrně komplikovaného příběhového konstruktu, aniž by se vytratilo to zajímavé tajemno obestírající celý film.
Jednotlivé složky tapiserie
Bob Wise nikdy nenatočil filmy jen kvůli příběhu – musely obsahovat určité artové prvky navíc. A když se podíváme na jeho kariéru, je hudba na předním místě.
Gene Roddeberry si skladatele Jerryho Goldsmithe vybral už v 60. letech pro pilotní díl „The Cage“ (Klec), ale z časových důvodů to tehdy nevyšlo. Tady v cestě nic nepřekáželo a byl najat. První verze hudby k filmu ale režiséra vůbec neoslovila a notně zklamanému skladateli byla vrácena k přepracování. Verze druhá určila moderní podobu hudby pro science-fiction na další dekády a nadšeni z ní byli doslova všichni.
Po právu za ni získal nominaci na Oscara i Zlatý globus, které ale nebyly proměněny. Dodnes si myslím, že to byl zásadní omyl a za soundtrack k tomuto snímku, kde mimo jiné použil i zcela nový hudební nástroj, si sošku, i přes těžkou konkurenci, zasloužil.
Praktické vizuální efekty inženýrů z Lucasovy Industrial Light & Magic (zkráceně ILM) jsou dodnes dechberoucí! Takový průlet raketoplánu s admirálem Kirkem a šéfinženýrem Scottem kolem refitované Enterprise je něco, co bych chtěl vidět na velkém plátně. Jen těžko odhadovat, jak to asi muselo působit tehdy, ale nedokážu si představit fanouška space opery, kterému by toto neučarovalo.
V produkci se rychle rozšířila věta: „Máme nádherné efekty. Teď to konečně vypadá, jak to vždycky vypadat mělo.“ Od herců se rychle rozšířila jiná: „Máme nádherné efekty. Škoda, že už neumíme příběh.“
Pokud by se něco dalo označit za bitevní pole, byl jím právě scénář. Gene Roddenberry se nedokázal plně spokojit s žádnou finální verzí a neustále nosil na plac přepsané scény a změny v dialozích, čímž způsoboval nemalé vrásky na čele jak hercům, tak i produkci. Herci se už později odmítali učit scénář dopředu, protože to nemělo smysl, a která scéna se bude zrovna točit, určoval až ranní rozpis. Hektické podmínky, za nichž bylo vytvoření uceleného díla prakticky nemožné.
Hřebíček zatlouklo rozhodnutí, že film nesestříhá režisér Robert Wise. Ten o střih vlastních snímků vždy usiloval a tvrdil, že když vezme nůžky do ruky někdo jiný, ztratí film svou duši. Nemýlil se – postavy se na sebe usmívaly v situacích, kdy očividně neměly, průlet V’Gerem nebral konce a konec samotný byl uspěchaný, jak jen to šlo.
Naštěstí ale o dvacet let později přišel digitální formát domácího videa a VHS kazety s velkým nadšením nahradilo moderní DVD, které přímo vybízelo k různým sběratelským edicím. Režisér Wise tedy nelenil a oslovil studio, zda by nebylo vhodné vytvořit verzi filmu, jak jej zamýšlel on sám. Okamžitě dostal rozpočet a zrodila se verze o poznání lepší – režisérská – s přepracovanými scénami, stylovějšími efekty a rychlejším střihem. A to je verze, se kterou Paramount počítá i do budoucna. Chystá se totiž její 4K vydání.
Závěrem
Máme tu tedy film, který se primárně soustředí na vizuální stránku a dojem. Film, kde příběh vlastně ani nehraje roli a scénář nepracuje s konceptem záporné postavy.
Což je sice neotřelé a za normálních okolností bych to i uvítal, ale ne ve snímku, který svou detektivní premisou propracovaný děj očekává, nýbrž nenabízí.
Najdeme tu scény, které budou hýbat každým trekistou až do skonání věků. Zároveň vám každý z oněch fanoušků řekne, že ho to zkrátka nudí. ‚rozporuplný‘ je to jedno trefné slovo.
Star Trek: Film
1979 ‧ 2 h 25 min
Datum uvedení: 6. prosince 1979 (Velká Británie)
Režisér: Robert Wise
Hudba: Jerry Goldsmith
Hrají: William Shatner, Leonard Nimoy, DeForest Kelley, James Doohan, George Takei, Walter Koenig, Nichelle Nichols, Majel Barrett, Persis Khambatta a další
