Mocný Memnan Sa unesl členku Úřadu pro paranormální výzkum a agenti úřadu vyrážejí do protiútoku.
Liz Shermanovou unesl záhadný Memnan Sa a Úřad pro paranormální výzkum a obranu je zdánlivě bezmocný, proti jeho mimořádným schopnostem. Odpověď na to, jak správně zareagovat na jeho schopnosti a tajemné náznaky budoucnosti by se mohla ovšem ukrývat v jeho minulosti, kdy s ním přišel do styku i legendární Humr Johnson.
A tak se agenti vydávají hledat minulost jistého Martina Gilfryda v naději, že jim to nejen pomůže najít Liz Shermanovou, ale i odvrátit katastrofu, která se podle Memnana Sa řítí na celý svět.
Druhý svazek trilogie Spálená země začíná přesně tam, kde skončila Výstraha, tedy v zoufalé situaci, do které Memnan Sa uvrhl celý Úřad. Liz Shermanová je lapena neznámo kde a apokalyptické vize sužující jak Liz, tak Abea, slibují zcela vymýtit lidstvo na zemi.
Jejich původ a motivace Memnana Sa, jsou stále neznámé, a tak se agenti vydávají do terénu, aby zjistili co nejvíce informací spjatých s člověkem jménem Martin Gilfryd, který se později stal Memnanem Sa. Po děsivé atmosféře a pečlivě vybodovaném napětí prvního svazku trilogie se agenti konečně pouští do vyšetřování, přičemž jedinou stopu představuje agent Humr Johnson a jeho bývalý úkryt a spolupracovníci.
Hned úvodní kapitola nám přiblíží další detaily životního údělu Martina Gilfryda a navíc se dočkáme temné předpovědi Egypťanky Panyi, že Liz Shermanová se už do Úřadu nevrátí.
Díky informacím od bývalého Humrova spolupracovníka Harolda McTella zjistí nejen podrobnosti o Humrově konfrontaci s Memnanem Sa v New Yorku roku 1937, ale především přesnou polohu sídla Memnana Sa, kterým je ukryté hyperborejské město Thadrétes. Právě tam se odehrává většina děje a osudová konfrontace Ú.P.V.O., a to hned na dvou frontách.
První fronta je vojenská – ozbrojené jednotky pod velením agentů Ú.P.V.O. jsou nečekaně doplněny místními mnichy hyperborejského města, protože žabí monstra, podzemní lidé a všelijaké chtonické obludy vylézají ze země a berou Thadrétes ztečí. Na straně mnichů jsou však gigantické sněžné opice, a dokonce i fascinující drak.
Druhá fronta je v srdci města, kde v transu přebývá samotná Liz, která je odhalena jako strážce vrilu – tajemného plamene, jehož moc ovládli Hyperborejci a s nímž se čtenář tohoto univerza setkal již opakovaně (připomeňme například první svazek Humra Johnsona Železný Prométheus nebo knihu Sledgehammer 44, ale zmínek by se našlo mnohem víc).
Celý příběh má značný spád a dočkáme se spoustu akce, především na schodech města Thadrétes, kde se odehraje vskutku epická bitva. O napětí není nouze ani v srdci města, kde se Abe Sapiens, spolu s Kate Corriganovou a Andrewem Devonem, snaží zachránit Liz ze spárů Memnana Sa. Ten je však poněkud otevřenější než obvykle a pokouší se, aby agenti trochu více pochopili jeho záměry.
Dočkáme se tedy výletů do minulosti Martina Gilfryda (jehož příběh je zde patrně vylíčen již v úplnosti), ale také do minulosti Hyperboreje, kde je vylíčen příběh o králi Thothovi a kněžce Heka-emem-ra, která chtěla vril darovat lidem. A právě novým vtělením kněžky Heka-emem-ra má být Liz Shermanová, kterou chce Memnan Sa ochránit a zajistit tak lidstvu nový život. Ohledy na to, kolik miliard lidí při tom ovšem zemře, pochopitelně nemá.
Černá bohyně umě osciluje mezi strhující bojovou akcí, rozhovory a reminiscencemi a rozvádí některé motivy z předchozího svazku. Pokud byli agenti ve Výstraze vynervovaní a panovalo mezi nimi napětí, tak právě teď nastává moment, kdy toto napětí (alespoň do jisté míry) povoluje.
Bojové scény jsou dle očekávání napínavé a epické, ba možná i víc, než je doposud čtenář série Ú.P.V.O. zvyklý. A to už je celkem co říct, protože konfliktů olbřímích rozměrů jsme viděli už požehnaně. Zde je však akce okořeněna přítomností nečekaných spojenců a byť slouží primárně jako kulisa a gradace napětí pro primární konflikt mezi agenty a Memnanem Sa, jde o skvěle odvedenou práci, protože vizuální zpracování scén je nesmírně zdařilé.
O tom svědčí i skicář, který je nedílnou součástí každého svazku série, ale tentokrát je skutečnou pastvou pro oči. Dočkáme se zde v první řadě skic s poznámkami Guye Davise, který vypodobnil stará známá monstra, ale také novinky, jako jsou yettiové nebo drak.
Krom toho jsou zde i návrhy postav, které se objevují ve flashbaccích z minulosti Humra Johnsona, Menmnna Sa i dávné Hyperboreje. Mimo to zde nalezneme i návrhy obálek od Davise i Mike a Mignoly a čtenář se tak může pokochat radostným tvůrčím procesem, který dal knize vzniknout.
Černá bohyně zaujímá často nezáviděníhodné místo druhého dílu trilogie, nicméně se této role zhostila s naprostou grácií. Pečlivě vybudované napětí a očekávání z minulého dílu se zde plně rozvíjí v nadupanou akci a samotný konec dává tušit ještě mnohé zvraty v díle závěrečném.
Jak již bylo řečeno posledně, Spálená země tvoří jeden z tvůrčích vrcholů série Ú.P.V.O. a John Arcudi i Guy Davis (oba podporováni Mikem Mignolou) odvádí skvělou práci.
Jako třešnička na dortu pak působí závěrečný text „Maskované klepeto: Vzpomínky na dětství v Crab Pointu“ od Guy Davise. Ten zde rozehrává vzpomínkovou mystifikaci na téma starých televizních seriálů, kde se vyskytovala postava Humra Johnsona, nebo spíše jeho pozdější podoba mexického zápasníka.
Davis zde „vzpomíná“ na legendární černobílý seriál Masked Claw, který měl být sestříhán ze starých mexických filmů o Humrovi. Jak už tomu u textů o Humrovi Johnsonovi bývá, jde o povedenou a realisticky psanou mystifikaci, kde autor vzpomíná na televizní hity dob dávno minulých i na hračky ze světa Maskovaného klepeta, se kterými si hrál jako dítě.
Anebo nám informace na internetu lžou a Humr Johnson je skutečně zapomenutá postava americké a mexické popkultury? To již nechávám na laskavém čtenáři.
Ú.P.V.O. 11: Černá bohyně
Vydal: Nakladatelství Comics Centrum, 2020
Scénář: Mike Mignola a John Arcudi
Kresba: Guy Davis
Překlad: Alexandra Niklíčková
Počet stran: 160 /pevná vazba
Cena: 419 Kč
