Rosana Zvelebilová: Smrdutý kojot cover
Zdroj: Nakladatelství CANC

Tento LGBT western s prvky BDSM, komedie, thrilleru a černého humoru vás svou originalitou donutí sledovat s napětím cestu tří hrdinů, jejichž rozdílné životy se prolnou a přinesou do děje nejedno překvapení i pro ně samotné.

Poznámka: Text recenze obsahuje obraty a výrazy nevhodné pro děti nebo citlivé jedince.

Ocitáme se v roce 1870 v Bamberice, ve státě Nebeska. Děj ovšem zmiňuje i Měxiko nebo Bohémii. Rádoby fiktivní lokality vás přenesou do alternativní historie, kde se může stát naprosto cokoliv. Ale všeho s mírou. Prostředí, mluva a postavy vás polapí a přesvědčí, že mohou být reálné i ve vaší představivosti.

V prvních kapitolách se seznamujeme s lovcem lidí Smrdutým kojotem, který touží pomstít svou rodinu a dostat obávaného banditu Benita Redburna. Následuje záhadné entrée starosty Wintona Lawna, který chce být tak dobrý a čestný, až se ho obyvatelé jeho města rozhodnout zavraždit. A v neposlední řadě poznáváme samotného Benita. Šarmantního Měxičana, který se svou bandou bezhlavě vypaluje a ničí města. Divoký západ jako vyšitý.

Rosana Zvelebilová: Smrdutý kojot obálka
Zdroj: Nakladatelství CANC

Příběh je rozdělen do kapitol a vyprávěn postupně ich formou z pohledu Benita, Wintona a i Kojota. Místy je dokonce obohacen vstupy postav vedlejších, a to při vyjasňování událostí předcházejících ději. Děj je přitom komplikovaný a nelineární. Začíná při střetu všech hlavních postav, ale vše co je dosud ovlivňovalo je důležité pro pochopení současných reakcí. Každá retrospektiva přijde včas a postupně mění váš názor na současné dění.

Všechny postavy mají typickou hovorovou mluvu, oblíbená slova i nonverbální způsob komunikace. Střídání vypravěčů doprovází i černě, šedě a díle podbarvené strany a také jiný typ písma. Není to rušivé, jak by se mohlo zdát, naopak okamžitě víte, kdo zrovna vypráví. Kniha je z části i komixem, text prolínají skeče, citoslovce a spousta obrázků.

Velice zajímavě pak působí kapitoly, které jsou vyprávěné ich formou z pohledu hned dvou hlavních postav. Společně s podbarvením konkrétním vstupů připomíná strana po vizuálně vlny. Je to velmi originální počin (i když chápu, že působí z popisu trochu šíleně), který zvyšuje napětí, protože vidíte do hlavy všem.

Tento jev se vykytuje hlavně ke konci, v drobných soustech jej můžete ochutnat v průběhu četby, ale až v závěru skutečně znáte všechny postavy a chcete nutně vědět víc.

Všude samý spoiler

Je náročné popsat děj knih bez výrazných spoilerů, protože každá drobnost má svůj vliv a každý detail přináší na příštích stranách zajímavý „aha moment“, pozorný čtenář nalezne spoustu easter eggů a hromada věcí mu dojde dřív, než postavám. Přesto děj stále překvapuje jak svojí promyšleností i zvratovými momenty.

Při četbě není příliš nutné, ale za to velmi zábavné, znát předchozí autorčinu knihu Bedny – Zabít sráče. Sama autorka přiznává, že recykluje postavy, což může být pro hnidopichy akt hodný ukamenování, ale na druhou stranu je to jako nový seriál s Johnem Sněhem, nebo Targeryeny.

Prostě chci víc, tak to na mě sypte! Co už mi nepřišlo fér, bylo principiální zopakování plot twistu podobného Bednám. Ale přesto jsem si říkala – wau, jak to, že ti to nedošlo (míněno sobě i postavě).

O co vlastně jde?

Dost bylo rozplývání. Co se v knize skutečně děje? Inu, Smrdutý kojot stále hledá Benita Redburna, na povrch vyplývá, že je Benitovi a jeho bandě až absurdně blízko. Situace se změní, když na cestě sebere domnělou mrtvolu starosty Wintona Lawna. Ten uprchl ze svého města s pomocí Benita, protože proti němu manželka s milencem poštvali tamější obyvatele.

Ačkoli byl Winton celý život „úzkoprsý přizdisráč“, tato situace ho přiměje jednat velmi nestandardně. Navzdory svým přesvědčením stráví s bandity příjemný večer a vrchní šmejd Benito Redburn ho za odměnu nezabije, jen trochu porouchá. V tuto chvíli mu pomůže Kojot přežít.

A právě tady se spouští kolotoč událostí. Winton k sobě přiláká pozornost dívky, do které je Kojot zamilovaný a nemile se zamotá do případu brutálního sériového vraha v okresním městě Hemingford. Kojot ho chce odprásknout, Winton cítí, že se blíží jeho konec a začne žít naplno. Poznává život tak, jak dosud nemohl. Jeho osobnost se prudce mění a navzdory všemu se s Kojotem spřátelí. Oba nacházejí ve svých rozdílných povahách inspiraci pro své lepší a vyzrálejší já.

Wintonovi ovšem stále hrozí smrtelné nebezpečí stran obyvatel jeho města. V tuto chvíli však vstupuje na scénu sám Benito, který dosud hrál na pozadí všech vztahů velmi důležitou roli. Je to jenom prašivý bandita nebo oběť osudu? V tuto chvíli chce s Kojotem, svým úhlavním nepřítelem, uzavřít dohodu o záchraně Wintona. Propletené vztahy, tady kvetou v každé rovině – kdo komu co dluží, kdo s kým uzavřel dohodu a kdo s kým zrovna sdílí lože.

V této chvíli je čtenář napnutý jako kšandy na klientech obezitologického centra, protože – a tohle považuji za naprosto šílené – už dříve prozradil jeden indián Kojotovi a Wintonovi jejich osud.

Říkám si, který autor by profláknul konec knihy v jejích třech čtvrtinách? Kdo by se odvážil vykreslit vizi budoucnosti a pak ještě psát dalších sto stránek? Takhle se to přece nemůže stát! A i když tušíte, že není zbytí, dílo je tak umě napsané, že čtete a čtete a držíte palce všem bez rozdílu a doufáte, že když si každý prošel tou svou trnitou cestou, musí na konci určitě dosáhnout svých vytyčených cílů. Jenže to by pak znamenalo, že vše dopadne jinak a místo tamtoho umře tamten. Jenže to přece nejde! Ani jeden ani druhý! Tak co z toho bude?!

Šílená a výborná Rosana Zvelebilová si se čtenáři pohrává, a ač dílo napsala, jak se jí od klávesnice prášilo, moc dobře věděla, co chce příběhem říct a na co poukázat. 

LGBT?

Možná první otázka, která každého napadne: proč hovořit o homosexualitě v době, kdy byla považovaná na nejvyšší formu sodomie? Odpověď: protože tak lépe vynikne absurdita předsudků, kterým po sto padesáti letech někteří stále věří.

„Voni jsou ty chlapi úplný hysterky. Nechápu co jim vadí,“ stěžoval si. „Asi se bojej, že se sehnou a já jim ho tam šoupnu nebo co. Prostě jsem pro ně vohrožení, že je vojedu.“

„No jasně, tak seš teplej, takže jim to fakt hrozí, ne?“

„Seš blbá? Že se mi líběj chlapi, ještě neznamená, že je budu š*** proti jejich vůli! A taky každej není můj typ, rozumíš?  (…) To je, jako bys řekla, že když je chlap na ženský, tak vojede a zprzní úplně každou ženskou, kterou potká.“

Přitom nemůžu říct, že homosexualita je primární téma knihy, tou je hlavně cesta za sebepoznáním v kontrastu neotesanosti Divokého západu. To samo o sobě je příslib dobrodružství ve vyprahlých prériích. Láska, která je motivací postav k jejich činům, zde sice hraje zásadní roli, ale stejně tak je tomu i v heterosexuálních vztazích v životě, či v knižním ději.

Ale v tomto případě na orientaci přece nezáleží. Nálož vzrušení (ať tak či onak), které si autorka připravila, je daleko podstatnější, než to co se jim bimbá nebo nebimbá mezi nohami.

Nejvíc oceňuji skutečnost, že autorka se nesnaží dělat z LGBT téma senzaci, nevyužívá klišé a postavy, bez ohledu na orientaci, jsou dobré i špatné, přičemž nikdy ne samoúčelně.

Třešinka na dortu

Pokud nejste syti z překypujícího děje, mám tady pro vás ještě další nálož. A to jsou obrázky. Již výše jsem je letmo zmínila, ale zasluhující si více slov. Bohužel nikdy nebudu kurátor v Národní galerii, takže můžu říct jedině, že jsou fakt povedené a věrné svým reálným předlohám. A to hlavně proto, že znám osoby, které stály modelem.

Některé kresby, které oddělují odstavce, jsou úzce napojeny na postavy a napovídají nám, co přijde – mimochodem, každá postava má u své kapitoly vlastní nový portrét, můžeme tak sledovat i jejich fyzický vývoj. Vybrané úseky děje jsou dokonce vykresleny v komixu, který krásně doplňuje atmosféru.

Co závěrem? Já tyhle praštěné ptákoviny miluji. Vybočení z mainstreamu, ponoření do čtení, které ze stránek tryská v jednom gejzíru nápaditosti bez ohledu na to, co by se mělo – nemělo, a co zrovna teď na knižnímu trhu frčí.

V knize naleznete nejen hromadu parafrází a odkazů na jiná díla, ale i spoustu nastavených zrcadel do hlubin duše. Takže až Rosana zase nastaví zrcadlo, já přijdu. Zkuste to také. Nebudete litovat.

Rosana Zvelebilová: Smrdutý kojot

Vydal: Nakladatelství CANC, 2022

Ilustrace: Rosana Zvelebilová

Počet stran: 448 str., brožovaná

Cena:  490 Kč

Závěrečné hodnocení
Příběh, zábava, čtivost
83 %
Zpracování, cena
80 %
Styl a překlad
83 %
Cíl knihy, splnění
85 %
Andrea Čekanová
Spisovatelka, která vystudovala knihovnictví, aby nakonec pracovala v oblastí síťových technologií. Matka tří kousků, které učí lásce ke knihám. Fanynka Stephena Kinga, Ira Levina, Jonase Jonassona. Svět fantastiky pro ni dlouho nepřekročil práh Bradavic, Středozemě, těžařské lodi Červený trpaslík, Tardis, Rivie či Zimohradu. Nyní, samozřejmě s ručníkem přes rameno, vyráží do nekonečna a ještě dál.
smrduty-kojot-cesky-lgbt-western-s-prvky-bdsm-komedie-thrilleru-pro-dospele+ originální zpracování i námět + realistické ilustrace + černý humor + řešení aktuálních témat - chybějící věkové omezení - podobnost v předchozí knize - styl humoru, který nemusí sednout každému