Predátor je jedna z těch srdcových kultovek, na kterých jsme vyrůstali, které jsme doslova žrali a hltali jejich další pokračování. A je to také jedna z těch postav, které své místo v nových filmových příbězích dostávají zase a znovu. Tak proč se nezajít do kina podívat na nového Predátora, který slibuje evoluci?

Příběh

Predátoři se pravidelně vrací na Zemi a poslední dobou čím dál častěji. Armáda i vědci o tom už ví, proto se ani moc nediví, když je hlášeno další zpozorování neidentifikovatelného objektu, který se zřítí v hlubokých lesích. Jaké štěstí (nebo neštěstí?) má voják Quinn McKenna, který je zrovna na tajné operaci a je touto událostí vytržen ze svého úkolu?

Jaké je jeho překvapení při střetu s touto mimozemskou bytostí, ze kterého se zbytek jeho jednotky už nikdy nevrátí zpět do civilizace? Jenže tohle vše se musí před lidmi ututlat, a tak je Quinn zajat a odvezen na tajné místo s bandou dalších nepohodlných vojáků.

Jenže není jediný, kdo sem míří. Predátora byl omráčen a nyní leží na stole všem vědcům, kteří si jej řádně užívají. Doposud mohli zkoumat jen pozůstatky technologií této mimozemské civilizace, ale mít před sebou živý kousek, to je rozhodně něco převratného. Ale predátor si to rozhodně nenechá líbit a chce o svoji svobodu bojovat. A není jediný…

Můj pohled

Kultovní filmy se nikdy nevymaní z okovu tvoření dalších a dalších pokračování. Některé příběhy si tak najdou nové fanoušky a jiné série tím naopak utrpí. Ale jak je tomu s Predátorem? Už od první chvilky víme, že to bude i tentokrát řezničina a postavit se mohutnému predátorovi z jiného světa nebude nic jednoduchého.

Ačkoliv pro změnu prý tohle silné stvoření přilétá na Zemi s darem, který nám má pomoci. I když, kdo by to byl tušil, když na nás neustále útočí, zabijí nás a doslova povzbuzují od první chvilky k útoku. Cíl mise tohoto predátora se ovšem ostatním predátorům nelíbí, a i tentokrát uvidíme střet mezi jejich vlastním druhem. Pokud jste si doteď mysleli, že predátor může být velký, tak vězte, že může být i větší.

A možná to je ta chvilka, kdy se film trošku vymkl kontrole. Ačkoliv se jedná opět o krásnou tvorbu masek, zdigitalizovaný predátor v některých částech filmu mne zklamal. To pak s pýchou zavzpomínáte na první film z roku 1987 a říkáte si, jak už tehdy mohli vytvořit film s tak kvalitní prezentací mimozemské civilizace.

Novinkou v tomto filmu je neviditelné maskování. Asi si říkáte, že jej už znáte, jenže doposud v předchozích filmech lidé predátora neviděli a pouze někteří jedinci dokázali jeho přítomnost vytušit. Teď je tomu jinak, a ono je to docela i smysluplné. Predátor totiž není neviditelný, jen se maskuje, a tak může být při pohybu pouhým okem zachytitelný.

Ačkoliv jsem měla pocit, že oni jej viděli naprosto vždy a predátor měl maskování na nic. On ho vlastně měl k ničemu – proč se někdo maskuje, aby nebyl vidět, když dupe jak slon?

Tak jako si tam poletují predátoři, jejich mazlíčci, tak poletují vzduchem i hektolitry krve, které nejsou zrovna vždy dobře zpracované. Ale k tomu masakru to prostě patří. Tedy pokud masakru říkáte to, že všichni hlavní aktéři jsou v podstatě nesmrtelní až do té doby, kdy přijde jejich čas epicky umřít. A na to, jakým způsobem se dá velmi efektivně a nezapomenutelně opustit svět, to budete teprve koukat.

Ale vždyť ono není divu, protože hlavní hrdina kolem sebe poskládá jednotku bývalých vojáků, kteří si ze svých předchozích akcí odnesli šrámy na duši. Banda magorů (doslova) se tak vydá na výpravu, tedy spíše hon na predátora, protože cítí jistou povinnost. Quinn je vlastně jejich samozvaným velitelem, a když se zavelí a správně zargumentuje třeba takovýma srabama, tak se přece musí vyrazit do boje! Ano, celý film je doplněn velmi osobitým humorem, a když už se tady moc neumí kouzlit s atmosférou, alespoň se pobavíte.

Jenže Quinn se svojí „jednotkou“ není jediným hlavním aktérem celého filmu. Svůj velký prostor dostává také jeho syn, který se narodil s Aspergerovým syndromem. Ve škole to tak nemá nejlehčí, je svým způsobem zvláštní, ovšem oproti problémům se sociálními vazbami má spoustu kladných stránek a je nadprůměrně inteligentní.

Když se totiž dostane k predátorské technologii, nemá problém porozumět jejich jazyku. Sice si myslí, že hraje nějakou novou moderní hru, ale povede se mu svým způsobem nasměrovat dalšího predátora na Zemi.

Celé je to taková jedna honička, predátor nahání lidi, lidi nahání predátora, lidi nahání lidi a predátor zase predátora. Vlastně jsem ještě zapomněla na to, že také mimozemští psi si troufnou na pozemského psa a ačkoliv vypadá náš ťunťa hrozivě, proti tomuhle děsivému stvoření z vesmíru asi moc platný nebude. Ale v takovémto filmu přeci nesmí chybět nějaký ten mazlíček pro milovníky zvířat.

A samozřejmě nesmí chybět ani nějaké ty odlehčené chvilky. Třeba to, že se právě slaví Halloween a děti v maskách pobíhají dům od domů pro bonbóny. Quinnova syna nenapadne nic jiného, než si na sebe vzít predátorovu výstroj, s kterou způsobí tak trochu povyk. Protože když na ni někdo zaútočí, dokáže se sama i hezky bránit.

Závěrečné hodnocení

Predátor:Evoluce je prostě ryze béčkový film, který spíše než že by vzdával hold prvním snímkům, tak trochu vše odlehčuje. Spousta krve, spousta zbraní, nepřemožitelní aktéři a nezapomenutelná úmrtí. On tu vlastně po sobě pálí kdekdo, ale rozhodně se ve stranách bitvy neztratíte.

Je to spíše taková oddechovka s blázny jako hlavními postavami, kterou nemůžete rozhodně brát vážně. Skrývá v sobě další příběh o děsivé mimozemské civilizaci, přináší nám nakousnutí dalšího pokračování. Ale stejně je to jen chaotická spleť, která má za cíl pouze krvavě pobavit, nic víc.

 

Predátor: Evoluce (The Predator)

Akční sci-fi

USA v roce 2018

108 min

Režie: Shane Black

Scénář: Fred Dekker, Shane Black

Kamera: Larry Fong

Hudba: Henry Jackman

Hrají: Boyd Holbrook, Trevante Rhodes, Jacob Tremblay, Olivia Munn a další