Hellboy je borec. Milujeme jeho sarkasmus, charisma a hlášky. První dva filmové díly patřily k tomu lepšímu, co se komiksových adaptací na filmovém plátně týče. Čas však pokročil a Hollywood se rozhodl, že nastal čas pro reboot. Zapomeňte na starého Hellboye, je tu nový, mladší, lepší! A nebo snad ne? Hellboy každopádně přináší apokalypsu a peklo. Nebudou to ale nakonec hlavně diváci, kdo bude trpět?

Ulomené rohy, tvrdá pravačka, doutník a kapesní kanón jako zbraň. Tohle všechno patří k Hellboyovi tak, jak ho známe, ať už je to z komiksu, či filmů s Ronem Perlmanem v hlavní roli a Guillermem del Torem na režisérské sesli. Spolu s tím šla ruku v ruce atmosféra krásky a zvířete, kterou mu del Toro dokázal vdechnout. Toho však nově nahradil režisér Neil Marshall (Hra o Trůny, Westworld nebo horor Psí vojáci) a větrem ošlehaného Rona Perlmana nahradil David Harbour (Stranger Things). A jak se s tím poprali? Mno, začněme příběhem…

Pekelný příběh

Úvod nás zanese do roku 517 našeho letopočtu. „Období temna“ pronese tajemně vypravěč, a říkalo se mu tak „pro zatraceně dobrý důvody“. Británii terorizovala mocná čarodějka Nimue, která na obyvatele ostrovní říše seslala temý mor. Přítrž tomu učinil až král Artuš (jo, ten Artuš od kulatého stolu) a jeho kouzelník Merlin. Čarodějku porazili, její tělo rozčtvrtili a zakopali do truhel, které nikdo nikdy nenajde. Jasně že ne.

Hellboy se ze začátku tváří jako superhrdinský film, který si uvědomuje svojí nadsázku a umí s ní pracovat. Zdání bohužel klame, ale k tomu se ještě dostaneme. Každopádně vás asi nepřekvapí, že truhly někdo najde, vyhrabe a začne čarodějku skládat jako puzzle pro prvňáčky.

No, a když už se to má tak, že se Nimue časem na zem vrátí, a začně prskat síru, na drahém Hellboyovi bude, aby jí zastavil. Je to sice absolutně neoriginální, ale v zásadě by to nemuselo vadit, když se na kostru nabalí zábavná vata. Na tu ovšem nikdy nedojde.

Pokud jste viděli trailery, které uvedení filmu do kin předcházely, tak z obou sálala naprosto jiná atmosféra. Zatímco první měl až komediální nádech, druhý byl laděný do temna a naznačoval mnohem drsnější podívanou, než na jakou jsme u většiny komiksových adaptací zvyklí.

Obojí sice ve filmu najdeme, ale ani jedno moc nefunguje. Hláškování působí nuceně a ztrácí přirozenou eleganci, kterou mělo v podání Perlmana. Násilí, krev a vnitřnosti tu tečou proudem, ale je to z extrému do extrému. Jako by Neil Marshall nevěděl, co chce točit a tak se trochu inspiroval u Monthy Pythonů, tady trochu okopíroval Suicide Squad a nakonec lehce vykradl i svoje Psí vojáky.

Příběh prostě nemá žádný pořádný základ, který by ve vás vzbudil nadšení a emoce. Dvě hodiny, které film trvá, působí ještě déle. Skoro bych řekl, že film zaslouží prostříhat, ale jednak už se to očividně stalo a jednak je střih tak špatný, že občas zahlédnete pár framů z jiné scény a pak naskočí další. Celý film je pak prokládaný jakousi paralelní linkou s Babou Jagou, kde vlastně stále netuším proč tam byla. Bylo tvůrcům líto to vystříhat všechno? A to si u střihu ještě uvědomíte, že jste v životě takovéhle „dílo“ neviděli.

Pekelní herci a CGI

Příběh se tedy motá z místa na místo bez nějaké jasné linky a smyslu, jen aby se něco dělo. Mila Jovovitch je sice v roli Nimue nádherná a nějakým způsobem zastavila čas, ale ani ona to nedokáže zachránit, obzvlášť když k tomu má sadu replik, ze kterých klišé jen teče. Její motivaci jí ale těžko veřit, na to má ve filmu málo prostoru.

Ani David Harbour nehraje špatně, jeho Hellboy je vizuálně strašně fajn a kdyby takhle hrál v nějakém dobrém filmu, tak budu nadšený. Je to sympaťák a s lepším scénářem by si na Perlmana nikdo nevzpomněl. Bohužel nový Hellboy dobrý film není. Za celou dobu jsem se nedokázal nijak nijak citově vložit do kůže hlavních hrdinů a bylo mi vlastně jedno, co se na plátně děje.

Nepomáhá tomu pak ani hromada CGI efektů, které se snaží, obzvláště v kontrastu s maskou Hellboye, ukázat, jak je dnes CGI nadužívané a zbytečné. Opět to ve spoustě případů působí, jako by se jen chtěli tvůrci předvést a nějak to tam nacpat. Nebudu samozřejmě nijak prozrazovat konec, ale po vlažném a táhlém ději, proloženém několika flashbacky, bych čekal alespoň pompézní konec. Ale ono nic, konec je stejně pitomý, jako zbytek filmu.

Opravdu těžko se mi hledají pozitiva, ale slabším z nich snad byla hudba, ve smyslu jednooký králem, která dobře napomáhala střídat atmosféru a občasné hlášky nebyly k zahození. Ale i tak nic, co by stálo za řeč, obzvláště, když máme porovnání s původním Hellboyem.

Nerad bych však, aby to vyznělo, že jsem nějaký konzervativní nostalgik. Vůbec bych se nebránil novému přístupu a svěží akci. Nový Hellboy bohužel neobstojí jako film sám o sobě, ponižovat ho srovnáváním s původními díly není ani potřeba.

Pekelný závěr

Co říct na závěr? Jsem rád, že recenzi píši ihned po shlédnutí filmu, protože příští týden si z něj nebudu nic pamatovat. Zapadá po bok současných generických, akčních superhrdinovek, které nic nevymyslely, nepřinesly, nezkusily a zklamaly. Je to škoda, protože první indicice ukazovaly, že se komiksový hrdina Mike Mignoly dočká nového přístupu, který bude o dost temnější, ale udrží si humor a nadsázku. Humor však nahradila vulgarita a temný nádech nahradilo laciné násilí.

Přitom zrovna temný Hellboy, který by byl opozicí k barevným a bezstarostným Avengerům a dalším superhrdinům by měl obrovský potenciál. Samozřejmě jsme se na konec dočkali i návnady na další díly a další postavy z univerza Hellboye. Já však momentálně o další díl nestojím a divil bych se, kdyby vzniknul.

Hellboy

Režie: Neil Marshall

Předloha: Mike Mignola (komiks)

Scénář: Andrew Cosby

Kamera: Sam McCurdy

Hudba: Benjamin Wallfisch

Hrají: David Harbour, Milla Jovovich, Ian McShane, Sasha Lane, Mario de la Rosa, Daniel Dae Kim