Žraloci jsou sakra děsiví. Každý rok nám někdo cpe osvětu, že dle statistiky nám nic nehrozí, a že žraloci na lidi neútočí a bla bla bla… Ale my z nich stejně máme z nějakého důvodu strach. Jen si vzpomeňte na legendární Čelisti z roku 1975. Copak bychom se báli, kdyby tam řádila vzteklá medůza? Kdepak, ten strach ze zubatých zabijáků je v nás nějak zakořeněn, možná už od pravěku. To byly tenkrát jiné potvory, oceánům vládl dvacetimetrový Megalodon. Ten už naštestí dávno vyhynul. A kdyby přeci jen ne, my máme naštěstí Jasona Stathama!

MEG vs. Jason

Žil byl, před nějakými třemi miliony let, Carcharodon Megalodon, neohrožený vládce oceánů. Co čert nechtěl, změna klimatu, nedostatek potravy a noví predátoři, se postarali o jeho vymření. Alespoň jsme v tom domění žili do doby, než se potápěč a záchranář Jonas Taylor, pokusil zachránit posádku vojenské ponorky, která uvízla na dně Mariánského příkopu. Během této operace si to totiž „něco“ s ponorkou na férovku rozdalo. Jonasovi však nikdo takovou nehoráznost nevěřil a měli ho za blázna. Tak se na potápění vyprdnul a stal se profesionálem v popíjení piva na thajských plážích.

Uběhlo však pár let, a Jonasovy schopnosti budou opět potřeba. Vědci z výzkumné stanice se totiž rozhodli prozkoumat mořské dno a samozřejmě na ně „něco“ zaútočilo. A tak jim teď ponorka trčí na dně moře a jediný člověk který ji může zachránit, Jonas, se do toho rozhodně nehrne. Už je přece na odpočinku a žádné peníze, nebo snad morální apel, ho nezajímají. Akorát, že v té ponorce sedí jeho ex-manželka. No a tak Jonas vstane, dopije pivo a jde uklidit ten nepořádek, se kterým si evoluce a matka příroda neuměly poradit. To „něco“, je totiž právě ten pravěký megažralok, kterého od nás držela jen vrstva ledového oceánu, a který se nyní dere na hladinu. Kdyby jen tušil, že tam na něj čeká Jason Statham, možná by si to rozmyslel…

Za filmovým plátnem

Pokud by to snad z popisu děje nebylo jasné, tenhle film se opravdu nebere vážně. Jason Statham si od dob Kurýra vypracoval ještě pár břišáků, naučil se nějaké nové hlášky a prostě mu to všechno pořád jde na výbornou. Bojová umění mu sice tentokrát moc nepomůžou, ale řidičské schopnosti uplatní i zde. Jen vyměnil své BMW za ponorný kluzák. Všechny základní požadavky na béčkový film si pak můžete směle odškrtávat:

  • Hrdina vůbec hrdinou být nechce, ale nakonec musí, protože je jediný na světě
  • Vědecký tým složený z nesourodých týpků, jako hláškující černoch, potetovaná hackerka, tlustý geek s culíkem a a samozřejmě čínská vědkyně
  • Obětování se za lidi, které znáte dva dny
  • Hluboké monology pronášené těsně před smrtí
  • Cool ména jako DJ, Jaxx nebo Toshi. Pokud nejste záporňák, to na vás pak zbyde jméno Heller
  • Osudová láska na první pohled
  • Hlášky jako :“ukážu mu, že i on může krvácet“ (to ukradli z Batmana?)

Ano, MEG: Monstrum z hlubin je plné takových klišé, ale víte co? Tvůrci se rozhodli s tím nebojovat a prostě tuhle nálepku přijmout a nestydět se za ní. A tím se film, u kterého bych se normálně asi šklebil trapností, stal příjemnou nenáročnou zábavou.

Celý MEG stojí a padá s Jasonem Stathamem. On vlastně ani nepřináší nic, co jsme u něj už neviděli, jen to pořád dělá dobře. Možná ještě lépe než dřív. Prostě je na něm vidět, že si to užívá a spolu s ním i zbytek ansámblu. Stathama výborně doplňuje v roli excentrického miliardáře Morrise Rainn Wilson a jako počítačová expertka Jaxx Ruby Rose. Ta se mimochodem pilně připravuje na svou novou roli Batwoman.

Ani sebelepší herci by však film neutáhli bez pořádného žraloka. Opět můžeme vzpomenou na Čelisti, u kterých se někteří zdráhali uvěřit, že žralok nebyl opravdový. Až tak kvalitní byl mechanický žralok, kterého ve filmu použili. Dnes už jsme však o pár let dál a světu (alespoň filmovému), vládnou CGI efekty. A jelikož rozpočet MEGa byl slušných sto padesát milionů dolarů, proč si z nich nezaplatit pořádného zabijáka. Investované peníze se vrátily ve formě opravdu povedených efektů, jelikož MEG vypadá nádherně! Až mi nakonec bylo líto, že nám ho neukázali častěji a více. Ale když už na obrazovce byl, stálo to za to.

Co mě naopak mrzelo, je rozhodnutí tvůrců natočit film s ratingem PG-13, což v praxi znamená téměř naprostou absenci krve. A to je přeci škoda! Jdete na film o obřím žralokovi, co byste čekali? Vážně někdo vezme svoje děti na MEGa, v očekávání čehokoliv jiného, než masakru? Tady dávám body dolů, protože po určité době to skutečně bije do očí.

Absurditu podobných ratingů ještě podtrhuje fakt, že například vyhřezlé velrybí vnitřnosti nikomu nevadí. Tohle prostě není film pro děti, tak proč se tak omezovat? Jinak se ale film celkem věrně drží své předlohy. Ano, MEG je původně kniha! Dokonce má i dvě pokračování. Nemyslím si ale, že čtenáři předlohy jsou tou hlavní cílovkou. To jsou především návštěvníci letních kin a lidé plánující dovolenou u moře.

Co řict na závěr? Že MEG: Monstrum z hlubin je zábavný film, ale je to absolutní béčko. Nečekejte žádný oduševnělý příběh, ani precizní dialogy. Tohle je jízda, sice s trochu pomalejším rozjezdem a kupou klišé, ale i spoustou výborních akčních scén a hlášek.

Bude vás tenhle akčňák bavit? To záleží, jestli jste ochotní vypnout mozek a prostě se zasmát a pobavit. Jestli hledáte nějaký seriózní thriller, odejdete z kina zklamaní. V celkovém hodnocení se proto držím při zemi, ačkoliv příznivci žánru si nějaká ta procenta klidně můžou přidat.

PS: MEG už má celosvětově z promítání na kontě přes 314 milionů dolarů. Takže druhý díl na cestě?

MEG: Monstrum z hlubin
The Meg
Horror / Thriller / Sci-Fi / Akční
USA, 2018 , 113 min.

Režie: Jon Turteltaub

Předloha: Steve Alten (kniha)

Scénář: Dean Georgaris, Jon Hoeber, Erich Hoeber

Hudba: Harry Gregson-Williams

Hrají: Jason Statham, Ruby Rose, Robert Taylor, Cliff Curtis, Rainn Wilson