Cameron Johnston: Zrádný bůh cover

Některé knihy jsou předurčeny k úspěchu. Jiné jsou na první pohled snůškou blábolů. A někdy se stane, že i když smícháte dobrý příběh, sympatické postavy a šikovnou překladatelku do jednoho tyglíku, stejně se něco pokazí a výsledek neodpovídá očekávání.

Sprostý hrdina v mizerném světě

Edrin Galán strávil deset let v dobrovolném vyhnanství. V paměti má kráter o velikosti celého města a rozhodně netrpí přehnaným sebevědomím. Mohl by být silným mágem, ale aktuálně by víc ocenil, kdyby na něj celý svět zapomněl. Svůj život podřídil dohodě s někým, koho si nepamatuje, aby ochránil své přátele… A v patách mu slídí vražedná stínová kočka, jež se chce pomstít za smrt svého druha. Protože Edrin nebyl vždycky tou ožralou troskou, kterou je teď. A brzy se bude muset opět vzchopit, protože dohoda byla porušena.

Galán žije jako vyvrhel na okraji společnosti všude jinde, jen ne v Setharis, odkud pochází. Provedl něco strašlivého (sám neví co), aby mohl jeho přítel Lynas s rodinou v klidu přežít, aby byla Lynasova žena Charra zdravá a jejich dcera Layla bezpečně unikala dohledu Arkána. Layla je totiž utajovaná čarorodná a kdyby na ni přišli, museli by ji upálit. A teď si představte Galánův šok, když ho silou Thorova kladiva praští přímo mezi oči vzpomínka na poslední Lynasovy chvíle… Jak ho někdo v přímém přenosu stahuje z kůže. Nastal čas se vrátit, a pomstít smrt přítele.

Klasická vláda mágstva nad světem

V říši Setharis dohlíží na lidské hemžení Arkánum podřízené mocným bohům. Mágové Arkána mají mnohé nadání. Pyromancie, hydromancie, aeromancie… Všechno jsou to klasická odvětví živlové magie. Jednou za čas se však objeví i nenáviděný talent, jenž vede k tyranii. Edrin sám si říká lidumant, protože pokud by chtěl, mohl by pod svou nadvládou řídit životy mnohých. A právě proto  jsou tito mágové pronásledováni, dokud se nerozhodnou ukončit svou bídnou existenci. Nebo se zblázní, to je taky jedna z možností.

Když se tedy vrátí, zmítá se mezi dvěma extrémy. Vypustit své nadání ze řetězu, aby zlikvidoval vrahy a pomstil kamaráda, nebo jej naopak co nejvíce utajit, aby si ho nevšiml nikdo z procházejících čichačů a nenahlásil ho Arkánu. Galán si dal spoustu práce, aby zinscenoval svoji smrt a dali mu konečně pokoj, ale s mocnými daemony v patách, asasíny na střechách a černokněžníkem před sebou s tím má docela dost práce.

Co se tedy pokazilo?

Cameron Johnston: Zrádný bůh obálka Obvykle bych dštila oheň a síru na autora knihy, protože byl děj moc rozvleklý (ok, to je tak trochu problém i téhle prvotiny, ale rozhodně ne ten hlavní), postavy moc tupé a nelogické, nebo prostředí jak okopírované z manuálu Jak napsat svoji první fantasy.

Tady nemůžu. Knihu The Traitor God jsem totiž četla v originále a zatraceně mě bavila. Zhruba od třicáté stránky, kde se Edrinovi jeden Skallgrimský barbar pokusil “uhryznout ptáka”, jsem totiž věděla, že tuhle knihu prostě chci a chci v češtině, protože se všem bude ohromně líbit. Jak byste mohli nemilovat zdánlivého antihrdinu, který polemizuje nad tím, že podvody a úskoky jsou v boji na denním pořádku, ale útočit někomu na rodinné klenoty je prostě a jednoduše ŠPATNÉ?

Když jsem se navíc dozvěděla, že překládat jej bude Dana Krejčová, srdíčko fantastického závisláka poskočilo, protože to je ta paní, co si mimo jiné dala práci s téměř kompletním Gemmelem a Ericksonem. Bohužel jsem zapomněla na jeden maličký, nicméně jak se ukázalo, velice významný detail. Každá kniha potřebuje svého redaktora a korektora… a ty je třeba velice pečlivě vybírat, protože můžou knihu geniálně vylepšit… A nebo dokonale pohřbít.

A Zrádný bůh, který je v podstatě postavený na hláškách a držkopádech hlavního hrdiny, dostal na budku takovým způsobem, jaký jsem už dlouho neviděla. Pánové a dámy, držte si klobouky, tohle bude zlé. Rozumím tomu, že redaktorka nechtěla, aby Edrin celou knihu vyprávěl nespisovně, a co hůř, ve vulgarismech… Jenomže kupříkladu takové slovo šulin se spisovně rozhodně skloňovat nedá! Výraz „U prohnilého šulinu!“ mě bude ještě dlouho pronásledovat ve snech. A co teprve „Otevřete, čokli.“ Mám pokračovat? „Všichni si mě oblibují.“ Paráda, co? Když jsem to četla, má vnitřní češtinářka se rozbrečela.

Ještě bych to chápala u nějakého samonákladu, který na redaktora prostě neměl, nebo u knihy vyrobené exkluzivně do Levných knih… Ale od Laseru tohle bolelo jako Roztínač v zádech. A je mi to hrozně líto, protože tahle knížka si to nezasloužila. Žádná knížka si tohle nezaslouží. A českému čtenáři v závěru vulgarismy ani nevadí. Však jsme národ, který na piedestal postavil Kulhánka a Kotletu a vymysleli jsme si prakticky vlastní žánr, který je na brakovitosti postavený! Zrádný bůh mohl být ta top fantasy, kterou by četli úplně všichni. Takhle bohužel není.

Edrin Galán totiž v kombinaci vulgarismů a spisovného jazyka mluví jako schizofrenní učitel na houbičkách poté, co mu zrušili dovolenou.  Exkluzivně pro ty, kdo si to neumějí představit:

„Skočil po mně a zaťal mi zuby do moudí. Kurvakurvakurvakurva – nebylo to poprvé, co mě někdo sekl sekerou po obličeji, ale nikdo se mi ještě nepokoušel uhryznout ptáka! V opilé panice se mi tělem rozlil pramínek magie a posílil my (ano, skutečně je tam vytištěno MY) svaly. Praštil jsem nájezdníka pěstí do tváře a jeho zuby povolily.“

Už si rozumíme?

Příběhově je tedy Zrádný bůh vážně super. Nelegální obchod s čarokrví, stahování čarorodných z kůže, obrovité nestvůry a nájezdníci za branami, bezmocní bohové… To všechno vytvořilo perfektní kulisy pro první díl cyklu, na který se budou ve světě těšit davy a davy čtenářů. V Čechách ale ne. Protože z charismatického šmejda máme zoufalce, který jako by se nemohl rozhodnout, co je vlastně zač. Působí na mě daleko rozpolceněji, než by měl. Abych ale nedštila jen oheň a síru, přiznám tomuhle textu jedno… Hlasy v jeho hlavě působily okamžitě mnohem reálněji a vyšinutěji:)

Cameron Johnston: Zrádný bůh

Překlad: Dana Krejčová

Vydal: Nakladatelství Laser, 2019

Počet stran: 400 / pevná vazba

Cena: 399 Kč


Reklama

Číst jsem se naučila v knihkupectví a tam mě nejspíš jednou i najdou pohřbenou pod knížkama a mangou. Věčný optimismus mi hatí pouze skutečnost, že do konce života pravděpodobně nestihnu přečíst všechno, co bych chtěla.