Pavučinu osudu zvanou wyrd spřádají tři Sudičky – Soudné sestry. Bývají ztotožňovány se třemi ženskými archetypy, spojovanými s mystikou a kouzly: dívka, matka, stařena. Terry Pratchett, tvůrce Zeměplochy, si s vizí z mýtů vyhrál. Navíc připojil váženého mistra Shakespeara v osobité úpravě…

Odlévání neposedných person

Soudné sestry jsou první z knih cyklu Zeměplocha, kde se objevuje v kompletní sestavě trojice čarodějek. Každá ze spřátelených dam z mrňavého království Lancre v horách Beraní hlavy ovládá magii specifického druhu i úrovně. Bábi Zlopočasná (vystoupila předtím v Čaroprávnu), Stařenka Oggová a Magráta Česneková zastupují také odlišné projekce osob, které se zabývají čarováním, a obecné stereotypní představy o této aktivitě.

Sudičky…v paměti vytanou děsivé Blahovolné z Gaimanova Sandmana. Podoba by tu byla – asi jako mezi bad tripem a skvělým rodiným animákem. Soudné sestry se staly spolu se Smrtěm nejpopulárnějšími delegáty zeměplošského univerza.

Pratchettovy čarodějky nosívají černý, špičatý klobouk se širokou krempou. Bábi permanentně, přibitý jehlicemi k drdůlku, Magráta se mu vyhýbá, stařenka Oggová ho používá občas ve funkci příruční brašny. Přes novoanglický folklór se atypická pokrývka hlavy dostala do výbavy čarodějnic. Byla však historicky doloženým atributem médských kouzelnic před třemi tisíci let…

Tvůrce připomíná dítě, které si staví z Lega kulturních odkazů. Kostičky jsou leckdy potažené patinou, jindy je třeba přeformovat je podle toho, do jak originálně pojaté konstrukce budou použity. Čím nápaditěji, tím lépe. V tom nikdo Pratchetta nepřekonal. Pod ohňostrojem vtípků, přesně cílených hlášek, nespoutané imaginace a groteskních situací je hořce a soucitně pravdivý. Používá reálné modely: k čarodějkám vede stopa od rázovité sousedky z jeho rodného Beaconsfieldu.

Esmeralda „Esmé“ Zlopočasná je sice stará panna, ale její neochvějnost a sebevědomí postřehneme u samostatných, inteligentních žen, které bez ohledu na původní rodinný stav neměly jednoduchý život a necouvají před konflikty (ba naopak). Stařenka Oggová, jinak Gyta, by ani nemusela vlastnit menší armádu dětí a vnoučat plus sveřepého kocoura Silvera, protože ji charakterizuje dobrosrdečný (byť trochu poživačný) a vědoucí přístup ke světu, jímž připomíná slečnu Marplovou z pera Agathy Christie; zrodilo je totéž ryze anglické prostředí.  Nesmělá mladá Magráta se svými amulety, esoterikou a ekologickým postojem k živočichům by snadno našla moderní dvojnici.

Jak přetavit předobrazy

Pratchettovy texty působí jako nenávazná zábava, ironické glosování současné reality prostřednictvím fantastiky a pestré alegorie. Ve skutečnosti jsou odvozeny z motivů zrozených v pravěku lidské fantazie. Spisovatel je pojímá svrchovaně svérázně a naprosto vážně. Čtenáři si stěží všimnou švu, který pradávné slučuje s nadčasovým a soudobým. O to víc je vyprávění připoutá, jako by bylo klíčem k jejich podvědomí.

Tříčlenný tandem čarodějek Pratchett odvážně zapojil do hry o trůn, tak jak ji slavný alžbětinský dramatik zachytil ve svých vrcholných dílech Hamlet (s tématem pomsty a deformace vztahů) a Macbeth (tragédie ctižádosti a temné sudby). Asi jako kdyby český autor vytvářel žertovnou parodii na Babičku nebo Máj.

Tři přízračné skotské čarodějnice vystupují v Macbethovi a protagonistovi odhalí panovnickou budoucnost. Tady ovšem soudné sestry zjednávají spravedlnost a nápravu věcí; jdou do akce hlavně proto, že je uzurpátorova vláda přímo zasáhne.

Macbethovský příběh o váhajícím, nicméně vraždícím šlechtici a jeho superambiciózní choti se přelévá do hamletovského schématu. Vystupuje v něm místo šíleného dánského prince šašek (Shakespearem oblíbená postava) a potulní herci-komedianti, jimž v romantickém čtivu svěřovali urozené děcko pronásledované zlým příbuzným. Čaruje se s časem, což bývá v pohádkách a sci-fi. Pratchett sahá s humorem do svědomí dnešku, a čtenář se výsostně baví.

Jak oživit živé

K požitku z poznávání Zeměplochy přispívá kongeniální překlad Jana Kantůrka, který skvělou češtinou svébytně dotvářel Pratchettovy knihy. Oceníme ho tím spíše, když se v anglickém originálu podíváme na „mluvící“ jména i názvy. K Zeměploše stabilně patřil Kantůrkův hlas; na conech těšil fanoušky četbou z nového rukopisu. Namluvil prvních pět svazků z cyklu. Je vůbec možné dál pokračovat v zeměplošských audioknihách s jiným narátorem a bez Kantůrkova charismatu?  Ano, je!

Směle se do toho pustilo nakladatelství OneHotBook. Nápaditou režii odvedla Jitka Škápíková, která pro natočila mimo jiné vynikající Knihu džunglí nebo Jak vycvičit draka. Zuzana Slavíková, energicky přísná moderátorka někdejší soutěže Nejslabší, máte padáka, dabuje ve filmech hrdinky silného charakteru. Řeknete si, Esmé Zlopočasná by jí sedla jako ulitá…

Zvládla Bábi a celý ansámbl zeměplošských postav, těch ženských, od křehké Magráty po uvřeštěnou vévodkyni, i svodku z druhého pohlaví; dala věrohodně i Smrtě. Není Janem Kantůrkem, protože nejsme nahraditelní, jen zastupitelní – v tomto případě však na jedničku.  Herečka nasadila do úlohy srdce. Vyprávěcí pasáže v jejím podání působí méně výrazně, přesto se dobře poslouchají. Když ovšem dojde na debaty soudných sester, dojem je dokonalý.

Sólový ženský hlas podporuje barvitý hudební doprovod. Člení kapitoly i scény coby další impresivní narátor: flétny, soubor smyčců, všechny možné bicí nástroje. Zmizí údajně nevyrovnané tempo příběhu, které pár příliš kritických recenzentů kdysi Pratchettovi vytýkalo, a posluchače unášejí okouzlující peripetie děje. Zhlédli jste představení Soudných sester v divadle v Dlouhé? Tahle nahrávka není o nic méně působivá!

Terry Pratchett: Soudné sestry

Překlad: Jan Kantůrek

Vydavatel: OneHotBook

Režie: Jitka Škápíková

Formát: 2 x CD,  mp3

Délka nahrávky: 14hodin 3 minuty

Interpreti: Zuzana Slavíková

Cena: mp3 339 Kč, CD 359 Kč