Karel Doležal: Zombie, chiméry & rock‘n‘roll cover

Möbiova kočka je kočkou mající jednu stranu a hranu. Naštěstí je to jen název kapely. A Möbius Cat chybí jedno – textař. Bez něj se trio hudebníků vzmůže jen na různé coververze, a to prostě není ono. V jistých kruzích se však mluví o tajemném básníkovi. Jmenuje se Petr Kus, řečený Poetrikus. Údajně inspiroval spousty kapel a básníků. Axolotl Axel se proto vydává na největší dobrodružství svého života, aby inkriminovaného básníka našel a ukecal ho k účasti na desce Möebius Cat.

Což je celkem vtipné, protože ostatní účastníci kapely nemají o jeho bohulibém úmyslu ani tušení. Axel se jim o svém hledání pořádně ani nezmíní (hraje s ještěrkou a balvanem, ale stejně si myslím, že by se v rámci kapely měli na zásadních rozhodnutích domluvit) a vytáhne na výpravu svou nemrtvou kamarádku Mížu.

Míža bohužel neudrží souvislou myšlenku a paměť má děravější než terč na střelnici, takže je třeba přistoupit k tajemnému rituálu, který jí umožní zůstat víc ve své kůži a hlavě. Musí osobně zapíchnout malé roztomilé morčátko… Které ovšem promptně pojmenuje pan Hoblinka. Jak už správně tušíte, dojde k obětování mnohého, ale v případě pana Hoblinky tak maximálně štíhlé linie, protože ho Míža nehorázně přecpává.

Alternativní Praha

Karel Doležal: Zombie, chiméry & rock‘n‘roll obálka Děj knihy se odehrává ve stejné realitě, jako vítězná povídka loňských Žoldnéřů fantazie To má po dědovi!. V ní je Praha plná mytologických bytostí, jako jsou například reptiliáni, elementálové všeho možného i nemožného (už jste někdy slyšeli o elementálovi whiskey?), létající jeptišky, upíři, sylváni, a dokonce i lidé. Ale ti bývají ze všech nejdivnější. Místo vlakové soupravy metra se v podzemí prohání metro housenkovitého typu (a jeho vagóny se smršťují a zase oddalují), a vůbec všechno je v téhle realitě jednoduše šiblé.

Některé domy jsou zvláštní samy o sobě (možná kvůli runám na stěně, možná kvůli portálům) a jiným způsobují bolekrov a praskání omítky podivní obyvatelé (možná se tak narodili, možná je to kletba).
Výprava k Žižkovské věži každopádně skrývá četná nebezpečenství, a co se děje v pražském podzemí, to už je docela síla. Řád svatého Jiří (nebo to, co z něj zbylo), chrám mlčenlivých létajících jeptišek (které můžete sejmout testem zařízení na mobilu) a loužičkové elementály. Fantazii se meze nekladou.

Alternativní hrdinové

Název knihy pak popisuje vcelku přesně trio hlavních hrdinů. Zombie odkazuje na nemrtvou sylvánku Mížu, pětikilovou dívčinu, které smrt dost zásadně pomohla s hubnutím. Míža si pamatuje ze zásady jen to pěkné, je snad až příliš dětinská a neustále vymýšlí nějaké ptákoviny. Pořád přejmenovává všechny ve svém okolí, protože její verze  jmen bývají lepší.

Kamarádí s Axelem, jehož honba za textařem ovlivní osud celého města, a chimérou Bětou, pro kterou není problém vytvoření chapadélka nebo ohňových žláz, ale zlomený nehet je pro ni naprostou katastrofou. Míža i Běta mají temnou minulost, ve které se autor zatím ale moc nevrtal, aby mu zbyly zápletky do případných dalších knih. Aspoň doufám, protože holky jsou vážně drsné (pokud není v okolí morče, klobouček nebo lak na nehty).

Míža má závislost na Axelovi, Axel na muzice a Běta na ovocných lízátkách. A spolu nejsou ani tak nepřemožitelní, jako spíš neuvěřitelně zmatení. Trio doplňuje Jarda, zdánlivě obyčejný člověk, který žije v neobyčejném domě. A ten má zase úchylku na staré a prapodivné filmy.

Autorovi šplouchá na maják a hraje mu k tomu Umbrtka…

Pokud o tom snad někdo doteď pochyboval, napíšu to přímo. Sikar je mešuge, a dle svého písemného projevu je na to patřičně hrdý. Jak jinak si vysvětlit upíry Cucyrila a Krvemiloše? Kdyby někoho zajímala další dobrodružství těchto pošahaných krvesajů, existuje o nich několik povídek. Autor knihy na ně velmi rád rozesílá linky, protože je šťastný, že někoho zaujali… A zároveň se rád vytahuje, nakolik od svých prvních povídek autorsky dospěl (rozdíl není tak horentní, leč je to vážně sranda).

Reklama

Navíc se jedná o knihu muzikální, čili rockově a metalově postižení jedinci si docela smlsnou. V knize se vyskytuje asi milion a jeden odkaz na všechno možné, od Umbrtky po Iron Maiden, až ke znělce Kačerů. Narazit se tu dá na cokoliv. Což je vcelku zábavné, protože jsem při rozhovoru s autorem zjistila, že o leckterých odkazech nemá on sám ani páru. Prostě tam jsou. Při čtení jsem se proto leckdy cítila jako u sledování Kameňáku. Celá kniha je složena z různých scének a easter eggů, takže je pak vidíte naprosto všude, a najdete i to, co tam není. Nebo je, a spisovatel to ani nezamýšlel.

Děti ze sirotčince paní Peregrinové by za sebou nejspíš zamkly a zahodily klíč

Zombie, chiméry a rock‘n‘roll je prostě tak zvláštní a jeblá kniha, že druhou takovou v rámci české fantastiky nejspíš nenajdete. Nebo jsem na ni v rámci knižních distribucí alespoň nenarazila. Pokud by čtenář očekával propracovaný příběh, výrazné dějové zvraty a drama… Nechť hledá jinde.

Jistěže tam nějaká zápletka je. Okolo Poetrika, prapodivné runy a boha špíny. Stejně jako kolem Axelových kamarádek. Obě si toho zjevně dost prožily a zanechalo to na nich nejednu výraznou stopu. Jenže tuhle knihu nemůžete brát vážně. Už proto, že ona sama se tak nebere. A sotva to zkusí, přijde do toho další scénka, u které se budete hihňat jak malé děcko. Většina Pražáků se začne tlemit nejpozději při popisu Plzně. Ale to je v pořádku. Očekávám bryskní odpověď Plzeňáků jejich vlastní knihou. Jen nevím, jak trumfnou toho nejšpinavějšího boha planety, který podle Sikara bydlí právě u nich.

Hodnocení této prvotiny je tak značně zavádějící. Pokud máte rádi undergroundové kapely, oceníte milion a jednu hlášku o oblíbených kapelách a filmech a neberete se vážně, klidně si něco přihoďte. Pokud toužíte po něčem vážnějším ve stylu Renčínových Městských válek nebo akci podle Kotlety a Oskara Fuchse, procenta uberte. Protože v zombících nejde o akci a drama, ale o srandu.

Karel Doležal: Zombie, chiméry & rock‘n‘roll

Vydal: Nakladatelství Straky na vrbě 2019

Obálka: Eva Letáková

Počet stran: 352

Cena: 250 Kč

Reklama