Když jdete do kina na film režiséra M. Night Shyamalana, existují dvě možnosti. Buď to bude pecka nebo průšvih. Tentokrát to alespoň dle obsazení vypadá jako sázka na jistotu. Bruce Willis, Samuel L. Jackson a James McAvoy, to je přece paráda. Ale dopadlo to opravdu dobře? Nebo se Shyamalan chytil do vlastních sítí nekonečných point a zvratů?

Shyamalan, M. Night Shyamalan

Není moc režisérů, kteří budí tolik emocí, co Shyamalan. Ten si totiž dokázal vybudovat jakýsi subžánr, kterým se jeho filmy staly. Patří k tomu tajemné záběry, pomalé tempo, dramatická hudba a závěrečný zvrat, který vše, co jste do dé doby viděli, postaví na hlavu.

Film Skleněný navíc nezačíná jako nepopsaný papír. Jedná se totiž o vyústění dvou filmů. Prvním je starší kousek Vyvolený (2000), ve kterém zazářili rutinéři Bruce Willis, Samuel L. Jackson a mladičký Spencer Treat Clark.

Ve zkratce film pojednával o tragické vlakové havárii, při které zemřeli všichni pasažéři, až na jednoho – Davida Dunna, kterého ztvárnil právě Willis. Jak je možné, že zrovna on přežil a je tím vyvoleným, na to se snaží přijít s pomocí tajemného Elijaha Price v podání Samuela L. Jacksona. Ti všichni se vrací i ve filmu Skleněný.

Druhým filmem, na který Skleněný navazuje, je Rozpolcený (2016). Film, jenž naznačil určitou obrodu Shyamalana jako režiséra, který ještě má co říct. Sleduje příběh Kevina, kterého dokonale zahrál James McAvoy, a jeho třiadvaceti různých osobností, jež trůní v jeho hlavě. Je to také příběh o únosu tří dívek, které postupně všechny Kevinovy osobnosti objevují. A ačkoliv to na první pohed vypadá jako naprosto jiné světy a příběhy, právě Skleněný splétá všechna vlákna dohromady a utváří z nich finální dílo. 

Skleněný příběh

Když už víme, co Skleněnému předchází, pojďme se podívat na příběh samotný. Pokud jste neviděli ani jeden z předchozích filmů, bohužel se nevyhnu lehkým spoilerům, protože bez jejich znalosti vám ani příběh Skleněného nebude dávat smysl. Nejprve David Dunn (Bruce Willis). Ten se v uplynulých šestnácti letech stal skutečným superhrdinou, který chrání obyvatele Philadelphie před padouchy, v čemž mu pomáhá jeho dospělý syn Joseph (Spencer T. Clark).

Není to však tak jednoduché, protože policie pro jeho konání nemá úplně pochopení a snaží se ho dopadnout. Myslím, že s Batmanem by si měli o čem popovídat. Davidovým hlavním cílem ale nejsou pouliční lapkové, nýbrž Kevin (James McAvoy) a jeho rozpolcené osobnosti.

Ty opět unesly dívky, tentokrát čtyři, a chystají se je předhodit Bestii, jediné Kevinově osobnosti, která je na hraně lidské a zvířecí. Když už ale na sebe narazí, zatne jim tipec policie v čele s psychiatričkou v podání Sarah Paulson.

Celý úvod, kdy se seznamujeme s tím, co vlastně Dunn dělá, a následný pokus o záchranu dívek nepostrádá napětí a funguje na výbornou. Poté jsou však oba protagonisté odvezeni do psychiatrické léčebny a začíná filmový průšvih.

Jak Dunn, tak Kevin jsou zavřeni v místnostech, kde je navštěvuje psychiatrička a vede příběh kamsi pryč. Napětí, drama, akce – to všechno je pryč. 

Slabé dialogy a příchozí nuda

To, co je na začátku rozehráno jako nadějná partie, je totiž rázem utnuto a následuje hodina nikam nevedoucích dialogů. Vlastně sám nevím, jestli Shyamalan tušil, jakým směrem to celé chce vést, ale působí to na mě, že spíše vlál v závěsu. Stále tu jsou jeho klasické motivy, silná dramatická hudba, ale i to se po chvíli unaví a zůstane nuda. Ano, následuje debata nad reálností superhrdinských schopností a motivů. Režisér se snaží hrát si stejnou měrou s divákem jako s hlavními hrdiny.

Především Samuel L. Jackson a jeho postava Pana Skleněného tu polovinu filmu jen sedí a kouká, přestože všichni víme, že má něco za lubem. A měli bychom si kousat nehty a přemýšlet, co se sakra stane. Ale ono to nefunguje. Protože jednak víme, že se na nás něco chystá, a jednak proto, že všechny motivy jsou slabé. O co tu vlastně jde? Je to superhrdinský film? Mystické drama? Superhrdinské filmy už jsou dneska uplně někde jinde než v době Vyvoleného.

Hra s mnoha osobnostmi Jamese McAvoye vypadá dobře a je zahraná na jedničku, ale celý film to neutáhne. Provázanost s komiksovým světem působí násilně a mám pocit, jako by byl film prvně natočený a dodatečně se do něj dotočily scény okolo komiksové tématiky. Celé jim to prostě nevěřím a to je asi všechno.

Pozitivní naopak je, že v rámci možností je příběh uzavřený a nečeká nás nějaká další trilogie. Film vyjádřil v závěru jasnou myšlenku, což se mi líbilo.

Bohužel tomu předcházel děj, který nepůsobí přirozeně. I z postav jsem měl občas pocit, že vlastně neví, proč tam jsou ani co dělají. Především Bruce Willis, na to jak solidní podává výkon, v podstatě jen sekunduje Jamesi McAvoyovi. 

Sám sobě obětí

M. Night Shyamalan se tak trochu stal obětí vlastní tvorby. Všichni od něho čekají to samé, co vždy, a on poslušně tancuje, jak se píská. Bohužel je to ale k jeho škodě, protože vyýsledek přestává fungovat. Když totiž vím, že mě režisér plánuje „překvapit“, už to není tak uplně překvapení. Oba filmy, které Skleněnému předcházejí, patří k tomu nejlepšímu, co kdy Shyamalan natočil.

Bohužel místo kvalitního zakončení této „trilogie“ jsme se dočkali zklamání. Není to dramatické, není to napínavé. Za zmínku stojí výkony Willise a McAvoye. Také oceňuji, že má film dobrou závěrečnou myšlenku, kterou se snaží předat dál a která celý děj zastřešuje. Bohužel je to ale doprovázené spoustou nedotažených nápadů. Ve výsledku se pojem „Shyamalanův film“ stal pojmem prázdným. Stínem sama sebe.

A to je škoda, protože pro režiséra, který byl kdysi dávno označován jako nový Hitchcock, může být Skleněný takovou labutí písní. 

Glass / Skleněný

Režie: M. Night Shyamalan

Scénář: M. Night Shyamalan

Kamera: Mike Gioulakis

Hudba: West Dylan Thordson

Hrají: Samuel L. Jackson, Bruce Willis, James McAvoy, Anya Taylor-Joy, Sarah Paulson, Spencer Treat Clark a další


Reklama

Pražský kavárenský geek. Milovník knih, psů, mma, tetování a hraní čehokoliv na čemkoliv. Ukecaný introvert a nově taky blogger. Snažím se dělat včechno a nestíhám nic. Nejradši mám klasické fantasy hnihy a strategické či RPG hry. Až vyrostu, tak budu Batman (sorry rodičové!)