- Reklama -

Přestože Stephen King je známý jako mistr hororu a vemi rozsáhlých děl, které se dají použít buď jako čtivo nebo k sebeobraně, tak i on sem tam napíše dílko, které je počtem stran sice řádově skomnější, ale i na menší ploše se dá vyprávět skvělý příběh. Ve sbírce Černočerná tma se jeden z nejplodnějších spisovatelů pokusí dokázat hned čtyřikrát, že nepotřebuje stovky stránek, aby nás ohromil a možná i ochromil strachem!

1922

Úvodní povídka je, jak napovídá název, psaným doznáním muže o událostech, které se staly roku 1922. Začátek je potřeba citovat: ,, V červnu roku 1922 jsem zavraždil svoji manželku Arlettu Christinu Wintersovou a jejího těla se zbavil tak, že jsem ho vhodil do staré studny.“

Tak, a když nyní přeskočíte tuhle povídku, tak se sice připravíte o velmi barvitý a brutální popis Arlettiny vraždy, ale také si ušetříte Kingovu klasiku, kdy se na příliš dlouhém prostoru pro námět, příliš pomalu vlečou dvě příběhové linky.

Sledujeme manželovo vyprávění, kdy se z příjemného thrilleru o nejistém a pomalém upadání do podezření a výčitek svědomí, přesouváme do něčeho, co má více a více mystických prvků, až dojde k násilím naroubované druhé lince, která se věnuje osudům syna hlavního hrdiny, abychom pak byli svědky uspěchaného konce.

Povídka se snaží dát několik možností interpretace, kdy nabízí výklad od bizarních, až nesmyslných detailů promyšlené pomsty ze záhrobí, nebo také jen zpověď blouznícího pološíleného muže, kterého dohnalo vlastní svědomí.

Ať už tak nebo tak, pro bojí platí, že 120 stran je na příběh 1922 příliš mnoho a především pak jeho rozdílná atmosféra, kdy po hutném a našlapaném začátku (který nám tedy sám King prozradí už v prvních větách) dojde k pomalému a ubíjejícímu vývoji dalších událostí. A je to možná škoda, protože po dočtení povídky zůstane v ústech jakási nahořklá ospalá příchuť, která může mít vliv na celkový dojem z knihy.

Velký řidič

Tess je pomalu stárnoucí spisovatelka detektivních příběhů, která se jednoho krásného dne rozhodne přijmout pozvání na autorskou besedu, které postaví celý její život vzhůru nohama. Tak bych popsal děj povídky já, na přebalu knihy se ovšem dozvíte, že hlavní hrdinka je znásilněna a přežije pokus o vraždu. Co se musí odehrávat v hlavě takto zkoušené ženy, aby se rozhodla nezavolat policii, ale vzala spravedlnost do vlastních rukou, se nám pokusí Stephen King vzdáleně přiblížit v povídce, která je dle mého názoru nejlepší z celého svazku. 

Přestože inspirací pro Velkého řidiče byl vcelku nevinný okamžik autorova života na odpočívadle u benzinové pumpy, je tento příběh velmi těžko stravitelný, a ve kterémkoliv čtenáři se sebemenší špetkou empatického cítění zanechá hodně syrový a nezapomenutelný zážitek. King zde celkem mistrovsky vzdal poctu žánru Rape and Revenge aniž by se ponořil do hlubin exploitation hororů, jako bezpochyby jedna z inspirací této povídky I spit on your grave.

Mnohem více se věnujeme motivacím hlavní hrdinky Tess a tomu, jak se srovnává s tak absolutní a absurdní změnou v jejím životě. Pozorný čtenář a fanoušek hororů pak najde i pomrkávání po dalších hororových subžánrech.

King zde také velmi chytře ukazuje, že znásilnění je stále jeden z nejhorších možných zločinů a fyzické poškození a ponížení oběti je jen jedním z mála nechutných faktorů, a já opravdu smekám před Kingem, že dokázal, ač velmi vzdáleně, bez zbytečných brutalit přiblížit tento zavrženíhodný čin a jaké následky na ženu může mít. Po přečtení Velkého řidiče sem si musel knihu zavřít a dát si na pár minut pauzu a pořádně se nad touhle povídkou zamyslet. 

Prodlužování času

Dave Streeter je obyčejný chlápek, který si žije svůj obyčjený, zdaleka ne dokonalý rodinný život. Posledních pár měsíců mu navíc zpestřuje zcela obyčejná rakovina, která jasně definovala blížící se konec jeho života.

A v této ne příliš záviděníhodné situaci se Dave setká s podivným mužem, který nabízí nemožné prodlužování čehokoliv (včetně penisu) a za prodloužení Streeterova života si účtuje dvě věci – 15% ročního výdělku po následujících 15 let (celkem přízemní částka za možnost žít) a jednu takovou zvláštnůstku – Dave musí někoho nenávidět, někoho opravdu nesnášet tak, aby na něj mohla veškerá ta smůla a špína, která na našem hrdinovi lpí, být přenesena jinam.

A i když si to nejdřív Dave neuvědomuje, tak někoho takového zná a překvapí to nejen jeho, ale i čertovsky vykutáleného obchodníka se zázraky to rozesměje tak, až se bude za břicho popadat. 

Z nás se po celou relativně krátkou povídku pak stávají vzdálení pozorovatelé celkem rychlým průletem následujích několika let Daveova života, kdy vidíme nejen to, jak se mu začíná dařit a jeho život se mění z podprůměrného umírajícího čehosi na celkem záviděníhodnou, ale nijak pompézní rodinnou idylku. Jako zrcadlo je nám ovšem ukazována i druhá strana jeho dohody, která dokumentuje to, jak drsný a dlouhý může být následný pád.

A také jak smutný. Povídka je napsána skoro až hašteřivým a lehkým stylem, ale její téma je velmi nenápadně depresivní, což na vás dozajista dolehne po jejím dočtení. Prodlužování času je určitě něco jiného, než na co je čtenář od Kinga zvyklý a i přes to, že je povídka opravdu temná a zlá, tak je paradoxně i celkem odlehčujícím oddechnutím před poslední částí knihy.

Dobré Manželství

Společně s Darcy Andersonovou si zavzpomínáme. Připomeneme si, jak se už v rozpuku mládí potkala se svým budoucím manželem. Jejich svatbu i první roky, kdy se ji postěštilo rozjet malé podnikání, které sloužilo jako vedlejší příjem a zároveň podporovalo jejich numismatický koníček. Ohlédneme se s naší hrdinkou na rozšíření rodiny i vypuštění dětí na univerzitu. A potkáme se s ní i dnes, kdy už je doma sama a v klidu si užívá malý, ale přesto skvělý život, který se jeví vlastně jako splněný skromný sen.

Až do dnešního večera, do večera, ve kterém čirou náhodou odhalí tajemství svého manžela tím, že zakopne o krabici se starými magazíny. A podělíme se o šok, který Darcy zažije po dvaceti letech manželství s mužem, kterého si myslela, že dobře zná. 

Lepší završení si Černočerná tma určitě nemohla přát. Mrazivá povídka, která během chvíle přeskočí z poklidné idilické atmosféry do pekla, je originální a přesto inspirována skutečným příběhem. Velké zklamání (a pro mě oddechnutí, že tuto část knihy většinou nečtu) je anotace, která prozradí velký zvrat v povídce, což nechápu, proč se k takovému kroku vydavatel (hádám, že český nakladatel jen přeložil zadní stranu obálky) uchýlil a myslím si, že nejednom učtenáři i zkazil zážitek ze skvěle napsaného literárního kusu, který stejně jako předchozí tři následuje jediný zákon – akce a reakce.

Závěr hodný pocty

Publikace, která začíná neslavně a vlastně navazuje na největší Kingovu chybu, tedy špatně kontrolovatelnou grafomanii, a hořkou pachuť, která po první povídce převládá, více než vyvažuje zbytek knihy, který si pohrává s hororovými subžánry, vzdává pocty starším dílům a připravuje čtenáři nejednu přenádhernou noční můru.

Asi se budu opakovat, ale kratší práce (ať už knihy nebo povídky), které autor tvoří, naprosto válcují jeho pokusy o fantasy ságu nebo rozvleklá mnohaset stránková díla (Pod kupolí budiž světlou výjimkou) a Černočerná tma je toho jen dalším důkazem.

Jako poslední neopomenu zmínit, že doslov je u sbírek povinná četba, protože i zde se stejně jako u jiných děl dozvíte, proč knihu napsal, co k jejímu napsání vedlo a jaké okamžiky, události, které se opravdu staly, tu kterou povídku inspirovaly. Osobně sice preferuji, když se tyto informace nacházejí přímo u konkrétních kusů, ale to už asi chci moc.

Stephen King: Černočerná Tma

Vydal: Nakladatelství Beta, 2018

Překlad: Linda Bartošková

Počet stran: 324

Cena: 329,-

Reklama

- Reklama -
Jedu v komiksech. Ve velkým. Vlastně víc než ve velkým. Zaprodal jsem duši lidem v pláštích a škraboškách a chci vás všechny obrátit na tu správnou komiksovou víru. A nebo z vás udělat fanoušky Stephena Kinga.