Marvel Cinematic Universe je taková Operace Barbarossa komiksového průmyslu na dobytí Hollywoodu. A nutno podotknout, že po velmi opatrných začátcích se Marvelu podařilo vyvolat hotovou revoluci v popkultuře. Díky nim najednou komiksoví hrdinové nejsou jen záležitostí pro nerdy, ale plnohodnotnou zábavou pro celou rodinu, která vydělává miliardy. Na jejich základě vznikl dokonce samostatný filmový žánr – cameo Stana Lee.
Camea jsou známá už dlouho, ale duchovní otec komiksových hrdinů jim prostě vtiskl neopakovatelnou podobu, na kterou se těší valná většina diváků. „Marvelovky“ také vytáhly ze skladu kinematografie další známý, ale málo využívaný prvek – scénu po titulcích. Milovníci filmu titulky svědomitě dokoukají jako malou poctu všem jeho autorům, ale díky filmům od Marvelu se z toho stala masová záležitost a také skvělý způsob, jak si udělat reklamu na další snímek.
V letošním roce završujeme jednu dekádu velmi odvážného projektu, který komiksové vydavatelství vytáhl z hrozícího bankrotu a pevně vytvořil tvrdé jádro filmových blockbusterů, jejichž uvedení do kin znamená velký počin, na který se těší miliony fanoušků. Pojďme se spolu podívat a zavzpomínat, jak šel čas s Marvelem.
Na scénu přilétá Iron Man
Iron Man (2008) byl první skutečný krok Marvelu do světa filmu. Předchozí pokusy spíš připomínaly čínského hledače min, co se zavřenýma očima poklepává nohou před sebou, jestli tam nejsou výbušniny. Fantastická čtyřka příliš nezazářila, a o tom, že Blade je nějaký komiks, vůbec nikdo nevěděl a neví to pomalu dodnes. A když se nějaký komiksový film podle Marvelu povedl, beztak na něj mělo práva jiné studio a domovská stáj ostrouhala. Teprve Iron Man ukázal, jak se to má dělat.
Vynikající scénář, drsný padouch a Robert Downey Jr. se pro roli Tonyho Starka prostě narodil. Film je jednoduše řečeno skvělý a zábavný a i po těch letech patří k tomu nejlepšímu, co v Marvel Cinematic Universe můžeme zhlédnout. A když si jej znovu pustíte, s překvapením zjistíte, jak málo akčních scén se tu nachází. Není jich potřeba. Důležitý vždycky byl a je příběh.
Povedený snímek vynesl na výsluní nejen Roberta Downey Jr., ale i Marvel samotný. Teď si představte, jak by to dopadlo, kdyby Iron Man v kinech propadl…
Neuvěřitelný Hulk zelenáčovi reputaci nenapravil
Ve stejný rok jako Iron Man šel do kin i reboot Hulka. No… reboot, byla to spíš snaha zamést tu otřesnou kravinu z roku 2003 s Ericem Banou pod koberec. Edward Norton v hlavní roli měl dát filmu psychologický nádech o udržení svého vnitřního monstra na uzdě. Místo vážného dramatu jsme dostali vážně mizerný příběh, pár Hulkových mlátících scén a pak to díky bohu skončilo. Není divu, že Nortona následně vystřídal Mark Ruffalo a ten z Hulka konečně udělal postavu hodnou vlastního filmu. Kvalitních komiksů, které by posloužily jako předloha, je spousta. Tak snad na to někdy dojde.
Iron Man 2 začíná připravovat půdu pro Avengers
Zlatá kráva se musí dojit, tak dva roky po jedničce přichází Železný muž dva. (Všímáte si, jak byl tehdy Marvel ještě opatrný a nechrlil na nás tři filmy ročně?) Tony Stark se nachází v lehké krizi, protože ho jeho hrudní generátor pomalu zabíjí. Kromě vnitřních problémů musí čelit nejen sám sobě, ale především Mickeymu Rourkovi s roli ruského váguse s elektrickými biči, který baží po pomstě. Do toho se připojí i Starkův protivník a pitomec/egomaniak Justin Hammer v geniálním podání Sama Rockwella. Tahle dvojka dokáže vytvořit důstojného protivníka a Stark má co dělat, aby všechno a hlavně sebe zvládl.
Do toho přijedeme závěrečný, na svou dobu epický závěrečný boj (to jsme ještě nevěděli, kam to až Marvel dokáže vyštengrovat) a máme další uspokojující podívanou. Poprvé se nám tu objeví také Nick Furry se svou sličnou asistentkou. Z dnešního pohledu je jejich přítomnost jasná a logická, jenže tehdy je většina lidí vůbec nechápala, o čem tam mluví.
První Thor toho moc nepředvedl
Příprava na Avengers je v plném proudu, po Iron Manovi je třeba představit další klíčovou figuru, a to Thora. V květnu roku 2011 poprvé vstupuje na filmové plátno i severský bůh hromu. Pro někoho je jeho origin story vynikající komiksový film, pro mě naprostá katastrofa plná pitomých charakterů a křečovitých vtipů.
S odstupem času chápu snahu filmařů nastavit tón lehké rodinné komedie přecházející do dramatu a zpět, ale doufám, že autor gagů v Thorovi dostal padáka, protože tak laciné fórky se jen tak nevidí. Snímek působil dost tuctově, nehotově a prvoplánovitě. Naštěstí stačilo počkat dva měsíce, abychom si spravili chuť.
Skládáme tým, do služby se hlásí Captain America
Poslední, kdo chybí do velké party je ikonický Captain America. S podtitulem První Avenger proto v červenci notorický slušňák dostává zelenou. Chris Evans díky tomu mohl odčinit to, co provedl na filmovém plátně ve Fantastické čtyřce.
Origin story Kapitána nabízí klasickou podívanou. Ze slaboučkého hošíka se stane supersilný supervoják s morálním kreditem Boha. Příběh má hlavu a patu, na správných místech drama střídají fórky a hlavně epické akční scény. No a hlavně – jsou tam náckové! A vede je Red Skull v podání pana Smithe, teda Hugo Weavinga, a ten záporáky prostě umí. Ve výsledku pořádná porce zábavy co i po letech dokáže pobavit.
A je to tady! Přicházejí Avengers
Fáze jedna složená z důkladné přípravy komiksem nepolíbeného diváka na první velký předěl vyvrcholila 4. května 2012. To do kin přichází první crossover, první setkání různých filmových hrdinů na jednom plátně – Avengers.
To, co bylo dosud známé komiksovým fanouškům nyní mohli okusit i filmový diváci. A byla to pastva pro oči. Joss Whedon v režisérské židli vytvořil dokonalý mix zběsilé akce, silného záporáka a luxusních a fakt vtipných fórků. Tom Hiddelston v roli Lokiho mohl po katastrofě v Thorovi potvrdit, že má na to být ikonickým šmejdem a důstojným protivníkem celé partě Avengerů.
Dohromady vznikla popcornová zábava, která v té době neměla konkurenci. I dnes se prvním Avengerům chtějí další filmy přiblížit, ale prostě jim to nejde. Zkuste trumfnout setkání Lokiho a Hulka…
Scéna po titulcích pozornému divákovi napoví to, co se odehraje o šest let později… Tomu se říká koukat dopředu, což?
