Dobrá, nebudu to dlouho tajit, v knize jsou zombie. Což může dost z vás přimět okamžitě se jí přestat zabývat. Ale byla by to škoda, do bezduchých vyvražďovaček má totiž na míle daleko, na motorové pily a sekery zapomeňte.
Hladový svět
Desetiletá Melanie žije v malé cele na izolované vojenské základně. Každé všední ráno ji vojáci s namířenými zbraněmi připoutají ke křeslu, aby se nemohla ani hnout, a odvezou do třídy, kde se vzdělává spolu s dalšími dětmi. Na výuku se vždycky těší, má ráda staré řecké báje a miluje svou učitelku, slečnu Justineauovou. Na své rodiče či příbuzné si nevzpomíná, ostatně jako na nic předtím, takže zacházení, jakého se jí dostává, bere jako zcela normální.
Na koho se Melanie naopak netěší, je seržant Parks, velitel vojáků, kteří celou základnu chrání před hladovci – zde používaný název pro zombie. Když hladovci ucítí člověka, jediné po čem touží, je sežrat ho, takže název je to výstižný. Vysoký plot, ochranné pásmo, hlídky a vše ostatní má udržet živé lidi před zbytkem nakaženého hladového lidstva v bezpečí.
Velitelkou základny je doktorka Caldwellová, vědkyně, která se ze všech sil snaží přijít na to, jak zastavit hladovou nákazu a zachránit svět. Její pokroky ve výzkumu jsou značné, ale stále to nestačí. To, co s dětmi na základně není v pořádku, zjistíme brzy, ale doktorčin chladný přístup Mengeleho je děsivý, a přitom ospravedlnitelný zároveň. Čtenáře tak donutí zapřemýšlet, kde vlastně leží hranice etiky.
Poslední z hlavních postav je vojín Gallagher. Chtěl by být dobrým vojákem a vyhnout se chybám, které by ho zařadily na něčí jídelníček. Do armády utekl z nefunkční rodiny, chybí mu kotva a nejšťastnější by zřejmě byl, kdyby měl dům, ženu, děti a psa. Je ale příliš mladý, než aby si pamatoval svět před Kolapsem zhruba před dvaceti lety. Takže se jen snaží být alespoň trochu užitečný a přežít.
Život bez života
Poměrně monotónní život na základně převrátí vzhůru nohama napadení vetešáky – zdivočelými lidmi, kteří riskují přežívání venku mimo jakoukoliv civilizaci a jejich tlupy drancují, co se dá. Najednou jsou postavy vrženy do divočiny, nuceny se skrývat a doufat, že se jim nějak povede vrátit se do Majáku, snad jediného lidského města, které na Britských ostrovech ještě zbývá.
Ostatně celý příběh se odehrává ve Velké Británii a značná část v Londýně, což je poměrně snadno představitelné prostředí, příroda je podobná té naší a viktoriánské domy jsou příběhovou rekvizitou odedávna. Můžete si i přímo hledat na mapě ulice, kterými hrdinové putují. Kdo má Británii rád, nechť si tedy přidá plusové body za reálie a atmosféru.
Také infekce, která z lidí dělá hladovce, není jen fiktivním strašákem, ale je vysvětlená a dává to nepříjemný smysl. Vychází z poznatků o houbě zvané Ophiocordyceps unilateralis. V tropických pralesech napadá mravence a nutí je k nepřirozeným činnostem, autor zašel jen o trochu dále a přenesl ji z mravenců na lidi. Stačí si projít pár přírodopisných videí na internetu a nastává ten moment – co kdyby to byla pravda?
„Včera si myslela, že jsou hladovci jako domy, ve kterých bydlívali lidé. Teď si myslí, že v každém tom domě straší.“ – Melanie
Jsme jen lidé
Co ale dělá tuto knihu skutečně nadprůměrnou, jsou postavy. Během prvních stránek vypadají jako papíroví panáci, naplňující klišé svých povolání. Učitelka je milá, seržant zelený mozek, doktorka bezcitná, vojín vyděšený zelenáč a dívka naivní. Brzy ale autor začne střídat pohledy, dívá se na svět jejich očima, věnuje se každé z hlavních postav a ty získávají hloubku, charakter i minulost, která je dovedla na toto místo.
Každý je naprosto jiný a nezaměnitelný s ostatními, přispívá tomu i odlišný styl jejich jazyka. Seržant mluví hovorově a používá nadávky, doktorka spisovně s odbornými výrazy, a tak dále. Pomalu ani nemusíte znát jméno, abyste věděli, kdo promluvil.
Začnete hrdiny chápat, i když s jejich jednáním nemusíte souhlasit, víte, že vychází z jejich povah. Kniha nemá šablonovitě záporné postavy, jenom více a méně sympatické. Na konci ale stejně držíte palce všem a přejete si, ať se každému splní jeho cíl – dokonce i když se jejich přání navzájem vylučují. Závěr je pak dosti překvapivý, alespoň já jsem ho nečekala, ale je zcela logický.
Celý příběh má jednu hlavní dějovou linii, a i když je vyprávěna střídavě pěti různými pohledy, autorovi se podařilo vyhnout nudnému opakování dějů, spíše je neustále rozšiřuje a posouvá dopředu. Zároveň nedochází ani k žádnému chaosu kdo, kdy, kde vlastně je, naopak střídání úhlů pohledů činí děj zajímavějším.
Udržet pod kontrolou pětici osobností v jedné dějové lince s takovou lehkostí není vůbec jednoduché, ale autor není žádný zelenáč. M. R. Carey je pseudonym, pod kterým publikuje Mike Carey, britský spisovatel a scenárista například komiksové série Lucifer nebo Hellblazer adaptované jako film i seriál s názvem Constantine.
Něco navíc
Všemi dary obdarovaná získala v roce 2014 druhé místo v anketě Goodreads Choice Awards v kategorii Best Horror. V roce 2016 pak získala cenu české Akademie science fiction, fantasy a hororu v kategorii Nejlepší fantasy a horor.
Podíl na českém ocenění měl zajisté i kvalitní překlad Lucie Horákové. Odborné termíny, při kterých se člověk nemusí chytat za hlavu, co je to nesmysl. Slangové výrazy. Věty, které nedrhnou, a výpomoc českými, nebo i slovenskými rčeními tam, kde to dává smysl.
„Zřejmě bejvala na elektřinu, ale čo bolo, to bolo a ve světě pozítřka to znamená, že prostě kurva nefunguje.“ – Parks
Román existuje také jako audiokniha z nakladatelství OneHotBook, která je velice kvalitně namluvená a mohu ji doporučit. V roce 2016 měla premiéru filmová adaptace v režii Colma McCarthyho, která ale nedosahuje tolika pozitivních referencí. Nedávno pak rovněž vyšel druhý díl s názvem Chlapec na mostě, který je však prequelem a časově se odehrává před dílem prvním.
Všemi dary obdarovaná není prvoplánový horor, spíše thriller odehrávající se kulisách postapokalyptického světa. V takovém případě záleží hlavně na autorovi, co z něj dokáže vykřesat, a zda vás případně zbaví předsudků vůči zombie žánru. Mike Carey to zvládl na výbornou.
M.R. Carey: Všemi dary obdarovaná
Vydal: Nakladatelství Host, 2016
Překlad: Lucie Horáková
Obálka: Lucie Zajíčková
Počet stran: 412
Cena: 314,-
