Když jdete na cokoliv týkajícího se Predátora, nabízí se pro tematický kontext pustit si něco z téhle franšízy, ideálně původní film s Arnoldem z roku 1987, protože potom máte alespoň jistotu, že když nový predátorský biják nebude stát za nic, alespoň ten den uvidíte něco kvalitního.

Je asi jedno, jestli se Predátor Evoluce bude líbit nebo ne, návštěvnost má slušnou, možná je to nějakým polistopadovým sentimentem, kdy tehdejší promítání Predátora, vytáhlo do kina většinu chlapů, včetně těch, co doma měli přehrávače VHS a rozmazaného simultánně překládaného Predátora už viděli. Nesnadno soudit, jestli se tehdy chodilo na predátora anebo Schwarzeneggera, každopádně kombinace příšery a svalovců v čerstvém post socíku zvedla Čechům testosteron.

I to je možný úhel pohledu, že se na tyhle mimozemské flekaté atlety s hi-tech výbavou, dredy a kostmi trofejí kolem krku, schopné vykuchat elitní jednotku a ještě si přitom vyšťourávat zbytky svačiny mezi kusadly, díváme jako na jakýsi nadhodnocený kultovní poklad. O to to má možná Evoluce v očích diváka těžší, protože na kultovní poklady se nesahá.

Něco jako lasice kolčava

A teď si držte páteře! Koukneme se tomu na kusadla.

Je větší! Je silnější! A má dva psy! To je to základní, co o evolučně pokročilém Predátorovi víme.

Z trailerů můžeme poznat i to, že tvůrci měli k dispozici dítě a neváhali jej použít. Tamtéž rovněž zjistíme, že hlavní voják Quin McKenna (Boyd Holbrook), který stojí v čele skupinky protipredátorkého odboje, určitě nezískal kulturistický titul Mr. Universe. Podle všeho nemá ani titul “taťka a manžel roku”. I přesto mu budeme asi muset držet palce, aby dostal tu mrchu s kusadly před ústím jícnu.

Abych byl přesný, Mr. Universe, ano, velký Arnold Schwarzenegger, dostal nabídku si zde zahrát nějaký štěk, ale odmítl ji, protože to byl jen štěk. Nabídku dostal i zápasník Conor McGregor, tomu se zase nezdál honorář. Zbyl tak Holbrook, který ale také ukáže, že není žádné ořezávátko.

Jednička a Dvojka

V některých věcech drží predátoří Evoluce prvenství, třebas první pokousání člověka predátorem. To je nechutné a bulvární.

Vážnější je to, že “Predátor” se stal (pochopitelně v patřičném univerzu, kde se vyskytuje) oficiálně pojmenovaným druhem, odtud tedy to možná zmatečné střídání malých a velkých písmen, v tomto textu. Někdy je Predátor název filmu, někdy je to pojmenování konkrétního exempláře, někdy je to živočišný druh, podobně jako “lasice kolčava” nebo tak něco.

Stejně jako Predátor z 1987, i tenhle, začíná pohledem na do hlubin vesmíru, odkud k nám tihle lovci přicházejí. Po nějakém hypergalaktickém skoku se na Zemi ocitá predátor “Jednička” (ten menší), k tomu se nachomýtne profesionální odstřelovač McKenna a predátorovi ukradne nějaké věci, které si nechá uložit na ve svém P.O. Boxu. Má však jinou fůru starostí kolem toho, že viděl emzáka, než platit složenky za P.O. Box, pročež se obsah téhle schránky ocitne u jeho ženy a synka.

Ten kluk se jmenuje Rory McKenna (Jacob Tremblay) a má aspergera (si vygooglete). Mezitím je predátor Jednička zkoumán v něčem, co asociuje pověstnou Area 51. Ke zkoumání je přizvána evoluční bioložka Casey Bracket (Olivia Munn). Když se Jednička vymkne kontrole, začnou se dějové linky spojovat a dostaví se predátor Dvojka (ten veliký, se psy, v originále nazývaný jako “Ten Predátor”), který jde po něčem a nezastaví se před ničím.

Hororové sci-fi drama? Nemáme

V nastolené konstelaci je obrovský prostor pro kombinace a možné scénáře, má to potenciál být uděláno skvěle, i s chybami anebo úplně jinak. Což je zřejmě tento případ.

Pokud čekáte napínavé drama na pomezí sci-fi a hororu, můžete se začít ošívat, když dostanete naservírovánu vtipnou akční podívanou. Pokud z toho začnete dělat drama, že to není to správné “predátorské”, přesedněte si do jiného sálu. Pokud to přijmete, můžete se docela mile bavit.

Výchozí předpoklad je, že záchranu před vesmírným lovcem může zajistit jednotka mířící řekněme do blázince (a že někteří k tomu mají řádný důvod…), tedy to není žádný výkvět vojenské elity. Vlastně se tahle skupinka vyšinutých rozhněvaných mužů (jména postav si pamatovat netřeba, je zmíním, že mimo jiné mezi nimi je např. Alfie Allen — Theon Greyjoy z GoT, za zmínku stojí ještě Trevante Rhodes) projeví jako srdcaři, v některých případech však jen do chvíle, kdy jim je právě to srdce vystřeleno z hrudi.

Avšak díry v hrudníku jsou přesně to, co potřebujete k dotvoření predátorské atmosféry, potud v pořádku. Jakmile na plátně vidíte explodující hrudní koš, v podstatě se vám uleví. Erkový rating dovolil tvůrcům nešetřit krví (červenou i fosforeskující) a pracovat s verbálním obsahem pro dospělé.

Někdy ve třetině filmu se ustanoví základní otázka genetické podobnosti. Osouložil snad kdysi někdo nějakého mimozemšťana? Nejsem si jistý, jestli je genderově korektní, že ji někdo nedoplnil o protipól… Nic, tenký led.

Rozuzlení téhle otázky však přinese jiný pohled na všechen ten binec s vytrháváním páteří, lovením trofejí a tak.

Co děsivého se stalo ve střižně?

Vtípky o tom, že režisér Shane Black se Evolucí mstí za to, že byl sám jako herec v roce 1987 první predátorovou obětí ve filmovém universu vůbec, jsou časté. Berme to jako informaci o tom, že mu svět, ve kterém tihle lovci jdou po lebkách, kůžích, páteřích a podobných suvenýrech, není lhostejný.

Je to zábava, dokud se nezačnou dít do očí bijící hlouposti. Třeba, když postavy zkouší cestovat na pohyblivých věcech, na kterých se udržet nelze. Nebo mimozemské technologie zde fungují na remote principu, a to i na Zemi. Nejsem si jist na jakém protokolu, ale funguje to na kilometry, spíše desítky kilometrů.

Mohu se rozepsat o zmateném střihu anebo o nepřehledném použití množství postav. Občas si totiž lámete hlavu, a některé momenty nezvládáte rozklíčovat, kdy se stalo tohle? Kdy zmizela nebo jak se vzala v daném kontextu ta či ona postava… Tento syndrom nesou i soubojové scény, občas je střih tak zběsilý a scéna temná, že musíte zamžikat a zamyslet se, kdo, že to vlastně právě zemřel. A tím to nekončí, protože než si protřete oči a provedete odečet mrtvol, jsou mrtví další tři lidé. Takže se nedopočítáte a skóre je nepřehledné, i když ono je to jedno.

Dokud je na nohou Predátor, je skóre jasné: Umírá se dál. Kdybyste při sledování měli zmateně nepřehledný pocit, netrapte se tím, nejste v tom sami. Jakoby do střižny uprostřed prací něco vtrhlo a když přišli kolegové střihači střídat směnu, našli předchozí šichtu viset za nohy od stropu a všude kolem jen svitky filmu zaprasené od krve, že nezbylo než materiál rozmotat, otřít a použít. Asi něco takhle děsivého se muselo ve střižně stát, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Tedy ono se přestříhávalo třebas i proto, že natáčení se účastnil Steve Wilders, jenže na něj jedna nejmenovaná herečka, která hraje evoluční bioložku, ano ta, napráskala, že je evidovaný jako sexuální násilník, takže Wilders už není a muselo se stříhat. Určitě to nebyl jediný zásah.

Samostatnou kapitolou je potom ten klučina s aspergerem, i když připoustíme, že poruchy autistického spektra nejsou invaliditou, ale v určitém slova smyslu evoluční výhodou. S tím se zde poměrně pracuje. Rory je ale až příliš univerzálním autistickým géniem a jeho sociální dovednosti jsou sice zpočátku adekvátní, leč scénáristé (Shane Black, Fred Dekker — již dříve funkční scénáristická dvojka. Mimochodem se jim říká Black&Dekker, znáte to, takové ty samodomo přímořezky, vrtačky…) mu připravili chvilky, v nichž by sebou přinejmenším seknul, ne-li skončil se záchvatem.

A to nejen v kontaktu s mimozemšťany, ale i s některými lidmi. Pokud chtěli autoři zasazením klučíka s aspergerovým syndromem do predátorské šlamastyky světu předat nějaký obrázek ze světa autistů, skončili u hrubého náčrtku.

Osobně mi přišlo škoda, že nebyla více vytěžena scénka odehrávající se v průběhu Halloweenu. Halloween, masky a Predátor v ulicích, to mělo potenciál, ale stalo se jen to nejnutnější.

Pak tu máme psy. CGI animované psy nepotřebujeme. Jde z nich cokoli, včetně zeleně fosforeskující krve, jen ne strach. Stejně tak nepotřebujeme 3D provedení, žádnou kvalitu navíc divákovi nepřinese, možná naopak.

Alien vs. Predátor Evoluce 0:1

V pořádku jsou chlapácké řeči a hlášky. Určitě si budete moci tohohle predátora přidat do sbírky filmů s hláškou: “Vyjebali jste se špatným…”

Moc fajn je věc, kdy pár šáhlejch vojáků potká ženskou a chtějí být milí. A vlastně je i fajn, že tu máme toho autistu, protože je potřeba se mít o koho strachovat.

Shane Black ignoruje všechno, co se stalo v Predátor 2 (1990), v Predátorech (2010), o predátorských eskapádách s Vetřelci nemluvě. Jeho etalon kvality je zjevně Predátor z roku 1987.

Vracíme se do džungle a v džungli je z tématu vyždímáno to nejlepší. A i přes všechen digitální počítačově generovaný marast na konci, nenudí. Jestli míní Shane Black s predátory dál nějak pracovat a závěr filmu máme brát jako pozvánku k pokračování, proč ne, můžeme se klidně těšit.

Dovolím si osobní pohled na rozdíl ve vyznění původního Predátora a Evoluce a tím zdůvodnit třebas i to, proč Holbrook není špatná volba, i když by publikum ocenilo nějakou horu svalů.

Je celkem jedno, jestli je ten obrovský predátor lovcem anebo plní nějakou zakázku. Při interpretacích filmu je zmiňována souvislost mezi predátořími nájezdy a globálním oteplováním. Protože ohrožení lidstva jsou pojmenována vágně, je tu prostor hovořit o obecné genetické degradaci lidstva, konečně ten ultimativní predátor nemá zájem téměř o nikoho, protivníci jsou pro něj jen prostě překážka v misi, kdežto v původním filmu byly vojáci jednak adekvátní výzvou a také skvělý a sběratelsky cenný genetický materiál.

V Evoluci je část soubojů dobojována na rovině technologií a schopností užívat ty pokročilejší. Což můžeme reflektovat jako výpověď ne o evoluci predátorů, ale i té lidské.

Jakkoli je Evoluce vykreslena s mnoha kotrmelci a logickými lapsy, ve finále můžeme mluvit o tom, že celé predátorské serii poskytl Black docela dobrou službu. Pokusil se nastolit nové paradigma, nový pohled na to, kdo jsou a proč nás chtějí. Dokonce bych řekl, že sice provedení není tak precizní jako Scottův Prometheus nebo Covenant, ale rozuzlení a další rozvoj je přímočařejší a tím dává větší smysl.

Je mi líto, kamarádi Vetřelci, ale v tomhle souboji Alien vs. Predator mohou mít predátoři ještě navrch. Nemusíme tvrdit, že toto byla nejzdařilejší evoluce, není to však špatné znovunakopnutí téhle mašinerie.

Doporučuji jako povinný lov všem sběratelům trofejí z téhle série a ostatním jako vtipnou a přímočarou vybíječku bez nesmyslně korektního hraní si na to, že lze míti boje o život bez krve.

Predátor: Evoluce (The Predator)

USA, 2018, 108 min

Režie: Shane Black

Scénář: Shane Black, Fred Dekker

Hudba: Henry Jackman

Hrají: Boyd Holbrook, Trevante Rhodes, Jacob Tremblay, Keegan-Michael Key, Olivia Munn, Thomas Jane

Reklama

Reklama

Srdcař amatér, co přečetl Neználka už ve školce a potom pod peřinou vše, co bolševik umožnil. Vzpouru mozků, Kruanovu cestu, Galaxiu, Arnala... Dětská sobotní odpoledne jsem trávil s utěrkou u nádobí při poslechu rozhlasových her, kde královnou mých pozdějších vlhkých snů byla doktorka Draga Milčevová (O. Neff, Ano, jsem robot). Po převratu mi do života vstoupili třebas Tolkien, Vasmírná odyssea 2001, A.C. Clarke a Dračí Doupě, kterým jsem propadl a které tlačím i do svých dětí. A stále hledám a objevuji filmy, knihy, komixy, které o další krůček rozšiřují nekonečné hranice lidské fantazie.