Indiana Jones a nástroj osudu
Zdroj: Paramount Pictures

Po patnácti letech přišel do kin nový Indiana Jones, kde hlavní roli neodolatelného a neohroženého archeologova ztvárnil téměř jednaosmdesátiletý Harrison Ford.

Podařilo se napravit pošramocenou pověst filmové série po ne úplně zdařilém 4. dílu? Téměř ano. Je to akční jízda, která důsledně, ale často až moc nuceně, ždímá nostalgii.

Do režisérského křesla snímku Indiana Jones a nástroj osudu usedl zkušený James Mangold, který natočil například výborný western 3:10 Vlak do Yumy nebo rozlučku Hugha Jackmana s jeho ikonickou rolí ve snímku Logan: Wolverine. Kromě toho z pozice producentů hlídali jeho kroky oba Indyho „otcové“ Steven Spielberg a George Lucas.

Indiana Jones a nástroj osudu
Zdroj: Paramount Pictures

Nový snímek bychom mohli přirovnat k automobilu, kde kastli tvoří jednoduchý scénář zaměřený na akci a dramatické momenty. Pod kapotou duní dvanáctiválec digitálních triků, díky nimž si filmaři mohli dovolit omladit herce i lítat s vlakem přes bombardované mosty.

A v nádrži jsou natankované hektolitry nostalgie a vzpomínek, které to celé přiživují.

Nucená nostalgie

Začneme-li u té nostalgie. Dávno už není novinkou, že dnešní filmaři využívají i vykrádají starší díla v sériích ve snaze vyvolat v divákovi závan emocí z původního filmu. Nejlepším způsobem to udělal snímek Top Gun: Maverick a o podobnou symbiózu staré nostalgie a nového filmu se snaží i pátý Indiana Jones. Daří se mu to ale jen částečně. Mnohé scény jsou tlačené prostě až příliš mnoho na sílu, než aby tak nějak přirozeně vyplývaly z děje.

Po hudební stránce není co řešit, neboť ji měl na starosti geniální John Williams. Devadesátiletý skladatel se nepouštěl do nějak složitých syntéz a více méně vytvořil takový hudební podkres, kde v klíčových momentech prostě zreprodukoval klasickou hudební sekvenci. A když se v kině ozve: „tá ta da tááá, tá, da dááá,“ je to přesně v těch momentech, kdy se má uronit slza nostalgie a funguje to báječně.

Filmaři také zreprodukovali všechny doprovodné zvuky z původních filmů. Je jedno, zda Indi mlátí nepřátele v Dobyvatelích ztracené archy nebo Nástroji osudu, i když filmy od sebe dělí 41 let, zní to pořád stejně. A platí to i pro „knučení“ pavouků a další nezbytné havěti, která se na hrdiny v jedné scéně vyhrne.

Indiana Jones a nástroj osudu
Zdroj: Paramount Pictures

Digitální triky umožnily Mangoldovi a jeho týmu uskutečnit spektakulární akci, při níž neváhají tlačit tempo až na hranici absurdna. Nový Indiana Jones je ryze akční snímek, který v bláznivém tempu uhání kupředu.

První polovinu filmu neohrožený archeolog prchá na variaci dopravních prostředků před zlými pronásledovateli, případně je naopak pronásleduje. V druhé části se Indy vydává pátrat pro klíčovém artefaktu a během toho se odehraje dalších několik bláznivých honiček v různě exotických lokacích.

Strašně dlouhé

Nástroj osudu trvá dvě a půl hodiny. Zkrácení o půlhodinu by mu výrazně prospělo, protože zejména první polovina filmu téměř kompletně vyplněná jen bezduchým pobíháním po New Yorku, přestane po chvíli bavit. Snímek taky obsahuje dlouhou sekvenci z druhé světové války, kde Harrison Ford prošel digitálním faceliftem, ale pronásledování v nacistickém vlaku je prostě jen další akční honičkou, kterých je film plný.

Nechápejte mě špatně, tyto akční scény jsou natočené hladce a velmi dynamicky. Jsou napínavé, zapomenete u nich i chroupat popcorn, ale je jich tam prostě moc. Navíc na jednu navazuje téměř okamžitě další, kde se jen vymění dopravní prostředky, takže splývají do jednoho, více méně identického a (ruku na srdce) na konci už docela nudného bloku.

Od druhé poloviny dál se scénář promění a Indy se konečně vypraví na výpravu. Ta je naprosto klasická a při putování nechybí absolutně nic, na co jsme zvyklí u filmů o lovcích pokladů.

Indiana Jones a nástroj osudu
Zdroj: Paramount Pictures

Od montáže, kde Indyho cestu představuje červená čára linoucí se po mapě, až po průchod starobylými jeskyněmi a řešení zapeklitých hádanek u zavřených dveří. Tato část splňuje všechny atributy, které má tento filmový žánr splňovat.

Občas to dělá až tak otrocky, že to kazí dojem – třeba scéna z jeskyně, kde se z ničeho nic objeví stovky obřích mnohonožek a další havěti a zmizí zase stejně rychle. Cílený hororový efekt to nepřinese, ale je z toho slyšet odškrtnutí pera, že máme další položku splněnou.

Dlouhý seznam povinných věcí

Ostatně, povinných položek je ve filmu plno. Byla to právě filmová série s Indianou Jonesem, která stanovila, že nejlepší nepřítel v akčním filmu jsou nacisti. Jsou perfektně zlí a ďábelští, takže vůbec nebude vadit, když je americký archeolog bude pobíjet po stovkách.

Ve druhém a čtvrtém Indyho filmu nacisté chyběli, jednou je nahradili Indové a podruhé sověti. Pátý díl ovšem neriskuje vůbec nic a opět staví proti Harrisonu Fordovi německé národní socialisty.

Filmaři je sice na scénu dostávají trochu kostrbatě. Hlavní část děje se totiž odehrává v roce 1969, takže Indyho nepřátelé nemohou nosit tolik ikonické uniformy s lebkami s blesky na výložkách. Řeší se to aspoň tak, že to postavy v jednom kuse říkají, až dialogy připomínají spíš debatu na internetu.

Každopádně – náckové tu jsou a vede je charismatický Mads Mikkelsen. Ten má k ruce zástup nohsledů, mezi nimiž svou krutostí a bezohledností vyniká Boyd Holbrook.

Indiana Jones a nástroj osudu
Zdroj: Paramount Pictures

Proti nim stojí stále charismatický a stále vynikající Harrison Ford, který i s osmi křížky na krku hraje výborně. Ani na svůj věk nevypadá, natož aby se filmaři nějak drželi zpátky v akčních sekvencích. Pravda, zpočátku upravovali choreografii bojových scén s ohledem na věk postavy, ale to působí dost kostrbatě, takže pak už všichni odhodili veškeré zábrany a vodopád bezuzdné akce se rozjel naplno.

Hlavní ženskou roli tu ztvárnila Phoebe Waller-Bridge a je to přesně ten strong female charakter, který by měl ve filmu být – netlačí žádnou agitku a je to jen zábavná postava, která má své motivace a filmaři ji nenechávají, aby navzdory fyzice hmaty a chvaty mlátila 150 kilovými chlapy o zem.

Nějaký hlubší rozvoj psychologie a odhalování motivací však ve filmu nečekejte. Na to je až příliš akční a akci je podřízeno naprosto vše. Postavy jsou proto ploché, téměř nevýrazné a některé – třeba John Rhys-Davies v roli Sallaha, tu působí jen jako další položka na nostalgickém seznamu, kterou je třeba stůj co stůj do filmu zapojit, aby byl kompletní.

Slaboučký příběh

Samotný příběh je tak jednoduchý, že slouží jen jako startovní výstřel z pistole pro sérii pronásledování. Tentokrát se tu postavy přetahují o magické hodiny, které jsou schopné najít díru v čase a její prostřednictvím cestovat.

Co si budeme nalhávat, je to, mírně řečeno, přitažené za vlasy. Filmaři to ale řeší tím, že to vůbec neřeší a téměř 90 % filmu věnují snaze všech postav části tohoto artefaktu najít a získat od protistrany. Teprve v závěru se pustí do jistého vysvětlování, ale to pak jen odhalí, jak divné a nelogické to vše je.

Naštěstí to nezkoušejí zlepšit tím, že by to nějak vysvětlovali. Prostě doufají, že nad tím nikdo nebude přemýšlet. Zápletka je to fakt slabá, nikoliv však nudná.

Indiana Jones a nástroj osudu
Zdroj: Paramount Pictures

Indiana Jones a nástroj osud je nejdelším snímkem v sérii. Snaží se být velkolepým, bombastickým (a bohužel také posledním) návratem slavného archeologa na stříbrné plátno. V mnoha ohledech se to Mangoldovi a jeho týmu skutečně daří.

Akční výplach do kina

Pátý Indy je prostě bombastický. Je to film, který si nejlépe vychutnáte v kině na širokém plátně s pořádným ozvučením. Je plný divokých, dlouhých akčních scén, které zákony fyziky házejí za hlavu. Je jich ale tolik, že se začnou opakovat a po třetí téměř identické honičce ve městě se už diváci začnou nudit.

Pro samou bombastičnost také snímek selhává při vyprávění příběhu, který se drží na únosném minimu. Film téměř nevyužívá postavy a skvělé herce, kteří tu plní své minimum, ale jinak jim prostor nedává.

Ždímaná nostalgie dokáže vyvolat slzu v koutku oka, ale i s tímhle to filmaři přehánějí a místo jemné práce s emocemi mlátí do stolu a ječí na diváka, že teď se má dojmout.

Kdybychom měli snímek porovnat s předchozími, tak se mu podařilo být lepší jak čtvrtý díl. (Mně osobně se však čtyřka líbila a jako akční výplach to fungovalo i s Cate Blanchett s děsivým ruským přízvukem). Velkolepému zážitku prvního nebo třetího dílu se ale Mangoldovi dosáhnout ani zdaleka nepodařilo.

Pátý Indiana Jones je tak jen bombastický akční výplach okořeněný litry nostalgie, ale nic víc. Harrison Ford se s ikonickou rolí rozloučil ve velkolepém stylu. Není to dokonalý snímek, ale také ne mizerný.

Indiana Jones a nástroj osudu
Zdroj: Paramount Pictures

Indiana Jones a nástroj osudu

Režie: James Mangold

Scénář: James Mangold, David Koepp, Jez Butterworth, John-Henry Butterworth

Hudba: John Williams

Hrají: Harrison Ford, Phoebe Waller-Bridge, Mads Mikkelsen, Boyd Holbrook, Antonio Banderas, Toby Jones, John Rhys-Davies a další

Závěrečné hodnocení
Zábava / příběh / kvalita
75 %
Lukáš Vaníček
Mám rád fantastiku všeho druhu, ale opravdu s gustem si vychutnám dobrý horor, kyberpunk nebo oddechové akční sci-fi. Jelikož mám rád i publicistiku, stále mě baví psát recenze, reportáže i rozhovory. Doufám, že to někoho baví i číst… Nicméně jednou jsem už byl dokonce citovaný v diplomové práci jako zdroj!
indiana-jones-a-nastroj-osudu-paty-indiana-jones-je-bombasticky-akcni-vyplach-okoreneny-litry-nostalgie+ hudba + herci + odkazy na předchozí filmy + akční scény + „klasický“ lov pokladů - slabý děj - nevyužité postavy - až příliš mnoho stejné akce