Žánr povídek je spíše na ústupu. Výběrové antologie konkrétních autorů však bývají snesitelné a průřezy tvorbou J. Pecinovského, J. Rečkové nebo R. E. Howarda jsou čestnou výjimkou, neboť je lidé sami vyhledávají. Soutěžní antologie na tom bývají ale mnohem hůř a pro jejich kolísající kvalitu se jim lidé mají sklony vyhýbat, případně před nimi rovnou utíkat. V čem přesně jsou Tovaryši kalamáře jiní?

Tato literární soutěž sází na konstruktivní kritiku a profesionální hodnocení. Tak to alespoň stálo v předmluvě a budu se jí snažit věřit, protože povídky dopadly nad očekávání. Snad i proto, že bylo ze sedmdesáti pěti prací vybráno pouhých devět, jež se vešly do vítězného sborníku.

Nad všemi je potřeba se trošku zamýšlet, protože zvolené téma soutěže – alternativní historie – si o filozofování nad lidstvem a jeho způsoby vyloženě říkalo. Začínající autoři jej pak pojali mnoha různými způsoby, takže se v Zakázaném slovu vyskytují povídky o alternativních vesmírech, o historii světa, národa i jediného člověka. A protože historie nejsou jen dějiny, podíváme se i do blízké budoucnosti.

Soupis jednotlivých prací

Správný život – Všichni se snažíme žít správně. Ale co když vezme naše životy do otěží absolutní korektnost a spravedlnost? Evropská unie hadr a nedivím se Amirovi, že o svém místečku na úřadě pro správnost začíná dost pochybovat. Malé bezvýznamné plus za představu Bonda jako bisexuálky. Při četbě téhle povídky by pravověrný Brit nejspíš dostal tik do oka.

Jediná alternativa – Vzpomínáte na Pratchettovy kalhoty času? Nevím, v jakém vesmíru byste museli žít, abyste neslyšeli o atentátu na Kennedyho, ale co když to všechno bylo úplně jinak? Konspirační teorie a akční honička v ceně. Nebylo to tak dobré, jako verze Červeného trpaslíka, ale taky jsem se bavila. Protože Komunistická strana Sovětských států amerických představuje jedinou alternativu v tomto imperialistickém světě!

Jeho jezero – Komorní povídka jako od Jane Austenové… Až na to, že se celý ten střípek (umělé?) reality podřizuje přání jednoho muže. A dojem se snaží udělat na ženu, která však skutečnou ženou ani není. Až to člověka přiměje k zamyšlení.

Gálí – Rozhodně nezaměňovat s Gándhím. V nepříliš vzdálené budoucnosti se koná válečný soud. Panevropská válka byla úplně jiná, než byste čekali. Partyzánské boje v srdci Evropy si vyžádaly přes osm milionů životů, dalších patnáct milionů bylo vystěhováno… A zrodila se stvůra. Theodor Gálí, přezdívaný doktor Smrt, totiž experimentoval na lidech ještě více, než světoznámý doktor Mengele.

Z jeho objevů těží celá společnost. Lidé jsou zdravější, spokojenější, většina nemocí byla téměř vymýcena. Ale stálo to za to? Doktor Gálí se domnívá, že ano. A vy můžete sledovat soud Bestie, jež si pamatuje každého pacienta, jména i čísla. A přesto nepochybuje, že konal správně a ničeho nelituje. Za mě asi jedna z nejsilnějších povídek, protože je aktuálnější, než by se z popisu mohlo zdát. Kam se přikloní vaše sympatie, až si jeho proces projdete?

Bílý – Tenhle příběh se odehrává ve dvou časových liniích. V obou se paní Moraně, paní smrti a vládkyni zimy ztratil bílý býk a někdo ho musí přivézt zpátky, jinak nastoupí věčná zima. V dávné minulosti za jeho ztrátu může Smrtonoš i malý Jaško, jenž omylem Bílého odvede na porážku, jako oběť Velesovi. V současnosti jsou pak jeho hledáním pověřeni dva mladí, zamilovaní lidé. A když si přečtete, jak se s nastalou situací kdo vypořádal, napadne vás spousta věcí, ale hlavně cosi neuctivého o zodpovědnosti dnešní mládeže. To zas bude umrzlých!

Zakázané slovo – Netuším, jakými zbraněmi se povede třetí světová válka, ale v té čtvrté se lidi budou bít klackem a kamenem. Na troskách naší civilizace vyrostla jiná. Ohromná Kolonie, jejíž striktní zákony prosazuje Oficius. Nyní se musí vypořádat s badatelem, který blábolí cosi o velkém nalezišti dávných lidí, kteří žili v páru, vychovávali vlastní děti až do dospělosti (taková hereze!) a dokonce snad létali po obloze. Přežije ale nahlášení svého nálezu? O některých věcech se nemluví a rozvracení Kolonie se neodpouští.

Vynález s-knihy – Kraťoulinká povídka s hlubokou myšlenkou. A strašně doufám, že tento vynález neprojde. Autore, nenaváděj k takové herezi! Pro ostatní jen stručně – představte si něco jako gamebook, co zestruční a změní i klasická díla literatury. A nejhorší na tom je, že to funguje.

Primus inter pares – První mezi rovnými. Co kdybychom zjistili, jaké byly opravdové dějiny naší země? Ne ty oficiální, z pramenů dochovaných od našich sousedů, ale skutečné dějiny zachycené odrazem světla ve vesmíru… Těžko říct, jestli bychom se u ní nasmáli stejně jako u téhle povídky, ale musím autorovi přiznat, že se s křesťanstvím nemazal. Kněz, který pokřtil kostel zvratky, Mojmírova památná věta: „Du zdechnót do hóští…“ Autora jsem neznala, ale jdu si od něj okamžitě něco najít.

Kdo sedá na dvou židlích – Příběh překladatele, který kdysi rozhodl o své budoucnosti. Život se mu ale nevyvedl tak, jak by si přál, a proto stále přemýšlí, co by bylo, kdyby tu práci tehdy vzal… Kdyby se tenkrát rozhodl jinak. Správně. Nebo ne? Nikdo ale nemůže dělat dvě věci zároveň… A kvůli přemýšlení, co by bylo, kdyby… Možná zahodil svůj vlastní život. O své druhé budoucnosti přemýšlel totiž tak usilovně a tak často… Až jí vdechl život.

Pravda vyděsí

Sborník Zakázané slovo je velice zvláštní. Nebudu teď rozebírat nadprůměrnost hodnocených prací, protože přední příčky měly v rozsáhlé konkurenci jistě vydřené. Zaujala mě spíše variabilita povídek, co se týče délky (od pár stránek do několika desítek stran) i tématu.

K historii může skutečně každý přistoupit různě. Jako celek pak utváří dosti znepokojivý obrázek o dnešní společnosti, protože spousta témat v publikovaných povídkách byla ke zvolenému tématu až překvapivě aktuální. Jen si to vezměte, cenzura, soudy, morální dilemata, multikulti korektnost až za hrob. Na jednu stranu děsivé, na druhou si říkám, že je hrozně fajn, že dnešní doba stojí někomu stále za zamyšlení. Protože až nám bude všechno jedno, nastoupíme na cestu do záhuby, jakou by ani Lovecraft nevymyslel.

Sborník je i pro línou českou mládež

Někoho možná zaujme, že si v Gorgoně dali tu práci a přeložili do češtiny povídky slovenských autorů. Slovensky sice rozumím docela dobře, ale jsem si vědoma lenosti dnešní mládeže (sakryš, nebylo mi ani třicet a tady zním jak důchodce) a moc dobře vím, že spousta lidí slovenské povídky jednoduše přeskakuje.

Proto jsem za překlad ráda, protože ačkoliv ho sama nepotřebuji, povídka Primus inter pares díky němu vyzněla absolutně suprově. Konkrétně Mojmírova řeč je jednoduše purrfect. Takže děkuji 🙂

Jan Kravčík, Hana Fruhwirtová: Tovaryši kalamáře – Zakázané slovo (antologie)

Vydal: Nakladatelství Gorgona, 2017

Obálka: Jan Kravčík, Tithi Luadthong

Počet stran: 304

Cena: 249,-