V centrále DC konečně pochopili, jak se dělá superhrdinský film. Diváci nejspíš nechtějí exkurze do temných zákoutí mysli člověka v kostýmu. Diváci chtějí akci a zábavu. Režii proto svěřili Jamesi Wanovi a dali mu jediný rozkaz – nenech diváka ani žvýkat popcorn. Režisér a jeho tým úkol splnili. Vznikl zatím nejlepší film z DC univerza a jeden z nejlepších superhrdinských filmů vůbec.
Aquaman patří mezi ty méně známé, méně oblíbené a upozaďované postavy Ligy spravedlnosti. Jistě, má celou řadu fanoušků i kvalitní komiksová zpracování, jenže v porovnání s Batmanem či Supermanem prostě hraje až druhou ligu. Nyní do kin konečně přišel jeho vlastní origin film, který je věnován jen jemu. Díky bohu za ty dary.
Nový směr pro DC. Méně temný?
Už v týmovce Liga spravedlnosti předvedl Jason Momoa, že se pro roli Aquamana narodil. Temné, drsné a především nespoutaně divoké podání pána všech moří napovědělo, že jeho samostatný film bude pecka. A očekávání se naplnilo.
Pryč je temnota a dospělácké ladění adaptací DC komiksů, které nastavil Zack Snyder. Ve vší úctě k tomuto režisérovi to nebyl správný krok. Komiksový film má diváka především ohromit a předvést mu takové superhrdinské kousky, které se vymykají zákonům fyziky, aby seděl v křesle a z otevřených úst se mu pomalu sypal popcorn, který už před notnou chvíli chtěl sežvýkat.
Nový Aquaman je přesně tento typ filmu. Zdánlivě temný, přesto nesmírně zábavný, akční a jednoduše řečeno – monumentální.
Nový snímek je doslova a do písmene narvaný CGI efekty. Všechno v něm svítí neonovými barvami, vzápětí tone v naprosté temnotě, aby se ihned vrátily ty pestré barvy a život.
Aquaman může po vizuální stránce směle konkurovat Cameronovu Avatarovi a v mnohém ho i překonává. Technika od roku 2009 už přece jen pokročila a hlavně, James Wan ždímá z každé scény hektolitry epičnosti.
Jeho film se až doslova tříští na jednotlivé scény, které jakoby vypadly z katalogu superhrdinských pohybů. Pamatujete, jak si tvůrci Deadpoola dělali legraci ze superhrdinského přistání? Aquaman je plný superhrdinských přistání. A jakých! Kdykoliv hrdina či záporák dopadnou na zem, zachvějí se vám kolena.
Kdykoliv se podívají do kamery, čas se zpomalí, kamera začne kroužit a z repráků duní naprosto dokonalá muzika Ruperta Gregson-Williamse, divák prostě věří, že na plátně sleduje poloboha.
Dlouhá, akční a zábavná jízda
Aquaman diváka nenechá vydechnout. Jedna akční scéna střídá druhou. Když už se snímek na chvilku zastaví, aby konečně mohl na světlo boží vykouknout příběh a začít jeho vysvětlování, vzápětí scénu přeruší nějaký výbuch, při kterém překvapením nadskočíte v křesle.
Boj je prostě a jednoduše epický. Většina se ho odehrává pod vodou, počítačoví mágové v oddělení triků hrábli do klávesnic, odsunuli zákony hydrodynamiky a perou na plátně do diváků jeden kulervoucí záběr za druhým. Souboj Aquamana a krále Orma na trojzubce je něco, co by si většina filmů nechala na závěrečnou scénu, ale v novém snímku je to pouze předkrm před mnohem dramatičtějším a epičtějším finále, které hýří tolika barvami a pohybem, že budete pomalu zapomínat dýchat.
Celý film tvoří neuvěřitelná splácanina všech myslitelných klišé, ale ta klišé jsou tak bombasticky zpracovaná, že to vůbec nevadí. Naopak. Wanovo epické pojetí oživuje a dává nový smysl každé stokrát omleté scéně či příběhové kličce.
Vstupy na scénu? Boží!
Dialogy? Hlavní hrdina Artur si není jistý, že je hoden vládnout, a jeho okolí jej přesvědčuje o opaku? Stokrát slyšené, přesto věříte každému slovu!
Jak se děj posouvá, dojde řada i na pátrání po historickém artefaktu, které jako by vypadlo z filmu o Indianu Jonesovi. Než se stihnete vůbec pozastavit nad tím, že to už scénáristé David Leslie Johnson-McGoldrick a Will Beall fakt přehánějí, vzápětí bum, prásk, zíráte na úchvatnou scénu, nebo vás vtáhnou do víru boje.
Vše je zapomenuto, jedeme dál. Snímek neuvěřitelně rychle odsýpá a ano, jsou v něm díry jak v ementálu, ale koho to zajímá, když obsahuje tolik akční podívané.
Nový snímek přímo odkazuje na Ligu spravedlnosti, takže pokud jste ji neviděli, hodně věcí vám bude chybět. Aquaman je origin příběh a zároveň není. Klasický origin film totiž popisuje hrdinu, jak ke svým schopnostem přišel, pak se je učí používat, aby to vzápětí natřel prvnímu záporákovi a stal se tím, koho známe z komiksů. Vládce moří tento styl boří.
Několik desítek minut sice filmaři věnují Aquamanovu dětství, jak jej jeho suchozemský otec a atlantská matka královského rodu přivedli na svět, jak jej jeho starý mentor (počítačově vyleštěný Willem Dafoe) učil, ale to jsou pouze střípky, které prokládají akční scény a dovysvětlují detaily v jinak zcela odlišně laděném příběhu.
Toto není film o malém míšenci Arturovi, jak se naučil mluvit s rybami a plavat pod vodou, tohle je příběh o Arturovi, princi královské krve, jak se stal králem moří a oceánů. Cítíte ten rozdíl? Přesně tenhle pocit v divákovi filmaři každou minutou filmu vyvolávají.
Živočišný král
Jason Momoa herecky zraje jak víno. Původně plavčík v Pobřežní hlídce, následně pokusný králík při oživení Conana či nesmiřitelný Khal Drogo ve Hře o trůny, to vše ukazovalo, že tento herec o sobě dá vědět – a taky že dal. Aquaman mu dává přesně tolik prostoru, aby mohl rozehrát svého divokého, nespoutaného, přesto tajemného a morálně i fyzicky silného hrdinu. Takový sexy rošťák, co když se naštve, stojí to za to.
V Lize spravedlnosti Momoa hravě přehrál tuhého Batmana Aflecka i sice pohlednou, ale stále jeden výraz udržující Gal Gadot v roli Wonder Woman. Tvář Momoy hraje nespočtem drobných grimas, které skrývá za hustým plnovousem, ale přesto jasně víte, kdy se tváří povýšeně, kdy má nahnáno nebo kdy je naštvaný.
Aquaman čelí v novém snímku hned dvěma nepřátelům. Oba jsou silní, oba mu dokáží ublížit, takže se divák o jinak lehce neprůstřelného hrdinu bojí při každém jejich střetnutí. A to je sakra dobře. Mocný nepřítel dělá mocného hrdinu. Souboje s králem Ormem v podání bledého, ale přesto skutečně královského Patricka Wilsona, dokážou v pohodě utáhnout celý film, aniž by kdykoliv jen na chvilku zakolísal.
Hlavní hrdina dostane řádnou motivaci, aby se vypravil do boje, zároveň všichni chápou, proč to nechce udělat. Jeho pohnutky scénáristé osekali na jednoduché věty, ale o to víc vynikne jejich síla. Žádné mentální sondy do netopýří duše, vše je přímočaré a hraje na efekt.
Aquaman v samostatném filmu potvrdil, že to není naivní blonďáček jezdící na mořském koníkovi, ale skutečný pán oceánů. Film Jamese Wana perfektně sedí do žánru superhrdinských film. Nabízí divákovi hektolitry zábavy, povedených akčních scén i monumentálních kulis, které drží pohromadě jednoduchý, ale kvalitně odvyprávěný příběh. Co chtít víc?
Vidět Aquamana znovu. Tenhle snímek právem patří do kin, protože na širokém plátně naplno vynikne epičnost jednotlivých scén, kterých jsou tam desítky. Hlavně ta, kdy Artur vyjde z vodopádu ve zlatavé zbroji. To je prostě… nepopsatelné.
Aquaman
Akční / Dobrodružný / Fantasy
USA, 2018, 143 min
Režie: James Wan
Scénář: David Leslie Johnson-McGoldrick, Will Beall
Kamera: Don Burgess
Hudba: Rupert Gregson-Williams
Hrají: Jason Momoa, Amber Heard, Patrick Wilson, Nicole Kidman, Yahya Abdul-Mateen II, Willem Dafoe, Randall Park, Dolph Lundgren a další
