Když dáte do filmu 350 milionů dolarů včetně marketingu, čekáte velký úspěch a ne něco, co porazí borec s kladivem a druhý se vzhledem shnilého avokáda v červeném kostýmu. Otvírací víkend v USA za 29, 3 milionu dolarů, což je nejslabší skóre v historii Star Wars. Takže průser. Ale je to opravdu tak špatný film?

Jako skalní fanda všech příběhů ze světa Star Wars jsem tento film vyhlížel s obavami. Vždyť tolik problémů a nástrah, kterými tento film procházel a překonával, to by položilo lecjakého režiséra i studio. Ale dosazený Ron Howard naštěstí zachránil co se dalo, a tak jsem byl přes nízké očekávaní vcelku mile překvapen, jak do na své možnosti dopadlo dobře. A upřímně po zklamání, jaké mi připravila osmá epizoda musím říct, že se mi to vlastně líbilo.

Jedna z věcí, ze které jsem měl největší obavy, byla volba mladého představitele legendárního pašeráka. Přeci jen vzít fušku po Fordovi, který z Hana Sola udělal ikonu Star Wars, to chtělo opravdu kuráž. Ale musím říct, že Alden Ehrenreich se toho zhostil opravdu výborně a mé obavy se rozptýlily jako pára nad hrncem.

Jeho Solo byl uvěřitelný a způsob, jakých ho hrál se mi s Fordovým Hanem vcelku ztotožnil.  Byl příjemně arogantní a gaunera s dobrým srdcem přeci musí mít každý rád. Chemie s Chewbaccou fungovala jako za stara a na společné scény byla radost se dívat.

Woody Harrelson zahrál standardně a jeho Tobias Beckett byl velmi zábavnou rolí, která na konci samozřejmě přinese překvapující zvrat, i když z vývoje filmu ne zcela překvapující. Tady musím vypíchnout jeho hrátky s blastery, protože to jak s nimi zacházel a točil s nimi kolem sebe bylo prostě boží. Trošku upozaděni zůstala Matka draků alias Emilia Clarke a její Qira a hlavně Donald Glover jako Lando, který sice vypadal jako mladý Lando, choval se jako mladý Lando, ale to prostě nebyl Lando a já mu to ne a ne uvěřit.

Velmi příjemné překvapení pro mě byl Paul Bettany. V roli Drydena Vose vedoucího Crimson Dawn. Kdykoliv byl na plátně, tak jsem se vždy výborně bavil.  Oko znalce také potěšilo cameo Maeve z Westworldu, která bohužel neměla více prostoru. Celkově film táhnou nahoru hlavně herecké výkony.

Potěcha pro fajnšmejkry,  běžný divák neocení

Děj nijak nezaujal, nic převratného, ale scénaristicky dával smysl. Nicméně mi přišla úplně zbytečně přepálená stopáž, která filmu dost ubírala na tempu a občas to dost drhlo. Co některým lidem vadilo, to mě jako fandu potěšilo. Byl jsem rád, že celý film provázely scény, kde Han získával svoje staré známe věci, jako třeba jeho proslulý blaster. Také přátele – jeho první setkání s Chewbaccou byla jedna z nejlepších scén filmu, ale i karban s Landem o legendární Millenium Falcon. Potěšil i Kesselský závod za 12 parseců (ne, to opravdu není veličina vzdálenosti.).

Nesmím taky zapomenout na Hanovy klasické kostky pro štěstí. Vrcholem všeho byla potom scéna, kde se vysvětlilo jak vlastně mladý Han ke svému jménu přišel a věřím, že pro většinu diváků to byla velmi překvapující a příjemná novinka. Pro normálního diváka jsou tyto scény běžné, ale pro fandy a znalce je to skvělé a velmi osvěžující oživení celého filmu.

Čekalo mne i jedno překvapení, které mi trošku zkomplikovalo náhled na celý film. A to přesně v tom, do jaké doby byl zasazen a kdy se odehrával. A kolik teda Vlastně bylo tomu Hanovi, v Nové Naději? Protože…POZOR SPOILER….protože Darth Maul umřel už v Epizodě jedna. A zabil ho kdo? Obi -Wan. Mladý, sličný a silný. Jenže je to přesně ten, který vypadá v Epizodě IV na sedmdesátníka.

Takže sečteno a podtrženo Han stárne dvakrát pomaleji než Obi – Wan. Kdyby to bylo naopak, tak bych to možná zkousnul, ale tohle mi moc smysl nedávalo.

Hudba na standard Star Wars bohužel nenavázala a tentokrát zůstala pozadu svým kvalitám. Bohužel. Zvukové i vizuální efekty byly samozřejmě tradičně na velmi vysoké úrovni. Až na prvních 15 minut filmu, které teda vypadaly otřesně. Tolik diginepořádku a tolik temného prostředí. Opravdu jsem si připadal jako v DC Universe. Příšerný.

Nakonec ještě musím opravdu vyzdvihnout scénu s přepadáváním vlaku. Tahle pasáž opravdu byla vymazlená a originálním způsobem připomínala westernové přepadávání vlaků na koních.  Jen to podtrhlo westernovo – gangsterskou náladu a podtón filmu a to bylo super. Tenhle styl Solovi opravdu sednul.

S křížkem po funuse…

Solo bohužel výrazně dojíždí na špatnou volbu jeho vpuštění do kin.  Vždyť po takových obřích hitech jako bylo za poslední měsíc Avengers Infinity war, nebo druhý Deadpool by nasadil do kin film tohoto žánru jen blázen. Nemluvě o tom, že osmé Star Wars byly v kině teprve před necelými šesti měsíci. Tyto fakta se pak smutně odráží v tržbách po celém světě. Cílová skupiny diváků totiž nebude chtít potřetí v měsíci zaplatit za další film, který si přiznejme zcela otevřeně, není žádné terno.

Na to, jak to mohlo dopadnout, to skončilo velmi slušně. Není to nic převratného, ani se to nezařadilo k tomu nejlepšímu z předaleké galaxie. Rogue One byl podstatně lepší. Na druhou stranu po zklamání z osmých Star Wars jsem dostal film, který je podstatně lepší. A neodcházel jsem z kina ani zklamán, ani rozmrzen.

K plusům filmu rozhodně patři snaha vyjít vstříc fanouškům Star Wars universa a herecké obsazení. Také stylizace filmu je velice příjemná změna.

Film bohužel shazuje přepálená stopáž, horší hudba a katastrofální začátek, kdy je vše chaotické, temné a vy se snažíte na plátně najít něco zajímavého a v té tmě se soustředíte abyste na něco vůbec dokázali zaostřit, až vás z toho bolí oči.

Na jedno shlédnutí je to super doplnění a důstojné rozšíření světa Star Wars. Doporučuji to vidět v kině, protože na televizních obrazovkách to ztratí dalších 15%.

 

Solo: Star Wars Story
USA, 2018 , 135 min.

Režie: Ron Howard
Scénář: Jon Kasdan, Lawrence Kasdan, George Lucas
Kamera: Bradford Young
Hudba: John Powell
Herci: Alden Ehrenreich, Emilia Clarke, Woody Harrelson, Paul Bettany, Thandie Newton, Donald Glover

[review]

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

UložitUložit

Jan Šnajder
Řídím se heslem kdo si hraje nezlobí. Milovník her, knih, filmů, seriálů, komiksů, Japonska. A vlastně všeho spojeného se sci-fi a fantasy. Ve svém věku jsem stále duší kluk, který miluje toulky po fantastických světech všeho druhu. Když pominu Harryho Pottera, se kterým jsem vyrůstal, tak mě ke čtení dotlačila kniha Neila Stephensona - Sníh a Roberta Fabiana – Mariňáci. Tyto dvě knížky v podstatě nasměrovaly můj literární život tím správným směrem a rád se k těmto dílkům vracím dodnes. Když pominu tenhle soubor nerdích vlastností, tak mám svoji taneční skupinu a hraju poloprofesionálně bowling. ?