Den nezávislosti v čínském podání vás vezme do víru souboje vetřelců z vesmíru a poslední nadějí lidstva ve skvělém vizuálně zpracovaném filmu s ještě lepším soundtrackem. Tak hurá s Číňany nakopat E.T. do zadku!
Když se řekne čínský velkofilm, většina lidí si představí hlavně historické filmy se skvělými bojovými choreografiemi, nápaditou kompozicí záběrů a přemírou barev.
Ale Čína umí vyprodukovat i pořádný sci-fi film. Doba se posunula hodně dopředu a čínští filmaři pokročili ve všech směrech.
Na Shanghai Fortress jsem narazil v podstatě úplnou náhodou, když jsem večer koukal na Netflix, co je nového. Mrknul jsem na upoutávku a ta vypadala to velmi svižně a dobře zpracovaná, tak jsem neváhal a dal jsem tomu šanci.
Ve finále musím říct, že jsem byl moc mile překvapený a že mě tahle čínská kopie Dne nezávislosti s Willem Smithem bavila více, než bych u čínského filmu čekal.
Den nezávislosti po čínsku
V nedaleké budoucnosti se jedna kosmická loď, která byla hledat mimozemský život vrátila zpět na Zemi s novým neznámým minerálem, který posunul celou planetu Zemi mílovými kroky kupředu a během několika málo let nahradil tento materiál a energetický zdroj všechny ostatní zdroje, které se do té doby běžně používaly. Technologie vystřelila kupředu a Země byla v rozkvětu.
Jenže byla jen otázkou času, kdy po tomto materiálu zatouží někdo jiný a otázka, zda jsme sami ve vesmíru a jestli mimozemšťané přicházejí v míru, se sama velmi rychle zodpoví.
Na zemi přicestuje obrovská Mothership Delta a likviduje největší města naší planety obdobným způsobem, jako to dělaly obří talíře ve filmu od Rolanda Emmericha. S tím rozdílem, že v Shanghai Fortress je taková loď jenom jedna. O to víc ale nebohým pozemšťanům zatápí.
Jedno město po druhém padne pod ničivou silou vetřelců až zbyde jen poslední naděje lidstva – pevnost Shanghai. Díky energii nového minerálu se podařilo vztyčit na Shanghaií obří energetickou kopuli, která by měla město ochránit. Jenže jak už to tak bývá, nic není tak, jak si naplánujete a vesmírný zdroj energie z minerálů se začne pomalu ale jistě vyčerpávat.
Nezbývá proto nic jiného, než se spolehnout na šílený plán a vrhnout všechny síly do útoku proti nepříteli z vesmíru.
Že vám je příběh trochu povědomý? Není se čemu divit, na Shanghai Fortress je vidět na první pohled, že se inspirovala v kultovním Dni nezávislosti. Musím ale přiznat, že to vůbec nebylo na škodu, ba právě naopak. Díky tomu, že se film držel osvědčených šablon, nebylo moc míst na chyby. Těch ve filmu sice pár bylo, ale v konečném důsledku se zadařilo více než bych čekal.
Pastva pro oči, balada pro uši
Po vizuální stránce filmu není moc co vytknout. Někde jsem četl kritiku, že jsou CGI efekty zaseklé v devadesátých letech minulého století. Podle mě to tak lidé vidí jen z důvodu přílišného podobenství se Dnem nezávislosti, který byl právě v té době natočen.
Vizualizace futuristické Shanghaie byla dechberoucí. Připadal jsem si jako v nějaké skvělé futuristické sci-fi hře. Stejně tak výborné byly akční scény a jejich zpracování. Akce měla opravdu spád, byla přehledná a práce s kamerou a kompozicí barev a obrazů byla neskutečná.
Ve filmu je použito spoustu slow motion záběrů a v kombinaci otáčení kamery kolem zpomaleného dění na obrazovce bylo impozantní. Tenhle faktor byl hlavně hodně výrazný při leteckých bitvách.
Musím taky ještě vyzdvihnout práci s celkovou vizualizací a kompozicí filmu. Závěrečné dva výbuchy ke konci filmu jsou oba zpracovány trošku jinak, ale oba působí doslova kolosálně epicky a já jsem jen zůstal sedět s otevřenou pusou.
Výborně byly také zpracováni útočníci z vesmíru. Vzhledově i co do efektivity byli opravdu vychytaní. Jejich styly boje – jak ve vzduchu, tak na zemi, byly originální, nemluvě o tom, že každý styl boje nám ukazoval jejich sílu a vzbuzoval zdánlivý pocit, že jsou lidé na planete Zemi prostě v pekelné kaši.
Doplním jen, že i jednotky vetřelců sesílány na Zemi, se dělily na více druhů. Vypíchnu hlavně dvě.
Annihilátoři měli čtyři ruce, uměli létat a jejich pozemní bojový styl dost připomínal řádění Mimiců ve skvělém Edge of Tomorrow s Tomem Cruisem. Stejně jako Mimic dokázal jeden Annihilátor sám zlikvidovat víc lidí, než by se pozemšťanům líbilo, a bylo opravdu těžké je zlikvidovat.
To ale bylo nic oproti těžkým jednotkám vetřelců. Ty se nazývaly Predátoři a když se tihle kolosální zabijáci dostali do akce, tak to bylo pro lidi opravdu špatné.
Na soundtracku pracoval korejský skladatel Dong-jun Lee a musím říct, že jsem dlouho neslyšel tak výborný soundtrack k filmu. Od opravdu epické hudby při bojových scénách, mobilizacích jednotek, nebo jen prostřihy záběrů na krajiny a město, až po dokonalé klavírní skladby v klidnějších pasážích filmu. Naposled jsem byl takhle u vytržení u soundtracku k Interstellaru. Za hudbu bych dal celých deset bodů z deseti.
Herci neherci
Co ale čínské filmy nemají v tomto směru ještě tak dobře zvládnuté, je herectví. Hlavní i vedlejší hrdinové působili, jakoby ve filmu nebo před kamerou stáli poprvé v životě. Možná se mi to jen zdálo, ale dost za to pravděpodobně mohla přemíra patosu, takže každý z hrdinů každou chvíli brečel a když nebrečel, tak se tvářil, že během pár vteřin brečet bude. Na druhou stranu vojenská stránka byla, jak už je u čínských soudruhů zvykem, na špičkové úrovni a Čína také předvedla názorně, jak by mohla její armáda v budoucnosti vypadat.
Film také trošku drhne na romantické lince, která nás celým Shanghai Fortress provází. Chtělo by se říct, že je to dost zbytečné. Na druhou stranu to jsou asiati. Namísto hrdého amerického patosu Dne nezávislosti tady dostáváme pořádnou dávku romantiky, nenaplněné lásky a ukázkového a přehnaného principu sebeobětování za vyšší princip a dobro. To jen podtrhne smrt téměř všech charakterů, které ve filmu potkáme. A každá z těch smrtí má punc hrdinství a lásky k vlasti, přátelům a planetě.
Mohl bych tady psát o konkrétních hercích, ale upřímně si myslím, že to nemá moc smysl, protože já sám jsem každého z nich viděl poprvé a upřímně si myslím, že už je ani nikde jinde neuvidím. Jejich herecké výkony nebyly vyloženě špatné, ale nic z toho si po několika hodinách už pamatovat nebudete.
Co mě překvapilo, byl fakt, že režisér Hua-Tao TEng, který tento čínský sci-fi film natočil, neměl žádné předešlé zkušenosti s tímto žánrem a po pěti romantických filmech a komediích odvedl opravdu dobrou práci.
Ony romantické filmy pak měly zřejmě dopad i na finální výsledek výše patosu a romantiky v Shanghai Fortress. Na druhou stranu musím říct, že se s tím režisér popral opravdu dobře.
Závěrem bych chtěl ještě říct, že pro nečínsky mluvícího diváka, což je nás asi většina, byl celkem problém stíhat sledovat titulky, poslouchat čínštinu a ještě sledovat dění na obrazovce. Což je škoda, protože se na to koukalo fakt dobře. Asi by tomu slušel nějaký anglický dabing. Sem tam se sice ve filmu anglicky mluví, ale je to opravdu málo a opravdu moje znalosti čínštiny nejsou na takové úrovni, abych si mohl film vychutnat naplno.
Za mě rozhodně ale vcelku milé překvapení a za jedno shlédnutí určitě stojí. Dočkáte se příjemné akční jednohubky, která při stopáži 107 minut opravdu baví.
Shanghai Fortress
Sci-fi/ Válečný
Čína 2019
Režie: Hua-Tao Teng
Hrají: Han Lu, Qi Shu, Godfrey Gao, Liang Shi a další
